Tedeir |
|
(17.3.2015 10:53:18) Ahoj všem, za 2 měsíce se nám narodí holčička. Já bych chtěla, aby se jmenovala Jana po mé mamince, která zemřela, když jsem byla v pubertě. Má to tedy pro mě význam. Problém je, že přítel nechce. Jméno se mu nelíbí. S tím, abychom daly jména 2 (jedno, které vybereme spolu a druhé Jana) také nesouhlasí...jsem z toho upřímně docela špatná, že jsme se ještě nebyli schopni domluvit.. Ocitla jste se některá ve stejné situaci? Jak jste jí vyřešily? Vyrovnaly jste se s tím, že se dcera nejmenuje podle vašich představ? Byla bych ráda, pokud by se zde našel někdo, kdo byl opravdu ve stejné situaci jako já-tedy přišel o svou vlastní maminku, chce dát dceři jméno po ní, ale kvůli svému partnerovi dal jméno nakonec jiné pak ještě přítel argumentuje s tím, že by měla svátek skoro stejně jako narozeniny...což je sice pravda, ale v tom já nevidím zas až takový problém... děkuji moc za odpovědi
|
Fren |
|
(17.3.2015 10:59:44) Na jednu stranu tě chápu,jsi v tom citově angažována,ALE žiješ ted tady a se svým partnerem,budoucím rodičem vašeho dítěte,takže mě osobně by nepřišlo 2x taktní,rozumně a opravnující zrovna tebe si prosadit a to za každou cenu,jméno po zemřelé mamince,je to tvůj smutek hlavně a takové věci nemůžeš přeci míchat a vnášet mezi vás partnery.
|
Puma |
|
(17.3.2015 12:12:28) Souhlasím s Fren.
|
|
lipoo |
|
(17.3.2015 13:02:59) jojo,vždy musí být nějaký kompromis...taky nemám kluky dle svých představ,ale prostě jsme se museli shodnout...takže to bylo spíš jméno,které nevadilo ani jednomu z nás...ale jinak tě chápu,taky by mě to asi mrzelo
|
|
|
jentak | •
|
(17.3.2015 11:02:13) Nebyla jsem ve stejné situaci, ale nechápu jeho přístup - kompromis by byl 2 jména. Jen se zeptám - jak řešíte další důležité záležitosti v rodině? Nevím - já bych neustoupila - jméno má dítě na celý život, jak pak budeš s partnerem fungovat, když denně uvidíš dceru a budeš ji muset oslovovat jinak než to máš vnitřně nastavené.
|
Alena | •
|
(17.3.2015 11:13:21) "když denně uvidíš dceru a budeš ji muset oslovovat jinak než to máš vnitřně nastavené."...tak to je snad normalni, ze na jmenuu se musi shodnout oba? Kde kdo ma nejake favority a nakonec se dite jmenuje jinak - aby to vyhovovalo obema. Ja zakladtelku chapu, ze by chtela pojmenovat po mamince, ale at se na to koukam z jakekoli strany, pripada mi logictejsi jit do dohody s pritelem - je to i jeho dcera. PRedstava, ze mi manzel rekne, ze se syn bude jmenovat po mrtvem tatinkovi Marcel, me stavi do patove situace (a dve jmena mi pripadaji ulet) - jak z toho mohu vyjit? Bud budu naprosto nesmirena se jmenem ditete nebo budu za tu hroznou strasnou necitlivou, ktera nedovolila pojmenovat manzelovi syna po skvelem dedeckovi. Zkusila bych se na to podivat i z pritelovy strany.
|
|
hbf |
|
(17.3.2015 11:49:59) 2 jména jsou přesně ten druh kompromisu, který nikdo nechtěl. Paní bude poslouchat, jak tatínek říká dceři jménem,, které se paní nelíbí, a tatínek bude poslouchat oslovování dcery jménem, které se nelíbí jemu.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(17.3.2015 14:12:35) " já bych neustoupila - jméno má dítě na celý život, jak pak budeš s partnerem fungovat, když denně uvidíš dceru a budeš ji muset oslovovat jinak než to máš vnitřně nastavené"
No a kam dojdou, když přesně totéž si řekne ten partner, a také neustoupí? On je také rodič toho dítěte a také je nějak vnitřně nastavený.
|
jentak | •
|
(17.3.2015 14:16:00) Přijde na to, proč to jméno nechce, třeba je za tím něco závažnějšího. Já se do toho ale neumím vcítit, protože my se shodli a já víceméně měla poslední slovo - ale já nějak vnitřně poznala ještě v břiše pohlaví dítěte a i jaké jméno je to jediné správné. Prostě otec k dítěti přijde až když vykoukne na svět, kdežto matka s dítětem žije už dávno předtím.
|
Ropucha + 2 |
|
(17.3.2015 14:26:30) Hm, tohle já jako argument nevnímám. Ano, matka je s dítětem úžeji spjatá před jeho narozením, než otec, ale to pro mě s výběrem jména nijak nesouvisí. Oslovovat budou dítě oba rodiče, a oba rodiče mají stejné právo ovlivňovat jeho život a výchovu, včetně jeho pojmenování.
|
jentak | •
|
(17.3.2015 14:31:17) No jo - však taky v krajním případě může o jméně rozhodnout soud. Napsat snad můžeme cokoli, teď je to na pisatelce, jaké řešení zvolí.
|
Ropucha + 2 |
|
(17.3.2015 14:36:25) Jojo, však já to tak také beru, že píšeme každý za sebe a zakladatelka se nakonec musí rozhodnout také za sebe.
|
|
|
|
|
|
|
jorad3 |
|
(17.3.2015 11:02:22) A nešlo by udělat kompromis a dát jméno připomínající Janu? Bibijana, Johana - jiná podoba Jany, Adriana? Já jsem v podobné situaci nebyla protože jsem nechtěla jméno po nikom z rodiny, ale tebe chápu. Sama mám dceru Janu a překvapilo mě že je všude jediná s tím jménem. Držím palce ať vyberete nějaké pěkné jméno.
|
Lída+2 |
|
(17.3.2015 11:17:49) jorad3, my máme v rodině malou 3letou Janičku taky.....dokonce skoro čerstvě narozenou Marušku....
A manželova sestřenice dala Žofii a zatím nenarazili nikde na druhou
|
jorad3 |
|
(17.3.2015 12:08:28) Žofii bych pochopila. Dceři je skoro 9 a mám pocit že Jana už je u nás hodně exotické jméno Taky si jí všude pamatují.
|
Inaaa |
|
(17.3.2015 12:22:08) Žofie se mi líbí víc než Sophie, to se mi naopak nelíbí vůbec. Jednu baletku Žofii jsem znala, a Žofie byla i ve Štorkánových knihách, plus Dominika, tenkrát dost nezvyklá jména...
|
|
|
|
|
helča+pepin a pepinova | •
|
(17.3.2015 11:04:47) Ahojky, můj syn se jmenuje jako můj tatínek, který mi umřel, když mi bylo 23. Manžel s tím teda problém neměl. Když jsme se seznámili, tak jsem mu řekla, že když budu mit jednou kluka, bude to Honza. Jo a má svátek a za deset dnů narozky. To vůbec neřeším😊
|
|
vlad. |
|
(17.3.2015 11:05:07) Je te chapu. Pokud nesouhlasi, dve jmena jsou prijatelny kompromis. Pokud s nim dohoda neni mozna, je to smutne.
Pises pritel, co prijmeni, ocekava, ze dite bude mit po nem? Na to bych zase nikdy nebyla ochotna pristoupit ja.
|
|
Tizi |
|
(17.3.2015 11:07:56) Já si dokážu předsavit, že bych jméno navrhované partnerem nechtěla, některá se mi prostě hodně nelíbí. Ale nechápu proč má problém se dvěma jmény, to mě přijde jako vhodné řešení.
|
Alena | •
|
(17.3.2015 11:15:51) Tak lidi maji vkus ruzny. Ja nez bych dala dve krestni jmena (me to proste pripada jako stresny kyc, pokud nejde o byvalou slechtu nebo o krtiny), tak dam to, co se mi libi mene.
|
|
|
Marika Letní |
|
(17.3.2015 11:11:08) A jaké bude mít dítě příjmení, doufám, že po tobě, když nejste vzatí. Protože podle přístupu přítele mi připadá, že za pár let budeš stejně s dítětem sama.
Neempatický člověk, který necítí jak je pro tebe důležité pojmenovat dceru po zemřelé mamince. A on ani nehodlá dělat kompromisy (dát jména 2).
Ještě bych pochopila, kdyby jméno bylo neobvyklé (Kunhuta apod.), ale Jana je úplně běžné jméno. Ne, že by se mi kdo ví jak líbilo, ale umím si představit, že bych kvůli popsanému důvodu na něj přistoupila.
|
Alena | •
|
(17.3.2015 11:19:34) "A jaké bude mít dítě příjmení, doufám, že po tobě, když nejste vzatí. Protože podle přístupu přítele mi připadá, že za pár let budeš stejně s dítětem sama." Ano, to je to o cem jsem psala - pokud nevyhovis partnerce v takovehle situaci (mrtva maminka), tak ses prece strasnej necitelnej a stejne ji opustis. Ten chlap proste nema na vyber a je to sice jeho dcera, ale rozhodovat o jmenu nesmi, to se nehodi.
|
Marika Letní |
|
(17.3.2015 11:25:29) Aleno, a tobě připdá logické, aby vyhověla zakladatelka? Ta je taky v patové situaci, když chlap nechce ani kompromis - dvě jména. A to nejsem vůbec zastánce 2 jmen.
Znovu se ptám, po kom bude příjmení. To by mě opravdu zajímalo.
|
Muumi |
|
(17.3.2015 11:31:37) Jo takhle podobně jsme se dohodli my. Nebyl to teda nějaký vyloženě konflikt - ale (dnes už) manžel by býval rád, aby se dítě jmenovalo křestním jménem po něm. To já jsem nechtěla, sama mám jméno po mámě, táta se jmenuje po dědovi a bylo to oboje děsně nepraktické. Tak jsem mu navrhla, ať si vybere, jestli radši křestní jméno, nebo si já nechám svoje příjmení i po svatbě - líbilo se mi a váhala jsem. Pravil, že moje odlišné příjmení by více uráželo jeho šovinismus:) Pointa - narodila se stejně holka, u té jsme se shodli.
|
|
Alena | •
|
(17.3.2015 11:32:29) "a tobě připdá logické, aby vyhověla zakladatelka? " Vyhovela cemu? Partner trva na jmene Petra, zakladatelce se vubec nelibi, ale vyhovi mu? Nebo jaks to myslela? Me pripada logicke, aby sla zakladatelka do kompromisu. COz dve mene( z nichz jednim je Jana) pro me nejsou.Partnerovi se Jana proste nelibi (ma na to pravo), nikdy bycho ho nenutila tak pojmenovat dceru.
|
Marika Letní |
|
(17.3.2015 11:37:40) Aleno myslela jsem to tak, proč by měla ustoupit zrovna zakladatelka? Proč ne partner? Proč ten ji nutí nepojmenovat?
Jeden ustoupit musí, pokud nedají kompromisní 2 jména. Tak proč tedy MUSÍ ustoupit ona, když on nechce ani ten kompromis?!
|
jentak | •
|
(17.3.2015 11:40:46) My u jmen vždy měli tak 3 favority a manžel mi vždycky říkal - hele, uvidíš, sama poznáš, který jméno je to správný a tak se bude jmenovat.
|
|
Alena | •
|
(17.3.2015 11:45:33) Ale ja ten kompromis vazne nevidim. Partner nechce jmeno Jana, nelibi se mu.Dve jmena nejsou kompromis, vzdyt je tam porad Jana.KOmpromis je napr.chci hrozne Janu, druhej chce hrozne Petru, ale docela dobra je pro oba Lucie.
|
Luc. |
|
(17.3.2015 11:51:57) "KOmpromis je napr.chci hrozne Janu, druhej chce hrozne Petru, ale docela dobra je pro oba Lucie"
dle mého názoru je to jediná možná cesta
|
|
MÍŠA&FÍK |
|
(17.3.2015 12:06:47) Aleno, o tom, ze by mel partner nejake vysněné jméno tu rec nebyla......
|
MÍŠA&FÍK |
|
(17.3.2015 12:07:32) Pardon, ten smajlík jsem tam nedávala.......to prosím samo.....
|
|
|
|
|
|
Líza |
|
(17.3.2015 11:42:42) Já si nemyslím, že 2 jména jsou kompromis v případě, že se druhému Jana do té míry nelíbí, že nechce, aby se tak dcera jmenovala. To se nevyřeší tím, že se tak bude jmenovat, ale bude mít ještě jedno jméno navíc. Myslím, že opravdový kompromis skutečně je jméno, které nevadí ani jednomu.
|
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(17.3.2015 11:12:11) nevím jestli je to úplně to co chceš slyšet..... kdysi jsme se dohadovali o jménu pro druhého syna...já chtěla nějaké, manžel onaké....žádné společné se nám nelíbilo.....
Takže jsem řekla, že pokud se syn narodí opravdu na jeho narozeniny(termín byl na ten den určen), bude se jmenovat jak řekne on, nebudu mu do toho vůbec kecat. Papír do porodnice nebyl vyplněn, celkem bez problémů, doplnilo se to po porodu. Pokud by se narodil jindy, měla jsem volnou ruku já. Takže spravedlivě nastaveno.
Jo a syn se jmenuje jak se líbilo manželovi....mají ve stejný den narozky. Manželovi se to jméno líbí, má i toho jména bratrance....a já si zvykla.....
A syn už toto ví, dokonce i to jak jsem mu chtěla dát jméno já a kdyby byl holka byl by Julie, o by mu vybral brácha. Ani jedno z těch 2 dalších se mu nelíbí....takže nakonec snad dobrý. Manžel se mu asi strefil do vkusu.
A důvod proč jsem ho nechtěla, aby tchánova manželka neříkala synovi, že oni mají taky XXX - a myslela tím psa....hnusnou obludu(bohužel už několikátou za ty roky, stejné lidské jméno)...no při každé návštěvě pěním....pokaždý na to padne řeč.
Třeba ty jména po rodičích....jsem úplně proti, jsem třetí v řadě toho jména....DĚS....pokud někdo zavolala byly jsme tam 3 což u tebe nehrozí.
Asi bych počkala do porodu a vidělo by se až se narodí, co by se tak hodilo....
|
lipoo |
|
(17.3.2015 13:10:08) Lído-taky jsem třetí v řadě-a též mám jméno jako ty
|
|
|
Lída+2 |
|
(17.3.2015 11:15:07) Tedeir, znám rodinu, kde dceru po pár letech přejmenovávali, rodný list a vše, neb ona se s tím jménem nesžila a neslyšela na něj....prostě se přejmenovala jinak a na to slyšela....
TAk i tohle je řešení.
|
|
splechtulka & M+J+R |
|
(17.3.2015 11:20:04) Měla jsem to podobně, a tak misto Ruženky mame Rozarku, která u manžela prošla. Jinak tchyně je Jana a moc chtěla to jméno peo vnučku, jsou Jany asi už v 6. pokolení, neprošlo to přes mě, ale s Johanou jsem už souhlasila. Ale vnitřně cítím, že ta Ruženka by byla lepší.
|
Inaaa |
|
(17.3.2015 12:24:17) Rozárka se mi líbí moc, Růženka vůbec, i když znám fajn zdravotní sestru toho jména a měla jsem třídní učitelku.
Ale kdyby si měla vybrat Božena, Růžena, tak Růženka...Šípková.
|
splechtulka & M+J+R |
|
(17.3.2015 21:47:39) No jo, ale maminka byla Ruženka, ani se ji nedočkala, umřela pár let před početim. Měla být po ni, ale základ zustal stejný.
|
|
|
|
Vika |
|
(17.3.2015 11:24:38) Jako kdyby se maminka jmenovala Hildegarda, tak bych tvého přítele i chápala, ale Jana, takové pěkné, milé a bezkonfliktní jméno? Navíc dnes málo používané, takže nehrozí výskyt tří a více exemplářů v jedné třídě. Když není ochoten přistoupit ani na kompromis dvou jmen, tak bych se asi šprajcla a trvala na Janě. Pak by se mu snad kompromis dvou jmen mohl začít zdát přijatelný
|
Alena | •
|
(17.3.2015 11:28:59) "Když není ochoten přistoupit ani na kompromis dvou jmen, tak bych se asi šprajcla a trvala na Janě" tomu rikam empatie smerem k partnerovi.uf
|
Vika |
|
(17.3.2015 11:39:36) Jméno bylo zavrženo, kompromis rovněž zavržen - tímto moje empatie k partnerovi prostě končí. Ale to je jen můj postoj k hypotetické situaci, zakladatelka třeba bude empatičtější, vzdá se vysněného jména a vyhoví partnerovi k jeho (i tvé)spokojenosti
|
uhugo | •
|
(17.3.2015 12:57:37) Jméno bylo zavrženo, kompromis rovněž zavržen Kompromis není moje přání číslo dvě, nýbrž to, na čem se s partnerem shodnu. Kompromisu tudíž ještě nebylo dosaženo a je třeba hledat jej dál.
|
Grainne |
|
(17.3.2015 13:10:18) V tomto pripade tedy kompromisu moc nefandim. Tady je asi lepsi a vhodnejsi, aby ustoupil ten, pro koho to bude mene zatezujici. Nevim, proc neudelat ustupek, obcas je kompromis trest pro oba.
Ja jsem ustoupila rodovemu, po generace predavanemu jmenu, protoze otec ditete to tak velmi intenzivne vnimal jako spravne a dulezite. U holcicky bych ja zase necouvla ani o pid, ale nebylo mi prano.
|
|
|
|
|
Luc. |
|
(17.3.2015 11:30:04) Viko, to je otázka vkusu. Mě se třeba Jana nelíbí.
|
|
Dáňula |
|
(17.3.2015 11:43:17) No, já bych z Jany taky nejásala, to snad radši tu Hildu. Jinak asi bych se zkusila dohodnout s přítelem na takovém jménu, se kterým byste oba souhlasili. Pokud si budete stát oba za svým tak se stejně nikam nehnete a jeden z Vás bude ve finále stejně uraženej, protože nebylo po jeho. A děcko bude mít aspoň "jen" svoje jméno.
|
|
|
Neznámá | •
|
(17.3.2015 11:24:44) Tedy není to rozhodně stejná situace - ale napíšu ti pohled opačný. Byla jsem v situaci kdy manžel chtěl pro syna stejné jméno po svém otci, že to mají jako tradici v rodině. Jenže mne se to jméno opravdu ale opravdu ani trochu nelíbilo. Opravdu bylo velmi nepříjemné když nekompromisně trval na svém a mně se to jméno bytostně nelíbilo. Kdyby se tomu ještě přidalo to že je jeho otec po smrti tak už by to mělo pro mně nádech citového vydírání. Jakkoliv chápu tu citovou angažovanost na tvé straně i ty emoční důvody - tak když se někomu to jméno nelíbí, tak nelíbí, a prostě je to i dítě partnera.
U nás se to nakonec vyřešilo že jsme vybrali jméno jako kompromis, zůstaly jen "rodinné" iniciály, nebylo to sice jméno mé první volby ale to už se mi líbilo a manželovi nakonec také.
Kompromis by mohl být dvě jména, kdy to druhé je to "sentimentální". Ale pokud se mu to nelíbí, tak myslím že je potřeba vzít v potaz i názor partnera. Volba jmen dětí by měla být věcí nějaké shody, kdy třeba i každý ustoupí ze svého "ideálu" a naleznou shodu. Ale bohužel pokud ty trváš na jednom jediném a zrovna to se otci dítěte nelíbí tak je to asi těžké. Dcera není jen "tvoje". Je to skutečně tak zásadně důležité aby se tak jmenovala, že to musí vnést rozkol do tvé nové rodiny?
|
Luc. |
|
(17.3.2015 11:31:38) Souhlasím, je to citové vydírání.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(17.3.2015 14:19:31) "Volba jmen dětí by měla být věcí nějaké shody, kdy třeba i každý ustoupí ze svého "ideálu" a naleznou shodu."
Přesně tak, to je jediná možná cesta.
Umím si představit, že bych si nějaké jméno hodně přála, že bych se třeba i opatrně pokusila ho prosazovat, ale na tvrdo přes odpor partnera, to už ne. To prostě nejde, musí se hledat řešení přijatelné pro oba.
|
Anni&Annika |
|
(17.3.2015 14:21:48) a po kom bude mit ta mala prijmeni? Po tobe nebo po pritelovi??? Pokud po pritelovi /a jestli to pritel chce/, tak bych si ale ja o jmene rozhodla sama. On rozhodne o prijmeni, ty o jmene
|
|
|
|
Luc. |
|
(17.3.2015 11:28:17) Chápu tebe, ale chápu i přítele. Kdyby chtěl manžel dát dceři jméno po své matce měla bych s tím velký problém, protože to jméno se mi nelíbí a nezvykla bych si. Kompromis neexistuje, leda dát dvě jména. Nebo jak už tu padlo, dát jméno Janě podobné. Kamarádka například má Adrianu a říká jí Jani nebo Adri.
|
|
|