| Dari79 |
 |
(1.7.2017 16:17:38)
Nic dramatického - jen teorie
Koukám na švédský film Vyšší moc, kde je zápletka zhruba taková, že při pobytu na horách se na rodinu s dětmi řítí lavina - muž zdrhne (jak mu pak žena vyčítá - popadl jsi rukavice a mobil a utekl jsi ode mě a od dětí) a žena se vrhne k dětem. Je to asi 5 vteřin, než se ukáže, že lavina padá vedle a že vlastně nic nehrozí (kromě nějakého sněhového poprašku, který je zasypal). Vyvolá to pochopitelně těžkou vztahovou krizi (nemám to ještě dokoukané), ale strašně mi to vrtá hlavou...
Já to beru jako vcelku srozumitelný - je to otázka vteřinového (spíše pudového) rozhodnutí, žena pudově skočí k dětem a muž holt zdrhnul, ale přemýšlím, jestli by to tak udělal každý muž, nebo jestli je to projev nelásky ve vztahu (život spolu spíše ze zvyku), nebo jestli je to tak holt fakt pudově daný a s tím konkrétním vztahem to nesouvisí...
Já si občas ty katastrofické situace přehrávám v hlavě, třeba když jsme v letadle, kdyby bylo nouzové přistání, že bych vzala dítě, strčila ho mužovi do náruče a zařvala na něj, ať s ním zdrhá ven a na všechno ostatní kašle - myslím, že takový přímý "příkaz" by ten chlap byl schopnej splnit. Osobně jsem teda přesvědčená, že náš táta by nás chtěl zachraňovat, ale právě aby nechtěl zbytečně se zdržovat se mnou...
Ona - ta hlavní hrdinka - je zatím v těžké depresi z toho, on to samozřejmě naprosto bagatelizuje...
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(1.7.2017 16:27:56)
tuhle jsme rozebírali doma teoretickou situaci, kdy bych viděla, jak se zároveň topí cizí mimino a zároveň můj starší syn (o hlavu větší, než já).
syn se strašně urazil, když jsem mu řekla, že bych skočila pro to mimino. snažila jsem se mu vysvětlit, že sama sotva umím plavat a možná bych měla šanci zachránit to cizí mimino, ale jeho bych určitě nezachránila, naopak bychom se utopili oba a mimino tedy taky. vzal si to osobně 
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(1.7.2017 16:28:26)
jo a jinak můj muž v krizových situacích prostě panikaří, těžko mu to vyčítat.
|
| Pam-pela | 
|
(1.7.2017 16:30:41)
...můj občas panikaří až když mu naskočí ten rozum...do té doby instinktivně jedná "správně". Já sebe v prvních zlomcích problému nevím...ale zas jsem schopná jednat "správně" později (možná rozum + instinkt), složím se případně, až když nebezpečí pomine. 
|
| K_at |
|
(1.7.2017 16:38:48)
Pam, to já zatím nevím. Možná díky bohu. Žádný extra průser jsme neřešili. A bojím se toho, jak bych reagovala. Že později sama před sebou neobstojím.
|
| Pam-pela |
|
(1.7.2017 16:47:15)
Nj, Kat, ale bojím se, že se to dá ovlivnit jen do určité míry....asi fakt jako 100% ani za sebe ručit nemůžu.
A není to o tom, co píše Zetko, to už naskočí ten rozum...ta první vteřina je o něčem jiném.
Jednou jsem četla u ÚAMK, jak radili "připravit" si mozek pro případnou bouračku...prostě projít si možné alternativy předem a právě pomoct v tom prvním rozhodnutí...například při jízdě autem si představovat, kdybychom měli uhnout do pole...jak to udělat nebo při bourání do náklaďáku bourat do kola, nikoli osobákem POD náklaďák, znamená to prý jistou smrt.
Prý se tím zautomatizuje to správné jednání v případné krizovce...jenže co je správné?
Někdy to vyhodnotit je těžké.
Tuhle mi ale říkala jedna mladá paní, že bourala na dálnici - do svodidel a několikrát se otočila...že jí to připadalo jako kdyby se zastavil nebo úplně zpomalil čas...přesně vnímala každé otočení, náraz atd...já tohle zatím naštěstí taky sama neřešila, nezažila.
Ale už jsme zachraňovali těžce zraněného motorkáře, z celé kolony aut na dálnici jsme u něj byli jen tři...ale to už bylo taky rozhodnutí rozumu.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(1.7.2017 17:20:17)
instinktivně správně jednám v naší rodině já a dcera. muži panikaří 
kdysi jsme se ve škole učili, že chladnou hlavu v krizi zachová cca 10% populace, je to v zásadě vrozené
|
|
|
|
| TaJ | 
|
(1.7.2017 16:46:16)
Ráchel, nevím, ale ono je docela dobře možné, že v reálné situaci bys pak zareagovala úplně jinak...protože uvažovat o tom takhle v klidu, když nic nehrozí a nevíš, jaké by tam byly další okolnosti, to je úplně něco jiného, než když to pak reálně nastane...
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(1.7.2017 17:21:49)
možné to je, ale pravděpodobně bych skutečně zareagovala takto, v krizových situacích jednám docela chladnokrevně
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(1.7.2017 19:27:57)
Cizí mimino tímto děkuje 
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(1.7.2017 21:29:27)
nojo, no. to bylo tak obecně. ale od té doby se na mě dívá s podezřením, kdykoliv o cizím miminu mluvím
|
|
|
|
| Z+2 | 
|
(1.7.2017 16:36:52)
To je čistě individuální. Ale kluk co se mnou odmítl u bouračky vystoupit, že se bojí krve u mně skončil.
Já bych se o svoje děti staral, o manželku ne. S tím jaký má kdo vztah k těm zachraňovaným to souvisí.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(1.7.2017 17:10:58)
Skoroex od nehody několikrát ujel, byly to naštěstí nehody typu rozbořil plot, kdy nešlo o to poskytovat první pomoc a podobně, ale stejně mne to vždycky strašně zklamalo a byl to jeden z prvních momentů, kdy jsem si ho přestávala vážit. On se vždycky omlouval, že to tak prostě má, když jsem ho teda uječela, tak zastavil, vrátil se a šel se přiznat, pak už jednal normálně.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(1.7.2017 17:11:56)
A já teda netuším, jak bych reagovala já, protože se nám nikdy nic vážného nestalo, díky Bohu, ale zrovna u těch bouraček jsem byla vždycky pro jít se podívat, co se stalo a pak to řešit.
|
|
|
|
| Mirek_ | 
|
(1.7.2017 16:40:40)
Souhlasím s předřečnicemi.
Jaká bude pudová/automatická reakce v krizové situaci (jedince jakéhokoli pohlaví) můžeme jen spekulovat.
Když na mě vybafne v lese medvěd, tak se nejspíš strachy po...., ale pokud bych byl na takovou situaci vyškolen a vytrénován, nejspíš by nastoupila ta natrénovaná reakce.
Proto je fajn, když lidi projdou tréninkem první pomoci (třeba při sehrané dopravní nehodě, kde i krev stříká) a mají pak v realitě velkou šanci, že budou jednat rozumně, když se k nehodě přichomítnou.
|
| K_at |
|
(1.7.2017 16:46:54)
Jo, já mám třeba u záchrany někoho hroznej strach, že udělám něco blbě. Že neodhadnu situaci správně a budu řešit jiný problém, než ten nejakutnější. To je moje největší obava. U dětí mám strach, abych něco nepodcenila - nezaměnila banální bouchanec do hlavy za něco vážného atd.
|
| withep | 
|
(1.7.2017 17:50:09)
Kat, pročítala jsem pár let zpět příručku pro záchranáře amatéry, většinu jsem toho zapomněla, ale pamatuju si, že nejhorší (a nejčastější) chyba je nedělat nic v obavě, že něco zkazím. Vždycky je lepší dělat něco. Hodně lidí má zafixováno, že zraněný může mít probém s páteří, a tak se s ním nemá hýbat, takže mu ani nedají masáž srdce a umělé dýchání. Přitom zranění páteře není tak časté, a i kdyby to byl ten případ, pak stejně bez přísunu kyslíku do mozku nepřežije. Další věc, která mi utkvěla, je - když je více zraněných, tak ti, kteří křičí, nejsou v ohrožení života, a je třeba se nejprve věnova těm, kteří jsou potichu. Ze všecho nejdůležitější je zajistit bezpečí svoje a svých blízkých - tj. když např. přijedeš k nehodě, zaparkuj třeba dál od místa, ale v bezpečí. Pak je důležité se na chvíli zastavit a zamyslet. Před rokem jsme v dešti jeli po dálnici, předjel nás chlapík a chytl smyk, párkrát se otočil a zapíchl to do středních svodidel. Manžel to pohotově ubrzdil, zaparkoval bezpečně u krajnice, ale! nezastavil se, nezamyslel se, řekl jenom "volej", vyskočil ven a běžel přes dálnici k němu. Úplně zapomněl vzít si reflexní vestu, přitom hustě pršelo, bylo špatně vidět, brzy začala přijíždět další a další auta.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(1.7.2017 18:08:20)
Já jsem spíš měla pocit, že když jsem se rozhodla někde angažovat, jednou jsem zvedala starou paní a jednou jsem volala sanitku pro pána, který zkolaboval, že se ke mně ochotně přidali další, což jsem byla ráda, protože paní jsem sama nemohla utáhnout a pána bych měla taky sama problém otočit.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(1.7.2017 18:13:37)
Říká se, že čím míň lidí je v okolí neštěstí, tím je větší šance, že člověku někdo pomůže, protože si každý řekne "já nemůžu, ať pomůže on", ale nakonec když už teda někdo jedná, tak to asi vezme lidem tu obavu, že to bude na mně, když se něco...
|
|
|
|
| K_at |
|
(1.7.2017 18:14:08)
Zefyr, ano a ukolovat konkretni lidi. Ty volej, ty pojd sem, ty drz....
|
|
|
| K_at |
|
(1.7.2017 18:13:11)
Withep, jojo, tohle vsechno vim a doufam, ze bych takhle reagovala. Nejaka skoleni mam za sebou. Je fakt, ze nabidnout pomoc nebo se dotazat na potrebu pomoci nemam problem. Ale v krizi nevim.
|
|
|
| Z+2 |
|
(1.7.2017 19:25:26)
To určitě ne.
|
|
|
Tož, nebylo to špatné. 
V její náručí
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)