| torey | 
 |
(30.6.2013 10:21:04)
Ahoj
chtěla bych se poradit. Můj muž před časem opustil rodinu, odešel k jiné ženě, která má 2 malé děti ve střídavé péči. Naše děti jsou už dospělé. Samozřejmě mě to velmi zranilo, prožívala jsem spoustu negativních emocí, ale nakonec jsem to všechno nějak přijala jako výzvu osudu zkusit žít víc pro sebe a myslím, že je mi docela fajn. Zkouším si najít jiného partnera, spíše pro občasné sdílení než na trvalý vztah, ale úplně na tom nelpím. S dětmi se vídám často, máme dobrý vztah, a mají dobrý vztah i s tátou.
V pátek přijel syn na víkend (žije částečně v zahraničí) a během hovoru se zmínil, že táta měl úraz. Přitom mi řekl: "Táta není šťastný, mami. Je z něj úplně jiný člověk. Zestárl, vůbec se nesměje, nemluví...já myslím, že bys měla něco udělat."
Odpověděla jsem mu, že táta je dospělý muž a kdyby něco ode mě potřeboval, adresu má. Syn byl z mé odpovědi zklamaný a smutný. A já teď přemýšlím - myslíte si, že bych mohla (a měla) něco udělat? A co tedy?
Dodávám, že jsme spolu žili 27 let, od sebe jsme rok a půl, jeho nová partnerka je o 20 let mladší, má děti 3 a 5 let. Náš rozvod byl nesporný, majetek jsme vyřešili vcelku bezbolestně (měli jsme byt ve městě a dům na venkově, hodnota podobná, takže jsme se domluvili, že každý z nás bude vlastnit a obývat jednu nemovitost).
|
| Cimbur | 
|
(30.6.2013 10:24:49)
Rekla jsi to dobre, ony se i dospele deti tezko smiruji s rozchodem rodicu.
|
|
| sun 15 | 
|
(30.6.2013 10:24:52)
Já bych tedy asi synovi řekla , že je mi to líto , ale pokud ty jsi šťastná a už by jsi ho zpátky nevzala tak nemužes a ani nechceš nic dělat , tak má asi otec smůlu a má to za čím šel :-(
|
| Cimbur |
|
(30.6.2013 10:34:35)
No ja bych pred potomky zadne definitivni zavery typu nikdy vice nezduraznovala, nikdy nevis.
|
|
|
| Merylin5 | 
|
(30.6.2013 10:25:36)
Udělala jsi to úplně dobře.
Děti často cítí zodpovědnost za štěstí svých rodičů, syn asi ještě nepochopil, že za to zodpovědný není, a ty taky ne. Jak jsi řekla, kontakt má, to je až až..
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(30.6.2013 10:27:37)
I moje děti jsou přesvědčeny, že by jejich otec byl šťastnější, kdyby setrval v manželství se mnou... To je asi normální. 
Já bych ho nechtěla zpátky ani za prase - v manželství jsem byla šťastná, ale co skončilo, jsem mnohem šťastnější. 
|
|
| Pruhovaná | 
|
(30.6.2013 10:34:48)
Myslím, že bys měla udělat to, že by ses měla syna zeptat, co, jak a proč konkrétně bys měla pro jeho otce udělat. Teda aspoň mne by zajímalo, jak si to syn představuje.
|
| Pruhovaná |
|
(30.6.2013 10:36:15)
Myslím tedy mně kdybych byla na tvém místě.
|
|
| torey |
|
(30.6.2013 11:08:57)
Tak jsem se syna zeptala. Řekl mi, že člověk přece není neomylný, že si myslí, že táta udělal chybu a že to ví, ale je příliš hrdý na to, aby to přiznal. Že jsme je přece vždycky vedli k tomu, abychom si uměli navzájem vycházet vstříc a on si myslí, že bych to teď měla udělat já.
Navrhla jsem mu, ať si s ním teda "po chlapsku" popovídá on, ať mu řekne to, co říká mě. Odpověděl mi, že "to nejde"
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:11:22)
Jestliže je někdo příliš hrdý na to, aby přiznal chybu, tak nechť si zůstane hrdý 
(a sám)
|
| torey |
|
(30.6.2013 11:16:06)
No, on možná myslel spíš paličatý. Můj muž nikdy neuměl přiznat chybu, když se mu něco (v minulosti) nevydařilo, říkaval, že to tak chtěl nebo že to udělal schválně. Oba ho velmi dobře známe, proto asi je synovi jasné, že on ten krok neudělá a sypat si popel na hlavu v žádném případě nebude.
Co se týká mě samotné, není mi samozřejmě lhostejný, vždyť jsme spolu prožili kus života, a pro mě to byl naplněný život. Je to člověk, který si mě pamatuje mladou a plnou energie, to už nikdo z těch nových známých není.
|
| Žžena |
|
(30.6.2013 11:17:51)
torey,
chlapa, který chybu nepřizná, bych zpět rozhodně nechtěla. Ještě budeš Ty za tu špatnou.
|
| Hr.ouda | 
|
(30.6.2013 11:19:00)
za pár lůet,. možná už za pár měsíců bude ta, co byla neštastná a přilezla 
|
| Žžena |
|
(30.6.2013 11:20:41)
"za pár lůet,. možná už za pár měsíců bude ta, co byla neštastná a přilezla"
... a on si ji lidumil znovu uvázal jak kouli na nohu, když jinak nedala, a má doživotní důvod jí to dávat sežrat 
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:22:40)
"a má doživotní důvod jí to dávat sežrat"
Tohle sice vypadá drsně, ale naprostý souhlas. Bacha na hrdé nepřiznávače (sobě ani okolí). Ještě abys pak chodila pro rohlíky kanálem!
|
| Hr.ouda |
|
(30.6.2013 11:25:12)
no jasně, nikdy jí vlastní selhání neodpustí, to je jasný, ona ho celoživotním terorem dohnala k tomu, že ji musel opustit, a když se nechal přemluvit, aby se vrátil , terorizuje ho ještě víc
|
|
|
| Hr.ouda |
|
(30.6.2013 11:23:23)
lůidi, co neumějí přiznat chybu a lpúějí na vlaszní hrdosti, své vlastní chyby a hlůavně své "pokoření" dávají svému okolí tvrde sežrat, za nějakou dopbu by to bylo peklo a už by se ho nezbavila
|
|
|
|
| Kamisi | 
|
(30.6.2013 11:35:55)
Ale tady nejde o to "chtít ho zpátky". Podat pomocnou ruku neznamená chtít vrátit čas. Přáteli můžou lidi zůstat i po rozvodu.
Nejde to ale samo sebou, často je jeden nebo oba zaseklej ve svých bolestech či nenávisti, což ale nakonec hlavně je samotný brzdí ve šťastným životě.
Mám ráda citát z českého filmu "když seš jedinej, tak musíš". Nemusíš samozřejmě nic, ale zvednout telefon a přátelsky bez vnucování prohodit "syn má o tebe starost, kdybys něco potřeboval, jsem tady" nic nestojí a může pomoct.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:40:25)
Kami, principiálně máš samozřejmě pravdu, ale myslím, že konkrétně toto NENÍ okamžik, v níž by se popsaný princip nezvrhl v kontraproduktivní situaci.
|
| Kamisi |
|
(30.6.2013 11:46:13)
To je otázka, lidi nezůstávají stále stejní.
Tohle je samozřejmě na každým, jak to cítí, jak je "silný". Ale 27 let společnýho života nejde podle mne jen tak zahodit, udělat za ním tlustou čáru a už se nikdy nevidět, podle mne to tak správně není.
(Neznamená to , že ho nutně musí chtít do svýho života zpátky jako partnera.)
Lidi dělaj chyby, ale taky je neuměj odpouštět. Tím škoděj sami sobě. To ty přece víš.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:50:16)
OT: Kami, tuhle jsem se náhodou doklikla na tvoje video (to mi teda nešlo spustit  ), ale zjistila jsem, že ty jsi mj. TAK moc krásná, tý jo 
|
| Kamisi |
|
(30.6.2013 11:53:06)
ještěže ti nešlo spustit to video.
|
|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:53:01)
Můj ex každou moji vstřícnost okamžitě vyhodnotil jako slabost. Takže nakonec jsem musela přestat bejt velkorysá, nebo bych dopadla špatně já. Samozřejmě nežiju se zakladatelkou a neznám jejího exe, každý vycházíme z vlastních zkušeností.
|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:53:30)
Můj ex každou moji vstřícnost okamžitě vyhodnotil jako slabost. Takže nakonec jsem musela přestat bejt velkorysá, nebo bych dopadla špatně já. Samozřejmě nežiju se zakladatelkou a neznám jejího exe, každý vycházíme z vlastních zkušeností.
|
|
|
|
| Inka | •
|
(30.6.2013 11:45:56)
Neumím si představit být přáteli s člověkem, který mě opustil kvůli o 20 let mladší.
|
|
| Hr.ouda |
|
(30.6.2013 11:47:22)
"když jsi jedinej, kdo může, tak musíš", je sice pěkný, ale v tomto případě jedinej, kdo může něco udělat, je ON. Není v komatu ani dementní, taže ona není jediná, kdo může, naopak. Ona musí čekat, až on se púokudí za svůj odchopd alespon omluvit.
|
|
| Baobab | 
|
(30.6.2013 13:24:17)
Jako sorry, on me vymenil za mladsi model a JA budu pratelsky zvedat telefon a nabizet pomoc? Pche...
|
|
|
|
| Hr.ouda |
|
(30.6.2013 11:18:30)
to cje jeho problém,
každý se má v životě naučit spoustu věcí - úkolem tvého muže možná je, naučit se přiznat sobě i druhým vlastní chybu a potlašit falešnou pýchu . Nic nepodnikej,
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:21:25)
Souhlas s holkama...a takhle bych to i vysvětlila synovi. Že je to lekce pro tátu a příklad pro syna.
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(30.6.2013 11:16:49)
Já myslím, že ten, na čí straně hřiště je míč, je ex. On je ten, kdo nějak zapomněl na "lidi by si měli vycházet vstříc", když šel za milenkou.
Za chyby se platí.
|
|
| Hr.ouda |
|
(30.6.2013 11:17:08)
uděláš velkou službu, když nehneš ani prstem
pokud za tebou exmanžel přijde sám, vykašle se na hrddost a posype si hlavu popelem, tak radu nemám, top záleží na okolnostech
ale za žádnou cenu ani ve snu nic nepodnikej a vůbec se tím neuzabývej, a už vůbec ne kvůli synovi - udeláš tí, velkou službu synově partnerce/manželce, a vlastně i jemu samému, kdyby na něj šly někdy v budoucnu podobný choutky, takl ten odstrašující příklad vlastního otce je k nezaplacení
absolutně nemáš k exovi žádnou morální ani jinou povinnost
|
| Žžena |
|
(30.6.2013 11:19:11)
hroudo,
to mne taky napadlo. Jako výchovný příklad synovi je to určitě zajímavý.
|
|
|
| Pruhovaná |
|
(30.6.2013 11:31:43)
To co bych napsala já napsala moc hezky dole Anexa. Mně ještě napadá, že syn má možná nakročeno chovat se jako tatínek, když mu nepřipadá blbé tohle po tobě chtít, ale s otcem promluvit nemůže. Ale kluk je dospělej a on se s tím vyrovná, že i maminka může být šťastná, aniž by se musela snažit o někoho, kdo ji nikdy neměl rád ;-).
|
|
| Kudla2 | 
|
(1.7.2013 9:55:55)
co je to "příliš hrdý na to, aby to přiznal"?
To není moc vlastnost k životu, zvláště když by to vyžadovalo, aby svou hrdost potlačil o to víc ten druhý.
Fuj fuj fuj, nehrám.
A synek by se měl naučit, že některé věci nejsou jeho záležitost a že dospělý chlap (ani ženská) nepříjemné věci, kterým ani třeba dostatečně nerozumí, se neřeší tak, že se přepinknou k řešení na někoho jiného (přičemž deklaruji, že ani já, ani ten, pro něhož by "se mělo něco udělat" nejsme ochotni pro to hnout ani prstem).
|
| Vaitea | 
|
(1.7.2013 12:43:50)
A synek by se měl naučit, že některé věci nejsou jeho záležitost a že dospělý chlap (ani ženská) nepříjemné věci, kterým ani třeba dostatečně nerozumí, se neřeší tak, že se přepinknou k řešení na někoho jiného (přičemž deklaruji, že ani já, ani ten, pro něhož by "se mělo něco udělat" nejsme ochotni pro to hnout ani prstem).
P.S. Mami, měla bys něco udělat.....
Já bych spíš přemýšlela o tom, že ze syna vyrůstá stejnej "typ" jako otec.
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 10:39:08)
Nejsme odpovědní za životy a štěstí jiných (dospělých) lidí.
Můj exmanžel také svého času nabyl dojmu, že jinde mu bude mnohem lépe a to bez jakéhokoliv úsilí.
Jenže, jaké překvapení, za tu dobu, co je "jinde mnohem šťastnější", hrozně zestárnul, jak líčí dcera, prý už se vůbec nesměje, je pořád podrážděný, s novou ženou se neustále hádají a ona mu už 2x utekla s jiným chlapem, a v poslední době koketoval s myšlenkou "vrátit se k nám".
Jenže já (i když jsem single) nemám nejmenší chuť vzít "zpátky" člověka, kterému jsem nebyla "dost dobrá". Musí si dneska umět unést, co si tak nerozvážně rozhodl. 
V případě zakladatelky - nevím, možná by nebylo od věci promluvit se synem, co by si konkrétně on představoval, že by maminka pro tatínka "měla" udělat. (Ne, že by to pak udělat měla - ale bude dobré si okolnosti tatínkova odchodu a současnou situaci a maminčino stanovisko vyjasnit se synem.)
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(30.6.2013 10:39:18)
torey, já si myslím, že tohle vůbec není neobvyklý případ. Znám něco podobného ze svého okolí - muž odešel od ženy k mladší, děti měli už skoro dospělé, paní byla napřed nešťastná, ale pak se z toho otřepala a zařídila si pohodový život po svém. No a po nějakých letech ona si žije spokojeně a užívá života, finančně je na tom dobře, zdravotně také, zatímco pán dopadl hůř, s mladou přítelkyní dávno není, je sám, finančně jen tak tak a zdravotně mizerně. Docela měl spády navazovat znovu kontakt s bývalou manželkou, ale ta o něm samozřejmě nechce ani slyšet. Já bych to brala jako boží mlýny, že ti pánové dostávají za vyučenou.
Jednou něco přetrhli, tak holt se musí smířit s následky a s tím, že bývalá žena se nebude nad nimi najednou po letech slitovávat.
|
|
| Tante Ema | 
|
(30.6.2013 10:39:27)
Nemůžeš a neměla bys dělat nic. Pokud by si exmanžel o něco řekl, tak po zvážení, jestli to udělat chceš.
Protože co by si synpředstavoval, že uděláš? Budeš čarovat? Půjdeš za ním a budeš se ho vyptávat, jestli je šťastný a nepotřebuje to a ono? Opustil tě, rozvedli jste se a tím závazek péče o blaho druhého končí.
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 10:57:15)
Potřeboval by pečovatelku, aby rozkvetl. Tak si to myslí bývalý a tak to nepochybně myslel i syn. Synovi to neměj za zlé, je to jeho dítě, chce aby byl šťastný, ale vůbec s ním o tom nediskutuj, ať nejsi za zlou.
Nejspíš to bude tak, že bývalému došla šťáva, zdraví, energie a to se podepsalo i na jejich soužití s novou partnerkou s malými dětmi, které možná přestává klapat. On je nešťastný, otrávený, vlastně se mu nedaří nic.
Podívej se na film Nějak se to komplikuje - tam taky utekl muž od ženy s třemi dětmi v pubertě, protože "to byly pořád jen samé problémy" a ta nová k němu "vzhlížela". Nezhodnotil, že za pár let mohl mít pohodové soužití, i když bez toho chvilkového oparu zamilovanosti. Za pár let - bývalá manželka: pohodová, srovnaná, vyrovnaná, protože děti opustily dům, dost péče sama na sebe,na prožívání a sdílení zážítků.
A z jeho nové mladice se stala neurotická štěkna, co nemůže podruhé otěhotnět, prohání ho po umělých oplodněních, chová se k němu jako generál, dávno nevzhlíží, atmosféra doma nula, navíc jedno malé rozmazlené prudicí dítě, on na desáté koleji.
Když to pán srovnal, jak si teď mohl užívat klidné etapy života, přitom jede druhé kolo a už na to ani nemá, taky se chtěl vrátit. Naštěstí ho Meryl Streepová nevzala zpět.
Je to i o hrdosti, ti muži se nevrací ve fázi, dokud se jim ještě daří s druhou partnerkou, dokud jsou zdraví, nemají problémy. Oni se vrací až jako zlomení a vlastně hledají pečovatelku a hospodyni. Přijmout takového chlapa zpět je pošlapat vlastní hrdost.
Něco jiného je, když ještě vitální chlap zamilovaný odejde, za rok zjistí, že už se odmiloval, že byl blázen, posype si hlavu popelem a snaží se kajícně znovu bývalou manželku získat. Nejsou ve hře žádné nové děti, pán je schopen být partnerem, ne jen pacientem a objektem, o který se někdo musí starat. Čili je tam ten předpoklad, že se vrací i kvůli citu, nejen kvůli servisu a taky, že si s ním ještě paní užije nějaké pozitivní zážitky, kulturu. Ne že se jí vrací domů nerudný dědek s podlomeným zdravím, který si neumí ani vyprat a už bude jen ležet na kanapi a kibicovat a skuhrat, jak se mu život nepovedl.
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:06:11)
Vzpomínám si, jak jsem vyslechla hovor dvou starých paní - šedesát? a výš?
Bavily se o tom, jak manžel jedné blázní. Zcela bezostyšně, s ničím se netají, šlechtí se před odchodem k milence, manželka trpí, v noci pak nespí, předsavuje si...
ta druhá jí řekla:
Víš co udělej? Vyhoď ho, dokud je čas. Dokud je relativně zdravej. Když s tím nehodlá přestat a chová se takhle. Nějaké jejich společné známé se stalo, že dědek taky takhle bezohledně blbnul, manželka na prášky, jenže dědek měl pak masívní infarkt nebo něco podobného, zůstal ležící a oni jí ho z nemocnice dovezli kam jinam - než k nerozvedené manželce, kde měl bydliště. Pochopitelně ne k milence, kde víc než pobýval.
Tak i takhle drsně to může dopadnout. Ona nebyla schopná se rozvést včas, tak je pořád zákonitá manželka a měla by se postarat, každopádně alespoň nějak péči dojednat a taky ho dost dobře nemůže vyhodit z bytu, který spoluvlastní.
Z tohohle příkladu jsem si říkala, že stará paní radí kamarádce drsně, ale něco na tom je. Aby kamarádka neměla pak na krku jako ta cizí žena osobu, která se k ní chovala několik měsíců nebo let jako bezohledný hulvát, takže vzájemná neúcta, nesnášenlivost a teď povinnost se o něj nějak postarat.
|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:07:30)
"protože "to byly pořád jen samé problémy" a ta nová k němu "vzhlížela". Nezhodnotil, že za pár let mohl mít pohodové soužití, i když bez toho chvilkového oparu zamilovanosti. Za pár let - bývalá manželka: pohodová, srovnaná, vyrovnaná, protože děti opustily dům, dost péče sama na sebe,na prožívání a sdílení zážítků."
To je ono.
My máme dneska doma s dcerou (už velkou) doma totální pohodu a leháro, užíváme si svobody, a taťka lítá kolem vyženělejch ukňouranejch 3 dětí a o 10let mladší ženy, která kromě jiného neustále tlačí na další společné dítě a protože prakticky nikdy nepracuje, tak hojně odčerpává i exovo peněženku. 
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:25:26)
Creo, takový člověk ať radši zůstane hrdý.
Tady totiž vůbec nejde o konkrétní ženy, tady jde o to, na které adrese je teď momentálně lepší bydlo. Pohodovější, klidnější, kde se od něj méně žádá.
Bohužel spousta mužů to má tak ložené, že nejsou až tak citově připoutání k partnerce, že pragmaticky hodnotí, u které mají lepší bydlo.
Že ale nemají selský rozum a nejsou si schopni dát dohromady, že lezou z louže pod okap a ta nová se jen tváří jako milius třeba protože on je dobrá partie, ona ho obdivuje, jí tikají biologické hodiny, nebo naopak nutně potřebuje tátu a živitele pro své děti z předchozího manželství ---- tak se vzhlíží.
Soudný člověk by si měl představit sám sebe v té domácnosti za rok, když se bude muset zapojit do chodu, nejen si chodit zavrkat, případně se od něj budou čekat další děti.
Kdyby si pousta mužů udělala takový pragmatický sumář, tak řekne milence okamžitě ádié.
|
| Tante Ema |
|
(30.6.2013 23:31:57)
Nerozumím tomu "potřebuje tátu pro děti z prvního manželství".
Přece rozvedené děti tátu mají.
|
|
|
| Tante Ema |
|
(30.6.2013 22:48:01)
Creo, takhle mluví můj vzácný exmanžel k našim dětem. Já prý mám s druhým mužem děti, protože jsem "líná pracovat". Popravdě od zhrzeného muže mě takové řeči nezarážejí, od ženy, která sama matka je, to zní zvláštně. Možná je to tím, že máš dítě jen jedno. Málokde musí člověk pracovat pilněji a s menším množstvím volného času než u velké rodiny. Děti máme s mužem z touhy po dětech, i když podle exmanžela je máme "kvůli dávkám", které veškeré žádné nepobíráme.
Zrovna tak jsou podle exmanžela moje "druhé" děti protivné a ukňourané, což nevím, jak přesně zjistil, vlastně je nikdy ani pořádně neviděl.
Když jsem ještě neměla malé děti ani vážnou známost, tak jsem zase měla práci,která dokazovala moji idiocii a méněcennost (malý výdělek), když jsem na vedlejšák jezdila hrát do Německa za Eura, tak jsem zase byla kariéristka zanedbávající děti.
Když jsme se s druhým mužem brali, tak byla svata blbost, ale já jsem jí chtěla,protože jsem vyžírka toužící odčerpávat cizí peněženky - reálně jsem manžela před krátkým časem přestala živit,resp. přiživovat, nějaký příjem měl, protože dělal postgraduál. Atd..
Zhrzenost je hrozná věc.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.6.2013 11:26:45)
Ano, také to vidím tak, že ti muži hledají pečovatelku. Jako malí kluci, kteří vyváděli hlouposti a nabili si nos a teď hledají útěchu u maminky.
Chápu bývalou manželku, které není lhostejný člověk, se kterým prožila půl života a měla s ním rodinu, ale v zájmu vlastní hrdosti by podle mě neměla páchat milosrdenství v tomto směru. Ten člověk odešel za jinou a odešel na základě svobodného rozhodnutí, při vědomí, nikým nenucen, tak teď musí bojovat už jen sám za sebe.
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:30:26)
No ona ta staronová partnerka je totiž němým svědkem toho, jak mu to nevyšlo. Jak si hrál na kohouta a vrátil se s vyškubaným peřím. A to spousta lidí neodpouští - být pořád vedle svědka své prohry, i když toho svědka třeba potřebuje, aby nebyl sám a vypral mu fusekle.
Dost pravděpodobně takový chlap jí ani nebude na rukou nosit, nerozkvete, ale bude to i nadále zapšklý dědek, který teď bude otravovat život nejen sobě, ale i jí.
Opatřit si dobrovolně takový sklonek života, to je pro ní lepší zůstat sama.
|
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:31:31)
No ona ta staronová partnerka je totiž němým svědkem toho, jak mu to nevyšlo. Jak si hrál na kohouta a vrátil se s vyškubaným peřím. A to spousta lidí neodpouští - být pořád vedle svědka své prohry, i když toho svědka třeba potřebuje, aby nebyl sám a vypral mu fusekle.
Dost pravděpodobně takový chlap jí ani nebude na rukou nosit, nerozkvete, ale bude to i nadále zapšklý dědek, který teď bude otravovat život nejen sobě, ale i jí.
Opatřit si dobrovolně takový sklonek života, to je pro ní lepší zůstat sama.
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:33:12)
Pak by ještě skončila tak, že by jí ho bylo líto, jak je na tom, nebyla by ho schopná znovu vyhodit, i kdyby prudil sebevíc a ještě by brala ohled na to, že jí odsoudí okolí, když se znovu rozejde s takovým zlomeným člověkem.
Dost možná by jí čekalo pekelné stáří, kde by si na ní "za odměnu" vybíjel vztek na život.
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:38:00)
MIMOCHODEM, KDYŽ ODCHÁZEL ON, TAK S NÍ LÍTOST NEMĚL:
COPAK SI CHUDINKA POČNE, KDYŽ UŽ JE V TAKOVÉM VĚKU, ŽE BUDE JAKO ŽENA TĚŽKO HLEDAT PARTNERA. JAK CHUDINA VYŽIJE NA STÁŘÍ? PORADÍ SI SE VŠÍM? A CO KDYBY BYLA CHORÁ, KDO JÍ POMŮŽE?
ani mu to neblesklo hlavou, tak proč by se podobnými úvahami měla dneska zabývat ona
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:45:49)
Kamisi, jenže lidi si při odchodu dělají podrazy, je tam nevěra a tak, tam myslím není dodatečný soucit na místě.
Stejně jsem nějak nepochopila, proč by měla vypomáhat a starat se bývalá manželka. Má přece novou? Nebo s tou se rozešel, poté co přestal být vitální a zábavný?
Víš, jestli je sám, zvednout telefon a nabídnout pomoc by nejspíš mohlo začít: víš, nemám teď pračku, nedalo by se u tebe vyprat...a než by se dotyčná vzpamatovala, jezdila by k tomu chudákovi vyhublému s plnými ešusy, protože by se na to nemohla koukat /jak on si nechce sám uklohnit základní jídlo a hubne/ a nakonec by se tak nějak zhodnotilo, že je neekonomické převážet špinavé a čisté prádlo a plné a prázdné ešusy a sestěhovali by se
Tak já tomuhle říkám zoufalé vstoupení znovu do téže vody. Zoufalé, protože by tam neproběhla žádná katarze, obnova vztahu, žádné zadostiučinění pro ní, žádné příjemné zážitky. Jen vědomí, že je "někdo potřebný", tak to prostě zastane ona.
Ono taky ty dětičky /ten vzpomínaný syn/, mají nejen altuistické, ale i zišté důvody, proč chátrajícího rodiče někomu zase udat do péče. Protože ve skutečnosti to není exmanželka, kdo by měl případně pomoct, ale dítě. A syn by se na něj musel buďto vykašlat jako na lenocha, nebo se s ním rozčilovat, ať se táta kouká vzchopit a nežít jako homeless, nebo mu najít ještě jinou paní anebo rezignovat a začít mu už od poměrně mladého věku poskytovat servis. To se synovi nechce, chce aby byl otec zabezpečen, ale on se s tím nemusel jinak obtěžovat ani psychicky se s otcem dohadovat, usměrňovat ho atp.
|
| Kamisi |
|
(30.6.2013 11:49:23)
Tady někdo mluví o starání se? Jít na kafe, popovídat si, vyříkat si něco co ještě nebylo dořešeno je starání se? Já to vidím jako šanci oboustranně vyléčit staré rány.
Opakuji - to neznamená společné soužití, návrat do společného života, nevím, proč to tady tak někdo rozebírá, o tom zakladetelka vůbec nepsala.
|
| Katsue | 
|
(30.6.2013 14:54:31)
Kamisi, a jak myslíš, že "jít na kafe a popovídat si" tomu chlapovi pomůže, aby byl šťastný? Já myslela, že téma je o tom, aby zakladatelka podle syna "něco udělala" v případě svýho ex, který od ní odešel za mladší a teď se zjevně ráchá v důsledcích. Jak mu pokec u kafe s bejvalkou pomůže? Aby mu pofoukala bolístky a řekla mu, že už se na něj nezlobí ale zpátky ho nechce? Myslíš, že to je to, co ten chlap potřebuje?
|
|
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:50:17)
K tomu, že on je schlíplý. Tak jestli ještě s novou partnerkou bydlí, je dost možné, že mu paní dává sežrat, že má teď na krku problematického dědulu. A nehodlá ho obskakovat, což by třeba původní manželka dělala.
Oba si uvědomují, že udělali chybu a oba jsou na sebe naštvaní, že tam spolu jsou. Ona má pocit, že si pokazila život, že si ho uvázala na krk a on má pocit, že se neuvěřitelně změnila a že měl zůstat tam, kde byl původně.
Jak tu někdo napsal - to by tam zakladatelka měla přijet s mečem na běloušovi a osvobodit ho?
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:56:22)
"s mečem na běloušovi a osvobodit ho?"
Kami, tomu mi právě tady svorně nerozumíme.
Dejme tomu, že zakladatelka velkoryse zavolá exovi a přeptá se, zda mu nemůže být nějak nápomocná. A z něj fakt vypadne nějaké to "pomoc, zachraň mě".
Myslím, že zakladatelku zajímá hlavně tady ta fáze: co pak? Zachránit, když už se nabízela? A kam až jako má s tím zachraňováním jít...dvě saní hlavy, tři z pěti, všechny?
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:56:45)
Ježiši, "MY" 
|
|
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:58:07)
Když opustíme teoretický altruismus, vy si dokážete představit, že to ponížení, které jste musely bývalému partnerovi spolknout už jednou - že jste mu nebyly dost dobré, protože jste už byly jetý model, budete dobrovolně polykat znovu a ještě se s ním kamarádit.
A poslouchat nářky, a bude vám plakat na rameni, jaká je ta mladá mrcha....protože o čem si myslíte, že to svěřování u kafe bude? To nebude žádná hitparáda radosti, to bude psychoterapie zadarmo na účet toho, komu bylo ublíženo.
Já bych chtěla vědět, kolik takových je, co se za takové situace s bývalým partnerem zase zkamarádí.
A hraje tady roli jedna podstatná věc. Většina žena jsou soucitné, měkké trubky, které snadno cítí pocit viny. Jakmile se nechají do téhle story znovu zatáhnout, začnou litovat a plíživě dojde k tomu návratu.
Pochopitelně, že balík se špinavým prádlem pán nepřinese do kavárna na první setkání. To se tak nějak vyvine, až začne soucitné ženské srdce litovat zchátralého člověka a říkat si, že to si přece jen nezasloužil, takové konce...a vždyť ten Franta nebyl celou dobu vlastně zlej, byly i hezké okamžiky...a ta samota není nic moc...a než se vzpamatuje, sejde se rok s rokem, Franta leží doma u ní na gauči, jako kdyby nikdy neodešel, čeká až mu podá lahváč a vrčí, že jeho oblíbené mužstvo prohrálo zápas.
Není žádné tokání, kytičky, ježdění po pamatkách, návštěva tančíren.
To je prostě naivita nevidět, jak to ve skutečnosti chodí.
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 12:02:58)
Jako jestli mu ta nová dává sežrat, že už je starej, sešlej, případně jim to neklape z jiného důvodu, tak ať se jde svěřit kámošům do hospody.
Není jediný důvod brečet na rameni té, kterou zradil, že mu ta zrada nevyšla podle vlastních představ.
A na ten nátlak potomků bacha, ono to opravdu tak chodí. Syn hlavně nechce mít žádné starosti on a tohle je pro něj nejschůdnější cesta. Jen by mě zajímalo, kdyby případ byl opačně a depresívní a sešlá byla matka, komu by se jí pokoušet udat do péče? Bývalému manželovi těžko, to by ho nespíš ani nenapadlo: hele, zajdi za maminou, vůbec se mi nelíbí, tak chátrá a jak depresívně vypadá
|
| CPO |
|
(30.6.2013 12:06:08)
"Není jediný důvod brečet na rameni té, kterou zradil, že mu ta zrada nevyšla podle vlastních představ."
No, já myslím, že Markéta prostě pojmenovává realitu docela reálně.
|
| papírník | 
|
(30.6.2013 12:09:23)
No přesně .Kdyby byl v pohodě tak na bejvalku ani nevzdechne a užívá si tam kde je tráva zelenější.
|
| Kamisi |
|
(30.6.2013 12:16:50)
A jak víte, že "vzdechá po bejvalce"? O tom jsem se od zakladatelky nic nedočetla. Třeba ho trápí něco úplně jinýho. Třeba vůbec nemá problém se současnou rodinou.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 12:23:18)
"Třeba vůbec nemá problém se současnou rodinou."
V tom případě z jiného úhlu. Šťastně-li žije svůj nový život, nač mu tedy bývalčina pomocná ruka? Má SVOJI rodinu, v níž by měl přednostně svoje problémy řešit, ne? Nemají se zakladatelkou nezletilé dítě ve střídavce, aby museli spolu i po rozvodu nutně být v kontaktu...proč by se měla zakladatelka někomu vměšovat do spokojeného vztahu, jak na to bude nahlížet nextka? Co když to bude vadit (zcela oprávněně) jí, že manžel neřeší problémy s ní, ale s bejvalkou? Navíc, bude-li mít v budoucnu zakladatelka přítele, taky bude asi nadšený, když bude zakladatelka přednostně pečovat o odešlého exmanžela...
|
| CPO |
|
(30.6.2013 12:25:40)
A navíc to, že táta není šťastný, je DOMNĚNKA jeho syna (na to nezapomínejme, když tedy chceme být korektní), protože spolu o tom nehovořili...to jen syn se DOMNÍVÁ, že otec je hrdý...ve skutečnosti žádné problémy ani mít NEMUSÍ, a třeba by i otci bylo NEPŘÍJEMNÉ, že se syn o něm "negativně" zmiňuje matce...
|
| CPO |
|
(30.6.2013 12:28:05)
A hlavně, táta NEUMÍRÁ, někde v bolestech sám a OPUŠTĚNÝ, bez prostředků...prostě jen žije v rodině, kam dobrovolně odešel.
Přijde mi NEMÍSTNÉ se vměšovat DOSPĚLÉMU člověku do jeho života...třeba mu to takhle VYHOVUJE! (až mu to opravdu vyhovovat nebude, jistě to začne řešit)
|
|
|
|
| papírník |
|
(30.6.2013 12:24:27)
no to nikdo neví.Ale on taky šel a manželka asi nejuchala a když se po roce a půl dala dohromady tak se má začít zajímat a právě třeba pokud jí neni zas tak uplne lhostejný začít doufat a on jí pošle do háje a bejvalka se bude zas dávat do kupy?
|
|
| torey |
|
(30.6.2013 12:31:05)
Díky, Kamisi, už jsem si říkala, že jsem se asi špatně vyjádřila.
On si mi nestěžuje, nevzdychá, nebrečí mi na rameni ani mi nenosí špinavé prádlo na vyprání. Když spolu mluvíme, je to korektní slušný rozhovor, ale není v něm nic osobního. Pouze jednou (asi před 14 dny) mě zaskočil dotazem, jestli můžu něco vyřídit synovi, a když jsem řekla, že ano, objal mě a dal mi pusu. Předala jsem to synovi 
Jinak se vůbec nijak nevtírá. Jde pouze o "svědectví" syna, který tátu zná jak své boty a je znepokojený tím, že se stáhl do sebe.
Se svou druhou ženou není ženatý, ona myslím ještě není rozvedená (rozvádí se). Jenom spolu žijí v našem bytě.
|
| Hr.ouda |
|
(30.6.2013 12:37:02)
ty v tom pekně plaveš
mají te zmáknutou
|
| torey |
|
(30.6.2013 12:39:46)
proč myslíš?
|
|
|
| Hr.ouda |
|
(30.6.2013 12:39:35)
ty už jsi rozhodnutá, jen nevíš, jak na to.
Ve skutečnosti ses tu chtěla zeptat, jak to nejlépe zaonačit, abys udělala první krok a nebylo to moc nápadné, že?
Hodně štěstí
|
| torey |
|
(30.6.2013 12:43:14)
Nestačím zírat - jak jsi na to proboha přišla? Jenom jsem chtěla upřesnit, že diskuze, která se tu rozběhla o tom, jak se starý zapšklý dědek pomalu přes špinavé fusekle vrací zpátky, je mimo mísu.
|
|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 12:45:34)
V tom případě bylo asi zbytečné zakládat diskusi. Tvoje příspěvky, torey, zní opticky racionálně a vyrovnaně, ale od začátku mi tam nehraje to "Je to člověk, který si mě pamatuje mladou a plnou energie, to už nikdo z těch nových známých není."
Nepouštěla bych se do toho, do čeho se možná chceš pustit, s takovým "důvodem". Pamatoval si tě takovou už tehdy, když tě opouštěl pro ještě mladší a ještě plnější energie.
Je opravdu rozdíl, jestli chceš "vrátit čas", nebo jen pomoci. (A jestli je ta pomoc určitě potřeba a potenciálním příjemcem vítaná, to si myslím také bude třeba dobře zvážit.)
|
| torey |
|
(30.6.2013 12:58:38)
Creo, nevím, jestli ti dobře rozumím - ty si myslíš, že bych ho chtěla zpátky? To určitě ne, ani takhle není současná situace postavena. Ale lhostejný mi není, to je pravda. Prožili jsme spolu kus života, máme společné děti. Nemám valné chuti starat se o to, aby byl šťastnější než je, ale chtěla jsem znát názory ostatních. Z některých reakcí jsem ale získala dojem, že se ubírají jiným směrem, tak jsem to chtěla trochu usměrnit.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 13:03:04)
Víš, ty jsi na začátku dala příliš málo indicií, a my jsme si do toho všichni promítli svoje exe a svoje zkušenosti a svoje "tebe jsem nikdy nemiloval, za to ONA je ženou mého života". Tak ať už se rozhodneš jakkoli k čemukoliv (protože myslím že nikdo přesně nevíme, k jakému že jsme se měli vlastně vyjadřovat rozhodování), tak hodně  , to ti určitě přejeme všichni. 
|
| torey |
|
(30.6.2013 13:12:33)
Vidíš, a já jsem měla pocit, že jsem indícií dala dostatek Ale pak jsem šla vařit oběd a nestíhala jsem pružně reagovat.
Je mi jasné, že každý má svoji osobní zkušenost a podle ní formuje svoje rady. Nevadí mi to vůbec, je to fajn vidět vše z více úhlů. Jenom mi v určitou chvíli diskuzního vlákna přišlo, že jsem to asi přecejenom neuvedla správně.
A ani já vlastně nevím, k čemu se vyjadřovat Proto jsem se ptala, JESTLI něco dělat, a pokud ano, tak CO. Zapomněla jsem zdůraznit, že mi rozhodně nejde o znovuvytvoření původní rodiny, to bohužel po tom všem, co jsem si musela vyslechnout, není možné.
|
|
|
| Kamisi |
|
(30.6.2013 13:11:33)
Vypadá to, že váš vztah je minimálně dobrý, což je úžasný vzhledem k tomu, čím jste si prošli. Lidi se nemusí jen milovat nebo nenávidět, mezi tím je spousta možností.
Asi bych mu teda při příštím takovém běžném rozhovoru nadhodila, že si syn o něho dělá starosti, a že tu jsem, to je celý. Další krok je na něm, jestli se chce svěřit nebo nechce.
Připadá mi, že exmanžel přemýšlí o životě víc než dřív. Což má každý v jiným období života a někdo taky vůbec, to je přirozený vývoj člověka.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| *Šárka* | 
|
(30.6.2013 12:46:25)
Markéto, já jsem se s bývalým v podobné situaci skamarádila, dokonce dvakrát.
Jednou to dospělo k návratu (nevyšlo to, neproběhla ta zde zmíněná katarze).
Podruhé jsme opravdu navázali cosi jako kamarádský vztah (trval několik let), včetně společně strávených víkendů (občas, se společným dítětem věkem cca puberta), který se postupně přirozeně rozplynul v době, kdy jsem oba navázali vážný vztah.
Vůbec to nemusí být o plakání na rameni a o stěžování si na tu novou, případně o vzlykání na téma - jak jsem hrozně sama.
I zakladatelka zde píše, že od rozchodu našla sama sebe; určitě si je více vědoma vlastní hodnoty, má nové přátele .. kamarádský vztah s exmanželem, zvlášť po té, co manželství trvalo hodně let, může být postaven na úplně jiných hodnotách, než je vzájemné vyčítání, kňourání, stěžování..
Základem úspěchu je samozřejmě "zralý" přístup obou stran.
POZOR - píšu o navázání přátelského vztahu, ne o návratu!
K zakladatelce - já vím, že o tom přemýšlíš a budeš přemýšlet a ať se zde dočtěš cokoli, stejně ti to bude vrtat hlavou.
Není možné, aby nenásilně vznikla situace, kdy se exmanželovi někde "mihneš na cestě"? Náhodné setkání na ulici, na rodinné oslavě(vnoučata?) atd?
Z jeho reakce na tvou přítomnost by se dalo usoudit, zda má smysl uvažovat o nějaké formě přátelství nebo kontaktu..
|
| torey |
|
(30.6.2013 13:02:06)
Šárko, já se mu nemusím "míhat na cestě", my spolu občas mluvíme, ale ne o sobě. Jsou to věcné rozhovory, které se týkají toho, co ještě máme společného - děti, vnouček, dárky pro ně, atd. Mluvíme spolu obvykle telefonicky nebo si napíšeme mejl.
|
| *Šárka* |
|
(30.6.2013 13:07:03)
Torey, to jsem už pochopila z tvého příspěvku, který se objevil, zatímco jsem psala ten svůj.
Takže pokud ani při takových kontaktech ty nemáš pocit, že by něco mělo být jinak, nechala bych to být, prozatím (možná).
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.6.2013 11:57:46)
Kamisi, v tomhle souhlasím s Markétou. Také nemyslím, že by nutně muselo jít o navázání starého vztahu v partnerském slova smyslu, že by spolu znovu začali žít. Ale dělat bývalému manželovi vrbu a přítelkyni v nouzi, pomáhat mu? Proč? Byl by on ochoten udělat to samé, kdyby se v nouzi ocitla bývalá manželka a on by byl v pohodě s novou mladou ženou? Moc tomu nevěřím.
|
| Kamisi |
|
(30.6.2013 12:12:36)
Nevím, nemám potřebu "oplácet stejnou mincí" ani ve zlém, ani v dobrém. Za to, co pro někoho udělám, neočekávám, že ten druhý udělá to samý. Taky nemám potřebu se mstít.
Ale chápu, že tohle počínání vyžaduje velkou sebejistotu, aby se člověk nenechal druhým stáhnout a nešel přes svojí čáru. To už je na každým. Napsala jsem jenom svůj názor, každý musí jednat podle sebe.
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.6.2013 12:25:34)
Kamisi, rozumím, ale já bych tohle asi necítila jako mstu, ale prostě jako otázku své hrdosti, možná i trochu uražené ješitnosti, nevím, ale prostě nepodnikala bych sama od sebe nic pro člověka, který se ke mně otočil zády a šel "za lepším" Necítila bych morální povinnost "něco s tím dělat", když bych se doslechla, že je v nepohodě. Kdyby on sám přišel s konkrétní prosbou, možná, dejme tomu, že bych to promýšlela. Ale první krok bych nedělala. Chápu, že dítě (byť dospělé) to cítí jinak, ti lidé v jeho očích patří nějak k sobě, protože jsou to jeho rodiče, ale jako opuštěná bývalá manželka bych to tak necítila.
|
|
|
|
| torey |
|
(30.6.2013 12:14:06)
Tohlo, Markéto, není náš případ. Syn má tátu rád, je starostlivý, snaží se všem vycházet vstříc. Určitě se nechce vyhnout péči o něj. Jen má prostě nás oba na stejné úrovni a přeje nám oběma, abychom se uměli vyrovnat se životem. Když vidí (nebo si to myslí), že se to tátovi nedaří, hledá způsob, jak mu pomoci.
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:33:32)
"sklonek života"
Šak zakladatelka nemá jen volbu "prudivej ex" nebo samota. Odpočine si, a pak si najde někoho příjemnějšího, kdo ji mít rád BUDE.
|
| Jaana2 | 
|
(30.6.2013 11:46:52)
a pak si najde někoho příjemnějšího, kdo ji mít rád BUDE.
jj, takových je všude hafo
|
|
|
|
|
|
|
| překvapená 20.9. | 
|
(30.6.2013 10:53:39)
JJ, pocit odpovědnosti za štěstí toho, kdo, ač je bejk, s námi sdílel lože víc než 10 let, velmi dobře znám.
Nic nedělej a najdi si chlapa(koníčky), synátor není malé dítě (aby se nevyrovnal s tím, že život není jenom štěstí)
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:01:57)
libik, já jsem s exem prožila téměř 2 desítky let, a odpovědnost za něj teda necítím, a to ani když je otec mého jediného dítěte. Je dospělej, VĚDĚL - nebo minimálně MOHL POTENCIÁLNĚ VĚDĚT, co dělá, rozhodl se sám.
|
| Markéta | •
|
(30.6.2013 11:09:06)
Creo, oni vědí, tuší, ale CHTĚJÍ SI JEŠTĚ UŽÍT, případně PROZŘELI, ŽE TADY TU NIKDY NEMILOVALY A TADY TA NOVÁ JE JEJICH KARMICKÉ DVOJČE
no tak si člověk prostě nějakou dobu užije a pak zaplatí, to by měl mít na vědomí, že splácí dluhy za svoje hříchy, kdyby se totiž ten starý chlap rozmyslel, tak by mu muselo být jasné, že spíš s ní na stáří zůstane žena, co s ním prožila čtyřicet let v dobrém i zlém, než o generaci mladší partnerka, která chce ještě žít a je se jen starat o dědulu.
Bohužel chlapi se nějak snaží zachránit před stářím, a to mají za to.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:12:00)
"KARMICKÉ DVOJČE"
|
|
| torey |
|
(30.6.2013 11:16:41)
Ano, když odcházel, taky tvrdil, že mě vlastně nikdy nemiloval :-(
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:19:50)
Kdyby miloval, tak by neodešel; od těch, které opravdu milujeme, se neodchází ani "na zkoušku". Určitě nikoho domů nebrat ani nezachraňovat "ze sentimentu".
|
|
|
|
|
|
| anexa | 
|
(30.6.2013 10:54:32)
je to jednoduché - odpověz si na otázku - miluješ ho? Chtěla bys ho zpátky i přes to, co ti provedl? Myslíš, že by se změnil a snažil se tě znovu dostat a předcházet si tě, nebo by byl frajer, co za ním bejvalka dolezla a on se milostivě vrátil zpět?
|
|
| Inka | •
|
(30.6.2013 11:25:41)
Koukám, že už všechno byla napsáno a souhlasím se vším. Nedělej nic.
|
|
| Persepolis | 
|
(30.6.2013 11:45:45)
K tomu bych tak trochu škodolibě podotkla, že boží mlýny melou
Nevím, co si syn představuje, že máš udělat. Vtrhnout do jeho nové domácnosti, vyrvat ho ze spárů uzurpátorské ženy a začít ho znovu láskyplně opečovávat, aby se mu vrátila síla na nové zálety, které mu udrží úsměv na rtech?|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 11:48:39)
" Vtrhnout do jeho nové domácnosti, vyrvat ho ze spárů uzurpátorské ženy a začít ho znovu láskyplně opečovávat, aby se mu vrátila síla na nové zálety, které mu udrží úsměv na rtech?"
|
|
|
| ronniev | 
|
(30.6.2013 12:28:51)
Podle mě nic dělat nemusíš. Vybral si exmanžel, pokud jsem to pochopila. Syna to asi bolí, ale i on musí pochopit, že dospělí lidé jsou zodpovědní především sami za sebe. Myslím, že jsi odpověděla naprosto správně. Nejsi povinna zachraňovat někoho před důsledky jeho vlastních rozhodnutí, zvlášť pokud tě o nic nežádá.
|
| torey |
|
(30.6.2013 13:06:19)
Ještě dočítám...
Ronniev, máš pravdu, syna to bolí, ale ne proto, že žijeme každý zvlášť, to si myslím, že nakonec nějak přijal. Jen by byl rád, kdyby viděl své rodiče spokojené oba dva. Vím, že to není vždycky možné, ale chápu ho.
|
|
|
| Hilly. |
|
(30.6.2013 15:33:02)
No ale ty už mu prostě nepomůžeš, ani kdyby si tu vůli měla. Nasekal si další děti a to je obrovský závazek. On prostě už nemá možnost volby, naložil si a bude muset to břímě nést, dokud nezemře.(hrozné to takto říct) Nikdo ho už od toho neosvobodí. Leda že by to byl hajzlík, co uteče do Ameriky, na děti neplatí a nestará se a to on zřejmě není.
Má už novou rodinu, jeho nové děti ho momentálně potřebují víc jak ty dospělé.
Kdyby se vrátil ke své ex, stejně bude muset pečovat o své malé děti, platit na ně. Zapšklej dědek by prostě už zůstal, ať by zůstal s novou, nebo se vrátil ke staré. Trpěla by si tím ty. Ty s tím nemůžeš dělat opravdu vůbec nic
|
| Hilly. |
|
(30.6.2013 17:21:05)
Aha, tak jestli nejsou jeho, tak tím pádem neplatí to co sem psala. V tomto případě by si přece mohl pomoct sám, kdyby chtěl.
|
|
|
|
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)