Motýlice |
|
(29.11.2009 23:38:44) Spíš se ptám, co budete dělat pokud na UZ potvrdí Downouv syndrom? Máte už děti, nebo je to vaše první? Máte v tomto jasno?
|
Motýlice |
|
(30.11.2009 0:00:24) Podívejte, utěšovat je fajn, ale Váš stres nezmizí, mám něco podobného za sebou. Vydržte,dejte vědět výsledek.Třeba nebude z toho nic, třeba bude problém úplně někde jinde.
|
Eva |
|
(30.11.2009 6:13:44) Já bych si položila otázku, co budu dělat, když bude test pozitivní a jistý? Jak to změní můj vztah k dítěti, na které jsem se tak moc těšila? Jsem ochotná podstoupit potrat? Pokud ne, tak na co potřebuji tyto testy, které jsou i pro miminko stresující? Představte si samy sebe, že jste v děloze a najednou k Vám přijde něco ostrého neznámého ( jehla pro odběr plodové vody). Jak se budete cítit? Podle mého názoru se nyní těch testů dělá až příliš moc a maminky a miminka jsou zbytečně stresované, a tatínkové nakonec také. Myslím si, že těhotenství má být období radosti a klidu a míru. Říká se, že jaká je matka, takové je dítě, pokud se týká psychiky. Matka, která těhotenství přijme a je v klidu, má klidné dítě. Kromě toho je pravda, že myšlenky jsou tvůrčí, takže když mám strach, že moje dítě nebude v pořádku, tak opravdu můžou nastat nepředvídatelné potíže. Stejné otázky bych položila lékařům a lékařkám, kteří taková vyšetření doporučují, především zda oni sami by je podstoupili a co od nich očekávají. Nebo je to zkouška víry? Tím myslím, že jsou takto maminky a i tatínkové zkoušeni, zda si věří a zda opravdu to miminko chtějí. A také je pravda, že nepředvídatelné a nebezpčné situace můžou nastat kdykoli v životě dítěte. Někdo se tu odvolával na Ježíše. Ano Ježíš miluje všechny děti bez rozdílu, i ty postižené. Tak proč my lidé potřebujeme dělat "selekci"? Každé dítě jde ke svým rodičům s velkou láskou a mnohdy s těžkým úkolem- naučit svoje rodiče milovat život takový jaký je. Já sama mám dvě děti dnes již dospělé a jediné speciální vyšetření, které jsem musela podstoupit, bylo na odbourávání cukru kvůli cukrovce mé babičky. Možná mám štěstí, obě dcery jsou zdravé a to přesto, že největší "problémy" vznikly právě při jejich porodech. První měla pupeční šňůru omotanou kolem krčku a možná to byly právě moje obavy, které toto způsobily. Na začátku těhotenství, o kterém jsem nevěděla, jsem totiž pila tvrdý alkohol, jako desinfekci na zájezdu v Uzbekistánu. Druhá se narodila tzv. řízeným - vyvolaným porodem a dnes vím, že to byla úplně zbytečná manipulace. Jí těch pár hodin a nebo dnů chybí, cítí se být ošizená.
|
arsiela, |
|
(30.11.2009 7:49:46) Eva a co třeba testy právě proto aby člověk věděl na co se má připravit,měl dostatek času zjistit si info.Z vlastní zkušenosti,bohudíky za ty 4 týdny kdy jsme věděla o synově vadě a měla čas.Ne srovnat se s tím,dítě bychom si nechali za jakýchkoli okolností,ale byl čas na to sehnat info,připravit to doma,zajistit třeba hlídání pro strašího ,protže jsem nevěděla jak dlouho budem ve špitále.Jasně byl to strest a nervy,ale já osobně jsem ráda,že jsem věděla už v těhu. Zadavatelce přeju aby bylo všechno OK,já měla riziko DS 1:400 a na plodovku mě neposílali a v tomhle směru je syn OK.Žádnou vadu zkistitelnou běžným screeningem nemá.
|
Eva |
|
(30.11.2009 12:17:34) Dobře, tenhle důvod můžu pochopit, ale i tak nikdy nikdo dopředu nemůže vědět všechno. Možná, že v takovém případě je možné se připravit. I tak si myslím, že ten stres je další faktor, který může stav dítěte a nebo i matky zhoršit. Je to okamžik nepřijetí toho, že dítě je dokonalé právě takové jaké je. Je jasné, že každý si přeje především, aby jeho dítě bylo zdravé. Já mám kamarádku, která zrovna dnes podobné testy podstupuje. Včera jsem s ní byla na procházce a svěřila se mi, že je to opravdu pro ně, pro všechny tři ( maminku, tatínka i miminko) dost stresující situace. Přišla za mnou s tím, že právě "vyhodila oběd" = vyzvracela se, jako důsledek toho stresu. Taky mi říkala, jak se chce připravit na všechny eventuality. Možná to plyne z toho, že ona sama neměla moc šťastné dětství, a tak by pro své dítě chtěla připravit mnohem lepší. Ale stěžovala si na to, že ji ta různá vyšetření dost vadí, především odběry krve. A já se musím přiznat, že jsem ráda, že jsem je podstupovat nemusela. Možná i proto jsem byla více v klidu a dokázala jsem problémy odevzdat. Mám pocit, že když jsem řešila problémy dopředu, tak jsem si je zároveň i vytvářela. Jeden moudrý muž mi kdysi řekl, že problémy řeší až když nastanou a něco na tom bude. Jak jsem vycítila, u zde popsaného případu je riziko opravdu velmi malé, přesto je rodina vystavena podle mého názoru zbytečnému stresu.
|
Insula |
|
(1.12.2009 9:06:46) Evo, tvoje kamarádka nemusí testy podstupovat. To není povinné.
|
Eva |
|
(1.12.2009 9:27:24) To ona ví a taky jsem jí to řekla. Ale sama si neumím představit situaci, kdy mi lékař řekne, že je zde nějaké riziko a že jsou potřeba vyšetření z plodové vody. To je ona stresová situace, kdy je uvedena do nejistoty, že něco může být v nepořádku. A navíc ona je velmi citlivá a umí si představit, jak se miminko může cítit při tom odběru. Kromě toho o sobě ví, že je "programovatelná", jak sama říká všechno do sebe vtahuje jako houba a tím si může přivodit také komplikace od jiných lidí. Já to znám, jsem také programovatelná, a byla jsem celý život, a tak jsem nyní moc ráda, že to moje děti přežily ve zdraví. Tím programováním jsem ale nabyla zkušenosti od jiných lidí, a tak jsem si včera sama na sobě mohla zažít to, co zažívá to její miminko - byla to velká ztráta životní energie- ze strachu, najednou nemá sílu žít. Najednou mi byla velká zima a musela jsem si jít lehnout na svě hodiny- cítila jsem velký chlad v oblasti ledvin a v ledvinách je ukryta životní síla. Prostě já jsem ten odběr plodové vody prožila s miminkem a věřte tomu nebo ne, opravdu to nebyla procházka růžovou zahrádkou. Miminka vám to říci nemůžou a tak vám posílají vzkaz skrze mě. Jestli mi uvěříte nebo ne je druhá věc. Odběr plodové vody mají za sebou a včera jsem s kamarádkou mluvila a dnes dostane výsledky. Ona si myslela, že na ně bude čekat do vánoc. Věřím, že láska rodičů dokáže tohle trauma miminku překonat, ale to ukáže čas. Kdo ví, kde jsou skutečné příčiny některých anomálií v chování dětí a různých dysfunkcí. Kromě toho již ví, že čeká chlapečka a to je pro ni povzbuzení, protože ví, že její přítel ho přijme lépe než holčičku.
|
|
|
|
Eva |
|
(30.11.2009 12:29:08) Takže jestli jsem to pochopila správně, Toje dítě je vpořádku.
|
arsiela, |
|
(30.11.2009 14:44:00) Evi to bylo na mě?Jestli ano tak bohužel není,jen nemá onemocnění zjistitelný rutinně dělanými testy.VV srdce zjistili v 32 tt a zbytek vůbec,protže se testy dělaj jen na ty nejznámější onemocnění a to on nemá. Jinak nevím jak je to u ostatních maminek,ale co jsme byli kámošky všechny stejně těhu(náhoda),tak se z nás kuli testům nenervila ani jedna.Ale všem nám nejdřív dělali UZ a pak teprve krev.U prvního jsme se nenervila vůbec,to jsem ani nevěděla,že mě berou krev na nějaký testy.A stejně jsme byla vždycky rozhodnutá,že dítě s jakoukoli nemocí nebo postiženým má právo se narodit a tím to pro mě haslo. Když Jíjovi zjistili srdíčko tak ano bála jsme se,ale ne kuli tomu,že nebude zdravý,ale kuli tomu aby přežil.A byla jsme ráda,že jsme to věděli,byl připravený specialista na sále,manžel měl u nemocnice auto aby dyžtak jel hend do Motola,prostě co jsme kde zjsitili tak pro nás bylo k dobru.ted zpětně nebyl největší stres to ,když nám to řekli v ěthu,ale to,že nám nikdo nic k postižení neřekl ani v porodce ani u pediatra a všechno jsme si museli zjišťovat a hledat sami.Což byl pěknej průšvih a hodně to komplikovalo situaci.Ale to už strašně odbočuju od tématu tudiž se omlouvám.
|
Eva |
|
(30.11.2009 15:22:22) Díky za odpověď. Tak teď možná chápu z čeho plyne nakonec ten stres- z nedostatku informací a možná také z přístupu lékařů. Přeji Ti, aby Ti děti prospívaly a dostaly se z této zkoušky zdravé.
|
arsiela, |
|
(30.11.2009 15:47:02) Evi z mé zkušenosti to je právě zoufalý nedostatek info,co mi dělalo největší problém.A potom čím jsme si s malým prošla a měla možnost poznat rodiče nemocných dětí,tak už taky vím,že je spousta vad,který třeba napsaný na papíře nebo na netu vypadaj strašidelně,ale ve skutečnosti jsou zvladatelný a ten člověk s tím může relativně slušně žít.Jasně jsou i vady co skončej přes všechnu snahu fatálně.A je jich určitě dost,ale tohle je už asi na uplně jinou diskusi
|
Eva |
|
(30.11.2009 19:18:07) No právě, já si myslím, že když někdo řekne A, tak by měl taky říci B, aby nevznikaly ty stresové situace. Ale možná by bylo dobré ty lékaře motivovat - vyptávat se jich. Jinak moje kamarádka je doma a je zdá se vpohodě. Myslím, že tohle byla dobrá zkušenost především pro tatínka, aby si uvědomil, jaký poklad má doma a jaký poklad se k němu ještě chystá
|
|
|
|
Insula |
|
(1.12.2009 9:09:07) Arsielo, sledovala jsem tvůj případ ještě když jsi byla těhotná. Jsem ráda, že to dopadlo dobře.
|
arsiela, |
|
(1.12.2009 9:17:43) Insulo díky,Zuzi můžeš mi napsat přesný název ty knížky,už dlouho si ji chci přečíst a nemůžu ji sehnat.
|
Zazi (1+1+1) |
|
(1.12.2009 19:35:30) Arsielo, jmenuje se "Naia se smí narodit", najdeš ji třeba tady: http://obchod.portal.cz/produkt/naia-se-smi-narodit/
|
Eva |
|
(2.12.2009 8:39:02) Může mi tu někdo, kdo podstoupil amniocentézu, napsat, jak velký vzorek plodové vody se odebírá? Děkuji předem
|
Insula |
|
(2.12.2009 12:42:55) Dvě takové zkumavky. Doktorka říkala, že tak 15 - 30 ml.
|
Eva |
|
(2.12.2009 17:52:52) Kamarádce totiž odebírali 4 zkumavky, předpokládám že po 5 ml, takže cca 20 ml. Což je pro nás dospěláky vcelku malé množství. Zdá se ale že pro vyvíjející se miminka to tak malé množství není. Nevím kolik plodové vody je asi tak v polovině těhotenství ( na konci prý 700-900 ml. Podle mého soudu a nakonec i zkušenosti, kterou jsem včera prodělala, ta odebraná voda v systému začala chybět, a protože je slaná, bylo potřeba tu sůl i vodu doplnit. Já jsem si včera vařila jídlo, které jsem nevědomě přesolila, a přesto s chutí snědla a v noci jsem pak vstala a naráz vypila 0,5 l vody. Ráno jsem prověřovala, co je s tou mou kamarádkou. Je od pondělního večera v nemocnici s ledvinovou kolikou. Na otázku, zda stačila doplňovat tekutiny řekla že ne, protože byla unavená a pořád jen spala. Proto měla tu ledvinovou koliku. Testy dopadly podle jejího tušení - dítě je vpořádku.
|
Insula |
|
(2.12.2009 19:05:21) 20 ml je tak normál. Jinak plodová voda se rychle doplní, toho bych se vůbec nebála. Na konci těhotenství bývá vody už trochu míň. Unavená být mohla, to totiž většinou udělá ten stres okolo toho. Co se týče tvého slaného jídla, tak se nedivím, že jsi potom měla žízeň. To je taky normální (po slaném). S odběrem bych to ale "asi" nespojovala. A ledvinová kolika také podle mě nemá souvislost s odběrem, ale spíš s tím, že nepila a také v tom, že těhotenství je prostě na ledviny nápor.
|
Eva |
|
(2.12.2009 20:09:33) Ono je asi vcelku jedno co si kdo s čím spojuje. Je ale pravda, že již mnho let nejím maso, nepiju alkohol ani kávu, jsem nezávislná na cukru, čokoládě a jiných pochutinách a solím pouze symboliky. A že by zrovna včera moje tělo tak najednou potřebovalo tak drasticky doplnit sůl, to se zase nezdá mě. Ta voda je opravdu jen reakce. A všech těch závislostí jsem se zbavila postupně, nikoli násilně dietou, ale prostě proto, že jsem je přestala potřebovat, přestaly mi chutnat. Takže nyní věřím spíše svým pocitům, protože jsem vyčištěná. Ale jak říkám, jestli mi někdo uvěří nebo ne, je čistě jeho věc. Já vím jaké mám schopnosti a tak si věřím. Ptám se, kde jsou příčiny toho, že jsou děti nyní tak dysfunkční a mají tolik poruch. Jaký vliv má chemická antikoncepce? Jaký vliv mají tyto testy? Jaký vliv mají chemicky řízené porody? Jaký vliv mají nefunkční rodiny a nedostatek času rodičů. Jaký vliv mají televize a počítače? Jaký vliv má strava? Co myslíte?
|
Insula |
|
(2.12.2009 20:31:32) Jo Evi, já ti to nechci vymlouvat. Jen píšu svůj názor. Jinak taky často přemýšlím o těch věcech, co jsi napsala. Zcela jasné odpovědi ale nemám. Neví to ani odborníci. Já si myslím, že vyspělost civilizace s sebou vždycky přinese spoustu pozitiv, ale také negativa. Čím lepší léky, tím "horší" nebo jiné bacily se vyvinou, čím větší úroda (která je potřeba), tím zase třeba víc chemie nebo geneticky modifikovaných potravin (také se nedá říct, jestli to bude ku prospěchu nebo ne, i když chápu, že jsou země, kde by si lidé vybrali modifikované potraviny než umřít hlady). Teď nedávno jsem slyšela, že čím větší čistota, tím hůř pro imunitu a různé alergie (vč. atopu). Prostě za každý pokrok něčím "zaplatíme".
|
|
arsiela, |
|
(2.12.2009 23:11:02) Evi já ti věřím,věřím,že někdo dokáže to co ty píšeš,nevím proč,ale prostě to vím. Jinak k tomu nad čím se zamýšlíš,nemám moc srovnání,sama mám dvě děti,ale naprostý paradox,první v podstatě absolutně neplánované,ze strany manžela velmi a velmi nechtěné.Celé těhotenství jeden obrovský stres a vypětí,žádná kontrola stravy,před těhu a na jeho ranném začátku 20 cigaret za den,osm měsíců po těžké operaci,hodně kávy.Celé těhu jsme v podstatě kouřila alespoň dvě cigarety denně(jsem ostuda a vím to).Testy jsme podstoupila všechny,tenkrát jsme ani nevěděla na co.Dítě naprosto v pořádku,nyní 15letý kluk,nemocný minimálně ,žádné poruchy chování prostě pohoda.Celou dobu prospíval vyloženě tabulkově(blbý výraz)spíš byl napřed.Rodila jsme plánovanou sekcí. Druhé dítě sice plánované podvědomě ze strany mé i manžela,velmi,velmi chtěné.Žádné kafe,cigarety jsem odložila zhruba 3 měsíce před těhu,v těhu strava podle doporučení,velká opatrnost,přesto od začátku těhu jsem věděla ,že je "něco" mooc špatně.Začala jsme krvácet,nechtěla jsme léky,měla jsme názor,že pokud to má dopadnout blbě tak na začátku těhu a ne později.Podstoupila jsme jen UZ a krevní testy na HIV atd.Žádný stres,prostě pohoda.Porod opět plánovanou sekcí. Přesto se nám narodilo dítě,které má vrozené vady,dokonce takové,že jsou vyjímečné.Některé mu dělají problémy,některé ne.Dodneška nám nikdo z genetiků nedokázal říct co se stalo.Já nejsem nosič,manžel taky ne.Krev posílali všude možně i mimo ČR na nic se nepřišlo.Hodně jsem to s doktorkou na genetice probírala,i když vědí hodně,ještě stále je strašně neprobádaných věcí. Radši už nad tím nepřemýšlím, u srdečních vad se předpokládá podle výzkumu velký vliv virového onemocnění na začátku těhu,statisticky je snad nejvíc vad u dětí,které byli počaty v době viroz a chřipek,což by u našeho odpovídalo je počat na konci prosince.Ale žádná epidemie tenkrát nebyla. Jinak HA jsem nikdy nebrala.
|
Eva |
|
(3.12.2009 7:19:24) Ony ty neplánované děti mají občas výhodu v tom, že byly zplozeny s mnohem větší dávkou počáteční energie- třeba tam bylo více vášně Tato prvotní energie má velký vliv na odolnost. Tím tedy nechci říci, že by se k sobě maminky neměly chovat dobře během těhotenství. Pokud máš druhé dítě s větším odstupem času, tak mezitím jsi určitě pracovala v nějakém zaměstnání. No a já jsem zjistila, že speciálně my ženy, protože jsme převážně přijímající, na sebe vážeme spoustu lidí, nevědomě. Tito lidé nás mohou energeticky dotovat a nebo vysávat, podle toho, v jaké jsou momentální kondici. Nicméně to neviditekné energetické spojení existuje, a tak se nevědomě účastníme jejich života, jejich portovních výkonů apodobně. To je pak příčinou některých nevysvětlitelných nemocí a třeba i chronických únav. Když tu svou životní energii takto rozdáváme, nemáme pak dostatek síly na svou vlastní rodinu, pro děti a potažmo svůj vlastní život. Sama jsem si tím prošla, a opravdu jsem byla hodně překvapená, co všechno jsem já nevědomě podporovala. Pamatuji se, že při prvním dítěti jsem ještě byla ve spojení se svou dělohou, a tak jsem dokázala leccos "vyrušit". Ale pak jsem nastoupila do práce a pak otěhotněla. A při druhém porodu jsem již nebyla ve spojení se svou dělohou, a tak jsem dopustila to, že se dcerka narodila předčasně - vyvolaným porodem ( z rozhodnuté lékařů). Starší dcera má více životní síly než ta mladší. A jsou od sebe 2,5 roku. Někteří lidé z těchto důvodů ani nemůžou počít dítě přirozenou cestou, jen proto, že svou sílu nevědomě rozdávají a pak nemají dostatek energie na to, aby mohl vzniknout život. Pak se uchylují k umělým metodám. Takto zplozeným dětem ale také může chybět ta prvotní síla a láska rodičů, a to po celý jejich život. Ta síla a láska rodičů je totiž jejich pravé dědictví.
|
Eva |
|
(3.12.2009 7:31:08) Ještě jsem chtěla říci, že spojení se svou dělohou a tedy se svým ženstvím ztrácíme tím, že jdeme proti sobě, že se obětujeme a zapíráme samy sebe. Já jsem do té práce po první mateřské dovolené šla z toho důvodu, protože můj manžel tenkrát nevydělával dost peněz. Chtěli jsme si vylepšit náš rozpočet. Nejen že to bylo k ničemu, protože dcerka měla často rýmu a stejně jsem s ní byla doma, ale já jsem měla velké výčitky svědomí z toho, že ji dávám do jeslí. Já jsem udělala něco, co bylo proti mému nejhlušímu přesvědčení. Manžela jsem takto "rozmazlovala" celý život a hádejte jak to nakonec dopadlo?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zazi (1+1+1) |
|
(30.11.2009 8:28:27) Evo, rozhodovat se předem, co by, kdyby se potvrdilo, vlastně nejde. Až když člověk musí, tak se opravdu rozhodne, ať tak či tak.
Arsielo, přesně tohle (možnost připravit se na to, že něco půjde trochu jinak) je myslím nejlepší důvod, proč má prenatální diagnostika smysl.
Zakladatelce přeju, ať jde vše dobře.
|
& |
|
(30.11.2009 13:36:34) Zazi, Arsielo,
ja tuhle zkusenost nemam. Na testech jsem nebyla nenvim, jestli by se tam neco objevilo.. Od 26 tt jsem lezela v nemocnici s Preeklamsii, s tim ze porodim predcasne, ale jinak zdravi miminko. o synovych VVV jsem nic netusila, takze jsem ve sladke nevedomosti vydrzela az 31tt. Mozna, ze kdybych mi to rekli uz v tom 26tt, ze bych se mozna nervolala tolik, ze bych poradila okolo toho 26tt. S ty nedonosenosti by mohl mit daleko zavaznejsi problemy nez ma ted. Ale, nastesti je to tak jak to je.
|
Zazi (1+1+1) |
|
(30.11.2009 20:57:38) HaM, u nás zrovna vyšetření vyšlo falešně negativní, takže to bylo až překvápko po porodu. Od té doby jsem vůči vyšetřením v těhotenství trochu skeptická.
Ale zrovna teď vím o jedné mamince, ketrá rovnou rodila v Motole, protože se na UTZ zjistila srdeční vada. Kdyby nic nevěděla a rodila v nějaké malé porodnici, možná by to dopadlo nedobře. Speciálně v těchto případech mi prenatální diagnostika přijde jako moc užitečná. A to, že se řekne "a" a neřekne se "b", je myslím velký dluh mnohých českých lékařů. Inspirativní v tomhle je třeba knížka Naia se smí narodit, kdy daní rodiče vědí informace ze všech úhlů pohledu, včetně možnosti získat kontakt na agenturu specializující se na hledání adoptivních rodičů pro děti s postižením...
|
& |
|
(1.12.2009 8:39:34) Zazi, kvuli tomu neodmitam, vysetremi ultrazvukem, protoze si myslim, ze nejake zavazne vady mohou byt rozpoznatelne.. Krevnim vysetreni, povazuji take za zbytecne. kdyz se vratim k porodu syna. Tak bych urcite byla jednodusi, kdybych rodila rovnou ve fakultce a nepravazeli mne.. Coz je dasli nesvar Ceskyhy zdravotnictvi, ze se dost casto, lezi mimino v jiny nemocnici nez maminka. Alespon o tom s jsem tady nekolikrat cetla.
|
Jarka+4 dcery |
|
(1.12.2009 10:06:29) jsem 19 tt a odmítla jsem amniocentézu..tripl testy dopadly výborně DS 1:2400 ..vzhledem k tomu že mi je 40 let tak dle věku mám DS 1.84..
Amnio jsem odmítla protože bychom si miminko stejně nechali.
|
|
|
|
|
|
|
Andres |
|
(3.12.2009 23:21:07) Díky všem za příspěvky. UTZ dopadl na výbornou. Dow.s. se nepotvrdil. Chci ještě jen reagovat: Jestli bychom si miminko nechali,tak nad tím jsem opravdu nepřemýšlela (když jsem psala do diskuse), v tu chvíli mne zajímala jen otázka testu a zkušenosti jiných. Tohle bych opravdu řešila,až by situace nastala. A jak ?, Vám teď z gauče nedokážu říct a je to vše o nevědomosti. Neznám děti s tímto postižením a ani nikoho v mém okolí. Rozhodně bych se snažila si sehnat co nejvíce informací,setkat s rodinami a poznat co vlastně dow.s. znamená. Takže ještě jednou díky všem a přeju hezké vánoce, hlavně zdraví a lásku.
|
Ploutvicka a Barborka 22.6.10 |
|
(18.12.2009 20:26:28) ahoj holky, doufam ze sem nevtrhavam tak nejak nepravem. ale resi se tu geneticke testy a DS. ja jsem ve 14 tt ted kratce, od nejakeho 11tt jsem mela problem s NT kterebylo vysoke ale kdyz jsem byla ne NT v Motole ve 12+0 tak namerili jen 1,8, coz je uz dobre. jenz emi delali i biochemicky sreen a tam mi vysla spatne hodnota PAPP-A na 0,46 :(( takze jsem zase celanervozni.. doproucili mi odber plodove vody ale muzu na ni az za mesic... takze me ceka dlouha doba trapeni a premysleno jak to tedy je, nedokazal bych mit psotiene dite :(
15.1. mame jit opet do Motola na dalsi UTZ tak sme se dohodli, ze pockame na tento UTZ apak serozhodne o amniu.... nedovedu so predstavit ze by vsledky byly zle, uz jednou jsem musela na preruseni ve 14 tydnu kvuli VVV, a bylo to dost tezky... tohl je asi od ost tezsi :(( budu rada za jaoukoliv radu...prispevek...proste nejakou pomoc.. hezky vecer vam preji
|
Beremi |
|
(19.12.2009 0:03:58) Ploutvicko, z vlastni zkusenosti neporadim. Jsem tyden tred tebou a NT mi vysel v poradku, ale taky jsem se poradne bala. Koukni na tento clanek http://www.forumzdravi.cz/clanek-123-screening-vrozenych-vyvojovych-vad-v-tehotenstvi-i-trimestr Hodnoty PAPP by mely byt problem az 0.4 a mene a ty mas trosku vice, tak snad je to pro tebe alespon troska nadeje. Co se da delat neporadim, snad opravdu jen cekat na ten UTZ a pripadne amnio. Drz se a preju alespon trochu odreagovani pres svatky. Mozna by ti pomohlo poohlednout se, co by pripadne pozitivni vysledek obnasel. Kdyz jsem mela ja strach, podporila me kamaradka, ktera ma syna s DS, doma vse zvladaji a vsichni ho miluji. Tehdy mi rekla, ze nikdy nevis, co se kdy diteti muze stat. Problem muze nastat pri porodu ci pri uraze v pozdejsim veku ci staci nejaka blba nemoc....
|
Ploutvicka a Barborka 22.6.10 |
|
(19.12.2009 10:21:21) diky Beremi, tento clanek uz sem cetla, nic mene me asi moc neuklidnil... ale na genetice mi prave rikali, ze ta hranice je 0,5,, tak si pak vyberte.. ale to je jedno jaka je hranice, ja se proste desne bojim
|
Insula |
|
(19.12.2009 20:46:12) Ploutvičko, možná ti mohli udělat odběr choriových klků (dělá se jako AMC jen se může dělat dřív), ale teď už je to jedno. Počkala bych do další kontroly. Oni jsou někdy výsledky zkreslené. Ultrazvuk ukáže víc, nicméně jistotu ti může dát jen amniocentéza. Je to na tobě, jak se rozhodneš. Já na ní byla se synem. Vyšel mi blbě tripple test (riziko DS 1:45), dopadlo to dobře. Chápu tvoje obavy, ale bude to dobrý, uvidíš.
|
Ploutvicka a Barborka 22.6.10 |
|
(19.12.2009 22:13:03) ahoj Insulo, na to CVS me nakonec prave neposlali... ted uz musim cekat na AMC..ale uvidime podle toho ultrazvuku v lednu.. doufam ze vysledky z krvejsou zkreslene diky memu hematimu akrvaceni uz od 6tt.. nekde sem cetla ze to pak muze vychazet pozitivne :(
musim ted cekat a verit
diyk tomu krvaceni s emin aamnio moc nechce, alepokud nebude jina moznost?
|
Zazi (1+1+1) |
|
(20.12.2009 22:20:22) Ploutvičko, uvidíš, co a jak bude. Čekání je strašně těžké. Podle Tvého psaní předpokládám, že jsi rozhodnutá pro AMC, moc přeju, aby vyšel dobrý výsledek. Máme doma holčičku s DS a jsem moc ráda, že ji máme, jsem i ráda, že se vůbec nic v těhotenství nezjistilo. Přeju hodně štěstí a sil.
|
Ploutvicka a Barborka 22.6.10 |
|
(21.12.2009 12:10:44) zazi t te moc obdivuji, ja vim ze pokud by se na to prislo v tehu,tak to ukoncim, ja bych na to nemela... :( trochu me prekvapuje, ze vam v tehu nanic neprisli.. jabych postizene dite asi nezvladla :( rozhodnuta nejsem ale pokud doporuci na genetice tak asi pujdem....
|
Zazi (1+1+1) |
|
(21.12.2009 19:33:10) Ploutvičko, ono je to asi paradoxně mnohem jednodušší, když máš v náruči vytoužené miminko a dozvíš se, že má nějaký "nedostatek", tak už ale hlavně vidíš to miminko Ale samozřejmě, prda je to taky... Přeju hodně štěstí, pokud půjdeš na AMC, můžeš mít výsledky (ty základní) už do druhého dne, tak aspoň to může zkrátit dlouhé čekání.
|
Ploutvicka a Barborka 22.6.10 |
|
(22.12.2009 10:35:32) zazi ja jsem o tech zrychlenych vysledkach slsela asi bych si to priplatila at nemusim cekat dal... ale hrozne se bojim..... dekuju zaprani a podporua taky ti preji hodne sil a stesti a mlou...
|
Insula |
|
(22.12.2009 21:30:35) Ploutvičko, někde jsou zadarmo.
|
Ploutvicka a Barborka 22.6.10 |
|
(23.12.2009 12:18:05) tak to ja myslela ze se to musi priplacet, tak uvidime jak to maji v Motole ale takovy NT sceer maji zdarma.... jinak jsm dneska byla na KO a mimis je mrstnej .. snad mu to vydrzi... no taky dr rikal te ty hodnoty ted neresim ze je na to dost casu jeste....
|
|
|
Zazi (1+1+1) |
|
(22.12.2009 22:31:57) Ploutvičko, strach je v takové situaci, jako jste, úplně normální. Moc přeju, ať ho všichni doma zvládnete, těhotenství je moc hezká a vlastně docela krátká doba.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Helin+4lístek |
|
(14.1.2010 23:48:52) Ploutvičko, zítra máš ten ultrazvuk, viď? A´T je všechno vpořádku! Uvidíš svoje mimi, přeji ať odcházíš od doktora šťastná jak blecha!
|
Lea | •
|
(15.1.2010 9:36:49) Ahoj devcata, musim vas bohuzel zklamat, ze vsechno dopadne vzdycky dobre. mela jsem pozitivni AFP a byla jsem poslana na Gennet do Prahy, tam jsou nejvetsi odbornici a vysledky testu obratem. Vybaveni tam maji opravdu na vysoke urovni. po genetickem UTZ mi rekli, ze mimi ma vyvojovou vadu. ma rozstep patere v poslednich 4 obratlech. Ostatni funkce a organy jsou vyvinute a vsechno ostatni ok. dalsi hrozici riziko je moznost odtekani misniho moku do mozku a to by znamenalo poskozeni centralni nervove soustavy, coz je duvodem k ukonceni tehotenstvi. Hned mi nabrali plodovou vodu a znovu krev a dnes ve 4 hodiny budu vedet 100% jaka je sance porodu clovicka. Ale sance ze bude ok je pouhych 40%. takze zazraky se nedeji a me ceka v pristim tydnu potrat. drzim vam vsem palce a kdyz to nevyjde musime jit dal a verit, ze se to znova povede.....
|
Zazi (1+1+1) |
|
(15.1.2010 11:08:03) Leo, přeju, ať vše dopadne, co nejlépe může. A Tobě, i dalším lidem okolo, hodně síly ke zvládání takhle těžkých chvil. Z.
|
|
Lorien |
|
(15.1.2010 12:41:28) Ahoj Leo!
Posilam spoustu sil, stejnou situaci s diagnozou neslucitelnou se zivotem jsem zazila zhruba pred rokem, takze se mi pri cteni tveho prispevku vybavuji moje tehdejsi silene pocity. At je to co nejdriv za tebou, je to jedna z nejtezsich situaci v zivote. Moc na tebe myslim!
|
|
|
|
|
|
|
|