| Delete | 
 |
(18.3.2014 21:36:34)
Rin-Tin-Tina,
ale i když to tak je, tak to prostě není dobře  . Dítě musí pochopit, co je za těmi čísly, jinak se sice naučí házet čísla, ale matematiku se nenaučí...a právě proto je v první třídě tolik času, aby se vytvořily ty představy, ne aby se děti učily zpaměti výsledky  .
|
| remus | 
|
(18.3.2014 21:40:03)
Hele já nejsem učitelka, takhle se to ve škole učí a jedou podle osnov, násobilku musela mít holka nabiflovanou, tak se to zkoušelo a dávaly se za to známky, kdyby jí neuměla, neměla by šanci prolézt druhou třídu, dopočítat si to samozřejmě umí, ale děti psaly rychlé testy, zkoušelo se před tabulí a střílely se rovnou výsledky. Princip násobilky se samozřejmě učily také, ale zpaměti to fakt musela umět jako když bičem mrská.
|
|
| remus |
|
(18.3.2014 21:45:50)
+ - do desíti? To je automatika, to si nemůžu pomoct, neznám nikoho, kdo by si to dopočítával a nevěděl hned výsledek. To je jako když hraješ s dětmi nějakou hru s kostkou, taky nepočítáš tečky, kolik ti padlo, prostě to automaticky vidíš, pamatuju si, když to ještě sny musel počítat, od 4 to pak už prostě rovnou viděl, stalo se to uměním.
|
| Delete |
|
(18.3.2014 21:49:32)
Rin-Tin-Tino,
ano, takhle by to mělo fungovat, že vidíš a nepočítáš po jedné....ale víš kolik dětí, nejen v první třídě, takhle dopočítává po jedné ještě třeba ve třetí třídě, protože tam ten počet prostě nevidí? A o tom to je, že nejdřív to dítě musí za tím číslem vidět počet a za počtem číslo....a protože nám dospělým to přijde tak jednoduché, tak si těžko představujeme, jak to někomu může dát zabrat a že je potřeba se právě tomuto hodně věnovat....když se to zanedbá, dítě se sice naučí, že 2 + 3 = 5 (ano, pořád se to opakuje, na to stačí průměrná paměť), ale absolutně nepochopí, že 12 + 3 = 15, 22 + 3 = 25 atd....
|
| remus |
|
(18.3.2014 21:52:56)
To netuším, kolik dětí tohle nechápe, jak jsem psala, u nás se to v první třídě fakt procvičovalo hodně, takže to děti uměly dobře, přechod na větší cifry nebyl problém. Syn to ještě nebral, přesto si včera dopočítal, že když bublifuk stojí 200 a on má 1000, tak že si může koupit celkem 5 bublifuků, tudíž ten početní základ ze školy chápe velmi dobře.
|
| Lída+4 |
|
(18.3.2014 21:57:54)
To nepochopení naprostejch základů matiky je u nás bohužel poměrně dost rozšířený, řekla bych, že to má kořeny nejen v první třídě, ale často už dřív (se základníma matematickejma představama by dítě mělo do školy už nastupovat).
Teď na to znovu naráží jeden z mejch synů, kterej doučuje mladšího příbuznýho...
|
| Tragika | 
|
(18.3.2014 22:08:58)
Něco se nabiflovat zpaměti je věc jedna a pochopit, zase věc druhá.
Syn má teď násobilku 10 a zkoušeli jsme i 9. Určitě nedá zpaměti násobky 9, ale zatím si je odvozuje od té desítky. Tzn. ví, že 10x7 je 70 a když odečte od 70 sedmičku má 9x7. To zatím považuju za důležitější, než papouškovat 9,18,27,36.......
Když umí vypočítat 4+3, ví taky kolik je 24+3. Nejdřív jsme ale na počítadle dělali jen desítkovou řadu do stovky, pak přidávali i jednotky.
Na jednom pruhu papíru 10 čtverečků (pruhů máme 10 kusů)
na dalších papírkách jen jeden čtvereček
Počítáš příklad 12+ 4 - Vezmeš jeden dlouhý papírek s deseti čtverečky, k němu přidáš dva malé + vedle položíš čtyři malé čtverečky.
Je to potřeba vidět před sebou, když si to dítě nedokáže představit.
Dřevěné počítadlo taky udělalo dobrou službu.
|
| alena | •
|
(18.3.2014 23:32:53)
Na nasobilku deviti je trik. Das si pred sebe svych deset prstu, klasicky dlanemi nahoru. Cislo, kterym nasobis, se stane poradim ohnuteho prstu. Co je vlevo jsou desitky , vpravo jsou jednotky. Takze 3x9: ohnu treti prst (prostrednik) vlevo mam prsty dva, vpravo sedm cili =27.
|
|
|
| Delete |
|
(18.3.2014 22:17:37)
Tragiko,
 .
|
| Tragika |
|
(18.3.2014 22:31:07)
Tak mi to nedalo a vytáhla jsem z krabice druhé pololetí první třídy.
Uvedu ještě jeden příklad, který se navrčet nedá. Na tom přesně zjistím, zda dítě matematicky přemýšlí či jen memoruje zpaměti.
Když od čísla........ odečtu číslo 7 a ještě odečtu 2, dostanu 9.
Když si syn přečetl zadání, měl tmu před očima. Ale pak jsme vzali tužku, on kreslil, psal a na výsledek přišel sám. Pořád se pak dožadoval podobných příkladů. Příkladů typu - Na drátě seděly 4 vlaštovky , dvě odletěly a kolik jich tam zůstalo..... měl plné zuby během jednoho týdne. Těmi se matematická představivost opravdu nevybuduje.
Matematiku by měl člověk s dětmi trénovat i v běžném životě. Nejen u stolu nad domácím úkolem. dítě si pak ani neuvědomí, že se učí a kupodivu se během takových chvilek naučí někdy mnohem víc.
Lila bych vodu do kbelíků, počítala litry, vážila na váze a počítala kila, měřila metrem byt a počítala metry. Většina činností se dá s matematikou propojit.
|
| remus |
|
(18.3.2014 22:42:12)
Hele že ty máš stejné metodiky jako tady u nás ve škole? Tuhle trojřadu také počítají, zatím jen tedy do 10.
|
|
| Anni&Annika | 
|
(18.3.2014 22:46:22)
Tragiko, me u Frause v prvni tride zarazila /bylo to na konci roku/slovni uloha.....tonda a karel /jmena si vymyslim, fakt si je nepamatuju/ jsou dohromady 17 let stari. Tonda je o 3 roky starsi, kolik jim je.
Deti museli sami prijit jak na to
Me se ten Fraus libi moc
|
|
| Helena | •
|
(19.3.2014 11:09:31)
jeziss ... Deset a sedm ?
|
|
|
|
|
|
| remus |
|
(18.3.2014 22:10:49)
Hele to fakt neposoudím, já si na učitelky v tomto fakt stěžovat nemůžu, dcera matematiku chápe ze školy, není třeba doma nic vysvětlovat, syn je zatím prvňák, ale vypadá to na to samé. Ale musí to být pro dítě dost demotivující, když to ze školy nechápe a kor když mu to ještě doma nedokáží vysvětlit.
|
| Tragika |
|
(18.3.2014 22:17:20)
Ještě k tomu memorování a rychlosti. Na jedné straně je tu dítě, které počítá do deseti bez problémů, ale jen díky tomu ,,nabzučení zpaměti,,. Pak dostane triviální úkol, kde musí zapojit mozek a je v pytli. Výborně tohle odhlalí matematika Fraus, kde jsou např. v pololetí první třídy úkoly typu - myslím si číslo a když k němu přičtu číslo 3, dostanu číslo 7. Jaké číslo jsem si myslel?
|
| remus |
|
(18.3.2014 22:26:46)
Tragiko, nevím tedy jak u vás, ale tento typ příkladů řeší děti u nás ve škole zcela 100% každý den, zrovna dnes měl syn přesně takovýto úkol i na doma. Cca 30 příkladů jsem mu podepisovala.
|
|
| radka | •
|
(19.3.2014 10:03:37)
já myslím, že tu zbytečně slovíčkaříme - protože i tento případ je pro mě dokladem toho, že dítě prostě musí vědět základní počty do 10 - vy tady berete zpaměti jako že se naučí grafickou podobu, ale nechápe, co je za tím, kdežto já říkám zpaměti, ale tím samozřejmě myslím to, že mu musí naskakovat ta čísla
|
| Lída+4 |
|
(19.3.2014 10:06:52)
Pořád ještě to může bejt tak, že mu sice čísla naskakujou, ale vůbec nemá pochopenej vztah čísla a reálnýho počtu předmětů... takovejch dětí bohužel není málo.
|
|
| radka | •
|
(19.3.2014 13:43:59)
ano, jde o to, co si kdo pod tím pojmem představuje, shodly jsme se tu na tom, že si představujeme to samé, jen to každý různě nazýváme - ale podstata je stejná
umět operace s čísly do 10 automaticky, takže když je někde 3, automaticky mi naskočí 7, ke dvojce 8, ke čtyřce 6 atd. - to jsem tím měla na mysli
ostatně to tady je na rodince často, že každý si pod jedním a tím pojmem představujeme něco úplně jiného (viz včerejší diskuse "zvát někoho někam")
|
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(18.3.2014 22:05:28)
Rin-Tin-Tino,
to nemusí mít ze školy, k tomuhle spousta dětí prostě "dozraje"  . Ale některé prostě ne a s nimi se musí pracovat cíleně na tom, aby si tyto představy utvořily, ne jen do nich nacpat ty příklady jako takové. A to je to, co se děje, ve škole i doma.
Jinak vzdělání jako manžel téměř jistě nemám . Já totiž v osmnácti netušila, že nějaká speciální pedagogika existuje  , takže místo abych šla přímo a měla tuto kvalifikaci plnou, tak jdu dost velkou oklikou a mám jen částečnou....ale zase o to intenzivněji se věnuju těm poruchám učení, které jsou na specce spíš vedlejší záležitost  .
|
| remus |
|
(18.3.2014 22:08:40)
 no tak to máte hodně společného, on v 18 taky netušil, že bude dělat vejšku, tu si dělal dálkově až jako ženáč . Jinak s dětmi s poruchami - nejen učení tedy, jsem pracovala já i on.
|
| Delete |
|
(18.3.2014 22:15:42)
Rin-Tin-Tino,
tak to já na tu VŠ v těch osmnácti šla, ale na úplně jinou .
|
| remus |
|
(18.3.2014 22:29:26)
Jo to on taky - v 19 tedy . Ale táhly ho prostě děti, ačkoliv to teď už nedělá, to by rodinu neuživil.
|
| Tragika |
|
(18.3.2014 22:32:11)
Rin-Tin-Tina, já učím syna doma.
Úkoly tudíž nemáme.
|
| remus |
|
(18.3.2014 22:39:52)
Tak to my ano , já bych na učení doma už neměla nervy a syn potřebuje kolektiv, takže úkoly nosí, ale dnes měl přesně to, co jsi popisovala. Učila se to takto i dcera. V té Nové škole jsou ty příklady běžné.
|
| Tragika |
|
(18.3.2014 22:43:49)
No, já bych zase neměla nervy na ZŠ. Takto 100% vím, že když moje dítě něco nepochopí, je to moje chyba, neb jsem mu látku špatně vysvětlila.
|
|
| remus |
|
(18.3.2014 23:00:37)
Tak si najdi stránku 23, tam to zrovna je . 1+7+.=10. Například. Každopádně ve cvičném sešitě takto počítají hodně, ne jen v učebnici.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
.
, píšu, že to tak procvičují, až se to prostě stane uměním a naučí se to zpaměti, ale ne, že se k tomu výsledku neumí dostat! To je snad normální, ne? Jako ty sedíš nad příkladem 3+2 a počítáš to? Já tedy vidím automatický výsledek, což ovšem neznamená, že si to neumím dopočítat, že?
.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)