| Gábi40 | 
 |
(1.10.2014 21:39:22)
Dobrý den,ráda bych slyšela nestranný názor,jak řešit tuto situaci.Mám sestru o 5let mladší.Je doma,nechodí 12let do práce,protože se stará o nemocné dítě.Má těžký život,ale bohužel se nesnaží ho nijak řešit.Vím,že to má omezené s nemocným dítětem,ale má manžela a druhé dítě,které neví co je to dovolená,nebo jen procházka.Moje maminka je vážně nemocná a chodí jí vařit a uklízet.Poslední rok se mi zdá,že sestra začíná vyhledávat svoje nemoci,které se nikdy neprokážou.Začalo to údajným astmatem,dusí se prý při pohledu na nepořádek,propast nebo mrakodrapy v televizi.Následovala lupenka,kterou nechce prý moc ukazovat,když mi jí ukáže na ruce,není téměř nic vidět,prý to bývá horší.Pocit na omdlení a musí si přes den několikrát lehnout,jinak by spadla.Velké bolesti v zádech,nevydrží prý ani dovařit.Před pár měsíci přišla dokonce s podezřením na rakovinu nadledvinek,že se hodně potí a přibírá velmi na váze.Když jsem se opakovaně ptala na výsledky,prý neměla čas tam jít a tak to vyšumělo.Před pár týdny údajná rakovina v pátěři,prý musí podstoupit mag.rezonanci a vyšetření Pet.Když jsem jí říkala,jestli musela jít u Pet nalačno,začala se rozčilovat,že se to jmenovalo jinak,že ať se nestarám.Výsledky teď údajně došly a jsou negativní,stejně prý není vyloučená rakovina kostí,ale odběr jí nebudou dělat pro velké riziko.Máma se tím velmi trápí,léčí se s depresemi.Já také hledám na netu a bojím se,že jí něco bude a nakonec nic,vidím ji před obchodem rozesmátou a jak mě uvidí,nasadí obličej trpícího a prý se jí motá hlava a mluví pomalu,že prý sotva dýchá.Je to moje sestra,mám ji ráda.Když máma potřebuje nějakou pomoc,sestře nikdy neřekne.Já sama mám občas zdrav.problémy a ani to nikomu neříkám,sama si jedu k lékaři.Sestra vyžaduje odvoz manželem a máma jí hlídá děti.Máma ji lituje,já už se bojím něco říct.Když se jí nabídnu,že ji na vyšetření zavezu,prý je fixovaná na manžela.Co s tím,máma je hotová,já mám také svou rodinu,denně řeším sms,co se stalo a nakonec nic,třeba modřina od odběru krve.Manžel už je taky naštvaný,že pořád telefonuju,ruším kvůli tomu svoje domluvené věci,vozím mámu k sestře,švagr podniká a skoro to neřeší.Děkuji moc Gábina
|
| el + 2 | 
|
(1.10.2014 21:51:37)
Těžko říct, jestli fakt má fyzické potíže... ale psychické asi každopádně... nechtěla by se třeba někam dojít vypovídat? Ty sama v tom asi nic moc dělat nemůžeš 
|
| Gábi40 |
|
(1.10.2014 22:01:50)
Moje sestra mimo jiné nakupuje věci ve velkém.Například 1halenku má ve všech možných barvách,laků na nehty tak 400ks.Ani to nespotřebuje,doma děsný nepořádek.Manžel jí to taky vyčítá,když nemá třeba vypráno a to mají pračku i sušičku.Když za ní dojdu,sedí u počítače a její dítě pročůrané leží v postýlce.Předemnou začne přebalovat.Byla u psychologa na radu manžela,mě i mámy.Byla tam 2krát a prý všechno dělá dobře a psycholožka jí řekla,že za ní její problémy stejně nikdo nevyřeší.
|
| Chrysantéma | 
|
(2.10.2014 14:09:24)
Sestra si zvykla na rodinný full-servis a bojí se,že o něj příjde,tak volí všemožné "cesty".Tohle za ni opravdu nikdo nevyřeší.Pokud její manžel podniká a nic moc neřeší,může to být taky "volání o pomoc" z nedostatku pozornosti z té "správné strany" a potřeba si manžela připoutat...
|
| A. | •
|
(2.10.2014 14:18:46)
takybych sázela na depresi z důsledku totálního vyčerpání při starosti o blízkou nemocnou osobu, měl by řešit lékař
|
|
|
|
|
| nepřihlášená | •
|
(1.10.2014 21:58:51)
co přesně znamená tohle: "Má těžký život,ale bohužel se nesnaží ho nijak řešit"
Jak myslíš, že by mohla a měla změnit svůj život? Jak hodně je nemocné její dítě?
|
| Gábi40 |
|
(1.10.2014 22:08:34)
Její dítě má dětskou mozkovou obrnu.Sestra má peníze,aby mohla jet na výlet,dovolenou,lázně,setkat se s kamarádkami,rodinou.Myslím,že je spousta rodin s takovými dětmi a žijí pěkně,radují se.Ona rezignovala a je zavřená doma,sedí celý den u počítače.Její děti téměř neznají venkovní vzduch.Neteř se třeba těší a sestra se nestihne nachystat.Kdyby máma neuvařila,budou jíst jen pečivo.Její manžel to řeší podnikáním 16h denně.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(2.10.2014 8:20:00)
tady by podle mě mohl aměl zasáhnout její manžel - on jako rodič může přece jít se zdravým děckem na výlet, může vzít postižený na nějakou akci, zařídit dovolenou - cokoliv udělat a ne nechat manželku se plácat v pocitu neustálýho kolotoče péče o nemocný dítě a přitom se zavřít ve svým světě - oni to totiž udělali oba, on se zavřel do svýho pracivního světa, ona do svých nemocí, on v práci nemusí být 16 hodin denně, stejně jako ona nemusí svůj problém řešit takto.
ty můžeš navrhnout švvagrovi pomoc a opravdu mu pomoct se zaříením čehokoliv, napřed ale musíš jeho přesvědčit, že to je to, co potřebují, celá ta rodina je postižená nemocí dítěte a potřebuje psychologickou pomoc, ale určitě je někdo, kdo se těmto rodinám věnuje, přinejmenším na setkáních rodin s DMO se někdo takový najde, zkus je tam dokopat, teda halvně švagra
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 8:31:51)
Švagr to neřeší a nechce řešit.Můj manžel mi vtlouká do hlavy,že oni jsou rodina a musí fungovat jako máma a táta.Do role rodiče se pasovala moje máma,která když tam dojedu veškerou péči převzala.Jezdí k nim téměř denně,doma nemocného manžela nechává samotného.Moje námitky nevezme ani sestra ani švagr.Prý si to nedovedu představit,jaký mají život a ať se do toho nepletu.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(2.10.2014 8:47:57)
Prý si to nedovedu představit,jaký mají život a ať se do toho nepletu.
tak se do toho nepleť, to stejně nemá řešení. ty si přestaň vyčítat, že se máš líp, že proto musíš sestře pomoct, nemusíš, není to tvoje povinnost, zvlášť ne když oni toho zneužívají
tvou prioritou je tvoje rodina - děti, manžel, ty i tvá práce, a až pokud máš čas, pak můžeš (ale nemusíš) pomoct jim
takže příště hezky klidně telefon nevezmi, stejně se nic nestane, a když vezmeš, pro jistotu, tak se ujisti, že se nic neděje a řekni "promiň, nemůžu, pracuju/jedu k zubaři/jsem někde..." a nic nevysvětluj, na nic nečekej, nic neobhajuj, konsttuj a zavěs
jinak se z toho dostaneš tam, kde je tvoje sestra, a o to asi nestojíš
|
|
| Chrysantéma |
|
(2.10.2014 16:24:26)
No tak se do toho nepleť... Já dokážu pochopit,že máš sestru ráda a chceš jí pomoct..ALE pomáhat můžeš jen tam a jen tolik,kolik a kde ti to ti dotyční dovolí...nemůžeš pomáhat tam,kde to odmítají...
|
|
|
|
|
|
| Len | 
|
(1.10.2014 22:05:24)
Utek do nemoci, dusledek asi hluboke deprese. Mela jsem to cele detstvi, dospivani. Ted mam presny opak Ber to tak, z eje nemocna, starost o nemocne pribuzne, zvlast, pokud je to bez nadeje na zlepseni, je totalne vycerpavajici fyzicky i psychicky.
|
| . | •
|
(1.10.2014 22:13:32)
DMO není nemoc bez naděje na zlepšení. Spousta lidí s ní prožije plnohodnotný život, děcka jezdí po výletech, sportují... Jenže samozřejmě péče o ně je náročná. Nechce zakladatelka třebas to její dítko občas někam vzít nebo pohlídat, nepomohlo by to?
|
| Gábi40 |
|
(1.10.2014 22:27:48)
Kdykoliv já něco navrnu,např.jsem jí řekla,že moje bývalá spolužačka má také dítě s DMO a jestli by nechtěla s ní seznámit,mohly by si psát nebo se i sejít,vyměnit rady ohledně starosti o takové děti.Sestra to bere jako nevyžádanou radu.Jen jsem s tím začala,máma mě utnula se slovy ať toho nechám.Tak už se to snažím neřešit,ale myslím na to denně.Už jsem i někdy naštvaná,takový pocit,že sestra mámu zneužívá a své problémy nafoukne ještě víc,než jsou.Máma jí kopy prášků a sestřin inhalátor na astma nikdy neviděl ani její manžel.
|
| Viola |
|
(1.10.2014 22:42:09)
Zní to drsně, ale zkus víc žít vlastní život a od rodiny se citově/duševně trochu odpoutat. Ať sestra je či není duševně nemocná (deprese nebo kdoví co), tak si zkus srovnat v hlavě, že Ty nejsi povinná se od ní (ani skrze maminku) nechat využívat až zneužívat, citově vydírat...
Někdo prostě umí svoje starosti (malé i skutečně velké) bezvadně prodat a vybudovat si pozici "největšího chudáka na světě, kterému je přeci sprosté a bezohledné nepomoct". Znám tuhle manipulaci osobně, velmi zblízka (a nechci soudit, jestli ji Tvoje sestra dělá vědomě z vypočítavosti či nevědomky z nemoci). Tvoje maminka se rozhodla, že se tím nechá semlít a vysát až na kost, je to její volba, byť to Tebe asi drtí, protože maminku máš jen jednu (nakonec sestru taky). Ale uvědom si, že Ty se tím nechat semlít a skákat jak si sestra "rozmařile" pískne, fakt nemusíš.
Omlouvám se, že píšu drsně, ale velmi dobře vím o čem mluvím, ačkoli já to znám trochu jinak (ale zas ne tak moc jinak.)
|
|
| babiki | 
|
(1.10.2014 23:30:38)
Je nemocna psychicky, potrebuje psychiatra Ne kazdy zvladne peci o postizene dite, je nemocna, nemuze za to.
|
|
|
|
|
| x x |
|
(1.10.2014 23:32:04)
Hele a proč to řešíš Ty. Měnila bys s ní? Nějak nechápu, co vlastně chceš slyšet? Tak se víc odpoutej od rodiny a žij vlastní život.
|
| babiki |
|
(1.10.2014 23:35:35)
No asi ji ma rada a je ji to lito jaky ma posrany zivot, me by taky trapilo kdyby to byla moje sestra
|
| x x |
|
(2.10.2014 7:28:47)
Pochopitelně, ale toto je asi už fakt moc. Nikdo za ni její život žít nebude.
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 8:27:38)
Já za ní samozřejmě žít život nebudu,ale není to zdaleka jen její problém.Nastávají situace,které ovlivňují i mě,moji rodinu.Kolikrát se stalo,že sestra např.potřebuje do nemocnice a volá mi pár hodin předem.Její manžel je prý v práci.Já pracuji doma,mám objednané lidi,které musím rušit,ruším synovu besídku,dceři zubaře,protože když to neudělám a nevyhovím,poslouchám,že ona to má těžší.Pak dojedu domů a manžel mi vyčítá,že je to zdraví našich dětí nebo moje,že jsem měla odmítnout a jet s dcerou k zubaři nebo když zruším zákazníka,že je to moje práce a sestru měl vézt její manžel.Nebo když sestra potřebuje pohlídat děti moji mámou,volá mi máma,ať pro ni dojedu.Já všeho nechám,dovezu ji k sestře a její manžel chodí se psem na procházce.Neumím odmítnout vlastně nikdy,několikrát jsem slyšela tu větu a měnila bys?Pomůžu ráda a od srdce,ale letos jsem si třeba dovolila jet s dcerou na týden na kolo na dovolenou a celou cestu zpět jsem měla zasypaný mobil sms,že oni také nikam nejezdí a že moje máma potřebovala zavézt tátu na vyšetření a musel jet švagr,který podniká.Ale to já taky podnikám a jezdím jen já a jednou si dovolím jet s dcerou a poslouchám výčitky půl roku.Stačí,když mi třeba sestra zavolá a já mám doma návštěvu.Nesmím jí říct,že mám návštěvu,ona bude mluvit třeba půl hod.Jednou jsem se jí omluvila,že mám doma kamarádku,že se jí ozvu za chvilku až odejde a ona mi položila telefon.Za chvíli zpráva od mámy,že sestra je doma zavřená a žárlí na moji kamarádku,že jsem jí to neměla říkat.Tak jsem měla jako kamarádku nechat sedět hodinu v obýváku až mi sestra řekne o své tchýni?Někdy opravdu nevím,jak se zachovat.Sestra kamarádky nemá žádné,s každou se vždycky pohádá,že se údajně špatně zachovala,závidí jí peníze apod.
|
| Pavla | •
|
(2.10.2014 8:43:15)
Gabi, o to vic musis jasne vymezit hranice i vuci ni i vuci mame..Hele ja mam taky postizeny dite. o druhe dite jsem se nekolik let marne pokousela.. Segra ma tri zdrave deti.A nikdy bymne nenapdlo na ni zarlit..
Proc si tvoje segra neudela ridicak? Asi maji penez dost, aby mela svoje auto. Nehledena to, ze by na nej dostali cast penez.
Budes za spatnou i pred mamou. Tim, ze ji pomahas ji nepomahas, aby svoji situaci zvladala..
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 8:55:57)
Sestra řidičák má,auta má dvě.
|
| Pavla | •
|
(2.10.2014 9:07:59)
Tak proc nejezdi sama? Existuji treba stacionare nebo domaci pece..Ale to si musi aktivne hledat sama, Nenech se vydirat a zneuzivat. Oni to muzou zvkladnout bez tvoji pomoci.
To ze ti mamka rika A MENILA BYS?....Je sprosta manipulace asi bych to mame priste rekla. Tvoje segra si hraje na obet..
S tou dovolenou nebo kamaradkami. Moje dite se nikdy nenuci cist a psat. Segra ma ted od letoska dve deti na prestiznim gymnaziu a ja ji to uprime preji, protoze ji a jemam rada. Oni zas maji radi nas. A taky vidim, ze segra tomav necem dost tezke.. Proste zarleni do vztahu mezi sestry nepatri..
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 9:22:35)
Mámě jsem to řekla mockrát.Vyšla jsem z toho jako potvora.Doma jsem pak byla s nervama hotová a sestra mi vypisovala,že jsem mámě něco řekla.2 roky jsem chodila k psychologovi,protože už si nedokážu normálně užívat život.Už se před nima bojím zasmát,protože pak poslouchám,není jak tobě.Dokonce mi máma řekla,když jsem jí řekla,že já mám taky práci,která mě živí a musím platit zdravotní a sociální,že žiju bohémský život a že na hlad nezdechnu.Ať řeknu manželovým rodičům,že mají dost.Nedávno jsem rušila svoje vyšetření na endokrinologii,kam chodím každý půlrok na kontroly,protože sestra měla jet na magnet.rezonanci,kam přece nemůže jet sama.Má strach z uzavřených prostor,astma.Máma na mě řvala,že sestra tam jet prostě musí a já budu hlídat nemocného tátu,který na tom byl zle.Máma,že bude hlídat nemocné vnouče.Doslova mi řekla ku...je to tvoje sestra.Moje vyšetření jsem odložila za 2měsíce.Manžel už je na mě naštvaný,já nevím,co je vlastně dobré udělat v takové situaci.Neumím odmítnout.Mně přijde jako normální,že její manžel vezme sestru a jejich dítě,zaveze ji teda na vyšetření a s dítětem pochodí v kočárku po parku,který je u nemocnice.To ale nesmím ani vyslovit..
|
| Carollyn | 
|
(2.10.2014 13:39:28)
Gábi, ta tvoje rodina jsou normální paraziti! Našli si vhodnou oběť a budou sosat, dokud Tě nevysají. A nezlob se, ale tvoje máti je taky pěkný dáreček! Rada by byla, odstřihnout se, odstěhovat se někam daleko... Což asi neuděláš, ale rozhodně už ze sebe nedělej blba, co bude skákat, jak oni pískají. Že je tvůj manžel naštvaný se vůbec nedivím, já bych takové příbuzné vyliskala. Něco jiného je občasná pomoc, ale toto je zneužívání! Jak od sestry, tak od matky! Znala jsem jednu takovou starší paní, kterou taky sourozenci totálně zotročili, pořád se jenom musela starat o staré rodiče, o barák kde bydleli, sourozenci z ní jenom tahali peníze a pořád jim všem musela posluhovat! Byla z ní troska bez soukromého života, nervy nadranc, jenom se klepala. když jela na dovolenou, tak z toho vždycky bylo strašné pozdvižení, jak si něco takového může dovolit. Neodpadni jako ona, žij svůj život s manželem a dětmi, setře OBČAS pomož, ale mysli hlavně na sebe, nebo Tě zničí, zničí celou tvoji rodinu!!!
|
| Hanka | •
|
(2.10.2014 13:53:40)
Carollyn, já bych nebyla tak tvrdá. Třeba zakladatelčina máma má jistě také všeho plné kecky, nemocný manžel, o kterého trvale pečuje, k tomu dcera s nemocným dítětem (a nejspíš také psychicky nemocná!), jejíž manžel utekl do práce, a které se máma snaží pomáhat. Ve své blízké rodině mají k dispozici sestru, která dosud dělala víc, než je zdrávo, oni si zvykli - ostatně ve vyčerpávající situaci se každá nevyzkoušená cesta může zdát jako nesmírně složitá, i když objektivně není (taxÍk? A počká na mě? A co když nepřijede včas? A co když se mi udělá špatně ve výtahu? - prostě lidi v takové situaci vidí milióny překážek)... Nehleděla bych na ně jako na zlé lidi, ale na vyčerpané lidi. Jen je prostě třeba nastavit hranice a na těch trvat; to jediné je přiměje hledat a vyzkoušet i jiné cesty a přesvědčit se, že fungují. (Případně třeba pro sestru vyhledat pomoc psychiatra...)
Bez konfliktu v rodině se to ale téměř jistě neobejde, bohužel. Jenže jinak to odskáče nakonec zdravotně či problémy v manželství i zakladatelka, sesype se i ona a pak co?
|
| Hanka | •
|
(2.10.2014 13:56:40)
Jo, teda, co je ovšem hodně přes čáru, je citové vydírání ve stylu "tvoje dítě je zdravé". Na to by si měla zakladatelka najít a nacvičit nějakou odpověď a nepřipouštět debaty.
|
|
| Carollyn |
|
(2.10.2014 14:20:16)
Hanko, je to možná tvrdé, ale proto, že znám takový příklad ze života, tak vím, že "oběť" bude dělat do sebezničení, jenom aby vyhověla rodině. Prostě si zvykli na to, že zakladatelka přiběhne, jak písknou a nechápou, že má svoje problémy, rodinu, práci... Teda, oni to samozřejmě CHÁPOU, ale sestra je na piedestalu a všichni ostatní musí stranou a posluhovat jí. Podle mě je to pro ně prostě pohodlné. Problém je taky v jejím soukromém podnikání, je jaksi kdykoliv volná, kdyby dělala přesně od - do bez možnosti odchodu, tak by se taky museli zařídit jinak! A šlo by to. Sestra zakladatelky není samoživitelka, má manžela, podle všeho slušně vydělávajícího, určitě by nebyl problém zaplatit nějakou asistenci. Ten švagr je celkově na ránu, toho snad ani nebudu komentovat, to by slušně nešlo! Nebo paní na úklid, když nezvládá domácnost!!! Ale to by určitě nešlo, protože bla bla bla... No a že zakladatelce matka řekla, že je ku..., protože něco dělala a neběžela hned k sestře, to považuji za vrchol! Chtělo by to psychologa hlavně pro zakladatelku, aby se jí zvýšilo sebevědomí a dokázala čelit tlaku rodiny.
|
|
|
|
| jitucha | 
|
(20.10.2014 18:40:37)
poslouchej manžela, má pravdu.
|
|
|
|
|
|
| ronniev | 
|
(2.10.2014 9:58:10)
Gábi, myslím, že ta tvoje sestra a švagříček jsou, promiň, pěkní vyčůránci a že to dítě je pro ně šikovná záminka (nepopírám, že je život s postiženým dítětem těžký, ale tohle je přes čáru). Tvůj manžel má naprostou pravdu. Kdyby šlo o občasný akutní případ, pak samozřejmě je pomoc namístě, ale pokud si z tebe dělají poskoka soustavně, nenapadlo by mě rušit ani synovu besídku, natož lékaře nebo klienty. Sestra není dítě, je dospělá a ty za ni NEJSI zodpovědná. Mám dojem, že psychologa bys potřebovala ty, aby ti někdo objektivně a nezaujatě vysvětlil, že za sestřino štěstí nezodpovídáš - ono když člověk je ovlivněný manipulátorem (a to tvoje sestra zjevně je), sám už to vidět nedokáže. A bacha, ať si kvůli povedené sestřičce nezničíš vlastní manželství - já být na místě tvého manžela, už by mi ruply nervy dávno. Nemohl by jí něco říct on? Předpokládám, že on se tak vydírat nenechá.
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 10:04:17)
Manžel je občas dost výbušný.Prosila jsem ho,ať nic neříká,když už chtěl do toho zasáhnout.Bojím se,že to rozhádá celou rodinu nadobro,nebo,že moje nemocná máma to neustojí.Manžel mi vyčítá,ať se na sebe podívám,jak jsem strhlá,že sestra nedělá oproti mně nic,že jsou celá rodina tlustí z válení u počítače,pak já je omlouvám a tak pořád dokola.
|
| ronniev |
|
(2.10.2014 13:20:52)
Já to jen tak čtu, ale působí to na mě stejně jako na tvého manžela. Já bych byla výbušná dávno. Vždyť si to sama uvědomuješ, že je to špatně a že tě zneužívají. Kdyby něco takového, jak tu píšeš ty, napsala nějaká cizí ženská v internetové diskusi, co bys jí tak asi poradila?
A obávám se, že bez "rozhádání rodiny" to nepůjde. Nebude to ale tvojí vinou, pochop. Až skončíš zhroucená v nemocnici na kapačkách, bude se sestřička taky muset bez tebe obejít. Tak si dupni dřív, než tam skončíš doopravdy.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(3.10.2014 11:11:13)
tvýmu manželovi se vůbec nedivím.
|
|
|
|
| Lexi. |
|
(2.10.2014 10:13:56)
Tvoje sestra má zřejmě psychický problém, ale psala jsi výše, že u psychologa byla a nemělo to řádný efekt.
V první řadě musíš myslet na sebe a na svou rodinu! Musíš si ponechat také svůj prostor. Až se ty zhroutíš nebo onemocníš, o tvou rodinu se postará kdo?
Musíš se vůči sestře i matce důrazně vymezit, stanovit si hranice.
- tvoje sestra to bezpochyby má těžké (nemocné dítě), jistě by jsi s ní neměnila, ale jak jí pomůže, pokud ty nepojedeš na dovolenou, nebudeš se smát, nebudeš mít návštěvy?
- pokud sestra žárlí na tvoji kamarádku, je to čistě její problém (kulantně řečeno)
- tvoji zákazníci, tvoje děti a tvoje návštěva lékaře má VŽDY přednost před sestřinými problémy - protože i vy musíte z něčeho platit účty a i ty a tvoje děti potřebujete dbát na své zdraví (upřímně - na místě tvého muže bych neskutečně řvala, pokud by jsi toto nedodržovala)
- pokud sestra nebo máma chtějí od tebe odvoz a ty nemůžeš - ať jedou taxi, psala jsi, že s penězi u nich problém není
- pokud ty nepojedeš na dovolenou, jak to zlepší situaci tvojí sestry?
- pokud sestra telefonuje a ty se nemůžeš dlouho vykecávat, řekni jí "promiň, teď nemůžu, zavolám ti později" a zavěsit
- pokud by ti máma nebo sestra cokoliv vyčítali, prostě zavěs/pošli je do háje/neodpovídej na sms
- jistě že ona to má těžší, však jí pomáháš co můžeš a pokud v tobě budou vyvolávat pocit viny, nebudeš pomáhat vůbec!
- v péči o sestru a její rodinu by se měl v první řadě angažovat její manžel, ne ty. Pokud mají dost peněz, může zajistit i placenou pomoc. On by měl řešit, že špatně pečuje o děti, nebere je ven, celý den sedí u PC... a mít ji k řešení situace
- pokud by tyto pravidla nerespektovali, asi bych s nimi přerušila kontakt. Vím že to zní tvrdě, ale sestra, s pomocí mámy, by tě za chvíli stáhla na dno.
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 10:23:30)
Lexi,souhlasím s Vámi ve všem.Tak nějak se to snažím dlouho své mámě i sestře vysvětlit.Bohužel to vždy zajede to stejných kolejí a já kdykoliv vybočím jinam,cítím vinu,že jsem sobec.
|
| Pavla | •
|
(2.10.2014 10:37:36)
Gabi,
jediny na cem, bys mela zapracovat, je naucit se rikat NE bez pocitu vinny. Oni s tebou fakt manipuluji a citove te vydiraji.
Oni maji dost prostredku na to, aby situaci zvladali sami. Chapu, ze ti jich je lito. Ale oni toho sprste vyzivaji. Ty nejsi zopovedna za zivot a stesti. Je to smutne, ze jsou na tomtak, ale je to jejich zivot..
|
| Pavla | •
|
(2.10.2014 10:58:28)
Neco jsem nasla k citovemu vydirani.
http://zeny.e15.cz/clanek/sex-a-vztahy/nenechte-se-citove-vydirat
Zjednoduseny clanek, alespon pro zacatek. Mozna je dobry si uvedomit pokud jim stale budes ustupovat,ze se nezavdecis. Ikdybys se k ni nastehovala a strala se o ni 24 hod. denne. Tak porad zustanes pro ne ta co male v zivote stesti a segra smulu..
A kdyz se naucis rikat NE, tak pravdepodobne zjistis, ze oni si poradi i bez tebe. Mozna bude nejakou dobu napjaty, ale casem se to pravdepodbne srvona. Tim, ze reknes ne. Jim nastavis zrcadlo, amaji sanci na osbni rust..
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 11:19:05)
Děkuju
|
|
|
|
| Lexi. |
|
(2.10.2014 10:49:54)
Nic jim nevysvětluj, konej. Sestra potřebuje odvézt k lékaři? Sorry, dnes to nepůjde, mám až do 3 hodin nasmlouvané lidi a od půl čtvrté jdu s Aničkou k zubaři. Jestli její manžel nemůže, ať si zavolá taxi. Hotovo, nepřipouštět diskuzi, v případě nutnosti prostě zavěsit.
Musíš se oprostit od toho, cítit vinu - musíš se to naučit. Bude to těžké, ale musíš, jinak tě to semele. Možná zkus sama navštívit psychologa, aby ti s tímto pomohl.
Když budeš mít tendenci zrušit návštěvu lékaře, řekni si - když já onemocním a zhroutím se, kdo se postará o mě a o mé děti?
Když budeš mít tendenci zrušit dětem návštěvu lékaře - kdo jiný se o ně má postarat než já?
Když zrušíš účast na synově besídce, jak uneseš jeho smutek?
Když budeš odmítat zákazníky - kdo vám potom pomůže s placením složenek?
Klidně nech manžela ať udělá kravál - co se tím zhorší? A jeho se ta situace také týká, má právo do ní mluvit. Chceš, aby se vám rozpadlo manželství?
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(3.10.2014 11:08:52)
ano, měla jsi odmítnout - protože jsi taky v práci, stejně, jako její manžel. ať si zavolá taxíka.
|
|
|
|
| Cimbur | 
|
(2.10.2014 8:33:09)
Asi tak..
|
|
|
|
| Cimbur |
|
(2.10.2014 8:31:59)
Tam bude hlubší problém, než jen hypochondrie jako taková. Bude potřebovat práci s psychologem, až si to sama připustí.
|
|
| Stará Misule | 
|
(2.10.2014 9:12:59)
Rekla bych,ze je velka chyba,kdyz bezis hned,na ukor sve rodiny.Nedelej to,budes si to jednou vycitat,a nikdo to neoceni.Ani mamka,ani sestra.Oni v tobe zivi vycitky,ze Ty mas zdrave dite,a oni ne.A Ty to vnitrne vnimas.Bohuzel mam pocit,ze i mamka ti to ma za zle.Zkus se trochu odpoutat,pokud maji postizene decko,musi se tak zaridit i tatinek,ktery evidentne utika od problemu do prace,a vyreste si to sami.
Taky mam postizenou dceru,sice ne tolik,jen "mentalne pomalou",a druha je zdrava.Ale to je zivot,a nekopu kolem sebe,co bych z toho mela.
Stuj za svou rodinou,a nauc se rikat NE!
Drzim palce
|
|
| Persepolis | 
|
(2.10.2014 9:19:59)
Myslím si, že tvoje sestra má nějakou psychickou nemoc. Může to třeba být nějaký typ deprese? Není schopná v sobě najít sílu aby normálně fungovala a svádí to na nemoci.
Asi by to chtělo nějakou psychologickou pomoc, ale to za ní nevyřešíš. Tady by se měl angažovat manžel.
|
|
| Limai | 
|
(2.10.2014 9:59:08)
Přečetla jsem si diskuzi a skoro bych to u tvé sestry tipla na maniodepresi,podle toho co píšeš.
|
|
| Eilatt |
|
(2.10.2014 11:40:19)
Tvá sestra by asi potřebovala psychiatra (vypadá to na nějakou psychickou poruchu) a ty psychologa a tréning asertivity. necháš sebou manipulovat matkou a sestrou na úkor sebe, tvé rodiny a dětí, to není dobře. nakonec na to můžeš dojet ty, protože se budete hádat s manželem a jemu může jednou taky dojít trpělivost.
nejsi zodpovědná za to, jak žije, jak se cítí a jak si zkazila život tvoje sestra a asi i tvoje matka. Sestra to nemá jednoduché, ale měla by se íéčit, navíc to musí v první řadě řešit i její manžel a otec jejích dětí. jestli se matka nechá vmanipulovat do role otroka v sestřině domácnosti, její problém, ale ty si žij svůj život.
Pomoct sestře semtam můžeš, ale stanovila bych si priority a určité hranice té pomoci, pak už to není pomoc, ale zneužívání.
Sestra je nejspíš hypochondr, nikdy bych už ji nikam nevezla, pokud by to znamenalo, že se musím nějak omezit já. Má auto, řidičák, mažela, existuje taxi a mhd. A tak ybch pokračovala i v další pomoci, vzala byh občas ven její děti třeba, ale nesmí se z toho stát povinnost atd.
zapracuj na sobě, pak můžeš třeba i líp pomoci celé rodině, i dkyž možná je to marné a jediná šance, jak se nezbláznit je částečně je odstřihnout a být za černou ovci...
|
|
| vlad. | 
|
(2.10.2014 11:50:20)
Gábi, v rámci zachování tvého duševního zdraví si musíš vymezit hranice a nenechat se manipulovat a citově vydírat, ani od sestry ani od matky. Tvoje rodina - tvé děti a manžel, to je tvoje primární starost. Sestra má zdravého a vydělávajícího manžela, takže bych péči naprosto v klidu delegovala na něj, pokud nemůže osobně, může si to zaplatit. A to i za cenu, že v sestře a matce vzbudí nevoli. Pomohla bych, pokud by mi to nenarušovalo program s dětmi a práci a veškeré výčitky bych ihned přerušila. Manžel má pravdu
|
|
| Hanka | •
|
(2.10.2014 13:44:00)
Gabi,
musíš stanovit hranice a stát si za nimi přes nátlak, který jistě přijde.
Sedla bych si a sepsala bych si pro sebe, co pro sestru chceš a hodláš dělat, i jak často (třeba pravidelné hlídání nemocného dítěte 1x za měsíc, návštěva s pomocí 1x za čtrnáct dnů, já nevím co). Pak bych naopak napsala seznam, co nechceš a nehodláš dělat (neplánované cesty k lékaři, telefonické hovory v pracovní době, víc než 3 sms či 20 miunut hovoru denně, prostě jak to cítíš). S tím hle bych šla za manželem, co on na to, a domluvila se s ním, že ti pomůže se hájit (a ocenila bych, že má zájem o to, aby ses nestrhala, i o vaši rodinu) - třeba kdyby s tebou šel jako morální opora, až ten návrh, co můžeš a chceš dělat, budeš předkládat sestře - a nejlépe, kdyby u toho byl i její manžel. V klidu, vstřícně bych jim řekla něco ve smyslu "podívejte, rádi pomůžeme, ale i my máme vlastní starosti, a to, že máme zdravé děti, je štěstí, ale za vaše neštěstí nemůžeme. Tohle pro vás můžeme dělat." Stejně dojde pravděpodobně k výbuchu, ale seznam bych jim tam prostě nechala a odešla bych. Je zbytečné se bránit a zdůvodňovat, prostě říct své, na tom trvat, když bude situace gradovat, rozloučit se. (A pak zajít s manželem na vínko pro uklidněnou nebo tak)
Sama pro sebe si třeba můžeš napsat, co v těch tebou odmítnutých případech může sestra dělat - ne pro ni, ale aby sis byla ty sama jistější, že ji nenecháváš bezmocnou.
Možná, pokud si nejsi jistá v kramflekách, můžeš vše mimo předem dohodnuté věci přehrávat na manžela, s tím, že se "musíš zeptat". Sice ti to může připadat blbé, ale to ne by pak neleželo jen na tobě (a s manželem byste se na modelové situace dohodli předem, v případě něčeho nečekaného byste se dohodli aktuálně) - a co si kdo myslí, je v tomhle případě fuk.
|
| Carollyn |
|
(2.10.2014 14:22:21)
Hanko, to jsi pěkně sepsala  ! On výbuch v rodině bude, ale horší to snad už ani být nemůže. Buď na to přistoupí, nebo se urazí a bude od nich pokoj...
|
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 16:38:08)
víte já už jsem kolikrát zkoušela hovory na toto téma.Končí to naprostým fiaskem.Kolikrát jsem říkala,že pomůžu když můžu a když nemůžu,co mám jako dělat.Když mám třeba malou dceru s horečkou a manžel je 200km pryč,nemůžu jim pomoct.Na to jsem dostalo odpově´d,že zdraví je přednější a manžel bude muset pomoct pohlídat dceru a já pomůžu u mámy.Když já na to reaguju,že tedy sestra může víc žádat pomoc manžela,že jde přece o její zdraví,odpoví mně,že jsem sprostá a že nechápu jejich život.Mně to prostě hlava nebere.Zrovna zítra má jet můj táta na vyšetření,moje máma bude hlídat u sestry.Tátu jsem měla obstarat já.Manžel se mně nabídl,že pojede místo mě ať můžu z toho kolotoče vypadnout a já ať si zajdu k holiči,kde jsem nebyla půl roku.Byla jsem šťastná jak blecha.Máma to okomentovala,že jsem jí to slíbila,že manžel nebude vědět,co u tátového doktora říkat,že on s ním nežije a táta špatně mluví.Už i táta řekl,že to kdyžtak napíše a že všechno,co je potřeba se mému manželovi vysvětlí.Dopadlo to 15sms,že dělám problémy a komplikuju to,že kdyby to věděla,že by neslíbila hlídání.Do toho píše sestra,že ona po mně nic nechce,že ať si jdu po kamarádkách,které jsou a byly mi přednější.Je to fakt nápor na psychiku.do toho mi zavolal svobodný bratranec,že mu ruplo v zádech a jestli ho prý nezavezu na pohotovost!Je pravda,že každý bere,že jsem vlastně doma nic nedělám.Přitom někdy pracuju do noci.A nejhorší je,že všichni to berou buď tak,jak chceme,nebo teda nic,když ty jsi taková.
|
| Hanka | •
|
(2.10.2014 18:02:13)
Gabi,
no tak pokud to berou takto, tak se zdravě naštvi a řekni "no tak tedy nic"! Fakt! Však oni si poradí a bídně nezahynou.
|
| adelaide k. | 
|
(2.10.2014 18:12:36)
Edit: zdvojený příspěvek.
|
|
| adelaide k. |
|
(2.10.2014 18:13:00)
Jasně že nezahynou a když to pár krát uděláš se staženým zadkem, uleví se nakonec i tobě.
|
|
|
| adelaide k. |
|
(2.10.2014 18:11:51)
Gábi, hovory jsou na nic. Z nich nakonec vy jdeš vždycky jako hydra.
Ber to prakticky. Ta poslední situace... Ty přijdeš s nějakým řešením které je víceméně bezproblémové pro všechny. Sestra a matka se v tom šťourají, vyčítatají, prudí až nakonec ty zrušiš svůj program a jede se podle nich. A proč? Protože ony to tak chtějí, to je fakt jediný důvod. Jediná varianta jak se stomu bránit je vymezit své hranice ( v tomhle případě "s tátou pojede manžel a já jdu k holiči) a na všechny ostatní řeči reagovat konstatováním, že je to možné pouze takto. A pokud dojde na "tak my si to ošéfujeme sami, když jsi tak zlá/nevstřícná/sobecká/..." tak to přijmout jako jejich rozhodnutí.
Ty jsi vstřícná k nim a jejich pocitům, ale oni ůplně kašlu na tebe a tvé pocity. Tak to buď ty kdo je ohlídat. Nejsi zodpovědná ani za jejich životy ani za jejich pocity.
Potřebovala bys kurz asertivity.
|
|
| Eilatt |
|
(2.10.2014 18:16:45)
Tý jo, ty tě vydírají jak divé. Musíš si asi dupnout a stát za svým, že pomoc ano, ale ne podle jejich diktátu. Na sms-ky a urážky nereagovat, nevysvětlovat, neobhajovat se. Naučit se říkat ne, jinak na to dojedeš.
Stejně jsi za tu špatnou a zlou, navíc skáčeš jak rodina píská, tak holt budeš pořád za tu špatnou, ale nenecháš se už citově vydírat a manipulovat a zneužívat. Jakmile uvidí, že už nehraješ jejich hru, třeba na tebe přestanou tolik tlačit. Někteří lidi jdou tak daleko, kam je pustíš.
Být tebou, tak zkusím ještě nějakého psychologa, ty mi připadáš jak malá vystrašená holčička, na ketrou stačí nějaké citové vydíráníčko, vzbudit pocit viny a radši uděláš, co se po tobě chce. Třeba se pletu, ale vztahy ve tvé rodině nejsou normální.
|
| Gábi40 |
|
(2.10.2014 21:57:06)
Ono je to pro mě těžké odmítnout.Já třeba když vidím nevlastního tátu,ja slyší,jak se s mámou dohaduju a říkám si,že je nemocný a čeká,kdo ho zaveze do nemocnice,když sám nemůže,cítím se hrozně trapně,že já mám jít k holiči.Myslím,že ten pocit viny mám vypěstovaný už od dětství.Můj biologický otec mě pořád zhazoval,po rozvodu rodičů máma velké deprese a taky se na mě kolikrát utrhla.Ale pak se to na chvíli srovnalo,bohužel do chvíle,když se narodilo postižené dítě sestře.Pořád jsem za tu malou holku,která se bojí problémů a tak radši ustupuje a sama se tím ničí..Ale vnitřně cítím,že to není dobře,proto jsem se tady vypovídala a všem moc díky za názory.
|
| Kudla2 | 
|
(2.10.2014 22:13:14)
Gábi, já Ti moc držím palce, taky jsem občas taková "trubka", co má pocit, že i když se může přetrhnout, tak dělá málo, tak tomu rozumím. Já nemám naštěstí okolo sebe takové vyděrače jako Ty, ale vím, že bych byla úplně v pr..li, pokud by to byl někdo, na kom by mi fakt záleželo.
Tvůj muž má úplnou pravdu. Když se na to podíváš střízlivýma očima, tak přece NIKDO, ani ti nejbližší, nemají právo po Tobě chtít, abys se vším praštila, ani s vlastní zábavou, a dokonce s doktory vlastními nebo pro dítě  a přiběhla hned jak písknou. Přece pomáháš a ne málo, není to, že by ses na ně úplně vykašlala. A to, že někdy ani blízcí nemůžou, je ÚPLNĚ NORMÁLNÍ, zato je nenormální se na ně kvůli tomu zlobit.
Napiš si třeba na papír, co všechno jsi pro ně v poslední době udělala, abys měla sama pro sebe nějakou oporu a nezaváhala jsi, až to zase na Tebe zkusí. Holky tu radí dobře, abys nabídla to, co nabídnout můžeš a chceš, abys nepoškodila svou vlastní rodinu a sebe, a pokud jim to nebude dost dobré, no tak ať se starají samy Sestra má peněz dost, tak si může vzít taxíka, odvézt ji manžel nebo se může odvézt sama - vidíš, že tady je ještě x dalších možností, že nejsi jediná, na které by to všechno viselo.
Úplně mám vztek za Tebe, že někdo dokáže takto zneužívat vlastní dceru a sestru! Ale ony to asi jinak neumějí, nemyslím, že je to od nich zlá vůle, ony jsou jen naučené, že jim to funguje a dokud jim to fungovat bude, tak to budou dělat. Nedej se! Pro svůj klid pro ně tedy občas něco udělej, ale tak, jak to bude vyhovovat Tobě, nepřizpůsobuj se ve všem! Když se budou zlobit, tak ať se zlobí, Ty si uvědom, že to není Tvůj problém, ale jejich. Tvůj problém je, že se tím trápíš, a to budeš muset vyřešit. Z mé zkušenosti vím, že úplně nejtěžší je přesvědčit sama sebe, že tím, že sama mám taky nějaké potřeby, tak nejsem žádná hyena.
Tak se drž! A nenechej s sebou vláčet, neboj se být za tu hnusnou, však to neznamená, že jim pomoc utneš úplně, jen ji budeš dělat v rámci svých sil a ne daleko za ně. Však ony se to časem naučí, a jestli ne, tak bude myslím méně škodlivé se od toho odstřihnout, než se nechat pořád vycucávat.
|
| Kudla2 |
|
(2.10.2014 22:18:46)
ještě mě napadá, třeba s tím tatínkem, jestli máš svědomí z toho, že se dohadujete před ním - můžeš říct, že teď sama nemůžeš, ale navrhnout nějaké alternativní řešení (taxíka, nebo existují služby, které rozvážejí pacienty po špitálech). Případně s matkou dohodnout nějaký harmonogram, kdy můžeš Ty a kdy si to musí zařídit jinak.
Fakt držím palce, ať to ustojíš, musíš být hlavně Ty sama přesvědčená, že nejsi žádná hyena a že máš právo taky občas říct NE, a jenom tak to dáš. Pokud se sama budeš cítit provinile, že máš i Ty nějaké potřeby, a vlastní rodinu, tak zas jen schlípneš uši a z pocitu viny (který není vůbec na místě) budeš skákat, jak ony pískají, až se úplně uskáčeš. A to prosím nedělej, byla by to velká škoda.
|
| Kubula K. |
|
(2.10.2014 22:22:58)
Gábi, jestli jsi z Prahy nebo sem můžeš dojet, udělám ti kurs asertivity zadara. Nějaký zkušenosti s tím mám a ráda získám další.
|
| Gábi40 |
|
(3.10.2014 10:18:03)
Děkuji moc za nabídku,bohužel jsem z Olomouce a nezvládám teď do Prahy dojet.Ale i tak moc děkuji za zájem,škoda,že to nejde nějak přes email.Ale dnes jsem si poprvé udělala něco podle svého,tátu veze manžel a já jdu k tomu holiči.Tak taková "první vlaštovka".Snad to nebude na další dlouhé hádky,bojím se,že manžel se už neudrží,něco řekne a já budu poslouchat,jak mámě je zle od nervů,že ji zabíjím atd.
|
| Kudla2 |
|
(3.10.2014 10:35:33)
Ahoj Gábi, tak to je super, že jsi s tím začala.
Stran těch hádek - moc bych se nekochala nadějí, že to přestane samo od sebe, protože máma je naučená, že to takto na Tebe platí a dokud nezjistí, že ne, tak to sama od sebe dělat nepřestane. Ale myslím, že trošku to máš ve svých rukou.
Kubula by Ti to určitě vysvětlila líp, ale myslím, že pro začátek je na Tobě, zda se do těch hádek necháš zavléci nebo to prostě odmítneš poslouchat (s odůvodněním proč) a odejdeš nebo položíš telefon.
Vezmi si to logicky - myslíš, že je OK, aby matka vinila dceru z toho, že je jí kvůli ní špatně a že ji ta dcera ZABÍJÍ  ? Vždyť je to šílený, jen to čtu - to by bylo pochopitelný, kdybys mámu mlátila, vyhazovala ji z domu, sprostě jí nadávala (schválně uvádím hodně absurdní příklady, protože tyhle řeči jsou taky absurdní), ale říct to dceři, která mi POMÁHÁ, seč může, a křivého slova mi neřekne, to je prostě strašně nespravedlivý a není to pravda. Přeci každá normální máma chce, aby její dítě bylo spokojený, a ne vystresovanej uzlíček nervů.
Tvoje máma je v podstatě nemocnej člověk - je v situaci, která skutečně není jednoduchá a sama ji těžko zvládá - to je asi objektivní fakt - ale snaží se tu situaci řešit naprosto nevhodným způsobem a to tím, že maximálně vydeptá tu ze svých dcer, která na takové jednání "slyší" a nechá se. Takže bych ji nebrala jako osobu a priori zlou, ale totálně bezradnou, asi něco jako malý dítě, který se hodí na zem a řve, pokud má zkušenost, že si tím něco vyřve.
Možná by nebylo na škodu sednout si nejprve S MANŽELEM a v klidu se domluvit, jaká pomoc a v jaké podobě je pro vás přijatelná tak, aby to neohrozilo vaši rodinu (protože předpokládám, že pomáhat chcete). A zkuste si pojmenovat, jakou spolupráci byste potřebovali ze strany rodičů (třeba plánovaná vyšetření oznamovat předem a slaďovat s vaším programem). Asi bych se orientovala i na to, jestli danou věc jde zařídit jinak (třeba sestra má k dispozici několik jiných možností - manžel, taxi, odvézt se sama - než se obrátí na Tebe) a nenechávat na sobě zbytečně to, co může udělat někdo jiný.
A až v tom budete mít sami jasno, tak to předestřít mámě - nabízíme takovou a takovou pomoc, rádi to pro vás uděláme, ale chceme, aby to mělo nějaký řád, protože to musíme sladit ještě se spoustou dalších činností. Jsme ochotni se o tom pobavit tak, aby to vyhovovalo i vám, ale v klidu, výčitky a nadávky poslouchat nehodláme (odcházíme).
Držím moc palce, ať se daří co nejvíc. A myslím, že pak i Tvůj manžel bude mít míň důvodů udělat scénu (což při téhle vypjatosti hrozí a ani se mu nedivím, je otázka, jestli by se tím taky trochu nepročistil vzduch).
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(3.10.2014 11:18:18)
já bych na ně klidně svýho chlapa poslala, kdybych to sama nezvládala. Jen ať jim to pěkně řekne, má pravdu.
|
|
| Kubula K. |
|
(3.10.2014 13:00:02)
Muzeme i po skypu kdybys chtela :)
|
| Kubula K. |
|
(3.10.2014 13:01:23)
Ale koukam ze uz jsi zacla sama! Skvely!!
Kazdopadne nabidka plati kdybys chtela.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(3.10.2014 11:17:22)
když budou vydírat, řekni "tohle poslouchat nebudu" a zavěs telefon. pak ho vypni, neodpovídej na vydírací sms.
|
|
| hermiona | •
|
(4.10.2014 11:27:58)
a) Situace, kdy mám nemocnou dceru a manžela fuč, by ve mně nevyvolala ani stín výčitek. Kdo jiný by se měl postarat o tvoje děti, než ty?
b) Proč má maminka hlídat u sestry, když sestra je doma? Mimoto je sobota, tak může hlídat švagr.
c) Jestliže trvají na tom, že máš jet ty a ne manžel, zavání mi to tím, že jim nejde o pomoc, ale o to, aby z tebe udělaly slouhu. Fakt bych neměla výčitky.
|
|
|
|
| Litevská...krychle | 
|
(2.10.2014 17:58:18)
ahoj,
jediné řešení, které vidím já je to, že začneš řešit SEBE. Ty pořád řešíš sestru, ale v podstatě ty sama jsi příčinnou toho, jak se cítíš. Ty neumíš zabouchnout dveře, ty sama nevíš, že nejsi zodpovědná za život svojí sestry....začni u toho, co chceš ty.
takového člověka jako je tvá sestra jsem zažila a jednoho mám v rodině, i když ne takový hardcore a co ti můžu napsat, zapomeň na větu...chtěla jsem jim vysvětlit....to není reálné, to se ti nepodaří nikdy nikdy. Je to pouze ztráta tvé energie a ubíráš své rodině, co jí patří. Nic nevysvětluj a neudávej své důvody, nikdy se ti to nepodaří.
Oznamuj pouze, co uděláš a co neuděláš.
Až se to naučíš, uleví se ti.
|
|
| Karel | •
|
(3.10.2014 11:47:31)
Jsem v podobné situaci, akorát vydírající byla mamka-hypochondr, celý život nemocná, která se zabydlela v jinak rozumně nastavené pečovatelské roli její maminky (babička se starala o pradědu, o svého manžela a nakonec vychovávala z velké části i mne). Ale ta si dokázala tu a tam najít čas na kamarádky, přátele z mládí, sousedky, vzdál. příbuzné atd.
A celý život jsem na jednu stranu nechtěl strhnout mosty, na druhou se snažil bojovat boje o hranice. Nebylo to lehké.
Nové nastavování hranic přišlo nyní, kdy maminka je z části pro reálné zdravotní problémy, z části pro psychické onemocnění s mírnou demencí a z části ze své vůle více-méně ležící. Hodně to z počátku vrazilo klín mezi mne a manželku, ale poté co se drahá polovička kvůli mé práci zapojila víc do péče, tak je dobrým druhým názorem, tvrdším než je můj, ale uvědomujeme si, že pravda je někde uprostřed. Já se učím být tvrdší, žena velkorysá... Obojí je důležité.
Malý, lehčí, náš příběh...
|
| Kudla2 |
|
(3.10.2014 12:14:38)
"poté co se drahá polovička kvůli mé práci zapojila víc do péče, tak je dobrým druhým názorem, tvrdším než je můj, ale uvědomujeme si, že pravda je někde uprostřed. Já se učím být tvrdší, žena velkorysá..."
Karle, tohle je ÚŽASNÝ řešení, tleskám vám oběma 
zažila jsem si to v mírnější podobě v situaci vás obou, takže snad můžu říct, jak strašně moc jsou obě tyhle polohy důležitý a jak je důležitý, aby se navzájem doplňovaly.
|
|
| Kudla2 |
|
(3.10.2014 12:16:09)
jo a ještě musím zatleskat jednou za to, že si oba uvědomujete, že váš názor není jediný správný a že jste ochotni uznat nutnost korekce od toho druhého a zároveň schopni ji přijmout.
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)