Re: Nikdo se nepostara tak jako maminka

"Že je třeba být na slabší co nejtvrdší, to platilo jen, když byla při síle, ale když není, tak se rázem změní narativ. Co jí tehdy obtěžovalo u babiček, dědečků i nemocných dětí, to dělá rázem sama a ani si neuvědomuje, že je to úplně o stejné, jen se jí změnil náhled na věc. A tak jí posluhujeme a nepřipomínáme to. "

půlko, ano, to už tak bývá vidím to kolem sebe často...
je od vás hezké, že nepřipomínáte, taky se snažím tatínkovi nepřipomínat jeho dřívější (rázné a nekompromisní) názory a postoje mám to snazší v tom, že on se celkově změnil hodně k lepšímu, takže i náhlé požadavky na ohledy a podobně, se kompenzují tím jeho přístupem v současnosti
a taky to může být tím, že si maminka dřív nedokázala představit, jak se takový "chudáček" cítí... to jsem viděla třeba u muže, jak ho vždycky iritovalo, když mě vzaly záda opravdu hodně, tu jeho potlačovanou nervozitu a to "jé, ta s tím nadělá" - pak jednou vzaly záda jeho a od té doby je rázem mnohem soucitnější a nejsladší byla jeho zcela vážně míněná otázka "a to tě to vždycky bolí takhle moc?"