| slečna Tilly | 
 |
(27.6.2014 9:55:17)
A já už z toho jsem jen kousek od totálního psychického zhroucení. Celou dobu, co spolu s manželem jsme (tedy nějakých 13 let) poslouchám od rodiny jak jsem si zkazila život, že hůř jsem si vybrat nemohla, že mě raději měli někam na pár měsíců zavřít aby na mě zapomněl a rozešli jsme se a podobný hnus. Od manžela slyším na adresu rodičů výčitky na snobství, přetvářku a lakotu (protože se se mnou jako s jedinou majetkově nevypořádali, v době kdy nejstarší ze sourozenců zdědil rodinný dům a podnikání). Obě strany jsou na nože a už léta spolu válčí, rodina hází na manžela špínu kde může a neustále mě nabádá k rozvodu (a je vidět jak by si to doopravdy přáli, aby konečně bylo po jejich), manžel osočuje rodiče, vyhýbá se jim a odmítá jim půjčovat naše děti. Já stojím uprostřed a hraju to na obě strany, ale poslední dobou se situace značně vyostřuje a na to už prostě nemám, připadám pod strašným tlakem a je to k zbláznění. Občas to na mě dolehne a mám pocit že je nenávidím úplně všechny... Řešení bych viděla v tom, odstěhovat se z toho blázince a být sama jen s dětmi, jenže momentálně jsem po RD bez práce a tudíž i vlastních financí, takže jsem existenčně závislá buď na jedné nebo na druhé straně, protože sama bych neměla z čeho žít. Nevím jak dlouho můžu tohle ještě vydržet, nikde v rodině nemám zastání, vztah je už delší čas před krachem a původní rodina se mi tímhle přístupem naprosto znechutila a odcizila. Jak přežít takovouhle válku?
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 10:02:07)
No - jeden musí ustoupit - nejlepší by bylo, aby to byl manžel. U nás to taky tak bylo - tedy naši manžela nesnášeli a pořád čekali, kdy se rozvedeme a když konečně dojde na jejich slova. No a snažili se mi nic neulehčit, spíš naopak.
Ale manžel naštěstí pochopil, že s touto situací já osobně nemohu nic dělat, navíc není typ, který sám by chtěl z našeho života vymazat mé rodiče. Takže oni byli nevstřícní, on jen zdvořilý. Poněkud byl problém, když mí rodiče taktéž podarovali majetkem mé sourozence a mne vynechali s tím, že já se přece postarám, tak nepotřebuji. Ale ustál to s tím, že fakt se postaráme a když jsme se obešli doteď, tak to zvládneme i tak. Naši sice už prozřeli a manžela po 25ti letech konečně přijali, ale málo platný - bylo tam mnoho zlýho, manžel odpustil, ale nezapomněl. Naši by to nejraději smázli, ale bohužel, to nejde.
|
|
| Cimbur | 
|
(27.6.2014 10:05:40)
Já do toho nevidím.
Ale jak se s Tebou mají majetkově vypořádat a co chceš po nich dědit, když ještě žijí?
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 10:08:51)
No tak nejspíš sourozenci cosi věnovali - možná všechno, co měli.
|
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 10:28:55)
Jak, no darováním, tak jako starším sourozencům. Já jediná z toho vyšla s prázdnou.
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 11:06:18)
Měla by ses nad to povznést, jde to, jinak tě to zničí. Ty nemůžeš udělat nic s postojem a rozhodnutím Tvých rodičů, ale můžeš rozhodnout, jak to bude vypadat u vás doma. Ale blbý je, že nemáš podporu od manžela, který evidentně nechce pochopit, co můžeš ovlivnit a co ne.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(27.6.2014 14:12:43)
ale ona se třeba povznesla, ale manžel ne
|
|
|
|
|
| Citronove koliesko | 
|
(27.6.2014 10:19:50)
Njn majetky, chamtivosť a nespravodlivosť sú problém odjakživa.
Rodičia urobia rozbroj lebo darujú len jednému, áno majú na to právo ale dobrotu to väčšinou nerobí a "dediči" si závidia.
Muž si brúsi zuby na cudzí majetok a stará sa do čoho mu nič není.
S tým nič neurobíš kým nebude mať posledný halier tvojich rodičov svojho svojho dediča.
|
|
| withep | 
|
(27.6.2014 10:20:57)
Těžké. A váš vztah je před krachem kvůli téhle válce nebo i z jiných příčin? Nejsem na tvém místě, ale podle toho, co píšeš, bych se asi nejdřív distancovala od rodičů, a potom, až bych se finančně osamostatnila, bych zvážila, jestli to vztahu z mužem pomohlo nebo opravdu nemá smysl v něm pokračovat.
Děti nejsou jen tvoje, takže pokud byste se rozvedli, budete se muset dohodnot, jak o ně dál pečovat. Je dobré vzít do úvahy střídavou péči nebo že budou svěřeny do péče manžela (abys nakonec nebyla až moc sama...)
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 10:30:50)
Vztah je před krachem z více důvodů, mimo jiné i proto že se nám momentálně finančně zrovna nedaří, zatímco sourozenci mají majetky v řádu milionů, což samozřejmě to napětí mezi manželem a mými rodiči ještě přiživuje. Ale celkově tam je problémů mnohem víc.
|
| withep |
|
(27.6.2014 10:44:55)
Pokud je to možné, asi bych se snažila ten vztah zachránit. Už proto, abych nemusela do smrti poslouchat od rodičů výroky typu "Vidíš, my jsme ti to říkali...". Pokud tě manžel netýrá, měli by tvou volbu partnera respektovat (což neznamená s ní souhlasit, ale prostě zdržet se negativních výroků). Ale tak jako tak by bylo nejlepší se existenčně osamostatnit, pak teprve se budeš moct rozhodnout.
Ve finanční tísni je dneska kde kdo, připadá mi dětinské považovat to za jakousi nespravedlnost v porovnání s příbuznými. Normální dospělý člověk se o sebe za normálních okolností může a má postarat sám.
|
|
| boba007 |
|
(27.6.2014 10:58:58)
A proč Tys nic nedostala od Vašich? :-(
|
|
| Citronove koliesko |
|
(27.6.2014 11:09:57)
Malin
tak ono je dôležité možno aj to prečo sa Vám momentálne finančne nedarí.
Možno sa rodičia boja darovať ti niečo aby to manžel nerozflákal Ak sa manžel na to dedičstvo a majetok tak trasie tak by som si ako rodič sakra dala pozor na to čo ti darujem.
|
|
|
|
| Natali | •
|
(27.6.2014 10:25:13)
Všichni rodiče by se měli snažit dělit své děti spravedlivě. Jako rodič bych si nepřála, aby spolu po mé smrti mé děti nemluvily. Dětem bych své počínání vysvětlila, řekla, kdo co dostane a to dodržela. Vždy je lepší vědět předem, ušetří se mnoho nedorozumnění.
|
| withep |
|
(27.6.2014 10:48:56)
Natali, a co to je, spravedlivě? Když každý potomek má jiný vztah k rodičům, jiné zásluhy, jiné potřeby, možnosti a schopnosti? Být spravedlivý za každou cenu nemusí být vždy nejlepší, často právě tato snaha může potomky znesvářit.
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 11:09:36)
Withep - vidím to kolem sebe často - přerozdělení majetku dětem a některé vynechat není projevem spravedlnosti, ale potrestání nehodného dítěte, které se odmítlo nějakému přání podrobit. No a pak se druzí diví, že trestané dítě to nese těžce. Protože pokud by to bylo v rámci tzv. spravedlnosti, dá se to pochopit. Je pravda, že dost často to rodičům dojde a začnou se tou tzv. spravedlností ohánět - jenže jaksi až pozdě.
|
|
| Natali | •
|
(27.6.2014 11:17:12)
Určitě na tom něco pravdy je, ale za mě bych se spíš než na svoje pocity dívala na to, jak ta situace bude vypadat až tady nebudu, ne na to, jestli nějaké dítě třeba vlastní vinou teď potřebuje víc a jiné, které se snažilo kvůli tomu dostane míň. Děti budu dělit, protože jsou to moje děti a mám je ráda takové jaké jsou a všechny stejně. Chci aby si řekly, máma nás měla ráda a vždycky se snažila být spravedlivá.
|
| Kamisi | 
|
(27.6.2014 11:23:52)
Natali jasně, tohle je podle mě v pořádku, akorát že se na to díváš z pohledu rodiče. Tady jde ale o situace dítěte, jehož rodiče už nějak rozhodli a ono s tím nejspíš nemá moc šancí něco udělat. Pak nemám smysl se vrtat v tom, co je spravedlivé a co není, ale spíš se s tím vyrovnat a dívat se dopředu.
|
| Natali | •
|
(27.6.2014 11:42:53)
Ano, z druhé strany je jasné, že rodiče už rozhodli (i když jasně špatně), srovnat se s tím (pokud to lze) a jít dál, soustředit se na sebe a svou úzkou rodinu. Nemá smysl se v tom patlat. Rodiče zakladatelky totiž nejspíš podvědomě dobře ví, že udělali špatně a časem je to bude mrzet víc, než sami tuší. Takovouto rodinu bych asi odstřihla, abych to přežila.
|
|
|
|
|
| Tragika | 
|
(27.6.2014 11:48:21)
Natali,
spravedlivé rozdělení majetku mezi sourozenci, není vůbec tak lehké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Moje babička celý majetek prohýřila a svým dětem to v předstihu oznámila. I takové může být spravedlivé rozdělení. Nevidím jediný důvod, proč si své úspory neutratit dle libosti.
My máme věkový rozdíl mezi nejstarším a nejmladším synem 22 let. Už jen samotný fakt, že někdo má rodiče o 22 let déle, je nespravedlivé. Jedno dítě živíš do třiceti let, platíš obrovské sumy za studia v zahraničí a jeho pobyt tam.
Když pak rodiče zemřou, starší sourozenec bude chtít stejný podíl na dědictví? Jak by k tomu ten mladší přišel?
Vždyť do toho staršího bylo investováno o x milionů více, než do něj.
|
|
| Ajlina | •
|
(27.6.2014 14:30:27)
Natali, a co je to spravedlivě? Jedno dítě dostane dům, protože se postaralo o staré a třeba i nemohoucí rodiče. Druhé nedostane nic a nechápe, že první si dům odpracovalo? Nebo se měl dům prodat a z něj hradit péči o rodiče? I to je třeba spravedlnost.
|
|
|
| Kamisi |
|
(27.6.2014 10:32:05)
Musíš se cítit hrozně. Myslím si, že by bylo dobré si uvědomit, že ten boj je jejich, ne tvůj. Zaujmout postoj - to si vyřiďte mezi sebou, já mám ráda tebe i jeho a nebudu soudit, kdo je lepší nebo kdo má pravdu (to totiž ani nejde, protože každý má subjektivní pohled). Prostě nehrát jejich hru.
Rodičům bych řekla, že mi ubližuje, jak se staví k mému muži, že je to moje volba a můj život, a že bych byla ráda, kdyby se tohoto tématu naše vzájemná setkání nedotýkala.
Muži bych řekla něco podobného. Samozřejmě na návštěvách dětí se domluvit musíte spolu.
V každém případě je potřeba si uvědomit, že to, jak na tebe působí jejich vzájemná nenávist a spory, je především tvůj problém, ve smylu, že tebe se dotýká, a ty jsi jediný člověk, který může něco změnit, od nikoho jiného to čekat nemůžeš. Takže je potřeba změnit něco na svém postoji, zaměřit se na sebe a najít cestu, aby se tě nedotýkaly spory druhých.
|
|
| aachje.. | 
|
(27.6.2014 10:34:07)
,,existenčně závislá buď na jedné nebo na druhé straně,,
tohle nikdy nepochopim.
|
|
| ŠIeha |
|
(27.6.2014 10:41:03)
Rodiče tě za výběr muže potrestali tím, že vše darovali sourozencům? Nebo by jim to darovali i kdybys měla někoho jiného, s kým by byli spokojeni?
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 11:13:02)
Ano, dle mého je to jejich trest za můj špatný výběr, byť oni by něco takového nikdy nepřiznali.
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 11:16:01)
To je mi jasný Ono totiž před sousedy a příbuznými nevypadá dobře říct - holka si odmítla vzít toho, koho jsme jí naservírovali, tak od nás nedostane ani kačku. To by se nesetkalo s pochopením.
Tak se začnou vymýšlet důvody, které okolí pochopí a ještě lepší je, když to očerní rodinu toho trestaného dítěte - no přece, uznejte, on se třese na náš majetek, to je ale hajzlík, co? My věděli, že to špatně dopadne a už je to tady.....
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 11:23:50)
No ano, přesně tak.
|
|
|
|
|
| Bára a kluci | 
|
(27.6.2014 10:54:06)
Upřímně řečeno, ve finále se tvému muži ani moc nedivím - od začátku jsou tvoji rodiče proti němu, co od něj tedy čekáš? Že je bude milovat a ctít? Kdyby to bylo opačně, kdyby jeho rodina byla proti tobě, taky bys je neměla v lásce. On pouze poukazuje na to, co sama vidíš - že tvoji rodiče k tobě nejsou fér. Pravda, okořeněno o to, že tebe tlačí do toho, abys s ním nebyla a netají se tím. Teď je tvou rodinou on a vaše děti, měla bys kopat za tenhle tým...
|
|
| Jarca75 |
|
(27.6.2014 10:56:41)
To vazne trva 13 let!! To bych neprezila.
Navrhla bych prestat uhybat obema stranam. Nejlepe je postavit vedle sebe, manzela i rodinu, a jasne jim obema sdelit ze 1) manzel je chlap, ktereho sis vybrala, mas ho rada a mas s nim deti 2) tvoje rodina je to, kde jsi vyrostla a mas je rada a jsou to babicka, deta (strycove a tety) pro vase deti.
Ani na jednom nehodlas nic menit. A jestli maji vzajemne vyhrady at si je sdeli na miste a neobtezuji tim tebe. Jsou dospeli a jestli si vjedou do vlasu, je to jejich problem.
Proste dej obema stranam jasne najevo, ze jejich neustale fnukani nehodlas tolerovat. Nemujseji se milovat a ani se potkavat, ale meli by respektovat sebe navzajem a hlavne respektovat TEBE!!!
|
|
| Persepolis | 
|
(27.6.2014 11:21:44)
Nemáš žádný nárok na to, aby ti rodiče něco věnovali. Nad to povznes.
Nehraj to na obě strany. Postav se na jednu. Já osobně bych se postavila na stranu manžela.Podle toho co píšeš, tak bych viděla jednoznačnou chybu na straně rodičů. (Pokud teda není tvůj manžel alkoholik, narkoman, kriminálník, násilník, chronický kurevník...apod )To oni nerespektovali Tvůj výběr partnera a evidentně ty vztahy rozeštvali oni a že je on nenávidí, tomu se ani moc nedivím. Ale nevím jak to skutečně mezi vámi je, já reaguju na situaci, jak si jí tady popsala.
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 11:25:31)
Popsala jsem to, jak to je. On jim od začátku nebyl dost dobrý, v podstatě ho odsoudili hned, aniž by ho vůbec poznali, vadilo jim na něm komplet všechno. Věk, vzdělání, práce, bydliště.
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 11:31:09)
Souhlasím s Persepolis. Já bych se taky postavila za těch podmínek, co psala Persepolis, za manžela. Možná že ho znejisťuje to, jak se snažíš vyjít i s nimi přes to, jak se k němu chovali. A možná ho to rozčiluje a sám se cítí být trestaný nejen jimi, ale i Tebou.
Je dost možný, že když se spojíte a Ty mu dáš najevo, že jsi na jeho straně, že se zklidní a přestane se tím zabývat a začne se starat spíš o to, aby vám bylo dobře. Promiň - ale tím, jak se snažíš s nimi vyjít asi za jeho zády, tak ho nutíš k agresivitě a nějaké akci. Zkus to jinak a uvidíš, třeba není nic ztraceno.
|
|
| Persepolis |
|
(27.6.2014 11:33:18)
Takže oni tě vlastně trestají za výběr, který nebyl podle jejich gusta. To je smutný.
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(27.6.2014 14:17:55)
pokud by mi moji rodiče říkali, abych se rozvedla, přerušila bych s nimi styky - naprosto. protože to je zkrátka za čárou. nedivím se tvému manželovi, že mu to vadí.
takže rodičům bych řekla nazdar (byť by mi to bylo líto) a manželovi bych sdělila, že chci být s ním, ale za podmínky, že mi nebude moje rodiče předhazovat, protože už tak je pro mne bolestné, co mi provedli.
|
|
|
| Persepolis |
|
(27.6.2014 11:29:09)
Ještě bych dodala, že s někým, kdo mě psychicky deptá bych asi hodně rychle omezila kontakty. I kdyby to měli být rodiče.
Teda, musim přiznat, že si s mámou občas vjedu do vlasů, že mě někdy leze na nervy s tím svým "radílkovstvím", s tím jak nezavře pusu, ale když tady čtu některé příběhy, tak je vlastně milionová.
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 11:31:07)
Deptají mě obě strany tím nátlakem. Rodiče jak tlačí na to, abych od manžela konečně odešla, manžel tím, jak vyžaduje abych ukončila veškeré styky s rodiči, nebo aspoň rapidně omezila.
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 11:53:43)
Malin - já řekla našim hned, že tohle nebudu poslouchat - od nikoho, ani od nich. Pochopitelně mi řekli, že si počkají, až přilezu po kolenou a budu je prosit o pomoc. To bych nikdy neudělala, i kdybychom se s manželem rozešli a já musela přebývat v kanále. Nikdy ani za nic.
Oni doufali, že až budu dost na dně, že se to stane. A je mi jich líto - celý můj dospělý život čekali, až přilezu a uteklo jim všechno - naše děti a naše zážitky, sami se postavili mimo. Je to jejich škoda. Ale nemůžu říct, že mě to nemrzí. Mrzí, ale nemůžu a nemohla jsem s tím nic dělat, bylo to jejich rozhodnutí.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(27.6.2014 14:19:58)
jentak - zvolila jsi dobře 
|
|
|
| Fren |
|
(27.6.2014 13:51:25)
dávám manželovi za pravdu!
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(27.6.2014 14:19:14)
Malin, vůbec se tomu, co žádá tvůj manžel, nedivím. Pokud by mého muže jeho rodina naváděla, aby se se mnou rozvedl, tak bych také chtěla, aby s nimi přerušil nebo výrazně omezil styky.
|
|
|
| Luc. |
|
(27.6.2014 11:41:31)
Persepolis, ano, taky souhlasím, omezit kontakty s rodinou, jinak je to cesta do pekel.
Jak se asi tak manžel cítí? Nechtěla bych být na jeho místě.
|
|
|
|
| Luc. |
|
(27.6.2014 11:39:34)
Měla bys stát za svým manželem, to je teď tvoje rodina. Určitě by vaše vztahy byly jiné, kdyby manžel vědět, že je pro tebe na prvním místě on.
Rodiče měli respektovat tvoji volbu partnera a neudělali to, jejich rozhodnutí, jejich smůla, já bych s nimi asi přerušila kontakt, pokud by své chování k mému partnerovi nehodlali změnit.
A za další, nic bych od nich nechtěla, ale já jsem zvyklá se o sebe postarat sama.
Takhle jsi mezi dvěma mlýnskými kameny, na psychiku nic moc.
|
| Tragika |
|
(27.6.2014 12:03:12)
Trochu se usmívám při představě, jak všechny diskutérky budou nadšené z budoucího partnera svých dětí.
Nedovedu si představit, že by nějaký rodič očerňoval skvělého manžela a otce svých vnoučat. Něco zcela jistě rodičům rozblikalo kontrolku v hlavě. Otázkou zůstává, jestli se měli kousnout 3x do pozadí a mlčet.
Jeden z našich synů měl velmi manipulativní přítelkyni, navíc línou jak veš. Skákal kolem ní a dělal ze sebe nesvéprávného pitomce. Přiznám se, že jsem nemlčela a svůj názor na slečnu mu řekla. Urazil se a stál na straně slečny. Po dvou letech mi dal ve všem za pravdu. Radost jsem z toho neměla. Ale nedokážu zkrátka mlčet, když vidím, jak se kluci řítí do průseru, který jim může překopat celý život.
Tohle asi pochopí jen ten, kdo má děti dospělé.
Někdo tady píše - Postav se za manžela, ten je teď tvoje rodina. Omyl.
Rodina je a zůstane stále stejná, i když se 4x rozvedu. Manželé odcházejí, rodiče maximálně umírají. Ty nelze vymazat ze života z důvodu, že si nerozumí s manželem. Ideálně by měl být partner dětí kompatibilní s původní rodinou.
|
| jentak | •
|
(27.6.2014 12:10:25)
Tragiko - je ale rozdíl říct svůj názor, to je OK. Ale něco jiného je neustálé očerňování manžela, kdykoli přijeli, tak - už se konečně rozvedete? Kdykoli se něco nezadařilo nebo jsem byla smutná, tak - já ti to říkala, nevážila sis našeho názoru, ať tě teď vykopne, však ty přilezeš. Já se jich neptala, nežádala jsem o pomoc, stačilo držet s prominutím hubu. Jako lepší situace by byla, když by třeba bylo rameno pro útěchu, ale ne, to si museli ještě kopnout - do mne. Manžela ignorovali, takže nějaký narozeniny je nezajímaly. Posléze ignorovali naše děti - nebudeme vám to usnadňovat, ono vás to dožene. Nedohnalo to nás, ale je.
Paradoxně si myslím, že tohle všechno nás dva s manželem hodně sblížilo - ta nutnost se o sebe opřít. To ovšem naši nečekali a nechtěli. Možná, že když by to mohli vrátit, spíš by kolem nás skákali - to bychom se možná rozvedli.
|
|
| Monty | 
|
(27.6.2014 12:16:02)
Tragiko,
pravděpodobně si neumíš představit rodiče typu mé matky, která jak u mne, tak u sestry posuzovala všechny chlapy jen podle toho, jestli měli prachy a hlavně - jestli byli ochotni je investovat DO NÍ.
Takže dodnes "pláče" po bývalém příteli sestry, který byl v době jejich vztahu ženatý, o 23 let starší, ale byl jediný, kdo jí dával dárky. Matce, ne sestře (i když té taky). Možná bys pak na ty rodičovské intervence změnila názor.
I když je pravda, že matka proti nikomu neštve, ona se s těmi lidmi jen "odmítá stýkat".
|
|
| Kamisi |
|
(27.6.2014 12:17:27)
Tragiko, je rozdíl říct svůj názor nebo celé roky hučet a vyčítat. Spousta lidí si neuvědomuje, že děti nejsou naše vlastnictví, že jsou to svobodné bytosti, které do tohoto života přišly prožít svoje zkušenosti, že rodiče by měli být spíš průvodci než velitelé. A jestli do jejich zkušeností patří "špatný" výběr partnera, tak je to prostě jejich život. Nehledě na to, že nikomu nepřísluší hodnotit, co je dobré nebo špatné pro druhého. Ostatně, výběr partnera/partnerky není taky náhodným aktem, děje se v návaznosti na to, co dospělé nebo dospívající dítě prožilo do té doby.
Neříkám, že se člověk má jen dívat a nekomentovat, jen by to chtělo trochu tolerance a nadhledu. Hádky, poučování a nevyžádané rady jsou stejně většinou houby platné, i ve výchově malých dětí, natož už dospělých.
|
|
| Fren |
|
(27.6.2014 14:02:33)
Tragiko,v něčem s tebou souhlasím a možná bychom si ohl.chování našich dospělých synů i vyměnily zajímavé a poučné názory a zkušenosti.
Taky mi to kolikrát nedá a když se mi něco nelíbí,tak to klukům řeknu,ale snažím se pracovat na tom,jak jim to říct a přitom myslet i na fakt,že jde o jejich živt a bohužel,že zkušenosti jsou nepřenositelné.
Nemohu ale souhlasit s tvým konstatováním,že manželé odchází a rodiče max.umřou.A proto jsou rodiče na prvním místě-za mě nikdy!U nás to tedy takto vůbec není,nás oba kopli rodiče celkem brzy do zadele,a tak jsme zvyklí spoléhat s manželem jen sami na sebe a na ruce na konci svých ramen.A že se nám to vyplatilo,žijeme spolu,bavíme se spolu,vychovali jsme spolu děti,a mnoho dalšího.Zatímco naši si žijí svůj život,občas vzájemná návštěva,společná oslava narozenin a zase pěkně každý domu do svého se svým partnerem.Já bych nevyměnila nikdy svého partnera třeba za bytí se svoji matkou,ani za zlatý prase ne,jsme každá hodně jiná a jinde.To už bych radši žila sama a opět s matkou jen krátké návštěvy.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(27.6.2014 14:23:51)
Když jsou rodiče na prvním místě, může to velmi snadno zcela zničit manželství.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(27.6.2014 14:21:39)
"Nedovedu si představit, že by nějaký rodič očerňoval skvělého manžela a otce svých vnoučat"
Tragiko, tak to máš holt malou představivost. Prostě existují i zlí, nepřejícní rodiče, kterým můžou vadit naprostý hovadiny.
|
|
|
| Epepe | 
|
(27.6.2014 12:33:08)
Souhlasím.
Tvůj manžel je teď tvoje rodina.
Tví rodiče už práci odvedli - bohužel špatnou a teď je čas, abyste to vzali do rukou vy. Zapracovali na vztahu, na sobě. Protože jsi se zřejmě od rodičů ještě neodpoutala - logicky, s jejich povahami to zřejmě není tak snadné.
Manželovi to naservíruj tak, že je jednoduché, svádět vinu za váš vztah, za vaší finanční situaci, za to, jak se momentálně cítíte, apod., na někoho jiného, třeba na rodiče. Ale je na čase, abyste tento klam opustili a za sebe převzali odpovědnost vy sami.
|
|
|
| Dobra1 | 
|
(27.6.2014 11:42:39)
pak nebude mít důvod na tvoji rodinu tolik útočit.
Zažila jsem to a vím, o čem mluvím.
Ujasni si, proč se vlastně se svou rodinou stýkáš a "půjčuješ" jim děti. Je pro ně vážně tak fajn poslouchat, jak mají hrozného tátu a pitomou mámu, protože si ho vzala a zatím se nerozvedla?
Já jsem nastavovala hranice - budete takhle mluvit, pokládám telefon, odjíždím, případně neberu telefon nebo nepřijedu vůbec, pokud to první nezabralo. Když máma viděla, že to myslím vážně, respektovala to. Problém byl, že když se jí rozjely znovu deprese, začalo to znova.Měla jsem dlouho problém to řešit radikálněji, protože byla poměrně čerstvá vdova a já její jediné dítě, se kterým se stýkala.
Nakonec jsem ale vztahy na nějakou dobu utnout musela. Její napadání se hrozně zhoršilo, když přechodně znovunavázala vztahy s mým bratrem. Mě ten čas pomohl se od ní odpoutat, ona viděla, že jsem schopná dobře žít bez ní. A pak se už kontrolovala fakt hodně, nakonec poznala, že můj muž je mnohem lepší než její syn, tedy v tom, od koho může očekávat pomoc. A vztahy jsou teď jiné.
Co se týká tvého muže, měl by si uvědomit, že tvoje rodina má právo se svým majetkem nakládat, jak chce. Máš nárok na dědictví, ale na nic jiného. To je ale i otázka na tebe, jak se s jejich majetkem vyrovnáváš. Není reakce tvého muže jen odrazem tvé vlastní?
|
| Alraune | 
|
(27.6.2014 14:56:00)
Třeba se s nimi stýká, protože je má ráda. Moje babička se s mým otcem nesnesla, ale po smrti mámy ona odvedla lepší kus práce, než on. Málokdy je situace černobílá.
|
| Dobra1 |
|
(27.6.2014 17:37:08)
No předpokládám, že jinak by se s nimi nestýkala. Já mám svou mámu taky ráda. Ale zastávám to, že po svatbě platí .."A opustí otce i matku a budou ti dva jedno tělo". Prostě manžel má být na prvním místě, tedy v normálně fungující rodině. A pokud to původní rodina nechápe, je potřeba tam vymezit hranice.
Já jsem neradila, ať se hned přestane stýkat, ale ať ukáže, že komunikace na toto téma je vrcholně nežádoucí. Pokud ji mají rádi, přistoupí na to, aby ji mohli vídat. Pokud ne, dávají tím najevo, že je jim u zadele.
|
|
|
|
| Raduza | 
|
(27.6.2014 11:51:01)
A bydlíte blízko sebe nebo daleko? Jak se chová manžel k Tobě? Jak k dětem? Neměli byste krizi i bez té války mezi manželem a rodiči?
Připomíná to jeden příběh, který tady nedávno psal jiný nick. Jestli je manžel takový jak v tom jiném příběhu, tak se rodičům nedivím. Nikdo do toho na dálku takto nevidíme. Ale musí to být pro Tebe strašný. Já to trochu vidím doma. A to si rodina jen tak semtam povzdechne jak ten Pepa nic nedělá a já vím, že mají naprostou pravdu. A to neví zdaleko všechno. A ten můj Pepa si o nich zase myslí to nejhorší, i když pro nás toho udělali strašně moc. A to mu samozřejmě vadí. Kdyby rodina věděla všechno, taky by asi byla válka, protože by chtěli, abych s ním nebyla. Ovšem Ty to máš na obou stranách. 
|
|
| Škopková |
|
(27.6.2014 12:26:12)
A to dědictví bylo po kom? Mě to přijde zas jak do nějakého článku.
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 12:48:54)
Článek, kéž by. Dědictví bylo asi špatný pojem, dostali to darem.
|
| Škopková |
|
(27.6.2014 12:56:41)
A ty od nich taky něco časem dostaneš, nebo ses jen provinila tím, že sis vybrala podle nich nevhodného partnera? I kdyby ti teď něco dali, tak to bude jen ve tvém vlastnictví, nespadá to do SJM. Ale nic bych si nenárokovala, je to jejich rozhodnutí. Jestli máte manželství OK, tak se postav na stranu manžela. Vy nejste soběstační?
|
|
|
|
| Kaja222 |
|
(27.6.2014 13:14:18)
v cem je problem? stala bych pri manzelovi.
|
|
| Fren |
|
(27.6.2014 13:41:29)
Já se nestačím divit.Coještě očekávás od pův.rodiny?Evidentně si ty osobně ještě neořestřihla snimi pupeční šnlru a to je velká chyba.A vašim se věc skvěle daří - vaše manželství,jak sama píšeš,je před krachem.
Pokud se ale začneš chovat jako dospělá svéprávná osoba tak ti dojde,že svůj život,tvojee štěstí a celé tvé rodiny je ve tvých rukou.
Moje rada: přestan se už chovat jak malé děcko a hled si především své nové rodiny,ta původní už svoji funkci splnila-vychovali tě a ty jsi nyní plnoletá a zodpovědná za svoje činy.Je-li to až tak třeba a možné,co nejdříve bych se odstěhovala,aby moje pův.rodina měla na tu moji co nejmenší vliv.
Pokud se chceš ovšem vrátit zpět pod maminčiny sukně,neprodlužuj agonii a trápení svému muži a svým dětem,řekni manželovi,že se vracíš k rodičům jako jejich navždy poslušná holčička a že s tebou jako se svou právoplatnou manželkou už do budoucna nemá počítat.Ovšem být s někým jen z vypočítavosti,že nyní nemám finance,tak tedy ještě od manžela nemohu odejít - to se chováš zrovna tak blbě jako vaši.
Držím palce tvému muži - bud at se co nejdříve vzpamatuješ ty a uvědomíš si,kde je ted tvoje místo a život anebo at si co nejdříve najde partnerku,která chce žít především s nim a ne že pořád nechá vrtat své rodiče do již nové rodiny.Si už dost stará na to všechno,aby sis dala dohromady 2+2
|
|
| Limai | 
|
(27.6.2014 14:06:28)
Malin,můžeš si za to ale sama,když jsi tohle rodičům třináct let dovolila.Ty asi budeš taková ta hodná poslušná holčička,která byla vychovaná v tom,že rodiče musíš poslouchat a musíš je poslouchat i tehdy,když jsi dospělá.Někteří rodiče takovou utkvělou představou trpí,můj otec určitě,akorát že u mě nemá s takovým přístupem šanci..Problém je v tom,že oni tě jako dospělou vůbec neberou,pro ně jsi zůstala dítětem a oni se k tobě jako k dítěti pořád chovají.Takže se začni chovat dospěle,když chceš,aby s tebou jako s dospělou bylo jednáno.
|
|
| Silvie03 | 
|
(27.6.2014 15:04:14)
Malin, jak často se vídáš se svými rodiči? Podle toho, co píšeš, to vypadá, že jste na sebe fixovaní a že se nehodlají smířit s tvojí samostatností.
Na druhou stranu manžel nemá co mluvit do toho, komu oni věnují svůj majetek. Pokud by to mělo někomu vadit, tak leda tobě.
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 15:38:59)
Právě že moc často ne, dělí nás určitá dojezdová vzdálenost takže na každodenní styk to rozhodně není, jsme spolu cca 5x do roka na více dní (my u nich nebo oni u nás, střídáme se).
|
|
|
| Alraune |
|
(27.6.2014 15:34:53)
Na rozdíl od většiny diskutérů si myslím, že žádná nová rodina neexistuje, existuje jen jedna široká rodina, která sice nemusí být milující, ale to neznamená, že člověk už nepatří k rodině původní. Vymezit se proti oběma stranám řešením je, protože dnes už zakladatelka není v pozici dítěte, které musí poslouchat, ale pokud má vazby ke svým rodičům, je blbost je rušit.
Mimochodem, manžel by od rodiny majetek přijal?
|
| Kudla2 | 
|
(27.6.2014 16:49:41)
Já si myslím, že pokud je manžel normální člověk, tak bych se postavila za něho proti své "původní" rodině, ale ne tak, že bych proti nim soptila nebo intrikovala, pouze tak, že v případném sporu bych se postavila na jeho stranu (a vyříkala si to s ním v soukromí).
Ovšem tady mi velmi smrdí to, že manžel Malin zakazuje se s rodiči stýkat. To je absolutně nepřípustné a nemá na to právo. Ovšem má plné právo nestýkat se s nimi ON (což by zase měla pochopit Malin, ale ona s tím patrně problém nemá), manželce a dětem to nemá co zakazovat. Jsou to její rodiče a jejich prarodiče. Malin by se ale měla ostře vymezit, pokud jí nebo dětem budou chtít valit klíny do hlavy, jak je táta špatnej.
|
| slečna Tilly |
|
(27.6.2014 17:06:54)
Stýkat se s nimi mi nezakazuje, ovšem vidí to velice nerad a byl by nejradši kdybychom kontakty přerušili.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(27.6.2014 17:23:50)
Malin, podle tvého popisu se fakt nedivím
|
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(27.6.2014 18:29:50)
Napíšu ideální řešení, ale je mi jasné, že po 13 letech bude dost nereálné. Rodiče samozřejmě mají právo vyjádřit nespokojenost s Tvou volbou partnera, ale měli by ji respektovat a nemají právo tě tlačit do rozvodu (pokud manžel není alkoholik, násilník gambler apod.).Píšeš, že se s rodiči vidíš jen několikrát do roka, proč v tom nepokračovat? Manžel se s nimi stýkat nemusí, ale ani on nemá právo Ti kontakt zakazovat. Obě strany by se měli zdržet kritických komentářů a neměli by tě štvát proti druhé straně. Oni se spolu bavit nemusejí, Ty máš právo se stýkat s oběma stranami. V širší rodině máme podobný případ a jde to. Jenže po tolika letech a "zlé krve" nevím, nevím, jestli to půjde u vás.
Jo a majetek bych do toho netahala, to je jen věc rodičů, jak s ním naloží.
|
| Kudla2 |
|
(27.6.2014 18:31:37)
Dášo
|
|
|
| Arien+2 | •
|
(27.6.2014 21:29:13)
Obecně bych řekla že mají stát manželé při sobě, na druhou stranu rodiče jsou prostě jednou rodiče, a zakazovat s nimi kontakt ženě a dětem je podle mně dost přes čáru.
Ale ono je opravdu těžko posoudit na základě tak málo informací, na nějaké soudy kdo je ten "špatný" zda rodiče nebo manžel bych byla opatrná. Ono to pozadí může být daleko složitější.
Viz před časem tu jiná diskutující řešila dost podobný dotaz, nicméně když začala postupně přidávat další informace, tak mi z toho nakonec vyšlo, že rodiče mají naprostou pravdu, že se dotyčná má fakt raději rozvést. A to že jí podobně "nedali" peníze bylo od nich nanejvýš rozvážné. Neříkám že je to případ i tady zakladatelky, ale může to být složitější než se zdá.
Proč vlastně rodiče tak manžela nesnáší? Já nevěřím že je to většinou tak jednoduché, že prostě jim jen "nesedl", i když i takoví asi existují, ale dost často vidí věci které jejich dítě nevidí, nebo vidět nechce. I když i tak existuje určitá hranice jak to dávat dítěti najevo, prostě každý má právo na "svůj" život i na své "chyby", i kdyby byly jen z pohledu z rodičů.
|
|
| Kudla2 |
|
(27.6.2014 23:27:16)
Hello,
principiálně jsem taky pro to, že partner(ka) se má v případě konfliktu postavit za toho druhého proti rodičům, ale opravdu nemá co zakazovat tomu druhému, aby se se svými rodiči stýkal.. co to je?
Tady bych pochybovala, že to je partner, za kterého se mi CHCE stavět - fór partnerství je právě v tom, že partneři drží spolu a ne že ještě jeden druhého jakkoli podpichuje.
|
|
|
V její náručí
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)