Re: Manželství v kopru

To mám stejně. Ještě cítím, že bych chtěla parťáka pro život, proto možná ta snaha to nějak doma napravit. Je mi líto, že všechno (kromě peněz) leží na mě, a nemám žádné rameno, o které se můžu opřít. I kdybych si zvrkla nohu a požádala ho, aby vnoci vyvenčil psa, že mě bolí kotník, zaskučí, že jeho .... něco... bolí mnohem víc. A stejně je zase všechno na mě. Připadám si ještě daleko do smrti, je mi 47. On je mnohem mnohem starší a je to znát, je mu už 49