Re: Nikdo se nepostara tak jako maminka

Ropucho, tak jelikož naši byli oba dva úředníci v kanceláři, neměli jsme tím pádem žádné benefity, které bychom mohli poskytnout za nedostatkové zboží či služby, tak občas někomu nějaký "dárek" nebo peníze dat museli. Třeba řemeslníkům, aby vůbec přišli opravit něco v bytě nebo vím, že táta zaplatil 500 Kčs vedoucímu v Elektru, aby mu řekl, kdy přivezou barevné televizory (pak tam čekal celou noc ve frontě, aby se na něj dostalo), televizního opraváře jsme museli také uplácet, doktora, aby tátovi napsal lázně (ten si o úplatek přímo řekl). Naši to nenáviděli a já také, snažili jsme se tomu vyhnout, jak jen to šlo, ale někdy to bohužel nešlo. Strašná doba!