| helena + veverčátka | 
 |
(21.7.2011 22:10:48)
Mám docela hodné děti (pochop nemají ADHD ani jiné problémy), jsou živé, ale ne přehnaně, 3 a 1 rok. Snažím se je vychovávat s respektem, pohodou, ale problém je, že jsem cholerik. Ach jo! Ve všech příručkách radí dýchat, vymluvit se, nekřičet. Děti nebijeme - až na vyjímky (tj. stresové situace, které jsou totálně nezvládnuté z naší strany rodičovské, tj, vlétnutí pod auto, opakovaná nebezpečná schválnost, aj..), ale já na ně někdy hrozně křičím až řvu. Zvlášť bulí-li oba najednou "dle mého" nadmíru zbytečně. Snažím se téměř už tři roky o zlepšení, nějaké pokroky jsem udělala, hodně jsem si vzala z RaR přístupu, ale hlavně večer když jsme všichni unavení, tak bývá problém. Špatně to jejich synchronizované řvaní a otravování kvůli čemukoliv snáším. Občas se mi podaří "myslet" a odběhnu pryč se vydýchat (což řev většinou zvýší, ale já už mám pak klapku), ale někdy prostě nemyslím a křičím. Už nevím, jak se víc ovládat. Křik mi pomáhá se uvolnit- jsem tak nastavená, pak zas začínám myslet. Nedávno jsem se chválila, že už to celkem zvládám, ale máme nějaké těžké období.. :-(
Obecně jsem hlučný a emotivní člověk, mluvím nahlas, zvyšování hlasu je jen varování, pak křičím. Špatně se ovládám, musím si to stále připomínat, že jsou to děti - s manželem si "nastavujeme zrcadlo". Zvládám techniku "varování" tj. slovního vyjádření "začínám být vytočená, po stole se neleze.." na starší to funguje docela, ale někdy mi to prostě vypne a to nemusí být takový prohřešek. Stačí dvě tři menší nedorozumění a pak už letím jak raketa.. Trpí tím děti i já.
Nepotřebuji poplácat po ramenou, že to máte taky tak. Spíš jestli někomu pomohly nějaké speciální uvolňující techniky nebo vždy doporučované asertivní kurzy, máte nějaký postup, který se vám osvědčil? Hodně jsem spoléhala na RaR, ale není to samospasitelné. Na děti by to i fungovalo, ale na plné využívání nemám prostě charakter.  Notabene máme teď doma krizi časovou, tj. táta není moc k dispozici, tak to mé nervové buňky snáší špatně. Což ale vysvětlím vám, ale co těm dětem chudákům?
Jsem si jistá, že je nijak citově nevydírám, ani neurážím, jen jim prostě vynadám. Moje oblíbená věta v afektu je: "no jsi normální? co děláš?" Zabila bych se!
|
| *Niki* | 
|
(21.7.2011 22:17:11)
Mě pomáhá e na ně při křiku dobře dívat. To, jak se oni dívají na mě, ta směsice strachu a odporu, to mi stačí.
Taky někdy křičím, děti mám 3, velmi hlučné a divoké, a někdy nejsem naladěná to zvládat.
A pak mi pomáhá si to večer zrekapitulovat a uvědomit si, kde jsem udělala chyby.
Nebo vidět manžela, jak se chová podobně. Nejraději bych mu skočila po krku, když na ně křičí - a pak si uvědomím, že občas nejsem jiná...
|
| Zuuuza | 
|
(21.7.2011 22:20:37)
Niki, to je dobrý postřeh. Člověk, když je v ráži, tak asi ani nekouká, nevidí.. Ale je pravda, že dívat se třeba našemu staršímu v tu chvíli přímo do očí (z jeho výšky) může být řešení.. 
|
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:22:12)
No Niki, právě.. vidím manžela a rostu, ale sama jsem ještě horší!
Dívám se na ně taky a proto se nad tím zamýšlím, ale to už je dost pozdě dle mého, to už jsem vybouchla a i když se zklidním a omluvím, že třeba jsem se naštvala moc, že jsem neměla tolik křičet, tak už se prostě stalo. A já vidím, že starší křičí na mladšího, protože to vidí u nás a to se mi samozřejmně nelíbí, protože ona křičí třeba "polož tu hračkuuuu!" a vidím sebe!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
|
| *Niki* |
|
(21.7.2011 22:23:35)
Já se omlouvám, pokud to přepísknu. Někdy křiknu právem, někdy ale proto, že jsem nenaladěná a vytočí mě banalita. Prostě se omluvím, oni to přijmou. POmuchlujeme se a je to 
Někdy jsou ale fakt blbý dny.
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:33:26)
Taky se omlouvám, cítím, že i ten malý to tak nějak chápe a přijímá, ale možná si to jenom vsugerovávám pro svůj dobrý pocit.
|
|
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:23:41)
Jako u nás... Taky vidím staršího, jak mé chování (za které se stydím a štve mě to) kopíruje na mladším..
|
|
|
| Tragika | 
|
(21.7.2011 22:25:33)
Nemůže být každý rodič klidný a mírný. Cholerik holt vybuchne a může si 100x říkat, že je to blbě.
Já jsem se uklidnila s věkem. Ve 25 letech jsem taky řvala jako tur. Po čtyřicítce jsem tak klidná, že sama sebe nepoznávám. Za pět let jsem na syna zařvala jen 2x!!! Hlas zvyšuju cca jednou za tři měsíce.
Měla jsi mně vidět před lety. Byla jsem jak tornádo. Vlna tsunami se mi převalila přes hlavu a už to jelo.
Lítaly věci z oken, lítaly i facky.
Dnes absolutně nechápu. 
Faktem ale je, že starší syn mi dal takovou školu, že mně už dnes nic nerozhází.
|
| helena + veverčátka |
|
(23.7.2011 7:51:13)
Taky bych řekla, že s věkem se to lepší, ale možná i tím, jak člověk dozrává a zjišťuje, že ty děti nakonec vyrostou a ať dělají jakékoliv naschvály, tak bude prostě líp, což v těch 25-30 ještě nevím, ale ve 40 už jo.
Nicméně i tak se snažím svoje ječákování omezit. Nechci aby moje děti ječeli na svoje vnoučata - určitě se mi to líbit nebude to už budu vyzrálá.
Zrovna nedávno mi manželovo taťka povídá.. "tuhle jsem viděl sousedku (má 3 malé děti) na na toho klučíka tak křičela, až mi ho bylo líto", tak jsem nic neříkala , jen jsem poznamenala, že toho má asi sama dost holka..
|
|
|
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:19:10)
Hm, chtěla jsem si jít lehnout, ale ráda si počtu reakce. Poněvadž to, Heleno, znám dost dobře. Taky dokážu křičet raz dva. A nejhorší jsou večery. Jsme už unavení, kluci třeba protivní nebo ještě moc lítají atd. A pak to lítá.. Občas taky zvládám varovat předem, že se začínám zlobit a že budu křičet a budu zlá.. Ale pak třeba stačí poslední kapka a je zle..
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(21.7.2011 22:25:45)
Presne, vecer a posledni kapka...
Ale taky se mi docela stava, ze si myslim, ze jsem desne v pohode, jak to skvele davam. No a pak se neco prihodi a ja vyletim jak tajfun a pak sama kroutim hlavou a rikam si "ty jo, jsem uz z toho dne evidentne slusne v kopru, to jsem si ani nemyslela...". Nevim, jestli chapete jak to myslim...
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:28:34)
chápu chápu
|
|
| Apačka Lapačka | 
|
(21.7.2011 22:34:05)
naprosto přesně!
|
|
|
|
| Terinka4444 | 
|
(21.7.2011 22:19:12)
j sem taky cholerik, navíc teš těhotný a taky řvu, jak mě to mrzí, taky se snažím a snažím a občas řvu snad dřív než přemýšlím, štve mě to, ale co s tím nevím. Takže radu nemám, jen moc dobře vím, jak to myslíš
|
| Terinka4444 |
|
(21.7.2011 22:21:19)
jo plácat po rameni jsi nechtělatakže: Koukej se uklidnit a neřvat
|
|
|
| Apačka Lapačka |
|
(21.7.2011 22:20:02)
Ahoj Heleno, mám děti 3 a 2 roky, asi nejsem tak temperamentní, ale Tvá situace je mi VELMI blízká - takže se omlouvám za nevyžádané poplácání... Nicméně co mám ověřeno u sebe - čím víc mám času na vlastní relaxaci (jakoukoliv), tím jsem klidnější. Teď jsem měla po dlouhé době víkend sama doma a následující týden jsem vůči dětem víc trpělivá a nad věcí. Ony to samozřejmě vycítí a je to lepší oboustranně. Ovšem radu, jak si zařídit víc volna, samosebou nemám.
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:27:48)
No dělám částečný úvazek, ale čas nemám žádný a ani moc u toho nerelaxuju, je to taky stres, akorát jiný, a manžel je teď na dlouhou dobu na týdeních služebkách, takže lépe s časem nebude.. No a poslední kapka je, že jsem s tím stavem, co nyní je, nesouhlasila, ale nastal. Takže jsme na nerva všichni. Manžel je tatínkovej, takže mu chybí děti, dcera je na něj dost upnutá, takže jí chybí táta, no a já mám večer masakr!
|
| Apačka Lapačka |
|
(21.7.2011 22:33:03)
jako u nás, opravdu! Já jsem měla předevčírem hovor s mužem a docela mi to pomohlo, zjistilo se, že když si ON lépe zorganizuje čas, tak se nějaké volno najde. Uvidíme, jak to bude dál. Ale trvalo to a musela jsem dost přitlačit...
|
|
|
|
| Amálka, 2+2 | 
|
(21.7.2011 22:20:32)
Ach jak já tě chápu . Taky jsem chodící cholera a o to víc mě mrzí, když vím jak to funguje a fungovalo by to, kdybych byla více v poho. Všimla jsem si toho, že jsem více nasírací, když se blíží ženské dny. Prostě PMS jak vyšitej.
Pomáhá mě to, když si můžu občas odejít a vyčistit hlavu. Tak aby se to neakumulovalo. Během školního roku jsem dvakrát v týdnu chodila na cvičení a docela mě to bodlo a taky nějakej ten endorfínek není k zahození že.
Zkus najít něco co ti dodá nový vítr do plachet.
|
| remus | 
|
(21.7.2011 22:23:02)
až zase použiješ větu, zda jsou normální, tak se jich obratem zeptej, zda si oni myslí, že jsi normální ty, kyž se jich na to ptáš, u nás to vždy vyvolá velmi hlučnou odezvu, pak se smějeme všichni najednou
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:31:53)
No to bych mohla, ta starší by mohla možná něco vtipného říct, ale co ten jednoroční? 
|
| remus |
|
(21.7.2011 22:37:22)
jo ty to vztahuješ i na to jednoroční, šmankote, to ještě zlobení moc nerozumí, tomu se pak raději omluv, jinak klid, takovéhle scény tu zná asi každá máma, já mám děti tři, každý den mi jich tu ještě pár přibude a když mi ještě v 9 nespí, tak už raději pusus neotvírám
|
| remus |
|
(21.7.2011 22:37:42)
nechci si je totiž zkazit sprostými výrazy
|
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:46:05)
No jednoroční tomu zatím jen přihlíží, ale když mi bulí oba najednou, tak používám množné číslo že???
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
|
(21.7.2011 22:50:17)
Tak mě poslední dobou přivádí k šílenství že něco chtějí oba najednou a vidí že to nejde že třeba jsem na záchodě a jeden řve že chce pití a dtuhej podat pastelky... a oboje si můžou udělat sami!
Ale jeden ranní stres a hulákání jsem zlikvidovala a jsem na sebe hrdá... malej se nechtěl oblíkat umí to moc pěkně ale nechtěl!
TAk jsme m u řekla (v klidu!) pokud s eneobleče jde do školky nahatej! a jak jsme řekla tak jsem udělala od tý doby hlídek pohoda
Kač.
|
| remus |
|
(21.7.2011 22:57:18)
tak na tohle vždycky začnu kvílet, že nemám 4 ruce, denska jsem to zrovna použila při nosení jídla na stůl, dcera se na mě tak zaujatě začala dívat a nakonec z ní vypadlo, jak úplně vidím, že těma dvěma rukama navíc sahám do lednice pro okurky, dvě ruce jim prý nesou jídlo, třetí otvírá ledničku a čtvrtá bere ty okurky
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 23:07:16)
Naše tříletka už taky perlí. Tuhle povídá: mamko nekřič, to je v pohodě
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 23:08:01)
jdu taky hajat, ať mám sílu vstávat po té naší oblíbené páté hodině
|
|
|
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:58:20)
Hmm, tak s tou nahatostí to dělám podobně, ale problém je, že mi půl svého života chodí doma či venku bez čehokoliv. Doma spíš bez prádla, ponožek, venku třeba bez kalhot, ale pak se musíme vrátit, páč maminko žima a vzít ty kalhoty že? takže úspora času žádná a ještě riskuju nastydnutí. Poučení nulové, příště jde klidně bez bundy. Ale čím je starší, tím je to tedy lepší. Bez kalhot už jsme ve větru a dešti nešly dlouho
Mluvit potichu nepomáhá, ale to schování obličeje může být dobré, minimálně bychom začali hrát "kuk". To zkusím.
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(21.7.2011 23:15:49)
NO ono když ho viděli kámoši ve školce VŠICHNI se ho ptali proč v dubnu jde do školky nahatej a všem musel říct že to je prtoto že se nechtěl oblíkat.... tak to efekt mělo.
Teď stačí pohorozit
Kamarádka zase na nechuď do školky používá že malýmu řekne že zavolá učitelce a ať jí to řekne proč nejde do školy
a významně mává mobilem.
Kač.
|
|
|
| enny |
|
(21.7.2011 22:58:23)
Kač,
tak to moje máma, když už nevěděla kudy kam a sestra nechtěla ráno vstávat, na sestra zavolala: "Jak chceš, jestli nevstaneš, tak nepůjdeš do školy".. a to spolehlivě zabralo Ona totiž chodila do školy ráda.. z čehož náš bratr nemohl spát
|
|
|
| remus |
|
(21.7.2011 22:55:06)
já tě úplně vidím, poňuchněj je ráno za mě, jdu dát pusu těm mým spícím zlatíčkům a podívám se, jak jsou krásní, když spí
|
|
|
|
|
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:30:42)
Amálko,
já uprostřed cyklu a trochu před začátkem, ale to je slabej odvar. Asi bych byla v přírodě netykavá vzteklá samice, když nejvíc adrenalinu mám okolo ovulace, ale nikdy jsem si to nechtěla připustit, až s těma dětma, když se mi srovnal cyklus, tak to je lépe vypozorovatelné.
|
|
|
| Alternativní kvočna | 
|
(21.7.2011 22:21:12)
Mám pocit, že tím trpíš víc než ty děti, ty už to asi berou sportovně: no jo máma, už zase řve... radši to v sobě moc nedus, nebo se ti to zasekne v krku a budeš nemocná, zkus se třeba vyřvat jinde - nebo co se z toho vyzpívat? Kamarádka má hyperaktivního kluka, teď s podezřením na Aspergerův syndrom - řve neskutečně (naštěstí neječí, to je mnohme horší), a jako zpěvačka je nepřekonatelná. Akorát ji často trápí hlasivky.
No a ty tvoje výčitky, mám to podobné... na mladší holku jsem navíc často řvala: jseš hluchá??? Pak mi na ORL potvrdili, že fakt blbě slyší.
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:22:41)
Věrko, já si zas třeba před spaním (v klidu, ve své posteli, ve své hlavě) říkám, že přece nechci, aby si mě kluci pamatovali jako uřvanou mámu  Ale jsem taky ten typ, co musí dát průchod emocím. Neumím to dusit. Nedokážu to.
|
| Alternativní kvočna |
|
(21.7.2011 22:27:29)
Taky je mi to kolikrát moc líto... a víc než těm vopicím mrňavejm uřvanejm...
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:29:42)
Je to hrozný, co? Já si večer vždycky zrekapituluju den. Slíbím si, že nebudu ječet, že nebudu plácat (), že budu víc v klidu.. A ráno se probudím, funguju, pak se to kumuluje po troškách a večer buch, buch, buch..
|
| Alternativní kvočna |
|
(21.7.2011 22:41:04)
Je to hrozný... já na ně naštěstí neječím (to naštěstí neumím), já na ně jenom řvu (když jsem byla s maličkou na vyšetření ORL, tak mě doktor chválil, jak mám pěkný hlas) - tabulky v oknech by se vysklily a s nima to ani nehne! Naštěstí po ránu zdrhám do práce, nejvíce mě vytáčejí, když JIM připravuju jídlo - to se hádají, perou, vykrámují všechno, co se vykrámovat dá. Snažím se je aspoň víc zapojovat. Teď už stačí výhružka - budete dělat takovéhle věci, budu se na vás zlobit a nebude oběd... Asi dvakrát šly spát bez oběda resp. bez večeře. Teď už je to lepší.
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:42:27)
Teď nevím, jaký je rozdíl mezi řvu a ječím 
|
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(21.7.2011 22:44:58)
Věrko, to je jediný co n ně platí že nedostanou najíst
jednou jsme měli v neděli chleba s máslem!!
Kač.
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:48:16)
U malého by to možná mělo účinek, ten sní i drobky z podlahy, ale ještě to moc nechápe no a ta starší třeba v létě klíďo dva tři dny nejí téměř vůbec, takže tam by to bylo možná vysvobození od pruzení "u jídla sedíme v klidu!" "u jídla se neběhá!" "SEC MAZEC SEDNI SI K TOMU JÍDLU!"
|
|
| Alternativní kvočna |
|
(21.7.2011 22:54:50)
to míváme taky i v neděli... teda k večeři...
ale někdy jim i navařím - ale 2x denně fakt odmítám - večeře mazaný chlaba s něčím a zelenina... dneska si hezky plácaly lososovou paštiku a jak jim to pak jelo
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci |
|
(21.7.2011 22:23:21)
Jeje, jak kdybych to psala ja!!! Az me mrazi... fakt, vsechno sedi, komplet. I to, ze je ted muz min doma, je to narocnejsi pro me, vecer uz clovek proste nema tu kapacitu, no zkratka...
Ja vim, zes nechtela poplacat, ze to mame stejne... kdyz ja to holt stejne mam, a radu nemam
Presne jak rikas, tim krikem se v podstate odreagovavam, "upoustim kotel" a pak jsem zas v pohode. A takhle by to byt nemelo, neni to pro deti dobry vzor. Snazim se nekricet (coz casto nejde), nicmene taky premyslim o tom, ze uplne se potlacit a nekricet (nekdy se to prece jen chvili dari) neni dobre zase pro me. Ze ty emoce, ten pretlak, zatlacuji zpatky do sveho tela a tam to pak muze tropit neviditelnou (prozatim) paseku... A nevim co s tim. Jednak jak nekricet na deti, tj. ovladnout sebe, a druhak jak to ale ze sebe dostat.
No nic. To jsem ti nepomohla, sorry...
|
|
| Roya | 
|
(21.7.2011 22:31:01)
Taky jsem cholerik a někdy křičím, ale teď už jen krátce, protože si vždycky v tu chvíli uvědomím, že tím to všechno jen zhorším, a i když to přepětí křikem uvolním, potom mi bude stejně ještě hůř, protože co to dělám? Tohle je přece člověk, kterého si vážím, kterého miluju, rovnocenná osobnost, prostě nedělá to, co zrovna chci, ale neznamená to, že mám právo tu na něj kvůli tomu řvát! A taky si uvědomím, jaké mám štěstí, že je zdravý a že ho vůbec mám... A prostě mě to přejde a za křičení se mu pak hned omluvím. Samozřejmě od svého požadavku tím neustupuju, jen změním formu.
A ještě mi pomáhá, pokud nejsem vytočená tolik, převést všechno do humoru (udělat "herečku") - to dost zabírá: dítě se uvolní a spíš spolupracuje, já tu výbušnou energii využiju k sehrání role a tím ji transformuju.
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:36:24)
jo to, to vlastně taky občas dělám. Nám tohle třeba zachránilo hygienu rukou. Po záchodě strašný problém, takže jsem to jednou zkusila opravdu jinak a nakonec to šlo.
Snažím se předcházet těmhle náhlým prudkým vztekům u sebe i dětí, ale když vypuknout, je to tak 1:1, že se strhne řev. Opravdu v rámci RaR bych řekla, že jsme zredukovali řev oboustraně na polovinu, ale stejně se tomu úplně nevyhnu.
|
|
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:32:10)
Helen, a ještě vždy přemýšlím, proč tak hned startuju.. Prostě mě dokážou vytočit prkotiny (když jsem unavená atd.). A mám tendence plácnout nebo pevněji stisknout atd. Už to v sobě řeším dlouho. Byla jsem i objednaná k paní, co dělá Bachovky, ale bouchlo mi hlídání.. Nevím, jak na tom zapracovat..
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:36:05)
A rozhodně čas pro sebe. Já jsem si "objednala" k narozkám permanentku na bazén, tak jdu občas plavat. Zrovna včera jsem byla s bráchou, paráda. A taky mám opravené kolo, tak se chystám začít po letech trochu jezdit.
|
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 22:43:59)
Já jsem zjistila, že jsem trochu despota - nejradši bych, aby udělali všechno hned, jak jim říkám. Ten malý se ještě dá - i když v důsledku ten na to peče víc, ale malá je zas dobře ovlivnitelná, když vysvětluji. Ale nejhorší je, že občas předpokládám, že oni něco udělají/ neudělají/ví a přitom opak je pravdou. Takže u mě hlavně opakovaná lotrovina u starší a pak když začnou řvát kvůli čemukoliv, to jsou spolehlivé vytáčení metody. Třeba dneska kluk řval, nemohl usnout. tak jsem uspala malou a pak šla za ním. Ona se vzbudila, šla za námi a řvala, že maminko, a já na ní- bež do postýlky, přijdu za chviličku a ona bééééé, a ten malý bééééééééé no a já nerva, sakra neřvěte a ty mazej do postele!!! Řekněte, jsem normální? Těšila jsem se na klid a že si konečně umeju vlasy, včera jsem nestihla a oni místo spaní béééééé!
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:45:38)
Jo, jak řvou stereo, tak to mě spolehlivě vytočí taky..
|
|
|
|
| TiNiWiNi | 
|
(21.7.2011 22:35:23)
Taky nebiju, ale spíš zařvu. A na děti platila věta (jelikož je pravdivá): "Ještě chvilku a z mamky bude LEV!!!" Pak byl klid Děti samy sebe varovaly: " Pšestaň, nebo ž mamky bude lev..."
|
| Zuuuza |
|
(21.7.2011 22:36:41)
Tak ovšem "Z mamky bude LEV." nemá chybu! To zkusím na staršího, na toho by to mohlo platit 
|
|
| Apačka Lapačka |
|
(21.7.2011 22:37:56)
Tak to se mi líbí! S dovolením vyzkouším. Už zítra, tipla bych
|
|
| TiNiWiNi |
|
(21.7.2011 23:08:35)
Ale toho lva jim musíte fakt aspoň jednou udělat UÁÁÁÁÁÁ!!!! I s grimasou a prackama
|
|
| helena + veverčátka |
|
(23.7.2011 7:57:39)
Tak jsem včera vyzkoušela "začínám se zlobit a za chvíli budu křičet a pak řvát jak lev.." normálně to funguje! Nehledě na to, že se tomu začnu smát já i malá, tak odvedu pozornost, tak si i tím uvědomím, že tak nějak to není ještě žádný hrozný přestupek, takže u nás
díky
|
|
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(21.7.2011 22:43:45)
Tak mám pocit že popisuješ mě samotnou akorát já mám ty miláčky 3+7.
A mám z toho úplně stejnej pocit jako ty:-(
co s tím nevím.. je mi ze mě blbě.. někdy i fyzicky že mě bolí hlasivky ( i kdžy manžel tvrdí že bolet nemůžou)
ale zase si říkám že jsme jen člověk a dělám co můžu a že když 30x něco řeknu a nereagujou tak furt je lepší zařvat než si chladnokrevně dojít pro vařečku a namlátit jim.
Když už plácnu tak vyjímečně a rukou jedno plácnutí. ale to není často.
Kač.
|
|
| enny |
|
(21.7.2011 22:49:13)
Tak já jsem se inspirovala u sestry, která mi popisovala zajímavý psychologický tah, kdy přednášející v hlučné učebně začne šeptat.. aby zaujala:)
Malá je v roce někdy vztekloň nebo 20x během 3 minut zkouší zakázané.. a přesně - ono se to za den nastřádá.. Já to řeším právě tak, že se schoulím nebo si sednu na zem a schovám tvář a oči.. tedy nepředstírám, že brečím (to by mi přišlo jako vydírání, malá se z cizího pláče spolehlivě rozpláče), ale jsem vážná, předstírám, že přemýšlím, občas vykouknu za prsty.. Kdybych odešla, začala by plakat, takže to nemůžu, ale jinak funguj, že chce se mnou udržovat kontakt - slovní, očima.. takže zatím vždy přestala prudit a začala řešit mě a můj nekontaktní postoj vůči ní.
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(21.7.2011 22:51:34)
mluvit po tichu jsem zkoušela...měli mě na háku :-(
|
|
| enny |
|
(21.7.2011 22:53:59)
Ještě jsem si schovávala tvář do pleny nebo si sedám do rohu, nevšímám si žádného vzteklé holčičky:) a zpívám.. Kombinace nevšímání a zpěvu - to zabere vždy:), ale ne vždy je ideální použít zpěv.. třeba venku nezpívám:(
|
| helena + veverčátka |
|
(21.7.2011 23:02:20)
Já zas venku zpívám klidně, když řve mamííííí, počkéééééj, béééé! Hned po té, co jsem se rozjela s kočárem, protože jsem již 10x řekla, že je čas jít domů. To probíhá téměř každý den když jdeme z hriště, kde si třeba dvě hodiny hraje a pak se rozhodně ještě zkoumat asi 10000 prošlou cestu domů. Normálně to trvá domů 13 minut, my to jdeme i hodinu. A každý den je to tak vysilující.
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(21.7.2011 23:11:16)
Jak jsi se ptala jak z toho ven. To já to přesně vím. Ale netuším jak to udělat!!
U mě je základ "být v klidu" prostě klidá a v pohodě.
Což teď bohužel jde blbě.... návrat do práce, raní expedice rodiny z baráku, kdy nás honí čas protože do noci makám na druhé práci....
..já vlastně vu nejvíc když jsm ev časovém presu :-(
Kač.
|
|
| enny |
|
(21.7.2011 23:16:20)
jo, jo, to znám:).. ale na druhou stranu, nebýt ní, tak bych si ani nevšimla, kolik typů je třebas kanálů kulatý, hranatý, děravý.. a těch pokladů na zemi Ale říkám si, že to časem přejde ... a bude mít jiné zájmy:).. Chvilku ji nechám kochat:), ale pak ji vezmu do náruče a abych rovnou eliminovala případný odpor, nasadím kombinaci nadšeného a užaslého výrazu tváře a ukážu prstem do dálky.. směrem, kam se chystáme, malá zatím neprokoukne, začne se těšit a já honem očima hledám cokoliv, co by ji zaujalo, abych si nepřipadala, že ji šidím:)
|
|
|
| babiki | 
|
(21.7.2011 23:30:39)
Jaholko, no priznam se ze bych radsi aby na me mamka kricela, nez sedela nekde s plenou na hlave a ignorovala
Holky pokud nervete v kuse, tak si myslim, ze na tom neni zas tak hrozneho...moje mamka obcas kricela a my jsme proste se segrama vedeli, ze se potrebuje vyrvat a pak zas bude v pohode
otcovy prednasky a ignorace byly o dost horsi teda
|
| enny |
|
(23.7.2011 0:22:41)
Babiki,
ono to mé pohroužení do sebe malou prostě zaujme.. Navíc ona je zvyklá, že se v její přítomnosti věnuji převážně jí, když třeba něco míchám, tak jí dám vybrat vařečku, zamíchat atd... ale na druhou stranu není nic špatného, když zjistí, že se vše netočí kolem..
Jinak já to mám postavené jinak než Ty, mně osobně třeba zvyšování hlasu nedělá dobře, řekla bych, že téměř fyzicky:(.. Když třeba někdo křičí na ulici na dítě tak to rozumem chápu, ale prostě psychika dělá svoje.
|
|
|
|
| MiladaL - 2 + 4 roky | •
|
(22.7.2011 0:27:33)
Jaholko,
to mi příjde jako dobrý tip. taky občas vybuchnu a teď o prázdninách s odstupem přemýšlím, jak se s tím vyrovnat.
taky mě napadlo, schoulit se na zem, třeba do tureckého sedu, zavřít oči, udělat něco jinak.
měj se pěkně, M
|
| enny |
|
(23.7.2011 0:31:50)
Tak ať radu zužitkuješ:).. ono právě - a samozřejmě:) - na každé dítě zabere asi něco jiného.. Já vycházím ze sebe, říkám si, že půlku genetické výbavy má mou:), tak by mohla reagovat trošku jako já.. a já jsem na křik, hádky atd. docela citlivá, prostě si "to" moc beru:).. až věkem jsem přišla na to, že toto na sobě vlastně ani nechci změnit, ale snažím se takovým situacím či lidem vyhýbat. Samozřejmě - když zvyšuje hlas rodič, dítě chápe, že jinak je má přesto:) rád, ale myslím, že malinké dítě je z toho zmatené.
Denně dělám stovky malinkých rozhodnutí ve vztahu k malé.. a ani to nemusí být ve vztahu k ní, stačí už jen jen její přítomnost, kdy si podle mého chování atd. dělá názor na vše kolem.. a to všechno dohromady bych nazvala výchovou:).. Je jasné, že každá maminka se snaží "dát" dětem v tomto to nejlepší, ale jen ona - a tatínek:) - rozhoduje o tom, co to nejlepší vlastně..
Měj hezky
|
| helena + veverčátka |
|
(23.7.2011 8:13:18)
Řekla bych, že dělám obdobnou techniku - odejdu jinam a rovnou dětem říkám: "teď musím od vás pryč nebo bych vám jednu lupla/začala řvát/ jsem hrozně naštvaná". Takže oni většinou přestanou v činnosti a běží za mnou, podívat se, co jdu dělat! Jakmile se třeba projdu nebo na minutku zavřu v jiném pokoji, je to hned lepší.
|
|
|
|
|
| Krakatice | 
|
(22.7.2011 7:51:24)
Moje děti ráno otevřou oči a zároveň huby...a já taky. Točí mě, jak mluví oba najednou, dělá mi strašnej problém přepnout jen na jednoho a pak ječím jak kráva na větvi, ať zavřou zobáky a neskáčou si do řeči. Od rána se hádají, neumí se v klidu najíst, aniž by se neškádlili, nekopali pod stolem, nebrali jídlo....řvu a řvu a řvu Také mají neodkladné požadavky, které si mohou vyřešit samy, ale otravují mě na wc nebo když mám ruce v míse s těstem apod. Jsem hroznej, nenapravitelnej cholerik :-(
|
| jak | 
|
(22.7.2011 7:56:48)
Amando a kolik je detem? Jsi strasne utahana a vycerpana. Nepomuze vzit je ven na 2-3 hodky, normalne pochodak:)))
Kde bydlis?Kdybys byla tady nekde kousek, reknu ti vem je a dotahni k nam , na zahrade a v baraku se ztrati a ty si orazis.
|
|
| *Niki* |
|
(22.7.2011 8:50:14)
Amando, děti jsou ti podobné, co? Je to náročné, když je hlučná domácnost...
Zkus nekřičet a ignorovat ten hluk. MOje děti otevírají pusu snad dřív, než oči. Mohou ráno k počítači či televizi, protože moje vyspání stojí na řebříčku důležitosti výše, než jejich mravní vývoj
Ale já spím i tak zhruba 8 hodin, což je přesně akorát.
Udělej si ráno kafe (čaj, kakao), pusť jim pohádku či film, ať se dobře nastartujete, ze zkušenosti vím, že jak je nervní ráno, je takový pak celý den...
|
|
|
| Raduza | 
|
(22.7.2011 9:55:57)
Zkus na ně týden nekřičet. Vyber si nějaký lepší týden (ne PMS nebo ovulaci). Za ten týden si zvykneš a hrozně se to zlepší. Já jednu dobu ječela pořád, bylo to hrozný. Tak jsem to tak udělala a dobrý . I když už opět se někdy zase neudržím. Ale děti už jsou větší, tak i tak je to lepší.
|
|
| Šešule | 
|
(22.7.2011 13:37:23)
heleno, mám stejný problém. Občas mi pomáhá někde se na chvíli zavřít- pak se to zlepší. Nevím, jak organizuješ večery, ale já děti v určitou hodinu nakrmím umeju, staršímu přečtu pohádku a nazdar Večery jsou jenom moje, což taky pomáhá udržet duševní zdraví
RaR jsem taky četla. Jsem asi jedna z mála, komu tohle dílko moc nesedí. Jedna z věcí, které mi tam chybí, je pochopení k tomu, že jsme jen lidi.
|
| helena + veverčátka |
|
(23.7.2011 8:17:20)
No to asi nepůjde, mladší roční nemůže usínat sám, je schopen udělat hodinovou scénu. Ale ono někdy stačí dělat mrtvého brouka a jen ležet, oni se samovolně uklidní, pokud nezačnou skákat, to ale pak začnou "lítat chlupy".
No a bez tatínka se blbě uspávají dvě děti s rozdílnou potřebou spánku a takhle malé.. :-(
|
|
|
| Ennywan | 
|
(22.7.2011 13:53:41)
Já dycky říkám, že dokud jsem neměla děti, tak jsem o sobě netušila, jaký jsem cholerik. Naopak jsem si myslela, že jsem trpělivá. Opak je pravdou! Teď o prázdninách je to katastrofa - starší 9 let prudí mladšího 4 roky. Mladší začal používat pěsti a starší si to nenechá líbit. Takže ječení skoro pořád, když jsou doma oba dva. Jak je doma jen jeden, je to pohoda. Navíc mladší je strašně uječený, cokoliv není dle něho, tak hned ječí a kňourá.
|
| Kokoska, dvě děti jeden a dva roky | •
|
(12.5.2012 0:18:34)
Tak jak si tady čtu vaše reakce, tak si říkám, že jste na tom ještě dobře. Jelikož já k tomu řvaní přidávám ještě výprask :( Je mi ze sebe na nic, ale když jsem vytočená vůbec se nedokážu ovládat. Je ve mě tak velký vztek, že mám pocit že je přizabiju ach jo :( Je to vždy když chci aby spaly a oni ne ne spát....Představa, že se budu muset vzdát svého jediného odpočinku za celý den, mě šíleně vytočí. Mno musím se polepšit, strašně mě to mrzí a pak se divím, že starší bije mladšího :( . Připadám si jako nejhorší matka pod sluncem. Mno zkusím to s tím lvem, nebo budu raději z pokoje odcházet pryč. Nikdy bych neřekla, že budu takto reagovat :(
|
|
|
| Lenka (syn 15 měsíců) | •
|
(7.9.2012 20:09:13)
Jak to tady tak pročítám, bohužel ti tedy neporadím, je to už rok co jste tady většina povídali, třeba jste se už polepšili, jáá mám ten problém teď. Jsem trochu ráda že v tom nejsem sama, ale samozřejmě mě to neomluví a taky bych se chtěla moc změnit. Bála jsem se toho že budu něco takového dělat, v mládí jsem si pořídila psa a bylo to to samé v bledě modrém :-( Doufala jsem že když to vyjde ze mě že k němu budu mít jiný vztah, aspo%n v tomhle, ne :-( Taky mě strašně mrzí když na něj zařvu, všude v knížkách se dočítám jak to těm dětem ubližuje a vidím jak po mě spoustu věci opakuje, třeba jen když vyhubuju psovy, hned to dělá taky, když se vzteká hází vším, no prostě jako já když jsem myslela že to ještě snad okoukat nemůže, dneska se omezuji ale ten výbuch nejsem schopná udržet na uzdě a prckovi se toho spousta ještě nedá vysvětlit. Ale moc Vám všem děkuji za Vaše příspěvky je hned trochu líp že pocit špatné matky nemám jen já. Držím nám všem palce...
|
| tereza32 |
|
(10.9.2012 12:19:41)
Ahoj Lenko,
já mám skoro čtyřletá dvojčata a dokud nechodili do školky, bojovala jsem v podstatě dennodenně. Od jejich nástupu do školky loni na podzim se to hodně zlepšilo. To že s dětmi nejsem 24 hodin denně, že nemusím řešit všechny jejich potřeby, zábavu, jídlo, pití, WC, koučovat všechny hádky, to je hrozná úleva. Těším se na ně a myslím, že i ony si uvědomili,že maminka není naprostá samozřejmost. Zpětně mám pocit, že ty tři roky strašně utekly. Takže hlavu vzhůru, bude líp!
Tereza
|
|
|
| Rades | •
|
(19.1.2013 9:38:24)
Ahoj, uz je to pres rok co jsi zalozila tohle tema. zmenilo se od te doby u tebe neco? Primo cholerik nejsem ,ale rad bych vedel zda se ti povedko s tim neco udelat. Mame s pritelkyni dceru (neni moje vlastni , ale jako by byla). Lilince ted budou dva roky. Jenze behem posledniho pulroku vybuchnul dvakrat . A pokazde ze stresu . hodne prace,zarizovani vanoc,zkousky opravovat auto hlidat sestre dceru. Kdyz si Lili nenecha ve 2 rano od pritelkyne vysvetlit,ze cajik ma hned u hlavy at si jej poda,sama pritelkyne ji ho pak poda. Nacez mala hned zacne odporovat. vstane v postylce zacne rvat a vlastne uplne bez duvodne. Ptame se ji proc vlastne breci ,tak nic. Snazime se ii uklidnit ale.nic nepomaha.zatvrzela az az. Po pul hodine rvani akorat vyletim vzteky ,vemu malou a ulozim ji spat, nacez mi pekne rve hned do ucha a to me dostane do varu a uz se neznam. Jedine co vim je ,ze nikomu z nich nesmim ublizit a valim pryc. Strasne moc me stve mije chovani a nevim jak to zmenit.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)