Re: Povahy národů a naše česká pověst

V některých Horních "zemích" zůstala bída. Proto má taky Slovensko neboli tehdejší Horní Uhry největší emigraci, mělo ji ve 2.pol.19.stol. možná větší než Čechy.
Rozpad R-U byl neskutečný paradox: Čechy a Horní Rakousko byly nejprůmyslovějšími zeměmi Předlitavska, neboli rakouské části R-U. Horní Uhry neboli dnešní Slovensko byly nejprůmyslovější částí Zalitavska, neboli uherské části R-U. Zemědělství neměly nic moc, to jen na jihu země, v Podunajské nížině a u Žitného ostrova. Přestože se v r. 1918 spojily dvě nejprůmyslovější oblasti (Čechy s Moravou a Horní Uhry), bylo Slovensko oproti Čechám s Moravou neskutečně zaostalé. Slováci si mohli pískat, že se s Čechami spojili, protože se dočkali rozvoje, pro ně do té doby neskutečného. Kdyby zůstali pdo Maďarskem, možná by ani neexistovali, byli by asimilováni podobně jako Lužičtí Srbové v Německu. Nás tu germanizovali 300 let, ale Slováci byli maďarizovaní 1.000 let, to už je docela rozdíl. Kdyby jim Češi nepomohli ve 2.pol.19.stol. kodifikovat jazyk (a že to nebylo vůbec jednoduché, obrozenci chodili "hore kotárami" a sbírali zbytky jazyka. Obyvatelstvo měst bylo už germanizované nebo maďarizované, tam už nebylo co sbírat), tak slovenština zanikla, ta byla obnovená a kodifikovaná doslova ze 5 minut 12.