Kudla2 |
|
(2.7.2015 7:39:21) Také sem vložím článek, který mě zaujal:
http://www.novinky.cz/finance/373920-skromnost-a-setrnost-spadly-az-na-konec-preferovanych-hodnot.html
Souhlasíte s tím?
Já - aspoň podle toho, co vidím ve svém okolí - ani moc ne, respektive nemám pocit, že by lidi (většina) hospodařili nějak zásadně neracionálně a dopřávali dětem úplně všecko, jinak bych řekla, že takové nastavení je cesta do pekel - mám teorii, že člověk by měl být SCHOPEN v případě potřeby vyjít s málem (což neznamená, že by si nemohl koupit nebo užít něco drahého, ale je blbý, když si zvykne na to, že standard leží na úrovni nejvyšších příjmů, které byl v životě schopen dosáhnout, pak se někde něco podělá a on je nešťastnej, že má sice dost na slušný živobytí, ale on by chtěl víc a nedosáhne na to).
Souhlasíte spíš s tím, že je dobré žít i vést děti k určité dobrovolné skromnosti, i když by si člověk něco zrovna "mohl dovolit", nebo jste pro to spíš si užívat na maximum (úspory se můžou znehodnotit a člověk by si kvůli zbytečnému škudlení spoustu věcí neužil)?
|
holka anonymka |
|
(2.7.2015 7:49:39) skromnost podle mne vede spíše k tomu, že - já to nepotřebuju, můžu žít bez toho, nemusím kvůli tomu pracovat.. Tak to skromně vedl můj syn, než svou prací při škole dokázal slušně vydělat a zjistil, že když si dá tu práci, nemusí být skromný. Podle mne je lepší kombinace neskromnost, ale šetrnost. Tedy v době, kdy jsem pracovně aktivní snažit se vydělat hodně, a šetřit si na dobu, kdy bude hůř. Umění skromnosti je na místě v té době, kdy vydělávat nemohu, nebo z různých pro člověka důležitých důvodů nechci. Ať už je důvodem např. nemoc svá, někoho z rodiny apod.
|
Pavla | •
|
(2.7.2015 8:45:35) Jak rika Jan Burian: "Skromnost, me nehyzdi."
Zdrava setrnost je mi sympaticka. Nejlepsi cesta mi prijde. Mit neskromne prijmy a zit setrne.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(2.7.2015 8:51:36) V dětství a v mládí jsem toho moc neměla, byla jsem skromná a šetrná, byla jsem tak vychovaná. Proto jsem v osmnácti šla do práce, odešla z domova a už nikdy nechci bejt skromná a šetrná.
|
|
jak |
|
(2.7.2015 9:34:51) no, dobre tema. snazim se byt celkem skromna, ale kamarad se mi smeje, ze jsem lehce skromna milionarka:) tak ja nevim.
|
|
|
|
Merylin5 |
|
(2.7.2015 7:50:44) Pro mě je v tom článku dost klišé, třeba neznám nikoho, kdo by se zadlužil, aby dětem dopřál to, co "mají ostatní".
Já jsem dost skromná, ale uvědomuju si, že to může mít i stinné stránky - kdo se spokojí s málem, ten taky málo dostane.
A k výchově - nic se nemá přehánět, ani rozežranost, ani přílišná skromnost a šetrnost - spíš vychovávat ve stylu - buď si vědom, jaké máš příjmy a tomu přizpůsob výdaje, a pokud chceš víc, tak hni zadkem (nic nového pod sluncem)
|
Ruth |
|
(2.7.2015 8:24:51) Ale ano, zadlužují se a důvodem je právě to, aby se dítě vyrovnalo ostatním. Netuším, co se děje v hlavě člověku, když si bere nevýhodný úvěr 20 tis. na tablet pro malé dítě. Podle mne je mnoho lidí zmateno, neví, jak na to, těch vlivů z okolí je pro ně moc. Skromnost - pokud to znamená chtít málo, tak to dopadá skutečně někdy tak, že nedostaneš nic. Pokud to znamená - nerozežranost, tak je mi to sympatické. Šetrnost je dobrá věc, ale zase je tu víc poloh. Když někdo vydělává hodně, tak je dobré když si tvoří úspory a ty investuje. Když někdo vydělává málo a přesto se rozhodne šetřit, mělo by to mít konkrétní cíl. A ten jasně sdělit dětem : teď se uskromníme, abychom si mohli např.za rok koupit to a to. Imrvére dětem nedopřát roky nic "nad" a opakovat : na to nemáme, nepojedeš atd. a škudlit to do banky, protože to "se dělá" je podle mne pro dítě nesrozumitelné. A o tom, že se úspory znehodnotí, se nedá pořád přemýšlet, to je zdraví škodlivé.
|
Pavla | •
|
(2.7.2015 8:54:03) Šetrnost je dobrá věc, ale zase je tu víc poloh. Když někdo vydělává hodně, tak je dobré když si tvoří úspory a ty investuje. Když někdo vydělává málo a přesto se rozhodne šetřit, mělo by to mít konkrétní cíl. A ten jasně sdělit dětem : teď se uskromníme, abychom si mohli např.za rok koupit to a to. Imrvére dětem nedopřát roky nic "nad" a opakovat : na to nemáme, nepojedeš atd. a škudlit to do banky, protože to "se dělá" je podle mne pro dítě nesrozumitelné.
Ruth, ne protoze se to dela, ale protoze je potreba mit nejakou minimalni rezervu. Zamestnaci se smlouvou na dobu neurictou, by mel mit minimalni rezervu na tri mesice zivota. A OSVC by meli mit okolo 6 mesicu.. Spis se rekne detem, ted se nepojede, protoze se rozbil kotel, a musime to nasetrit zpet, na rezervu kdyby se rozbilo neco dalsiho. Pokud se mi podari nasetrit vic nez je moje predstava minimalni rezervy tak pak muzu jet na dovolenou..
|
|
magrata1 |
|
(2.7.2015 9:21:39) my si, bohužel, rezervu nejsme schopni vytvořit. Žijeme už spoustu let ve finančním presu. Platíme hypotéku, opravujeme barabiznu, přišla jsem o práci, kde mi už navždy dluží 90 tis., nečekaně nám přibyly dvě děti, byla krize, já mám zdravotní omezení. Kdykoliv máme nějaký příjem nad rámec přežití, něco se po.ere. Už asi 5 let chceme koupit čerpadlo z přeplatku daní. Ještě než přeplatek přijde na účet, pokazí se auto, rychlovarná konvice, kotel, chcípne monitor, projeví se technologická chyba na střešní krytině a můžeme to předělat.... Takže letos, když přišel přeplatek, koupili jsme lednici, přestože ta stará ještě zcela nezdechla, ale už vykazuje známky posledního tažení, křovinořez a ze zbytku si teď nakoupím materiál, ať mám z čeho šít vánoční zboží. Kdybych to urychleně neutratila, prožrali bysme to, protože žijeme fakt velmi skromně. Pokud se něco pokazí a bude třeba to řešit, pomůže nám rodina- už jsem se domluvila s mamkou, že nám kdyžtak půjčí. Kdybychom nekoupili lednici a křovinořez, neměli bychom v září ani prachy ani ty věci.
|
|
|
|
|