Re: brý ránko

Dobré dopoledne!

Každodenně jsme touto dobou venku, ale dnes Saša vstával v 5.30, takže to po příchodu od MUDr. zalomil a ještě chrní ...proto můžu psát teď a ven vyrazíme trošku později. Nejprve ale k reakcím:

Foxy - super fotky, ta čtyřkolka je naprosto úžasná. To ani nemůžu Adámka pustit ke compu, aby ji neviděl - neslyšeli bychom potom o ničem jiném. Už stačil Michiho bagr

Luci - naušničky Pétě opravdu náramně sluší - je v nich taková jemňoulinká, holčičí ....ááách jo!!!! já chci holčičkůůůůůů!!!!!

Majko, Rendo - užite si parádně dovču (teda kdybychom se tady už nepotkaly ). My odjíždíme v sobotu, ale jen do Jižních Čech.

Niki - no jo, člověče, já jsem opravdu nevěděla, že už máte to "přijímání" do školky za sebou. Je prima, že to nakonec Viktorka takhle zvládla, ačkoli v tom náročnějším období to asi bylo na prášky, co?

Ivčo - tak ať jsou dětišky zase brzo fit. Je to vopruz, být s nimi doma, co?

Jo a ještě bych málem zapomněla na to nejdůležitější - na dnešní oslavence Takže blahopřání všem třílětňáčkům letí i z Trutnova.

Jinak my za sebou máme náročné ráno. Sašulka spal vlastně celou noc, jen vstával v 5.30h, dali jsme mlíčko, ale už neusnul a rajtoval nám po hlavě. Po 7 hodině jsem se s klukama vypravila k MUDr. Normálně by se mnou šel manžel, ale je na neschopence, takže jsem klusala sama. Byli jsme tam jako první a za námi přišla jen jedna paní, takže MUDr. udělala vše naráz. (původně chtěla jen Adámkovi vzít krev a potom že bychom si počkali, až nabere ostatní a šli tam znovu na tříletou a se Sašou na očko). Tak jen co jsme se Sašou vlezli do ordinace, tak spustil ječák, že jsme se museli překřikovat - a to na něho nikdo nesahal. V momentě, kdy jsem svlékala Adámka do slipů a držela ho na klíně sestřička, aby mu MUDr. před očkováním mrkla do krku, tak se chvěly okenní tabulky, jak řval, to samé u očkování. Dobře mu bylo až když bylo po všem, ale nesměla jsem ho dát z náručí. Na to, že není normálně žádný mamánek, to tam snáší fakt špatně :-( ...ale máme to za sebou. NO a mezi tím, co jsme bojovali se Sašou, tak MUDr. mořila Adámka Naměřila mu 99 cm a navážila 13,5 kg. Zjistila, že není barvoslepý, vidí dobře, zná zvířátka - prostě si pokecali Adámek z ní vymámil auto, čokoládu, malého medvídka a obrázek pro sebe i pro bráchu No a nakonec se mu brala ta krev - byl hrozně statečný, díval se na to a ani nepípnul. Jak jsem měla obavy z toho pinďourka, tak MUDr. říkala, že má kůžičku přilepenou, ne zúženou a že mu dáme v pohodě čas do 5-ti let, teprve potom by event. dostal tu kortikoidní mastičku na uvolnění. (mimochodem vůbec netuším, kdy ho prohlížela )) ). No a Saša je lehce exematický, nesmí dráždivou stravu - úplně musíme vynechat jahody, citrusy atp. Jo a ptala jsem se na Adámkovu řeč, on totiž vynechává písmena "v, ch, f" a tak nám dala doporučení na logopedii, ať se s MUDr. domluvíme, jestli už tam začít docházet a nebo je ještě čas. Tož tolik od nás Pobyli jsme si tam asi půl hoďky a já odcházela (teda hlavně ze Saši) zpocená až na zadku Tak jsme si koupili dobrou snídani a udělali si doma pohodičku )) Na Adámka jsem byla fakt pyšná - skvěle komunikoval, byl hodnej, tak nějak už jakoby dospělej