Re: Když přílišná osvěta škodí

Kat,
nechci se zastávat rodičů, kteří na děti kašlou, ale i my jsme se drželi zpět a třeba diagnózu jsme pro dítě nikdy "nezařídili" - ano, zjednodušilo by nám to život, možná by mohlo i chodit do autistické specky, ale..... měli jsme pocit, že pro dítě je přínosné být ve standardním kolektivu, že v kolektivu autistů z něj bude ještě větší autista a že to normalizuje nestandardní chování... a pak tu byla dlouhodobá perspektiva - třeba - dostane se dítě na nějakou školu, nebo ho školy odmítnou čistě proto, aby se nemusely zaobírat "papírama" a nějakýma extra špekama... a co třeba řidičák? Měli by všichni autisti mít řidičák? To asi ne. Ale kde je ta hranice? A my jsme usoudili, že bude lepší to neřešit, tj. že bude lepší pro dítě "papír nemít"... protože v té době už jsme měli zkušenosti s tím, že papír nadělá spoustu škod (když bez našeho vědomí šoupli dítě s IQ130 do speciální třídy - kde byli všichni "nehodící se" - hluchá holčička, holčička s DS, stokilový chlapeček s Tourettem a nejspíš ještě něčím, kterého se bála i učitelka, který lámal židle a podobně...)...
... a tady je moment, v kterém s tebou nesouhlasím, já si nemyslím, že by tohle mělo být řízené shora a že podmínkou k dobré péči je velká škola, která má odborníky na všechno... já si myslím, že je to naopak, že cesta je decentralizací a tím, že se vše bude řešit lokálně - v malých třídách, malých místních školkách a školách, ne ve velkovýrobně... protože masovka ve své podstatě nikdy nebude vyhovovat nikomu... pro všechny to bude průšvih, protože nikdo není ideálně "průměrný".