M_ |
|
(12.12.2013 16:17:35) Já zas obdivuju všechny, co dokážou běžet a u toho kecat.
|
. . |
|
(12.12.2013 16:25:03) Michale, jestli dokážeš rozprávět za normální chůze, určitě zvládneš i kecat za běhu, stačí když dostatečně zpomalíš (běh není definován rychlostí, ale technikou pohybu ;) ). Není na tom nic obdivuhodného. Kecá se mnou za běhu i dcera, která je běžkyní pouze příležitostnou, akorát holt běžně vyvíjíme "rychlost" 8 minut na km, a do (mírného) kopce klidně 9 a víc
|
M_ |
|
(12.12.2013 16:31:57) Když běžím, nemám kyslík na povídání, ale na to abych to udýchal. Jakýkoliv vedlejší výdej by mělo za efekt, že úplně zpomalím.
|
. . |
|
(12.12.2013 16:35:24) No, tak to píšem oba to samé: zpomalit se dá natolik, že člověk udýchá jak běh, tak pokec :o)
|
M_ |
|
(12.12.2013 16:36:19) Pak ale to běhání nemá smysl :-D
|
. . |
|
(12.12.2013 16:47:10) Proč by nemělo smysl? Jaký smysl má pro tebe běhání? Pro mě je to relax a způsob jak snadno spálit nějaké ty tuky - obojí se lépe daří při pomalém běhu. Pokud chci závodit, no tak holt nekecám a běžím, ale to je málokdy ;)
|
M_ |
|
(12.12.2013 16:55:00) Je pravda že ve dvou se to pálí nejspíš líp :)
U mě je to čistě kvůli výkonu, dosažení nějakého cíle. JInak mě behání k smrti nebaví (dlouhé).
|
M_ |
|
(12.12.2013 16:58:45) Myslím tím trénink. Raději když o něco jde, nebo když běžím s Honzou.
|
. . |
|
(12.12.2013 17:07:27) Jo, s Honzou - to mám taky dojem, že ti dýchání ztěžuje, protože nemůžeš volně máchat rukama. Každopádně by se ti hodilo taky to správné dýchání - viz předešlé příspěvky, zvláště Agathy Ch.
|
Agatha Ch. |
|
(12.12.2013 19:22:50) jo a volné mávání rukama, vlastně uvolněná ramena, krční páteř, čelisti, dobrá rotace hrudní páteře oproti pánvi - to je to, co dělá běh efektivnější na energetickou práci, tedy i rychlejší a současně méně namáhavý
|
Maugha |
|
(12.12.2013 21:14:39) Agatho, tohle o břišním dýchání nám ve škole nikdo nevysvětlil, věčná škoda. Po uběhnutí kilometru se nás tam svíjela v předklonu půlka holek a držely jsme si bok. Učitelka nám jen řekla, že to je tím, že nejsme zvyklé běhat a že to přejde.
Ale jen tím zvykem to nebude, moje dcera běhá docela pravidelně a hraje fotbal a taky ji občas píchá.
Já jsem si břišní dýchání zkoušela až s jogou, ale že bych to měla nějak zažité, to se říct nedá. Nejde mi to samo.
|
|
|
|
|
. . |
|
(12.12.2013 17:04:54) Michale, aháááááá "U mě je to čistě kvůli výkonu, dosažení nějakého cíle. JInak mě behání k smrti nebaví (dlouhé)." no to je jiná! Pokud běžíš vždy tak rychle jak to jde, abys to měl co nejdřív za sebou, tak to si holt moc nepokecáš, to je jasný ;) Abych pravdu řekla, mě nejvíc baví osamělé běhání bez kecání, kdy si střídám rychlost jak mám zrovna chuť, případně zapomenu na rychlost úplně a jen si přemýšlím, sleduju okolí, nebo jsem prostě úplně mimo (tomu říkám, že "medituju").
Asi si neodpustím jednu "chytrost": aby tě začalo běhání bavit, musel bys nejdřív zvolnit natolik, aby to pro tebe nebylo nějaké zvláštní úsilí, prostě jen pohoda, žádný "výkon". Pak to "běhá samo", vyplaví se endorfiny, a z člověka je závislák ani se nenaděje. Ovšem chce to čas - jak na to jednotlivé běhání (pokud máš být za půl hodiny někde, no tak to je problém...), tak na pravidelnost a četnost, při běhu jednou týdně se to nepodaří.
|
M_ |
|
(12.12.2013 17:09:58) Já mám endorfiny na kole. Můžu jet kamkoliv, v létě. Zastavím, napiju se, vykoupu se a jedu dál :)
|
. . |
|
(12.12.2013 17:10:41)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|