Tizi |
|
(15.1.2012 11:41:34) Dnes jsem se vrátila z kluziště dost rozčarovaná. Byli jsme zase po dlouhé době bruslit se synem, 6 let, sám chtěl, ale jakmile párkrát spadl, chtěl jít domů. Vysvětluji mu, že když to nebude zkoušet, nikdy se to nenaučí. Sporty mu moc nejdou, což by mi nevadilo, ale štve mě, že to po prvním nezdaru vzdává. Nejde jenom o bruslení - neumí jezdit na kole, na koloběžce, plavat, ba nebaví ho ani turistika, při výletech kňourá tak, že to většinou skončí naštváním (pokud je s náma manžel tak ještě rychleji). Cítím se už jako idiot, že se donekonečna snažím, abych ho k nějakému pohybu přivedla, ale nadarmo. Přitom vím, že mě docela mrzelo, že kamarádi uměli lyžovat a bruslit a se mnou to rodiče moc nedělali a musela jsem se doučovat jako starší a s obtížema. Chci, aby měl nějaký pohyb kvůli zdraví, nejedná se mi o žádný vrcholový sport. Jediné co ho trochu baví je lyžování, protože se jezdí z kopce dolů. Ještě můžu dodat, že instruktury na sport má strašně nerad, chce to dělat se mnou, no jenomže nevydrží. Jak motivovat nesportovní dítě?
|
Gerberka1 |
|
(15.1.2012 11:45:13) Jak motivovat, to nevím, ale můj 12tiletý syn je taky nesportovní typ. Buď ráda, že ten tvůj umí lyžovat. Můj syn stoprocentně nepojede ani na lyžařský kurz - vůbec nechce. Na kole jezdit taky neumí, ani plavat. Jediné, co ho opravdu baví, je turistika, hrozně rád chodí pěšky, v tom je fakt zdatnej a jezdit na koloběžce. To je všechno. Mně to zas nijak divné nepřijde - já sama nelyžuju, tak ho k tomu nemá kdo vést.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(15.1.2012 20:52:14) Musim říct, že ze všech sportů jeden fakt neoželim, a to je plavání. Děsí mě, že bych se celej život bála, že dítě někde sklouzne do řeky nebo tak něco a utopí se.
|
|
|
Limai |
|
(15.1.2012 11:46:33) Já bych ho nemotivovala nijak.Když k tomu nemá žádný vztah a sport mu vůbec nic neříká,tak proč ho do něj nutit?Taky tě nikdo asi nemotivoval,aby z tebe byla zručná pletařka,houslistka nebo prezidentka.
|
|
fisperanda |
|
(15.1.2012 11:50:54) A proč by měl dělat sport za každou cenu? Tohle zase nechápu já. Já sem celý život absolutně nesportovní. Nebaví mě to, nezajímá mě to, a ztráta času. Nikdo mě do toho nenutil, učitelé na tělocvik viděli, že trpím, a abych jim neotrávila ostatní, dělali se mnou úmluvy "no tak si tady sedni na ty posilovací stroje a dělej, že něco děláš..." Nikdy sem žádnou sportovní aktivitu nedělala, když se jelo na lyžák, vzala sem si boby. A to dokonce i na střední škole. No a co. A teď, hrozně ráda chodím na procházky. Dělám celodenní túry, sama, po městě chodím pěšky, každej den si odchodím minimálně hodinu, protože mě to prostě baví, najednou mám potřebu se hýbat. Pohybu mám víc než většina lidí kolem mě, ale to je moje volba, do toho mě nikdo nemohl nutit. Já bych spíš respektovala, že je někdo takový, kdo na sport prostě není. Smiř se s tím. Moje dcera je třeba hloupá na matiku a pokud to nevezmu jako fakt a budu ji tlačit na matematický olympiády, budem z toho nešťastný obě.
|
Lída+2 |
|
(15.1.2012 13:44:08) fisperando ty jsi to nepochopila....on se to nesnaží ani zkusit a to je rozdíl.....naučit se to pořádně a pak můžeš říci jestli Tě to baví nebo ne JAk můžeš o něčem říci, že Tě nebaví , když to neumíš.....tomu zase nerozumím já. prostě to zkusiím naučím se to a pak třeba zjistím, že to není ono. Ale nezkusit a už to odsuzovat to je jako s jídlem neochutnáš a už se Ti to nelíbí
Moje nesportovní dítě chodilo do sokola(dobrá průprava) PAk strašně chtělo horolezit..takže 2 roky lezlo po umělý stěně.....pak strašně chtělo zkusit florbal(vůbec mu to nešlo snad 1/4 roku) a tam zjistilo, že kolektivní sport není co potřebuje...takže jsme hledali dál.
Zkusili jsme si 3 zkušební tréninky orienťáku a zjistil, že to je to co potřebuje...Lítat 6-8km po lese z buzoulou za každýho počasí.....a jsem to já komu vadí, že máme každý víkend nabořený závodama
|
kreditka |
|
(15.1.2012 13:58:23) Lído a tím že ho bude nutit bude akorát přilévat oleje do ohně...
|
Lída+2 |
|
(15.1.2012 14:54:29) kreditko omyl...je typ dětí, který musíš malinko tlačit,aby to zkoušeli....zdá se Ti to nepochopitelný, ale musíš je postrčit. Podle mě o sobě nemají valný mínění...strašně se o sebe bojí a pak to všechno dohromady by dopadlo tak....jak popisuje zakladatelka.
Třeba to, že syn chtěl chodit na horolezení rozesmálo jeho třídní, když udělala klouzačku na žebřinách odmítl to sjet jinak než za ruku......stačil rok na špagátě kdesi u stropu tělocvičny a skluzavky se přestal bát. A kdybych udělala co říkáš tak bych mu to měla rozmluvit(protože jsem přece věděla, že se bojí výšek)
Prostě to nejde tak to nebude dělat...spadne z kola..kolo nechá kde je a jde domů a odmítá to znova zkusit....takže se utvrzuje v tom, že je neschopný se to naučit......
Takže já jsem ta co ho postrčím....a zkusí to znova a za pár týdnů zjistí, že to není tak jak on si myslí.
Takže myslíš si pořád, že to je přilívání?
|
kreditka |
|
(15.1.2012 17:32:16) Lído asi to beru podle sebe, vím jaký to je když se z jelita snaží rodiče udělat sportovce....
|
Jana (Lukáš 6/03,Martin 8/05) |
|
(15.1.2012 17:55:45) Kreditko, naši kluci - hlavně starší - taky do všeho hrrrr, protože měl představu, že stoupne na lyže a půjde mu to. Stoupne na brusle a taky...
no, u bruslení jsme poprvé dopadli jako zakladatelka. Dva pády a: Nechce set i bruslit? Nééééé, mne to nebáááá... tak si sedni na lavičku, my si s tátou zajezdíme... ehm, po několika kolečkách se přidal. U nás teda nutit nemá cenu - jenom by se zabejčil. Ale když jsme se vybrali bruslit a zbytku rodiny se to libi - holt bude se zapoji nebo bude někde čekat...
Teď umí jezdit na kole, in-linech, bruslí, lyžuje, hraje volejbal (ale to pod mírným nátlakem - páč kolektivní sporty fakt moc nemusí - on to bude spíš individualista)..-
|
|
|
|
|
foxyna |
|
(15.1.2012 14:17:10) Lído, ale tvoje dítě chtělo nějaký pohyb. Co na tom, že chtělo něco, co mu nešlo. Nakonec se našlo. Ale dítě zakladatelky nechce nic ani v podstatě vyzkoušet. Ono se něco nemůže naučit, protože se to naučit nechce. Z nějakého důvodu. A v tom je veliký rozdíl. A ano, můžeš vědět, že něco nechceš, aniž to zkusíš. Prostě to víš. I když třeba tobě to je nepochopitelné, tak opravdu to tak může být.
Zakladatelko, můj syn je přesně totéž. Je o něco mladší. Já jsem docela sportovní typ, nic vrcholového, ale tak rekreačně bych ráda s ním něco podnikala - nemožné. Nechce ani zkusit, když už ano, zjistí, že mu to nejde - on nezvládnul ani šlapat na šlapkách kola!, když jsem mu ho držela (tudíž se nemusel ani soustředit na rovnováhu), nechce se ani učit plavat, je to prostě šílený. Jsem ráda za tuto diskusi, že vidím, že není jediný. Samozřejmě si v duchu říkám, že to nic, že prostě občas je nějaký intelektuál, který ten pohyb fakt nemusí a nikdy v životě nebude ... ale je mi to líto. A taky nevím, co vlastně s tím, jestli má smysl se snažit průběžně ho na něco nalákat nebo se na to vykašlat ...
|
Lída+2 |
|
(15.1.2012 14:40:43) foxyna naopak...myslím, že nechce sportovat, protože mu to nejde....a vidí, že mu dlouho trvá, že mu to začne jít. A děti jsou od přírody netrpělivý a chtějí mít všechno HNED.....a když to dlouho trvá oni to začnou vzdávat.
NYní, když je se synem řeč...cca 2 roky...chápe, že mus všechno dlouho trénovat. ...tak vždycky nadává....jak to, že brácha už to zase umí om mi to dělá naschvál A pak mi už řekl: díky mami na můj nechápavý výraz: "za to, že jsi mě to naučila"
A právě za to mi to stálo víš! vytrvat a doufat....nikdy z nich nebudou kdovíjaký psortovci,ale budou vědět, že jsem to nevzdala a nemyslela si, že jsou neschopný se to naučit.
|
kreditka |
|
(15.1.2012 17:35:10) Lído ale jsou typy kteří i kdyby se přetrhly tak prostě po laně nevyšplhají, bruslit se nenaučí a gymnastika je pro ně scifi. Třeba já moc chtěla umět bruslit - po 10 letech zkoušení jsem to vzdala, protože jsem prostě jelito a věčně chodit s modrýma kolenama z kluziště se mi nechce
|
Margot+1 |
|
(15.1.2012 20:24:40) kreditko, tak tomu nevěřím. S dobrým učitelem může dosáhnout alespoň základní úrovně každý. Stejně tak mám kamarádku, vynikající učitelku hudby, která říká, že zpívat se také může naučit každý. Pravda, na La Scalu to být nemusí
|
|
|
|
|
|
|
kreditka |
|
(15.1.2012 11:58:15) Tak ho nenuť když bude chtít najde si časem nějakou sportovní zálibu sám. Taky jsem byla nesportovní dítě a co mě nejvíc štvalo byli dobré duše které se mě za každou cenu snažili ke sportu přivést, nebavilo mě to, byla jsem na sport totální jelito a ještě se mi to vše znechutilo když se mě každý snažil ke sportu přivést. Dnes nejsem žádný sportovec, ale ráda si jdu zaplavat či vyjedu na kole a to s chutí, protože mě nikdo nenutí, nepostrkuje, nemotivuje apod.
|
|
Elíláma |
|
(15.1.2012 12:02:36) hehe, můj mladší kolega
|
|
Merylin5 |
|
(15.1.2012 12:02:57) Nesportovní dítě nenamotivuješ, vlastní zkušenost.
|
|
Hilly. |
|
(15.1.2012 12:08:07) Bych se soustředila na to lyžování. Celkem tě chápu, já bych taky ráda, aby děti uměly plavat, jezdit na kole, bruslit a lyžovat, ať už to budou dělat pravidelně či ne..Aby se k tomu mohly případně vždycky vrátit, kdyby změnily názor.Nenutila bych ho ale
|
|
Vítr z hor |
|
(15.1.2012 12:09:10) Jak, žádný sport? Vždyť jste toho ještě moc nevyzkoušeli. Každému holt sedí něco jiného.
Taky mě dlouho nic nebavilo, nesnáším chození do kopců, bojím se míče, zásadně neběhám (ani když mi ujíždí tramvaj), mávání raketou se mi nelíbí. Na gymnastice byly samé hloupé holky, instruktor plavání byl lehký sadista.
V pěti letech mi ale dali na nohy lyže a změnila jsem se v kamikadze-lyžaře (jezdí to samo) a nakonec jsem dělala pár let závodně rychlostní kanoistiku (je to sport, u něhož se sedí). Taky jsem dobře střílela a nakonec jsem i jakž takž slušně jezdila na koni, aspoň podle dragounů z první světové (bála jsem se padat, tak jsem se radši udržela). Jsem nadšený cyklista (po vrstevnici). V současné době se neobávám golfu (dejte mi ještě pět let a zkusím to) a s přiměřenými ochrannými pomůckami bych se ráda pustila na kolečkové brusle.
|
|
Tizi |
|
(15.1.2012 12:15:55) Tak nějaký sport chci aby dělal kvůli zdraví. Hodně rád jí a obávám se, že za pár let můžeme řešit obezitu. Také bývá dost nachlazený a už dvě doktorky mi sport doporučovaly, že se tím lepší imunita.
|
Jaana2 |
|
(15.1.2012 12:41:49) Tizi mám rovněž nesportovce, kvůli vlastním nervům jsem ho do sportování nijak netlačila ( je to cholerik), takže kolo pořádně až tak ve třetí třídě, brusle ve čtvrté, na lyžích ještě nebyl. V podstatě až teď, v páté třídě se začal chytat s klukama, že chodí na bazén, ale jen blbnout do akva, ne plavat, chodí do Skauta, takže tam je to o turistice, to ho vcelku baví, domlouváme se s maminkama spolužáků, aby šli kluci alespoň občas ven na hřiště ( máme v okolí tři - čtyři fakt dobrý i s atrakcema pro větší děti). Nějaká atletika nebo tak nehrozí vůbec, baví ho muzika, takže se věnuje tomu. Má tedy štěstí, že je a pravděpodobně bude hubený po otci, takže neřeším ani toto. Jediné o co se snažím, aby nebyl dlouho u PC, z toho jedného mám obavu.
takže opravdu v šesti letech má ještě čas, chce to pomalu, ať mu to nezošklivíš úplně.
|
|
Lassie66 | •
|
(15.1.2012 13:02:33) Dceru zlomila Popelka na ledě. Hned si psala Ježíškovi o brusle a po Vánocích jsme už byly na ledě - na stadionu, kde bylo bruslení pro veřejnost. Byl tam leták na školku bruslení - vzala jsem tam dceru na první hodinu a byla našená. Dětem se tam věnovaly krasobruslařky, u žádného dítěte jsem nepozorovala, že by ho odradil pád. Dcera to samé - bácla s sebou a hned se zvedla a jela dál. Já už bych se nezvedla a žádala okamžitý transport na střídačku s tím, že nehodlám pokračovat . Dcera po té hodině nechtěla z ledu. Je jí pět. Musím napsat, že nejsem tělem a duší sportovec a rodiče nás ke sportu nikdy nevedli. Ale tam, v té hale, na mě dýchla taková zvláštní atmosféra. Sport mi připadá důležitý i tom, že se dítě naučí jinak přijímat prohry, nevzdávat se a hlavně tam není středobod vesmíru, jako doma. Kdyby to dceři vydrželo, byla bych ráda. Dnes jdeme všichni, bereme i tříleťáka, tak uvidim, jestli se nadchne i on.
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(15.1.2012 12:17:16) Tak to neporadím, ale možná to přijde časem. Syn taky nebyl nic moc a teď by nejradši hrál všechny sporty. Teď je v primě a hraje florbal, pořád kňučí, že jsme ho kdysi měli dát na fotbal, sleduje hokej a vůbec jeho nejsledovanější pořad je ČT 4
|
|
boží žena |
|
(15.1.2012 12:18:46) taky mě nebaví ale v tomhle věku myslim, že sem jezdila a brusila ráda ale nebyla to povinnost, tak nejak normálne
|
|
jorad3 |
|
(15.1.2012 12:26:10) A co to zkusit s kamarády.Dceda(5,5) bruslila pořád se mnou za ruku.No a minulý víkend měla na kluzišti kama ráda a pak tam potkala kluka ze školky a obá jezdili sami.Tak se mně pustila a vyhnala z ledu,že už bude jezdit sama.A tak je to s ní se vším.Na kole taky dlouho nechtěla jezdit bez koleček,pak ale viděla že je její kamarádi nemají,chtěla je sundat a za 2 dny jezdila jako drak.A tak je to s ní skoro se vším.Dokud ona sama nechce,tak s ní nic nehne a nic nepomáhá.
|
Kubula K. |
|
(15.1.2012 12:34:32) Syna taky nebavil žádný organizovaný sport, respektive ho nebaví doteď. Zkoušela jsem milionkrát "přivést" ho k tomu, hledala jsem, co ho bude bavit. Pak jsem víceméně rezignovala. Teď jsem zjistila, že se dopracoval k vadnému držení těla, povolené svalstvo atd..
Takže odteď mě absolutně nezajímá, jestli ho to baví, máme předpis na nápravná cvičení a ty dělat bude. Sportovat taky bude, jen co bude příležitost - v rámci mých časovým možností bude jezdit na kole. Až bude hezky, tak minimálně obden. Dále bazén (to ho aspoň baví, ale zase je často nastydlej buď on, nebo malej brácha, takže pak nejdem ), výlety a tak. Nebudu se přizpůsobovat neustále tomu, co chce a co ne, bude se přizpůsobovat taky on.
Myslím, že mi zbývá posledních pár let, kdy s tím ještě můžu něco dělat (je mu 11 a nemám iluze, že za pět let bude jezdit na kole, když mu řeknu), a nehodlám to prošvihnout. Sama se musím obrnit vůči tomu, že má neustále řeči a dělá ksichty. Takže jestli ti jde o to, aby něco dělal ze zdravotních důvodů (což je hlavní důvod u nás), můžu poradit leda soustředit se na to, jestli to dělá, ne jestli to dělá rád (po vyčerpání všech dostupných možností a přístupů).
|
|
|
Daniela | •
|
(15.1.2012 12:37:27) Nechala bych ho být. Evidentně ho to nebaví, nezajímá, nemá k sportu vztah. Věřím, že jsou jiné oblasti zájmů, kde se může uplatnit a k čemu by mohl tíhnout. Někdy nechápu ten dnešní módní trend...kdo nesportuje, jakoby nebyl, je out. Chápu, že zdravotní hledisko je rozumné hledisko, ale pokud dá dostatečně procházek na čerstvém vzduchu, neřešila bych to. Mě osobně sport pekelně nebaví, neumím lyžovat, nehraju míčové hry, nehraju golf, na kole sice jezdit umím, ale kromě občasných vyjížděk z ryze praktického hlediska to je tak asi vše, necvičím zumbu, aerobik...plavu jen proto, abych se neutopila:))). Nechala bych ho být...ať si najde sám, co ho bude bavit...třeba ty knihy, třeba vláčky...třeba šachy, třeba počítače...vaření...rybaření...cokoliv. Sport má být pro radost, nikoliv za trest anebo proto, že je to tzv.IN
|
|
Katka +3 |
|
(15.1.2012 12:50:01) Mě taky sport nikdy nebavil, naši mě nutili celé dětství do lyžování i bruslení, oboje neávidím. Děti jsou nesportovní po nás - starší syn jezdí na kole, plave jen na té úrovni, aby neutonul. Mladší se už 3 roky učí jezdit na kole, protože to považuju za důležité, snad to na jaře už dopilujeme. Dcera zatím drandí na koloodrážedle. Jak motivovat netuším, podle mě to nejde. Pokud ten sport bude dělat jenom kvůli rodičům, akorát mu to otráví i do budoucna.
|
|
|