Re: P

proč tajné? psycholog se domluví, co děcko uslyší a co už ne, klidně může být děcko někde, aby to slyšelo, pokud nechce být přímo u toho, tak jinde, a rodiče můžou slyšet, že při sebepoškozování mají reagovat takto, při anorexii takto, při stavu ze školy takto... jen jde o to, aby byl psycholog, rodiče a ideálně i škola v souladu, aby nešli proti sobě. Tím by se předešlo spoustě zbytečných nedorozumění a taky by to mohlo zlepšit vztahy, takto děcko ví, co na dělat, může to být úplně proti tomu, co po něm chce rodič, takže to akorát prohloubí pocit dítěte, že jsou rodiče mimoni, se kterými se nebude bavit a vrat je vážně, že mu stejně nepomůžou.
Stejně tak škola potřebuje vědět, co dělat a nedělat, je to dost zoufalý, když víme, že má dítě problém, nevíme jaký a nevíme, co dělat. Akorát víme, že máme třeba psychiatrického pacienta a máme brát ohledy. Na co ale? A jak?