Re: Soud a postižení

Milá Zdeno,
sleduji Vaši polemiku o potratech. Vaši činnost v oblasti osvěty a prevence považuji za nesmírně užitečnou a moc Vám fandím. Ale zarazila mě poslední věta Vašeho příspěvku. Jakou změnu legislativy máte na mysli? Doufám, že ne zákaz provádění interrupcí!? Interrupci sama považuji za krajní a ne šťastné řešení, ale přesto patřím k těm, kteří v tom "chladnokrevnou vraždu" rozhodně nevidí. I já si myslím, že každá žena má právo se pro potrat rozhodnout a snahy o zákaz interrupce jsou mi krajně protivné. A to z těchto důvodů:
1. Sama tvrdíte, že nikoho nechcete soudit. Ale když nechcete soudit, jak můžete zakazovat?
2. Historie těchto zákazů jasně prokázala, že zoufalá žena v zoufalé situaci (a to je jistě drtivá většina těch, které interrupci chtějí podstoupit)si vždy "nějaké řešení" najde. Mám na mysli tajné potraty prováděné bůhvíkde a bůhvíkým, které mívají tragické následky. A život a zdraví dospělého jedince mi připadá daleko důležitější, než několikadenní či několikatýdenní zárodek života (při vší úctě k němu).
Zkrátka zákaz interrupce podle mého názoru nejen že nic neřeší, ale je svým způsobem nebezpečný. A sobecký (i když v tom se mnou nejspíš nebudete souhlasit).
No ale doufám, že jsem vaši narážku špatně pochopila a že jste měla na mysli nějakou jinou změnu legislativy.
Jana