Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : leden 2012

Jájo, já chodím na těhotenské cvičení, které vede uznávaná porodní asistentka z Neratovic a ta nám říkala, že pokud cítíme, že na nás jde porod, máme se pokusit spát ze stejného důvodu jako píšeš - nabrat síly. Manžel je ze mě trochu vykulenej, prý ať si dám telefon na nabíječku a v případě potřeby mu okamžitě volám.

Sluníčko - i kdybych porodila v prosinci, zůstanu v této lednové diskusi

Bberi a ostatní s marodícími dítky - ať se vám zlatíčka brzy uzdraví

Ahoj všem ještě jsem si vzpomněla ze včerejší kontroly - ta porodní asistentka říkala, že když cítíme, že by porod mohl začít, tak máme okamžitě zalehnout a odpočívat (už žádné shánění věcí, nebo pouklízení, to může zařídit manžel, nebo to neuteče ). Že prý se spousta maminek vyčerpá v první době porodní a pak už nezbudou síly na tu práci s vytlačením miminka.

Jen nevím, jak teda poznám, že už je čas přestat odpočívat a vyrazit směr porodnice

Přeju úspěšné kontroly, kdo jdete dneska

Zdravím,
Evčo,to zní jako dobrá pomůcka :) Mně se udělalo v noci nějak špatně a pořád je mi nějak divně. Miminko se strašně mlelo a bolelo mě menstruačně břicho, k tomu tak nějak blivno... až jsem se bála, že fakt začnu rodit. Termín mám taky za tři týdny. No asi si dnes dám oddechový den.

Caroll, díky za info k těm kontrakcím, ona ta holka vypadala, že toho i tak má plný kecky, protože prý jí kontrakce začaly v sobotu ráno a voda jí praskla až v pondělí večer, mezitím jí z porodnice dvakrát poslali domů, že to ještě není ono.

Ještě k těm dárkům za porod - přestože si myslím, že já žádný nedostanu, jsem toho názoru, že si ženská nějaký zaslouží. Ano, je to i mužovo dítě a i on je u porodu, ale žena je ta, která byla těhotná a musela ho porodit, aspoň nějakou maličkost by jí za to mohl dát.

A teď ještě musím vylíčit výsledky mé včerejší kontroly, teda snad vás to nebude nudit , já z toho mám zase hlavu v pejru .
Nejdřív jsem byla na monitoru v nemocnici, protože můj dr. dvojčatový nemá. Sestřičky byly hodné, ptaly se, v jaké poloze to chci, tak jsem chtěla v sedě, tak mě posadily na židli. Natáčeli to asi 20 minut a pak zjistily, že natáčejí patrně to stejné miminko, protože ty ozvy byly téměř shodné, tak se ptaly, jestli vydržím ještě chvíli, že to zkusí znovu... Tak jsem teda poprosila, že bych si už lehla, daly mi polštář, aby to byl aspoň trochu polosed a pak se to už naštěstí podařilo.. Ty lumpové v bříšku vyváděli jako divý, asi se jim to nelíbilo, fakt takhle mi břicho v kuse 15 minut snad ještě neskákalo. Ale sestřičky byly spokojené, že aspoň nespí, protože tam bylo krásně vidět, co dělají jejich srdíčka, když se rozdovádí .

Se záznamem jsem ujížděla přes město do poradny k dr. Tlak byl 135/80, doufám, že to bylo jen tím, jak jsem byla rozpumpovaná , přibrala jsem zase 1 kg, takže už mám 15 nahoře . Doktor byl se záznamem z monitoru spokojený, napsal mi tam k tomu něco jako Fischer sk. 10 b., tak to ještě musím zkusit vygooglit, co to znamená, s tím jsem se ještě nesetkala.. A jinak - nález v klidu, CS stále 3, říkal, že se tam teda nic neděje. A bral mi kultivaci, tak jsem zvědavá, který breberky mi najdou..

No, pak že ještě zkontroluje UZ polohu , jestli se nějak nezměnily, ale je to furt stejné, Áčko hlavičkou PHI, Béčko KPII. Tak mi pak říkal, že další kontrola už za týden, zase včetně monitoru, a že se teda už budem muset domluvit, jak s porodem. Říkal, že si myslí, že jako čtvrtorodička bych to mohla takhle zvládnout, obzvlášť, když je ten první lump velký, ale že tam je riziko, že se to druhé mimčo pootočí napříč, až to první vyleze, tak že to ještě radši bude konzultovat (nevím teda s kým), a že se teda uvidí za týden, jak to bude vypadat a že každopádně se dvojčata nenechávají déle jak do 38. týdne, takže pak by to buď vyvolali nebo řízli. To mě lehce šoknul, protože to je už hned po novém roce. . No každopádně prý také záleží na tom, jak budou připravený porodní cesty a že ty teda zatím nejsou. Tak jsem z toho pochopila, že kdyby to bylo dole uzavřený, že by ani do vyvolávání nešli?!?

No mám z toho smíšený pocity a jen doufám, že to půjde aspoň se pokusit o normální porod. A taky jsem nařídila manželovi, že přes Vánoce budem muset miminka pořádně pošťuchovat, aby byly připravené

Teoreticky jsou 3 týdny docela dost, ale pro mě teď nějak málo, protože to najednou hrozně letí, mi přijde , stále se mi vybavují věci, které taky ještě musím zařídit a dodělat a mě se do toho tak strašně nechce.. Manžel ten vůbec to má na háku, stále mu připadá, že to bude asi tak za půl roku (aspoň já z toho mám ten pocit), takže se divil, že jsem v neděli po něm chtěla aby mi pomohl smontovat tu naši dvojkolíbku, no aby ne, když jsem jí ještě ani neviděla smontovanou a to už jí mám doma skoro 5 měsíců

Tak aspoň si snad ještě užiju Vánoce, nějak vydržet do toho nového roku a pak se holt už bude dít vůle boží..

Celkem snad 5 stránek jsem dočítala, to mi nemůžete dělat, to si ani nemůžu pamatovat. Zkusím zareagovat

Tlačení na břicho - zažila jsem u prvního porodu, bohužel po dni a půl silných kontrakcí začaly kontrakce slábnout, v podstatě ustávat, takže do mě lili oxytocin horem dolem, stejně to pomohlo jen trošku.. Nakonec mi na sále musela PA taky tlačit na břicho, ale dělala to řekla bych opatrně a mě to moc pomohlo, protože ty kontrakce opět slábly a já bych jí určitě nevytlačila.. A nešlo jen o nějaké zaklouznutí zpět, ale prostě o to, aby vůbec mohla prolézt. Měla 4,2 kg. Nebýt jí, tak myslím, že to asi nezvládnu. Pamatuju si, jak malé poslouchali srdíčko a už bylo slyšet, že ozvy jsou jen kolem 100, protože byla už v porodních cestách a takhle to nemůže zůstat dlouho, tak myslím, že to mačkání břicha zahájila kvůli tomu.

Mabelko, tu vyztuženou podprdu jsem kupovala na netu, brala jsem jich víc, takže se poštovné rozpočítalo a hlavně pro mě je jednodušší, než lítat někde po krámech (od nás je vše daleko) si to takhle risknout a případně to poslat zpět. Rozhodně ušetřím čas a snad i náklady, protože ten benzín je taky drahej, takže ono to vyjde v podstatě nastejno..

Dárky za mimi - já nedostala nikdy nic, nepřipadalo mi, že to je až tak nutné, vždyť manžel tam byl vždycky se mnou a pomáhal, nehledě na to, že to miminko je i jeho, tak proč bych měla něco mít jen já . U nás v rodině se na tohle nikdy nějak nehrálo, takže ho ani do toho nikdo naštěstí nenutí.. Krom toho, pokud mi chce manžel udělat radost, tak mi nějakou věc koupí i během roku, ale šperky teda moc ne, já je moc nenosím, ale třeba něco hezkého na sebe, abych se mu líbila Takže největším dárkem pro mě vždycky bylo to mimi, že to všechno dopadlo dobře a můžeme domů jako komplet rodinka. MMch, Audi A6 má manžel služební a snad bych jí ani nechtěla