Rozchod

Zdravím všechny.
Nejspíš ani nepotřebuji radu, spíš se vypovídat.
Rozešla jsem se s partnerem. Nebylo to po vzájemné dohodě ani po hádce. Prostě mi došla trpělivost s jeho nekokmunikací. Už jsem nechtěla čekat až se konečně ozve a napsala mu že je konec. A on nic. Absolutně žádná reakce. Přijde vám to normální?
Abych to uvedla na pravou míru, jsme spolu víc než rok. Trávili jsme spolu tolik času, že jsem byla víc u něj než u sebe doma. Sestěhování nebylo možné kvůli dětem. Přítel bydlí v jiném městě, měli by problém s dojížděním do školy. Já to mám sice do práce taky daleko, ale byla jsem ochotná to překousnout. V podstatě žádný problém, až to, že občas "zmizí". Z ničeho nic přestane komunikovat. Několik dní se neozve, nevidíme se, nevím co se děje a proč se to děje. Psychicky mě ta nejistota hrozně ničí. Několikrát jsme o tom mluvili, ale nic se nezměnilo. Dělá to dál. Teď naposledy jsme spolu mluvili po tlf, vše v pořádku a bum, večer už se neozval a pak další 4 dny. Na moje zprávy odpovídá jednoslovně, suše a třeba až po 4 hodinách. Tak jsem to skončila.
Přečetla jsem si nějaké články na téma ghosting, projela si zpětně naši komunikaci a zjistila jsem, že to dělá vlastně od začátku (poprvé už měsíc po našem seznámení) a pak s intervalem dva měsíce. V poslední době každý týden.
Vím, že jsem udělala dobře, ale stejně mě to trápí. To mu opravdu nestojím ani za jedno slovo?