Re: P

Já si to starší dítě představuju ve vztahu s psychologem jako ve zpovědnici. Nic se nevynese, vše je důvěrné.
Ale vycházím i ze své zkušenosti, moji rodiče, tj prostě dílo, když mi ( fakt několik desítek let zpět), řekla psycholožka, teda po rozhovoru s rodiči, něco ve smyslu " kdybych měla takový rodiče, tak mám možná ještě horší probkemy, ty vaši rodiče, tj teda dílo", byla to kouzelná formule. Nějak jsem pochopila, že možná nejsem úplně vadná já. Opravdu mi to hodně pomohlo. Kdyby jim řekla moje důvěrně informace, vím, že prostě moji rodiče by to- a nebyla by to úplně zla vůle - nedokázali prostě nepoužít jako zbraň, prostředek k dosažení svého. Oni jsou prostě nějak nedospěli. Neempaticti. Nekompatibilní.
Myslím prostě jsou různé terapeutické postupy, různé formy a vztahy . Stejně třeba školní psycholožka , když přišli dítě za ní samo, taky spíš řešila ona- dítě.