Ananta |
|
(18.6.2009 14:03:12) Přemýšlím nad jednou věcí, zamýšlela jsem se nad ní často když jsem viděla různě postižené děti na plastické chirurgii na Vinohradec na opakovaných operacích z různými tělesnými vadami (docela to pro ně bylo trápení a co pak v dospělosti). Rodiče kteří mají nějaké tělesné postižení a pak se jim narodí dítě např s rozštěpem nebo s nějakou horší vadou. Jaký na to máte názor, mají se "obětovat" a děti nemít a nebo riskovat a porodit dítě s tím, že se bude také trápit. Z jedné strany je to přece povrchní a hloupé, hodnotu člověka netvoří vzhled a z druhé strany při realistickém pohledu do současné společenosti kdy je kult těla zřejmý, to utrpení tak jako tak bude. Vnímám to jako etické dilema, zajímal by mě váš názor. Mimochodem přítel je schizofrenik i když už 10let bez atak, zamedikovaný a vzdělaný, pracující muž, takže se mě to týká trochu taky. Přiznám se, že zatím se přikláním k názoru že ne, vnímám to jako vlastní sobectví v případě, že by dítě mělo také schizofrenii a zkažené, osamocené mládí jako přítel.
PS: vkládám to pod katolickou diskuzi, zajímá mě však názor všech.
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(18.6.2009 14:11:01) A jinak to považuju za stejný typ otázky jako "Mají mít lidé s příjmem 8000Kč děti?", "Mají mít lidé s IQ 90 děti", případně mají mít lidé malého vzrůstu děti?" To všechno jsou nahlíženo z určitého hlediska handicapy a rozhodnutí je na konkrétním rodičovském páru.
Tím nechci říct zakladatelce, že je to otázka hloupá a chápu její zvažování.
|
|
papandrea |
|
(18.6.2009 14:12:33) Myslím,že právo na dítě má každý...Bohužel...jsou případy kdy naprosto zdravé ženy přivádí na svět děti,kteří jsou "vetší chudáci"než děti jakkoliv postižených rodičů,ale za to s láskou vychovávaných
|
|
Spirálka |
|
(18.6.2009 14:13:19) Je to sobecké, takže říkám, že neměli.
|
Liaa |
|
(18.6.2009 14:15:09) Proč je to sobecké?
|
|
JiBi* |
|
(18.6.2009 14:17:13) Ty jsi s tím rozhodnutím nějak hned hotova...Byla jsi už v takové situaci, kdy jsi musela zvažovat..? Když jde o to, jak se má rozhodnout druhý, je to leckomu hned jasné, ale když je v takové situaci potom sám, hned se na problém dívá jinýma očima.
|
Spirálka |
|
(18.6.2009 14:21:22) Nejsem sobec (moje nejhorší, vzhledem k dnešní době, vlastnost). Nedokázala bych vědomě riskovat štěstí vlastních dětí. Stejně tak odsuzuji případy, kdy ženská v 65 letech jde na umělé oplodnění.
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2009 22:03:30) Když má člověk nějaký zdravotní problém, ještě to samo o sobě nevypovídá nic o tom, jestli je/bude nebo není/nebude šťastný. To je spíš odvislé od toho, jak je na tom psychicky, jestli dokáže vidět štěstí i přes handicapy, jestli v rámci svých možností dokáže ze života vykřesat (téměř) plnohodnotný život.
Mladí, zdraví, úspěšní lidé mají myslím pocit, že zdravotní problémy se jich netýkají, že jsou a budou stále zdraví (také jsem si to myslívala). Obzvlášť když si najdou energii, čas i peníze na zdravé stravování, sport, zdravé životní prostředí, a zvlášť když navíc se ještě vědomě vyhýbají klasickým "chybám" jako noční flámování, alkohol, cigarety, přejídání, stres... Jistě, ta pravděpodobnost zdravotních potíží je pak nižší, ale náhoda je blbec (nezaviněná autonehoda), a život se s námi moc nemazlí. --- Neboli mě život naučil, že není zcela prvořadé "být zdravý", ale umět žít tak, aby se člověk nesložil, když zdraví neslouží jako dřív (ale to neznamená, že to umím ).
Hodnota - lidského - života není v tom být perfektně zdravý, fit, krásný, mladý, flexibilní; lidé mají totiž něco víc než zvířata - snad možnost myslet, schopnost empatie a soucitu - a tím se, podle mě, život člověka nějakým způsobem MŮŽE odlišovat od života zvířat, kde je síla, krása a dobrá fyzická kondice hlavní podmínkou přežití. Ne že bych se povyšovala nad zvířata - jen se mi ekluje, když lidstvo nevyužívá svých darů a chová se jako svým způsobem dravá, drsná, bezcitná zvěř.
Z této filozofie mi pak vyplývá, že i postižený člověk může prožít spokojený život, jen musí umět pro dobro využít to všechno, co mu jeho zdravotní stav dovoluje. Ale upřímně - naprosto není jednoduché se to naučit - podle mých vlastních zkušeností je hrobem tohoto umění nedostatek empatie vůči dětem ze strany rodičů, nepodpoření zdravého sebevědomí, a podle toho, co jsem sama neprožila, ale pochytala od odborníků na výchovu, tomu určitě budou překážet i další okolnosti (když rodiče neučí dítě dobrým hodnotám, neučí je prohrávat, neučí je trpělivosti, empatii atd.).
Takže ano, je otázka, mají-li mít postižení lidé děti, ale z mého hlediska je překážkou hlavně to, pokud zdravotní stav zásadním způsobem omezuje možnosti rodičů o děti pečovat a láskyplně je vychovávat spíš než to, že eventuelně může dítě podědit zdravotní problém. To jedině v případě opravdu hodně vážných zdravotních handicapů.
Sama jsem poměrně silně krátkozraká, ale neberu to jako svůj hlavní problém, dokázala jsem i přesto být spokojená, takže jsem normálně dítě chtěla. No a vida, syn má postižení, o jehož existenci jsem v době početí neměla ani potuchy . A až teprve s tímto postižením balancuji mezi doufáním, že bude šťastný, a mezi strachem, že šťastný nebude umět být .
|
MirkaEyrová |
|
(18.6.2009 22:10:50) Ten příměr k dravé bezcitné zvěři směřuje spíš do historie - všechny ty krvavé války, zabíjení, pohrdání životem, boje o bohatství, moc atd.
|
|
Líza |
|
(19.6.2009 5:16:37) Mirko, ámen.
|
|
|
|
|
|
barkula |
|
(18.6.2009 15:41:37) ahojík,jelikož se mě to týká,tak mě tohle téma celkem nadzvedlo,teda né zrovna v těhotenství,i když podle mě je každého věc jestli si pořídí dítě,já osobně i když jsem na vozíku nevidím žádný důvod proč nemít dítě,naopak jelikož jsem sama v tom-jsem postižená,tak jen obdivuji ty maminky co do toho jdou.navíc je tolik"zdravých",co rodí postižené děti,ty co to zvládnou a starají se,poklona.já bych to už nezvládla,ty co pak ne-to je jiné téma.nikde není psané,že nebude postižená maminka mít opět jen postižené dítě. a to mě namíchlo-jelikož jsem se s tímhle podobným názorem setkala u adopce-nemáte šanci,jste na vozíku.co je to za důvod,alke jak koukám,že jsou pořád zastaralé názory co vládly za komunistů-mrzáky zavřít,hlavně pryč s nimi z dohledu,už se ani nedivím,že i na sociálce jsou názory takové,že raděj děcák,než šťasná rodina,ale matka na vozíku.jen by mě zajímalo,kdy zas dospějem k tomu,že ty mrzáky zavřem,co tu vlastně chtěj,že,když nemaj právo na život. tím se nikoho teda nechci dotknout,každý má nárok na svůj názor,tak jako i já.
|
Teraza Horáková |
|
(18.6.2009 15:45:53) barkulo, nerozčiluj se, těch negativních názorů tady tolik není, jak vidíš a někdy jsou mířené ještě malinko jinam.
Hodně štěstí
|
barkula |
|
(18.6.2009 15:51:53) Terez já se nerozčiluji,jen jsem napsala názor,o)i když přiznám,že zrovna je to fakt žihadlo na mou psychiku,vím,že tolik lidí zas není a ještě se najde spousta lidiček,co si uvědomují,že nikdy neříkej nikdy.asi jsem byla stejná,prostě jsem vyrůstala v době,kdy s postiženými člověk do styku moc nepřišel,ale když jsem se sama jím vlastně stala a do styku s nimi přišla,úplně mi to otevřelo oči.mnoho lidí by mohlo jen závidět a musím říct,že i já,jak jsou právě ti postižení šťastní,nezávidí,uměj žít mnohem lép než kdejaký zdravý,o))))samozřejmě,najdou se výjimky,ale to většinou právě u těch,co se postiženými stali,né narodili,o))
|
Zrušená_registrace |
|
(19.6.2009 9:59:03) Barkulko Nerozčiluj se. Tohle má prostě každý nastavený jinak a ty jsi perfektní máma a doufám, že budeš alespoň dvojnásnobná! A má odpověď na tuto otázku - Zakladatelko, já bych se snad i styděla nad tím takhle přemýšlet! Za mě jednoznačně ano! Hluší, slepí, němí nebo třeba vozíčkáři.. Vždyť je to jedno. Pokud se i oni se svým postižením "sžijí, smíří" či jak to nazvat, a jsou schopní žít plnohodnotný život, pak nevidím důvod, proč by neměli mít děti nebo nad tím vůbec přemýšlet. Žít se dá s různými postiženími a pokud si rodiče vymodlené dítě přejí, pak ikdyby se narodilo postižené (což NENÍ pravidlem!!!!), dokáží mu podat zase jiný pohled na svět a vychovat ho tak, aby bylo svým způsobem šťastné.. Nemluvě o tom, že i spousta zdravých den rodí děti s postižením. Takhle to prostě je. Postižených lidí je dost a jsou součástí společnosti a já absolutně nechápu proč by neměli rodit děti. Nebo by dle tebe bylo opravdu nejlepší všechny postižené zavřít někam do klece do ústavu a tvářit se, že neexistují???
|
|
|
|
Ananta |
|
(18.6.2009 16:02:36) To se vůbec netýká lidí na vozíku, ti můžou mít zdravé děti a starat se o ně normálně. Pokud si teda způsobili úraz, psala jsem o lidech s vrozenou vadou, která se nese v genech.
|
Epepe |
|
(18.6.2009 16:04:59) Ananto, mě to celé přijde na hlavu postavené - vždyť přece, kdyby se lidé s těmi geny nereprodukovali, tak už ty geny nejspíš teďka vůbec neexistují ... takže je vidět, že se ti lidé bez ohledu na nějaké selekce a vrstevnické skupiny už co svět světem stojí množí a množit budou ... Proto vůbec nechápu otázku: "Měli by se ..." - jakoby se to teď nedělo a ono se to samozřejmě děje.
|
|
barkula |
|
(18.6.2009 16:19:21) když budeme slovíčkařit,tak asi málo procent si způsobí úraz samo,o)))))ale jinak moc bych genetiku nebrala v zřetel,právě ti postižení můžou mít naprosto zdravé děti a naopak.například u nás taky z chlapovy strany všichni zdraví,nebo teda aspon jsem si myslela a viditelně jsem nic neshledala a prd,genetika prokázala dost velké procento na postižené dítě,asi se ted najde mnoho lidiček,co řekne,vidíš a je to tu-genetika,ale dejte si ruku na srdce,kdybyste toužili po miminku,neviděly byste spíš to procento,které tam dává šanci mít zdravé dítě.
|
Maky, Maťo,Víťa,Štěpi,Emma,Lui |
|
(18.6.2009 16:20:51) Anato, moc nerozumím tomu, o co Ti jde.
|
Ananta |
|
(18.6.2009 16:27:12) Jde mi o to, co vyrává, pokud už vím, že je velká pravděpodobnost, že vzhledem k mému závažnému postižení se mi může narodit také postižené dítě, zda vyhrává touha dítě mít, nebo strach, že by se trápilo.
|
|
|
|
|
|
|