Re: Když přílišná osvěta škodí

"Zažívá-li diskomfort, zasahující mu do spokojeného života, měl by mít přístup k odborné konzultaci, která mu pomůže problém rozklíčovat."

Možná bych s tím mohla souhlasit, pokud by tam bylo "dlouhodobě". Měsíce v nižších jednotkách, kdy se člověku nepodaří zase nabýt rovnováhy.
Spokojený život není základní stav, je to výkyv nahoru, a jsou samozřejmě i výkyvy dolů.

Jak říká klasik, "Jednou jsi dole, jednou nahoře...", a obdobně "Aby mohlo být vítání, musí být loučení."

Naše dětství bylo drsné, pravda, ale to jsme snad nikdo již svým dětem neposkytli a nepřejeme si to ani pro vnoučata. Většina starých (byť v dětství frustrovaných) se myslím mladým do sněhových vloček nevysmívá, to je sem tam někdo, a z toho titulek, co zaujme.

Sama jsem absolvent týdenních jeslí, MŠ, družiny, táborů... (plus rodiče, kteří řekněme zkratkovitě "nechtěli slyšet pláč") a jsem si vědoma, že ani moje vrozená odolnost nezvládla vyrovnat všechna negativa tohoto přístupu, a jsem drobet vadná. Rozhodně si nemyslím, že by dnešní děti měly být "otužovány" tak drasticky jako naše generace, ale aspoň trošku, jemně, přiměřeně určitě ano. Musí vědět, že zoufalství, smutek, úzkost, stres... jsou normální součástí života.