| fokys |
 |
(2.12.2012 8:13:30)
Před rokem můj syn z nešťastné lásky dobrovolně opustil tento svět.Nemohu se vyrovnat s jeho nečekaným odchodem a nikdy se ani nevyrovnám.Hledám odpovědi na otázky scházím se s lidmi,které postihl stejný osud velice mě to pomáhá,přesto hledám dál něco co mě přiblíží k mému synovi čtu knihy,kterým bych dříve nedávala žádný význam byla jsem vždy nevěřící nepřipouštěla si nějaký život po životě,žádnou auru,přenos energií a cokoliv jiného.Nemám tu schopnost najít ani vrbovým proutkem vodu :-(.Nyní po té tragické události se můj život ubírá jiným směrem snažím se věřit hledám znamení cokoliv co by mě utvrdilo v tom,že mám syna někde vedle sebe,že mě vidí,že jeho rozhodnutí bylo v danou chvíli nevyhnutelné ,protože jeho psychická bolest byla silnější než fyzická a že už neviděl východiska pro tento svět.Máte někdo zkušenosti dobré zkušenosti s někým kdo vám přiblížil onen svět duchovno a pomohl vám spojit se s vaší milovanou osobou?
|
| Paulis | 
|
(2.12.2012 8:38:18)
Fokys - můžu jenom pohladit . Jinak - já zkoušela kontaktovat mojí matku i babičku, ale takhle se to nepovedlo.
Babička přišla za mnou sama v den, kdy manžel dostal plicní embolii - a v žádném případě jsem to necítila špatně.
Moje matka také přišla - ale neměla jsem ten pocit jako u babičky. Bylo to jiné, nebyla tak blížko a nebyl tam fyzický kontakt na rozdíl od babičky.
Pro někoho to jsou nesmysly - nikomu to neberu. Jenom jsem ti chtěla napsat že opravdu něco je a až bude čas, sám se ti ozve..
|
|
| Míša+1 | •
|
(2.12.2012 8:45:08)
To je pochopitelné,že po smrti dítěte hledáš cesty duchovna.Něco,co by ti pomohlo.Ovšem duši bych nepřivolávala,podle mě pokud posmrtný život existuje - ta duše nebude mít klid.A věřím tomu,že syn je s tebou a vidí tě.Četla jsem zajímavé články,pokud prý moc truchlíš po zemřelém,ta duše nemá klid a bloudí tady.Je to těžké,přeji ti hodně sil.
|
|
| boží žena | 
|
(2.12.2012 8:51:43)
je to smutné
a je to možná pochopitelný, každopádně zoufalý krok
byl neni a nebude
věřících poojetí, že po smrti se potkáme, je mi zcela vzdálené
|
|
| Baobab | 
|
(2.12.2012 8:59:37)
Doporucuji navstevu psychologa.
Je prirozene, ze clovek po ztrate blizkeho cloveka hleda berlicku.
Podle me ovsem lidska duse sidli v mozku, umira spolu s nim a po smrti je to, co bylo pred narozenim..
|
| smutná lil | 
|
(2.12.2012 9:16:42)
Je to velice smutné a jako matka si ani nedokažu představit, jakou bolest zažíváš. Souhlasím s návštěvou psychologa..
Jsem věřící křesťanka (protestantka) a nevěřím, že se duše někde po smrti potulují. Bible jasně říká, že člověk po smrti "spí". Pokud se spojíš s něčím, co se bude podobat blízké osobě jsou to démoni. Nedoporučuji v žádném případě si s tím zahrávat. Osobně věřím, že naši milovaní dál žijí jen v našich vzpomínkách a našem srdci 
|
| zerat | 
|
(2.12.2012 9:19:54)
|
|
| fokys |
|
(2.12.2012 17:13:33)
Nejhorší je,že ani psychologovi ani psychiatrovi člověk nemůže říct popravdě všechno,protože pokud ano tak mě zavřou do ústavu a tam se zblázním nadobro.chodím už 15měs k psychiatrovi je to jen o lécích,které stejně nepomáhají,člověk si to musí srovnat sám ve svojí hlavě,ale dá se to?.Scházím se s maminkami,které postihlo to samé to člověku také moc pomáhá,přesto hledám něco...???Přesto,ale děkuji všem
|
| Líza | 
|
(4.12.2012 17:36:53)
"Nejhorší je,že ani psychologovi ani psychiatrovi člověk nemůže říct popravdě všechno,protože pokud ano tak mě zavřou do ústavu a tam se zblázním nadobro"
Proč myslíš? Mám dojem, že jsem už slyšela leccos a jen tak něco mě neporazí. Do léčebny posílám lidi jen ve zcela extrémních případech, odlišných od toho tvého.
|
| fokys | •
|
(4.12.2012 18:24:35)
No myslím si,že toto je jeden z extrémních případů když máma přijde o dítě a znám maminky ve svém okolí co jsou v léčebnách a různých klinikách mysleli si,že to zvládnou a bohužel nezvládli.A pokud to nezvládnou tak dalece,že si sami sáhnou na život myslím,že doma je nikdo nenechá.ale děkuji i za tento názor
|
| Líza |
|
(5.12.2012 17:30:07)
Fokys, těmi extrémními případy myslím například lidi, kteří napadají svoje okolí.
Máma, která přijde o dítě, zažila nejhroznější tragédii, jaká může člověka v životě potkat.
Přesto to neznamená, že by projevy jejího smutku měly nutně znamenat, že ji někdo někam zavře.
Pomoct lze, i když to člověk nezažil sám na sobě. Spíš je to o tom, jestli ten terapeut je opravdu empatickej, jestli má dost trpělivosti a nemá moc strachu, a jestli si s ním osobně sedneš - jestli mu můžeš uvěřit, že ti bude průvodcem.
Ta bolest, podle toho, co mi říkají třeba i po letech rodiče, kteří něco podobného zažili, nikdy nemůže docela zmizet. Ale člověk časem může najít schopnost žít dál, nejen přežívat.
|
|
| Líza |
|
(5.12.2012 17:31:09)
Ano, pokud jde o to, že člověk sám sobě sáhne na život, tam samozřejmě je na místě raději hospitalizace než něco, co nelze vzít zpět. Ale někdy včasná odborná pomoc může napomoci tomu, aby se tohle nestalo, aby to člověk nějak, byť s obrovskou bolestí, ustál a šel dál.
|
|
|
|
|
| fokys |
|
(2.12.2012 17:20:40)
Také jsem si tu bolest nedokázala představit kolem mě umírali děti znala jsem jejich rodiče vždy jsem si říkala to musí být strašné,brečela jsem i u televizních novin,když hledali tenkrát tu Aničku a to jsem ještě netušila,že půl roku na to budu cítit stejnou bolest ze ztráty dítěte.kdo nepozná nepochopí ta bolest je strašná na klasickou bolest jsou léky vezmu je a bolest je pryč na tuhle lék není a není jím ani čas jen vím,že se s tou bolestí člověk musí naučit žít,ale je to tak moc těžké mám pocit,že mě vyskočí srdce z těla ,že se udusím.nebýt mé práce a mého druhého syna už bych nebyla.děti byli a jsou mým smyslem života
|
| TS Garp | 
|
(2.12.2012 18:53:38)
Jóó kdo nezažil neuvěří, povědět se to nikomu nedá - nerozumí a na psychouše nevěřím je to jen další magor který měl v hlavě takový zmatek že to šel raději studovat.
Tak vítej mezi "nás" a hodně štěstí.
|
|
| Iva | •
|
(2.12.2012 19:25:39)
„Jednoho krásného dne – bývá krásný ten den, který přichází nejvýš za několik let, ale přijde určitě – to pomalé přetváření bolesti, jež je ospravedlněno časem, je dokončeno. Bolest už není bolestí, nýbrž něčím jiným, před čím je údiv na rozpacích, zárověň se však zvláštním pocitem blaženosti realizuje první fáze příslibu daného těm, kteří v nejhlubším nitru své bytosti prožili odloučení. „Blahoslavení, kteří pláčí, neboť budou potěšeni.“ Náš nejvzácnější majetek pak jsou slzy, jež pramení z čisté a nezadatelné jistoty, že jsme milovali. Mohli bychom žehnat každou, která nám byla dána. Už to není bolest a ještě to není radost, ale už je to tajmená jistota lásky, o níž se stejnou jistotou víme, že jejímu království nebude konce.“ ( Bůh je, já jsem ho potkal,André Frossard - z kapitoly o smrti jeho dětí) Myslím na Vás.
|
| TS Garp |
|
(2.12.2012 19:32:49)
No Ivo celkem ti závidím že to máš v hlavě tak srovnané, ....
|
| Iva | •
|
(2.12.2012 19:45:52)
Tak ono je to spíš o srdci... srovnané to rozhodně nemám, jenom jsem tím paní chtěla napsat, že "jakási" naděje na malou úlevu SNAD časem existuje.Iva
|
| TS Garp |
|
(2.12.2012 19:47:48)
Tak to už je jiná
|
|
|
|
|
|
|
|
| zerat |
|
(2.12.2012 9:18:19)
Nechala bych jeho duši v klidu a na pokoji  Byť to jde těžko, hlavně, že jemu už je dobře.
|
|
| Annie01 | 
|
(2.12.2012 9:49:57)
Znáš knihu Andělé v mých vlasech? Umím si představit, že by mi v takové situaci mohla pomoci. Ale taky bych ji třeba v žalostném amoku skopla pod postel. A obojí by mělo svuj význam.
Kamarádka našla člověka, který jí pomohl nechat zemřelého blízkeho odejít. Ale odehrálo se to spíš na bázi, že s ní mluvil a radil, co a jak. Žádné vyvolávaní duchů.
|
|
| Siren-♂ ♂ | 
|
(2.12.2012 10:24:21)
Napsala jsem Vám na mail.
|
|
| Iva | •
|
(2.12.2012 10:37:43)
DObrý den, velmi s Vámi soucítím. Zmírnit bolest asi nedokáže nic a každý tuto cestu odloučení musí projít sám... ale vnést alespoň na okamžik trochu klidu do duše by mohly tyto knihy: Když se zlé věci stávají dobrým lidem (Harold S. Kushner) a Bůh je, já jsem ho potkal (André Frossard). Jinak věřím, že s lidmi, kteří odešli tam, kam jednoho dne odejdeme všichni, se můžeme setkat prostřednictvím modlidby v našich srdcích a v našich snech. Držte se.
|
| fokys |
|
(2.12.2012 17:04:36)
určitě zkusím knihy vím,že lidem,kteří trpí stejně jako já prý velice pomohli.
|
|
|
| Alternativní kvočna | 
|
(2.12.2012 10:38:02)
Fokys
nehledej a nepátrej, tvoji bolest to opravdu nezmírní... cesta k vyrovnání je opravdu dlouhá a největším pomocníkem si budeš sama...
spíš než nějakého šarlatána bych hledala psychologa, psychoterapeuta, který by tě na téhle cestě pomohl
pokud jsi věřící, obrať se na kněze...
ale nějakou "zkratku" nehledej, mohlo by být ještě hůř
|
| Minie1 | 
|
(2.12.2012 14:11:54)
Fokys, myslím, že oni přijdou, když mají sami potřebu, nebo spíš když nemohou spočinout v pokoji. Pokud nepřijdou, je to znamení, že je jim dobře a že už nemají potřebu nic řešit a žádné nevyrovnané resty.
To, že se s tím nemůžes smířit ty a že bys potřebovala syna vnímat...no, možná bych technikou pozitivních přání nebo modlitby prosila spíš o znamení, že je vše dobře a jemu je dobře, než o to, aby za tebou vysloveně zašel. Tyhle zážitky /v rodině se to odehrálo, ne ale mě/, jsou pro zúčastněné spíš šokující a děsivé, přestože tu osobu za živa měli rádi, tak je to dost sejme.
|
|
| fokys |
|
(2.12.2012 17:06:28)
u psychologa jsem byla chodím i k psychiatrovi nejhorší je,že oni to člověku vysvětlí,tak jak jsem život a smrt vnímala před tragédíí tím,že jsem nevěřila a to je to co nyní po té události nemohu slyšet bolí to ještě víc.
|
|
|
| Nany | •
|
(2.12.2012 18:03:34)
Doporučuji přečíst si knihu Zázrak zrození a smrti od Marcela Vaňka. Po ní Ti bude hodně věcí jasných. Mně moc pomohla pochopit a zklidnit se po smrti mých blízkých.
|
| fokys |
|
(2.12.2012 18:11:49)
Děkuji určitě zkusím.
|
| brabenec+Adélka | 
|
(2.12.2012 18:46:57)
Kdysi jsem našla toto: nikdo neumírá příliš mladý, protože neměl žít déle, než žil. Drsný, já vím, ale z jiného pohledu nějak uklidňující.
Myslím, že nejhorší zkouška v životě pro člověka je právě když ztratí své dítě. Jen on sám musí najít v sobě sílu žít dál-ne přežívat, ale žít.
Jak bylo výše napsáno, koukni se do knížky Andělé v mých vlasech a Schody do nebe od Lorny Byrne. Mimochodem v dubnu bude v Praze, já se na ní chystám.
Mimo jiné píše, že duše nám blízkého zemřelého je s námi, dokud se s jeho ztrátou nedokážeme vyrovnat.
Každý má svou víru sám v sobě. Pro někoho je to jasně nalinkovaná Bible, pro mě to jsou právě andělé. Udělej si čas pro sebe, kdy tě nikdo nebude rušit a požádej svého anděla, ať ti pomůže a on to udělá. Věř.
Smrt je nejhorší pro ty, kteří přežijí, ale bůh nám nenaloží na bedra víc, než dokážeme unést.
Myslím, že bys potřebovala vysvětlení, proč to vůbec tvůj syn udělal, ale to nedostaneš. jen on ví, a ty mu odpusť.
Hodně síly a lásky posílám
|
| brabenec+Adélka |
|
(2.12.2012 19:06:59)
http://www.lornabyrne.com/
|
| brabenec+Adélka |
|
(2.12.2012 19:08:58)
http://www.lornabyrne.com/angel-wisdom/coping-with-loss-2/
|
|
|
|
|
|
| holka anonymka | 
|
(2.12.2012 19:29:20)
také jsem měla velmi těžké období, které jsem chtěla ukončit tak, jako tvůj syn. Vůbec mě nenapadlo, a rozhodně bych si nepřála, aby moje mamka po mé smrti takhle trpěla. Vždyť za to nemůže.
|
| fokys | •
|
(3.12.2012 15:38:05)
Věřím,že kdyby věděl jak a co tím způsobí neudělal by to.Jenže láska je silná kdo nezažil nepochopí vím,že u něj byla moc silná byla první a docela v pozdním věku láska se vším všudy vím,že se nedokázal s tou bolestí srdce smířit byla to pro něj bolest tak velká jakou mám já teď,ta bolest přehluší rozum ta bolest srdce a duše je silnější než bolest fyzická,všechno toto vím odpustila jsem mu jen si to potřebuji srovnat sama v sobě,aby člověk neuděla to samé ten stesk je nepopsatelný.Děkuji všech za různé názory a rady.Prostě hledám něco a sama nevím co snad jen ,aby mě dal nějaké znamení,že už netrpí a že je mu dobře.Protože jak se někde píše a viděla jsem strašný film,že lidé co spáchají sebevraždu jsou v hodně ošklivém místě,on neudělal nikdy nic špatného byl to moc hodný kluk jen prostě neunesl bolest lásky
|
| No one | 
|
(3.12.2012 22:42:43)
Fokys,
je mi velice líto, co tě potkalo.
Já neumím poradit, jen napíšu svou zkušenost. Moje mamka také spáchala sebevraždu nedávno, zakládala jsem tu podobné téma také. Chtěla jsem se s ní spojit, chtěla jsem vysvětlení, chtěla jsem vědět, že je jí dobře. Ale pak jsem si uvědomila, že mi to nikdo nemůže říct ani ukázat, že to všechno najdu jenom a pouze sama v sobě. Teď jak to píšu, tak se mi derou slzy do očí, stále to moc bolí a ta prázdnota v srdci už nezmizí, bolest zůstává - jen se s ní učím žít. A jde to. Je to zvláštní, ale dokážu se už i smát a myslet na jiné věci.
Ona ta sebevražda pro ty pozůstalé je zrádná v tom, že se nemůžeš zlobit na nějakou vyšší moc - dejme tomu autonehoda nebo vážná nemoc, že ten člověk se rozhodl sám odejí. Cítím vztek a hroznou vinu, že jsem tomu mohla zabránit. Ve skutečnosti ale nemohla.
Docela mi pomohla tato kniha: Návrat domů k Bohu - Walsch Neale Donald, je to psané jako rozhovor a "Bůh" tam vysvětluje i tu sebevraždu. Vše okolo ní a i co je potom...pokud se budeš cítit, také doporučuji si jí přečíst. Já ani nemusela číst celou a došla jsem k své vlastní pravdě.
Jinak jsem chtěla jenom ještě podotknout, že psycholog by ti měl pomoci a pokud necítíš, že to je ono, tak bys měla psychologa změnit. Já chodila necelé dva měsíce každý týden a psycholožka mě dostala z nejhoršího, díky ní jsem mohla i jakžtakž normálně fungovat.
Myslím na Tebe a posílám sílu.
|
| Jana Martinová |
|
(3.12.2012 22:50:00)
Jako křesťance by mi v této situaci pomohla modlitba a odpuštění. Každému pomááhá něco jiného. Někomu např. svěřit se se svým trápením nějakému blízkému člověku. Je mi líto, co Vás postihlo.
|
|
| fokys | •
|
(4.12.2012 18:16:53)
ano on asi totiž není psycholog jako psycholog u jedné takové jsem byla chtěla 1000kč za to,že mě přivede do nějaké hypnozy celkově jsem s té doktorky neměla dobrý pocit přišlo mě to jako ve fabrice ráno nastoupim vyrobím v jejím případě nechám vykecat pár lidí a jdu domu prostě ten přístup mě odradil a nejsem první kdo má tyto zkušenosti.navštívila jsem tedy psychiatra pani doktorka je moc milá vyslechne mě napíše léky,ale opravdu nejlepšími posluchači jsou lidé co to zažili nabo zažívají oni vědí o čem člověk mluví.co se týká léku je to k ničemu absolutně nepomáhají jen jde po nich váha nahoru a vzniká na ně závislost to je fakt na tuhle bolest neexistuje lék.no nic každopádně všem děkuji za příspěvky i za emaily určitě něco z vašich rad si vezmu k srdci a něco vyzkouším.
|
|
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(2.12.2012 21:27:22)
Být Vámi, nehledala bych nikoho, spojit se s duší přes někoho stejně nejde, budou v tom zástupné energie a tak, je to nebezpečné.
Když se uklidníte, chvilku se dostanete do stavu vnitřního klidu, promluvte si se zemřelým sama, že mu odpouštíte, přejete klid a pokoj...a zapalte za něj svíčku, za pokoj, pošlete mu lásku modlitbou...a poproste o klid jeho i svůj.
Když je někdo věřící, pomůže nechat sloužit mši v kostele - to všechno je bezpečné, dá se říct i uklidňující, žádoucí.
Jen ne vyvolávání a spojení s duchy.
A jinak - i zemřelý "skrz dimenze" cítí zlobu, smutek, výčitky (a lásku, odpuštění,...)...tak už jen kvůli tomu, aby jemu bylo dobře, bych se snažila ze všech sil odpustit a vyrovnat se s tím.
Duše je stejně nesmrtelná, a vlastně pokud se někdo od zemřelého neodpoutá, komplikuje mu život i v "dalším životě". Tuto filozofii zastávám, nevnucuju, je to můj názor .
Samozřejmě v době vánoc je všechno emotivnější, smutnější a tak...ale i se líp odpouští, miluje, chápe...
Hodně sil.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)