MrakovaK |
|
(4.12.2010 17:39:53) Možná škoda, že jste ani nezkoušeli tu šťávu do vašeho vztahu přidat. Jít do poradny, vážně o tom mluvit, že je to pro tebe problém až na rozvod, sexuologa/psychologa. Když je nevěrný chlap a někoho si takto najde, v podobné situaci, máme ho všichni za hovado. Ty ses ani nepokoušela zachránit vztah, ale někdo jiný se našel. Ale dost moralizování, taky bych to řekla asi až po Vánocích, jasně a natvrdo. To se asi jinak říci nedá. Že jste dlouho měli problémy, každý jste jiný, ty jsi to neunesla a našla sis jiného.
|
raadka |
|
(4.12.2010 17:42:08) On i ten pan Úžasný bude časem uplně obyčejný chlap.
|
magrata1 |
|
(4.12.2010 17:47:45) A bude mít smradlavé fusekle a zaprděné trencle, možná bude akční zejména v lovu nebo si občas lokne, či se usadí... Já se radši snažím pracovat na tom, co mám. Ať se to týká manžela nebo naší zříceniny.
|
Věra. |
|
(4.12.2010 17:50:03) to magrata : Podstatné je, že manžel není zřícenina.
|
Smoojna |
|
(4.12.2010 17:55:32) Ahoj, tak já mám na to jiný názor. Mám doma něco podobného, jenže nemám milence jako ty.Vztah jde ke kytkám, prostě zjištuji, že to není pravé ořechové, ale manžel je jinak hodný a má spoustu dobrých vlastností. Taky to pořád řeším, protože mám čím dál větší deprese z našeho jakože vztahu. Nikdo však neříká, že s tím novým bys měla za pár let to samý, to je blbbost jak to tu některé dámy píší. Třeba vám to výjde, třeba ne, každý vztah je sázka do loterie. My si s manželem poříduli děti až po 5 letech, poznali jsem se velmi dobře, takže jsem věděla, do čeho jdu. jenže je tu krize a dost velká, manžela prostě nepředělám, stejně jako samu sebe. manžel chce putku, já chci zase akčního chlapa. Nemám ráda předsudky, jak se to tu vždycky pak nima sesype, že akční chlap= sukničkář apod. Kde je psáno, že právě ten chlap, se kterým žijeme je ten je pro nás? je to všechno složité, neříkám hned, sbal se a odejdi, musíš zvážit vše pro a proti, ono se to vždycky nějak vyvrbí. Přeji Ti štastnou volbu, žijeme jen jednou a rozhodně teda nejsem zastánce přežívajích vztahů, pokud jeden nechce.
|
|
|
Ajlina | •
|
(4.12.2010 18:01:44) pusť si film Madisonské mosty
|
Ajlina | •
|
(4.12.2010 18:11:46) napsat, že když s manželem budu žít na zkoušku rok, že se pak nemůže v průběhu života nic stát, a že se neodcizíme nebo nazískáme odlišný názor na prožití dalšího života je hloupost, a to že to někomu vyjde na poprvé je také hodně štěstí ne vždy je to zásluha, nikdo nemá povinnost být s násilníkem, alkoholikem, manipulátorem, chronickým nevěrníkem nebo nějakým jiným závislákem
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 18:16:48) "nikdo nemá povinnost být s násilníkem, alkoholikem, manipulátorem, chronickým nevěrníkem nebo nějakým jiným závislákem"
Stoprocentě souhlasím s tímto tvrzením,ale tady se o nic takového nejedná.
|
|
|
Ajlina | •
|
(4.12.2010 18:25:36) Jiřko jasně, ale ty jsi to psala tak,že když spolu budou dva lidi nějakou dobu žít před svatbou, tak pak mají zaručeno, že spolu budou už napořád...
a že se v okolí rozvádějí lidé jen tak tomu se taky nedá věřit, ono třeba taková nevěra se překoná, nikde se o ní nemluví a pomalu hlodá a hlodá, promítá se do sexu a může to být třeba až po deseti letech a to staré uklouznutí, které vypadá jako už dávno zapomenuté rozloží zcela normální manželství
a tisíce jiných případů
|
|
Hons |
|
(4.12.2010 18:26:50) Vztak k synovi má skvělý.
Vy by jste dokázali žít s partnerem zbytek života, pokud by jste si nevyhovovali? Já nic nesmím, jsem ráda pokud si jednou týdně udělám čas na svého koníčka, kdy mi hlídá moje máma a manžel leží doma na gauči. No a když chci někam s kamarádkou, prostě cokoli tak je problém. Zato manžel příjde z práce a oznámí jedu na hokej, jdu do hospody.... a přes to vlak nejede. Není to často, tak jednou týdně, ale já nemou ani jednou měsíčně.
Ano umí vydělat peníze, nepije, nekouří, o nás se tak nějak stará, ale já chci být šťastná, vždyť život je tak krátkej na to abychom v něm jen přežívali.
|
A. | •
|
(4.12.2010 18:29:08) hele a kde si žena najde přítele když nesmí z domu?
|
|
Ananta |
|
(4.12.2010 18:33:45) Zkus ho probrat z letargie, řekni mu, že je potřeba něco změnit, jinak to nezvládneš a váš vztah se může rozpadnout... je otázka, jestli chceš vůbec o ten vztah bojovat, když je člověk zamilovaný jinde, tak hledá důvody proč to nejde a ne způsoby jak to změnit, znám taky. Pokud je starší, tak je to spíš tvoje zodpovědnost, protože s tím si do toho šla a nemůžeš čekat nějaké velké výkony.
|
Ajlina | •
|
(4.12.2010 18:36:51) Ananto to není věkem, mám vedle sebe starce a výkony od něj očekávám :o)))
|
|
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 18:36:41) Hons,tak jestli je to pravda tak gratuluju.Jinak já Tvoje nadšení nesdílím a napíšu Ti proč.Chceš být šťastná,to chce každý,ale to není zadarmo,aspoň v manželství ne.Neznám delší vztah,na kterém se nemuselo pracovat a to znám hodně párů.Vždycky je to o kompromisech a hledání společné cesty.Jestli čekáš,že Ti spadne z nebe princ,s kterým budeš šťastná až do smrti,tak budeš zklamaná,toho prince si musíš vytvořit.Já jsem vdaná šesnáct let a nejvíc náš vztah posílily ty špatné věci,které jsme museli překonat,spolu.Když byly starší dceři 3,nebylo to ideální)ani z jedné strany),kdybych to zabalila,udělala bych velkou chybu.Může mi to být vcelku jedno,ale myslím na Tvého syna,s dětma není moc dobrá metoda pokus-omyl.
|
Hons |
|
(4.12.2010 18:47:04) Jsem zamilovaná, to nepopírám, ale o rozchodu uvažuji už dlouho.
Náš vztah je o tom, že si se mnou manžel nepovídá, nedá mi pusu, nespí se mnou. Přijde z práce a to je tak vše. Ano vybudovali jsme baráček se zahrádkou, máme slušné zázemí, ale to je tak vše.
Nečekám na prince na bílém koni který mi snese modré z nebe. Vím, že na vztahu se musí pracovat, ale vztah je minimálně o dvou lidech a pokud druhý nekomunikuje a nechce, tak je to potom strašně těžké něco pilovat.
A byla jsem v rámci mého koníčku na jedné akci, kterou jsem si prosadila s velkým sebezapřením a to jsem byla od porodu poprvé někde večer venku
|
Hons |
|
(4.12.2010 18:52:29) Není to klišé, že si nevážím toho co mám, vážím až moc. Ale chtěla bych aby si vážil někdo taky mě. Vím jsem obyčejná ženská, ale to neznamená, že jsem něco podřadnějšího a nemůžu chtít lásku od muže.
|
Pam-pela |
|
(4.12.2010 19:03:37) prostě všechno se vyvíjí, i vztah dvou lidí......po několika letech může být všechno jinak. Taky neumím odcházet, ale - pokud je vztah delší dobu neuspokojivý byť z jedné strany a druhé to vyhovuje a nic řešit nechce, není nic blbýho na to, že to skončí. Rozvod je vždycky těžký, zvláš´t když je tam dítě....ale - taky bych volila, pokud bych neviděla u manžela nějakou změnu - prostě chtít řešit mou nespokojenost - odchod. Nevím, jestli je ideální skočit hnedka do dalšího vztahu....ale každej to má jinak. Pokud ale prostě člověk nechce žít, tak jak žije, může to nejdřív řešit s tím druhým ,a le pokud ten druhý zájem nemá - pak není nic špatného na tom, rozhodnout se podle sebe. A děti - odejdou ...a zůstane prázdnota, samota vedle toho druhého....
|
|
|
Insula |
|
(4.12.2010 21:54:16) Jééé, to dobře znám. Ale u nás se k tomu připojila ještě spousta dalších věcí než jen mlčení. Zůstala jsem. A teď?? Je to lepší. Jestli to vydrží?? Nevím. Doufám v to.
|
|
|
|
šatranka |
|
(4.12.2010 18:38:38)
|
|
Ajlina | •
|
(4.12.2010 18:39:49) Pawlo představ si, že by teď začal tvůj muž akorát vysedávat u tv nebo pc na každou aktivitu by se tvářil zhnuseně a o nic by neměl zájem, jak dlouho by ti to bylo jedno, když někdo nechce tak ho nedonutíš...
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 18:44:21) Ajli,je mi líto jestli to vyznělo,že můj život byl doteď procházka růžovou zahradou a nic zásadního jsem nemusela řešit.Tak to není ani zdaleka,bohužel tohle je prkotina,navíc taková,která se dá řešit.Bohužel jde,ale o hodně,protože je ve hře dítě.Kdybych napsala,že si zakladatelka neváží toho co má,bude to klišé,ale není to zas až tak daleko od pravdy.
|
Ajlina | •
|
(4.12.2010 18:51:26) Pawli nechápeš, život přináší různé problémy a jsou dva lidé a ti je řeší, někdo má fakt život těžký, věřím, ale když máš doma letargického chlapa, který ti stejně s ničím nepomůže jenom čeká, že to vše nějak dopadne a akorát tě omezuje není to k ničemu
|
Hons |
|
(4.12.2010 18:55:00) Ajli díky,
|
Insula |
|
(4.12.2010 21:57:07) Myslím, že nepotřebuješ radu. Už jsi se rozhodla. Ale bez bolesti to nebude. To nečekej.
|
|
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 18:55:20) Máš pravdu nechápu,před třemi lety spolu splodili dítě,vzali se,postavili nebo zvelebili domek.To mi nepříjde,že celou tu dobu trávil u počítače.
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 19:00:14) Víte co ,tyhle debaty jsou zajímavé,kdyby to byl chlap,co opustí ženu s malým dítětem kvůli jiné,to by padalo silných slov,to by bylo odsouzení a co teprve,kdyby použil argument,že má málo sexu,okamžitě by jste se do něj pustily,že je žena unavená a má být tolerantní.Ale pozor,když to samé udělá žena,je to vina chlapa,měl být akčnější,co si myslí,že ho omlouvá,že chodí do práce a dře na baráku?Tohle by si měla přečíst ta kočka co tu zakládala téma o tom,že ženská solidarita neexistuje.
|
|
Hons |
|
(4.12.2010 19:06:22) Pawlli, ano něco dělal, ale pouze pokud jsem začala já a zpunktovala moje příbuzenstvo, spíše mého tátu. Manžel tu něco dělá, ale to je tak aby se zas až tak moc neřeklo. Je tisíc výmluv proč to dnes nedělat, brzo tma, není matroš, je moc teplo, nebo zima. Já si doma měním, žárovky, věším obrázka, přivrtávám poličky, konzole na záclony, opravuju vše. Protože když o to požádám manžela tak je tisíc jinejch důvodů proč to udělá zítra a tím pádem se nedočkám nikdy. Už mě nebaví být uklizečka, pračka, služka a opravář v jedné osobě. Já sekám trávník, já uklízím sníh, já hrabu listí.....
Začínám být unavená v našem vztahu a to nejen fyzicky, dva roky se snažím vytrhnout manžela z letargie, ale bezúspěšně a táhnout vše sama je strašně těžké.
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 19:11:03) Hons,mě to vykládat nemusíš.Ty jsi původně psala,že jste během(ne dlouhého)manželství postavili dům,pokud na tom neměl podíl,v pořádku,důležité je abys to měla srovnané v sobě a hlavně vůči synovi.Jinak je můj názor pořád stejný.
|
Hons |
|
(4.12.2010 19:20:12) Nepostavily, koupili starší domek a rekonstruovali, rekonstrukce tak na půl roku trvala tři roky. Manžel má super práci pracuje od sedmi do tří hodin a víkendy má volné, a nepracuje v práci rukama, takže fyzicky není unavený. Což je teď nepodstatné.
Jen jsem chtěla poradit, ale debata se začala odvíjet jiným směrem, což mi vůbec nevadí, ba naopak. Jasně, že neustále přemýšlím, dávám si pro a proti. Na plno otázek hledám odpovědi. Nechci nikomu ublížit, hlavně ne mému synovi, ale bojím se že pokud ve vztahu zůstanu tak na tom bude bit nejvíc můj syn.
|
spravnedievča |
|
(4.12.2010 20:03:09) Cítím se podobně jako ty,jen mám dvouleté dvojčata a nemám ani nechci nikoho jiného,ale ani manžela.A přesne sem ti chtěla napsat že si sama říkám,že je fajn že se snažím atakdále s ohledem na deti ale bojím se toho že jednou ve jménu detí si připustím že sem si zničila život,a možná se muže stát že mi to řeknou vlastní deti:(((a budou mi to vyčítat.nemám vedle sebe ani alkoholika,děvkaře,násilníka ....žádné tyhle typy,ale prostě člověka kterého si nemůžu vážit,a po prvé sem to pocítila asi po pěti letech vztahu...proste mne nudí,prudí,kdysi se mi snažil zalíbit a byl dost neurvalý ale ted máme vztah sourozenců mám ho ráda ale nejsem štastná,a to nejsem naivní abych čekala pana dokonalého ,jen si říkám že mám taky právo na život....a možná kdyby někdo v mém rozpoložení do cesty přišel tak bych se nebránila...težko říct.
|
|
|
|
|
|
|
Špendlík |
|
(4.12.2010 19:20:27) Pawlo, ale na řešení musí být dva. Z celé situace mám dojem, že snahu má jen zakladatelka. Chlap je spokojený tak jak to je a nehodlá nic řešit. Nevím jestli není pro dítě horší frustrovaná matka. Dítě si osvojuje modely chování. Co asi okouká ve svojí rodině která funguje takhle? Jesli je to tak, jak zakladatelka píše, tak atmosféra musí být fakt hrozná. Představa, že si lidi spolu nepovídají, vůbec, je hrozná. Já taky musela manžela přesvědčovat, že lidi spolu musí mluvit a že na vztahu se musí pracovat a že i když jemu to stačí, tak já mám větší potřebu komunikovat. Jsem mu vděčná, že to respektuje. Já taky musela ustoupit. Ale jak už jsem psala výše, na to musí být dva. Když je na komunikaci jen jeden, tak ten druhý s tím prostě nic nudělá. Já zakladatelku podpořím. Myslím, že po odchodu se jí uleví. Bude to náročné, ale bude to mít všechno ve svých rukou. A myslím, že neodchází kvůli milenci, ale proto, že už dál nesnese takový vztah.
|
Hons |
|
(4.12.2010 19:27:38) Špendlíku děkuji, ten milenec mi asi otevřel oči a ukázal, že se dá žít i jinak. A neodcházím kvůli němu a ani k němu chci žít nějakou dobu u rodičů a pak se dál uvidí.
|
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 19:29:51) Holky,já mě už nepřesvědčíte,já jsem stará škola,zbytečně bychom se hádaly.Je to taková bolest téhle doby,tyhle zbytečné rozvody.
|
Špendlík |
|
(4.12.2010 21:48:48) Pawlo, to není o staré škole. Co to je stará škola? To že lidi byli dřív zavření ve vězení manželství a nemohli odejít, nikdy? Vzpomeň si na Maryšu . Moje babička byla zavřená v manželství a myslím, že kdyby včas odešla, tak by na tom dnes byla lépe. Ale ona byla holt stará škola. Tohle není zbytečný rozchod, tedy mě se to alespoň tak nejeví. Ano spousta lidí se rozvádí, ani se nesnaží něco zachraňovat. Ale tohle podle mě není ten případ. Zakladatelka se podle všeho snažila, ale její muž na to kašle a nebere ji vážně. To je pak boj s větrnými mlýny. To jednoho fakt otráví. Ty bys chtěla být frustrovaná celý život? Protože tohle bys jednou vzdala a ten druhý by byl spokojený že už neprudíš. No a tak by ti ten život hezky uběhl.
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 22:02:21) Celý život?Dítěti jsou tři,takže před třemi roky to bylo ralativně o.k.Mě to příjde nejen zbytečné,ale i unáhlené.A celé se to točí kolem nového přítele,který jí "otevřel oči" a "nenudí se s ním".Takových případů jsem už viděla,v intervalech dva až tři roky nový přítel,fakt super,hlavně,že se matka neomezuje,dítě by bylo přece nešťastné kdyby se nudila.
|
Vanda++ |
|
(4.12.2010 22:31:13) Pawllo, já jsem zjistila VELMI záhy po narození dítěte, že to s manželem nebude ani relativně, ani nijak jinak ok. Všichni chlapi prostě nejsou stejní, dokážeš to pochopit, že někteří chlapi se po svatbě nebo naŕození dítěte začnou chovat jinak? Co pak? Držet jak svatá Tereza? Já jsem to zkoušela, a můžu ti říct, že se teď, s odstupem času děsím toho, jaký model moje děti budou mít do života. A to se opravdu nic strašného nedělo. Věřím zakladatelce, protože se narozdíl od tebe dokážu do toho vcítit. Neodpověděla jsi mi na moje otázky. U mě to bylo zbytečně dlouho? Jak ty to můžeš posuzovat, zažila jsi to? Znova se ptám.
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 22:49:17) Vando,ne nezažila jsem to.Neposuzuju Tvůj vztah,že to bylo dvacet let a měla si to ukončit dřív jsi psala Ty,já jsem už jen souhlasila.Víš o co mi jde?Tady píše hromada holek,co mají s manželem problémy,vážné nebo méně vážné.Většinou shánějí rady,snaží se s tím něco dělat,než vztah odepíšou.Tady nic takového nevidím,zakladatelka nepíše,že by navštívili odborníka,že by si naplánovali víkend bez syna je toho tolik co se dá zkusit.Nic takového tu nepadlo,jediné co tu padlo bylo,že manžel je nudný,málo akční a že má zakladatelka nového přítele,který ji vyhovuje.Tudíž si troufám tvrdit,že nic zachraňovat ani nechtěla.Ty jsi taky po dvou letech hodila flintu do žita aniž bys cokoliv zkusila?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.12.2010 11:24:59) Pawllo, na co potřebuješ odborníka? Resp. i kdybys měla dojem, že tvému vztahu nějak pomůže, jak tam toho druhého dostaneš, když nechce? Problém je v tom, že ten, kdo je spokojený samozřejmě nebude nikdy nic řešit. Nemá k tomu důvod. Odcházela jsem do manžela v době, kdy bylo synovi tři a půl roku. Z podobného důvodu jako zakladatelka, ovšem navíc s "bonusem", že chlapec ani nebyl schopen finančně zabezpečit rodinu.
|
|
|
|
|
Lionka |
|
(5.12.2010 1:12:24) Maryša je ale vztahová patologie(muž byl násilník a agresor),to nemá nic společného s nepatologickým vztahem,paní přece nikde nepsala,že by ji muž mlátil nebo ponižoval...
od násilníka je právě morální povinnost odejít
|
|
|
Vanda++ |
|
(4.12.2010 22:21:17) Pawlo, ty víš, jak se cítí ženská, o kterou se chlap vůbec nezajímá, kolem které chodí jak kolem nábytku, na jejíž volání o pomoc, na veškeré podněty, na jakékoukoliv snahu o vzkříšení nebo řešení vztahu nereaguje? Kdy pán domu je spokojený, nic mu nechybí, tak co by řešil? Víš, jak se cítí ženská, se kterou chlap odmítá komunikovat na jakékoliv úrovni? Víš jaké to je, nebýt celý rok pohlazená, nedostat jen tak pusu, nesdílet spolu běžné denní starosti a radosti, tak víš jaké to je? Nemluvím o pár dnech, ale o týdnech, měsících, letech. Pokud jo, tak se velmi divím tvému postoji, pokud ne, tak jenom vaříš z vody...pro dítě to je příšerná atmosféra, kdo nezažil, ať to nedělá to těm holkám, které v tom musí žít ještě těžší. Kdo tohleto překoná, je podle mě fakt borec a zaslouží metál. Ale můj dojem je, že pokud je to takhle, nepřekoná už to žádná. Buď žije vysátá, nespokojená a vyčerpaná celý zbytek života, nebo s tím něco udělá a dříve nebo později se rozejde. A za mě raději dřív, dokud jsou děti malé. Já v tom zůstala téměř dvacet let. Jsem strašná hrdinka, že jsem dětem nerozbila rodinu jak byly malé. Měla jsem odejít dřív, málem jsem po těch letech skončila na psychiatrii. Jo a většinou ženské potkají chlapa, který je zaujme až ve fázi, kdy není cesta zpátky. Drtivá většina ženských právě vydrží co může nejdýl PRÁVĚ kvůli dětem, a jiný chlap je v převážné většině případů pouhý následek, ne příčina.
|
Pawlla |
|
(4.12.2010 22:26:12) Ani se jí nedotkl?To dítě spadlo z nebe?Nebo spolu pravidelně souložili a pak ze dne na den nic,ani pohled,ani pusa a není to trošku divné?Ty ses k tomu dopracovávala dvacet let,asi zbytečně dlouho,ale tady mi to příjde moc rychlé.
|
Špendlík |
|
(4.12.2010 23:42:56) Pawlo ty to vidíš fakt hrozně zjednodušeně. Jak víš, že zakladatelka nic nevyzkoušela? Možná že to zkoušela, ale když ten druhý nechce, tak ho do poradny nedotáhneš. A já bych v takové situaci neměla chuť dělat si romantický víkend někde v hotelu. Když ten druhý NECHCE situaci jakkoliv ŘEŠIT, tak s tím nic neuděláš. Nikoho nemůžeš nutit aby tě miloval, ctil a vážil si tě. Pokud vím, že zakladatelka psala, že chtěla odejít již před dítětem, ale pak zjistila, že je těhotná tak zůstala. To se přece může stát. Já jí fandím a věřím, že by fakt odešla i bez milence, který celou věc jen uspíšil. Když jsem byla malá, tak se naši rozvedli. Po několika letech se zase dali dohromady, ale myslím, že to byla chyba. My jsme žili v neustálých hádkách, které nás stresovaly. Já si hrozně přála, aby od nás táta odešel, aby už byl konečně klid. Mamka věčně napnutá, uhoněná, všechno bylo na ní. Byla hromosvod, fakt každodenní hádky prostě hrůza. Nechápu jak to mohla tak dlouho vydržet a zachovat si duševní zdraví. Už to byl kolotoč, ze kterého nikdo nemohl odejít. I když mamka chtěla aby táta odešel, ale on nechtěl. Když nebyl doma, tak jsme si užívali chvíle pohody. Když přišel, tak ten klid nebyl a všichni byli nervózní. Kdyby se rozešli a každý žili po svém, byli by oba možná šťastnější a my děti taky.
|
Pawlla |
|
(5.12.2010 7:35:24) Špendlíku,mě se spíš zdá,že zjednodušeně to vidíš Ty.Kdyby podstoupila všechny kroky,které jsou možné,za prvé ani by to za tak krátkou dobu nestihla,ale kdyby jo,jistě by to popsala.Přečti si téma znovu,celý megaproblém je,že manžel je nudný tatík a skvělé řešení je vyměnit ho za někoho zábavnějšího.
|
|
|
|
|
Lionka |
|
(5.12.2010 1:10:33) MÁM NAPROSTO STEJNÝ Názor-taky si myslím,že ten vztah(v nepatologické rodině) paní brzo balí(asi je to nějaká móda umladých,či co:nudím se-tak jdu hledat dál,resp. se otevřu pro nový vztah,o kterém si myslím,že bude lepší,pálím mosty bez ohledu na ostatní členy rodiny...a za půl roku je tam,kde byla včera)... o vztah je nutno pečovat a pěstovat ho jako vzácnou rostlinku...nikdy v něm není nic zadarmo(mám na mysli citovou investici)
otázkou je,jestli už paní udělala vše,co mohla ,aby ke konci nedošlo...co jí imponovalo dříve...jestli si o tom hrozícím konci s mužem promluvila,zda on vůbec ví,co mu hrozí...z toho popisu mám dojem,že paní měla výhrady ke vztahu,ale nijak je nahlaS s mužem neřešila a de facto nechala vztah vyšumět...škoda
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|