Dari79 |
|
(23.8.2015 20:46:02) Hele, já dělám furt. snažím se muže zatěžovat minimálně, ale bez jeho podpory (nebo teda aspoň jakés takés tolerance, byť si nedělám iluzi, že občas v duchu skřípe zubama) to nejde.
Tj. z mých letitých zkušeností, jak zvládnout dítě-práci-uchránit manžela ... - home office není dobrá věc, akorát jsi z toho nervní, pokud pracuješ po chvilkách, do toho po tobě skáče dítě, zapípá pračka... Je lepší chodit do kanceláře.
U nás tedy na úkor společných víkendů - já jsem celou sobotu od rána do večera v kanclu, hlídá muž - beru to tak, že to prospívá v zásadě všem - dítě si užije jen s tatínkem, ten se musí postarat (i když i u nás často zní moje "nemůžeš si s ním proboha hrát, potřebuju ještě půl hodiny"), já si v klidu udělám sakra pořádný kus práce. Přes týden holt musí vypomoct chůva (nebo babička nebo jaké máš jiné zdroje). V neděli se pak snažím spíš nepracovat (dneska je výjimka, bo jsem včera byla sice v práci, ale mimo kancl a papíry nejsou udělané), abych měla klid na muže. Nestrkám muži dítě, sotva v týdnu přijde z práce, beru to, že má právo na hájený klid aspoň hodinku a půl, než mu teda to dítě případně strčím a zavřu se v ložnici (moje pracovna). Striktně rozděluju časy - dítě, práce, muž. Nefunguje to tak, že "když budu mít chvilku, tak si sednu k práci", já se bohužel na práci musím soustředit a nesmí mi tu do toho kvílet dítě, tj. oznamuju to - teď jdu pracovat (a vylezu třeba za 2 hodiny).
Hele, i tak je to na palici a zkušenosti jsou nepřenosné a stejně si to každý musí zařídit po svém, ale pracovat jen po večeru je myslím fakt to, co ti chlapi snesou nejmíň...
Když byl malý menší, tj. předškolkáček, tak jsem to dělala tak - 2 dny v týdnu v kanclu, dítě hlídá chůva. Později + ta sobota - hlídá táta. Neděle striktně bez práce. 3 dny v týdnu práce jen minimálně, spíš když mrňous odpoledne spí nebo když si pěkně sám hraje (syn to dodnes má tak, že maminka pracuje tím, že ťuká do notebooku). 20 minut před tím, než muž měl přijít z práce, jsem všeho nechala a uklidila, aby přišel do uklizenýho, že celý dopoledne tam byl šílený bugr, všude hračky, nádobí na lince atd., to mě osobně nevadilo, uklízet průběžně s mrňousem je krávovina... Po jeho příchodu z práce jsem ho nechala najíst, vypít kafe, přečíst noviny, projít teletext atd. Já jsem mezitím s mrňousem na noze např. uvařila na zítra. Pak, třeba kolem 7. hodiny, jsem mu dala dítě na hraní s tím, že teda jdu pracovat, třeba na tu 1-2 hodiny... Pak jsem si zas dítě převzala a vykoupala a pak strčila do postele... Ráno jsme pak vstali, muž v práci, nasnídali atd., šli ven, nákup po cestě z procházky, oběd (už navařený nebo nějaká rychlovka), strčit dítě spát, sednout k notebooku, pracovat do probuzení dítěte nebo do "za 20 minut přijde muž"...
Hele, furt je to děsný kolotoč a frmol a já sama si taky teda nemyslím, že práce na RD je snem matek... Někdy mě pojala závist, že co kdybych já seděla s nohama nahoře na RD a kašlala na práci, ale bohužel to prostě nešlo a nejde. Jasně, že i já jsem kolikrát na muže ječela, že i já musím pracovat a laskavě ať... Taky jsem kolikrát měla výčitky, že se nevěnuju dítěti atd. Co už uděláš...
Jestli to najednou není hodně... Já si přibírala práci postupně, takže ten přechod byl pozvolný, po půl roce dítěte do kanclu 1x týdně, později 2x týdně, pak 2x týdně + sobota... Jako z ničeho nic 6 hodin denně makat, no to bych teda nedala ani já, ani nikdo jiný, si myslím... Tak pracuju v podstatě teď, když mrňous chodí do školky cca 6 hodin denně v kanclu, pak ho vyzvedávám ve školce kolem 15. hodiny, sobotu mám dlouhou - třeba jsem v kanclu 13 hodin. A to už má 4,5 roku skoro...
|
Marketa, kluci 13 a 6 | •
|
(23.8.2015 21:01:15) Home office je super, me usetri dve hodiny denne. Ale musi byt bez deti a musis ignorovat domacnost.
|
|
Lenka a zlatíčka |
|
(23.8.2015 21:17:46) Dari, to jsou dobré konkrétní rady. Povaha mojí práce neumožňuje úplně striktně oddělit čas práce a ostatní, ale musím si to nějak vymezit. Teď právě dělám tak, že v každé volné chvíli zasednu k notebooku...ale úplně to nejde, protože pak vše trvá 2x tak dlouho, jak nejsem soustředěná. Až bude starší ve škole, mladší ve školce (už jen týden), bude času víc a snad se zlepší i můj výkon a psychický stav.
20 minut před příchodem muže...to praktikuju taky Necháme mu víc jeho času po příchodu, zatím měl tak půl hodiny...
No, nějak si to bude muset sednout, je to změna pro všechny. Dneska jsem na práci nesáhla a mám hrozné výčitky, protože se mi nakupily resty na zítřek. Musím se prostě naučit lépe organizovat sama sebe. S podřízenými se mi to kupodivu zatím daří velmi dobře a sama v sobě tápu.
|
Dari79 |
|
(24.8.2015 6:41:39) Hele, s výčitkama se musíš smířit. Jestli já můžu něčím tuto dobu charakterizovat, tak jsou to výčitky.
Neustále jsem měla výčitky (a mám doteď), že: - už jsem cosi slíbila a dávno to není hotové - už jsem zas na dítě zaječela, ať si chvilku hraje a nechá mě na pokoji - už zase jsem s mužem strávila v bdělém stavu asi 18 hodin za týden - už zase dítě odložené na celý den a nevěnuju se mu - už zas je doma pekelný bordel a nikdo kdo by to uklidil ...
Proto další zcela konkrétní rada - co jen trochu jde, neřeš po telefonu, ale po mailu. Můžu ti naprosto jednoznačně říct, že nejvíc se mi ulevilo, když jsem služební mobil nechala asistentce a jsem jen na soukromém, který nedávám cizím. Všichni, ale opravdu všichni, se naučili, že paní magistra není na telefonu, ale na mailu. Na telefonu jsem opravdu jen tehdy, když na to mám čas. Ve zbytku doby ať prostě napíšou mail a já jim odpovím, až si k počítači sednu. Po mailu komunikuju i se zaměstnanci. Můžu ti říct, že to ušetří 85% času - já když někomu telefonuju, tak se děsně vykecávám, proti tomu jsou maily stručný, věcný. Navíc je fakt můžeš vyřídit když ty máš čas, a ne když někdo volá. Nejvíc telefonů vyřídím (krom v kanclu) v autě, mám handsfree, tak si vykládám s lidma. Pokud nepracuješ jako operátorka tísňový linky, tak není nutné viset na telefonu.
Co se týče práce na počítači, na kterou potřebuji klid, tak jí dělám třeba takhle po ránu, tj.já vstanu třeba 5:30 a než se dítě vzbudí, tak si ťukám. Často taky trpím nespavostí, budím se nedodělanými resty, takže v noci klidně vstanu třeba na 2 hodiny a něco dělám v noci, pak zas zalehnu a spím s mrňousem třeba do 8mi.
|
7kraska | •
|
(24.8.2015 9:33:26) Dari, ja jsem zkousela, jak dobre fungovat pres den s ruznymi variantami nespani v noci pred tim (kdyz jsem delala neco do prace): - byt dlouho vzhuru, treba do 2 do rana - to mi neslo, protoze jsem byla hodne unavena a nemyslelo mi to v noci - vstavat hodne brzy - zkousela jsem vstavat a delat v 5:00 nebo ve 4:30 hod, nez se dite vzbudi - je to spatne, protoze pak jsem ospala cely den - vstavat v noci a pak jit jeste spat, napr vstat ve 2:00 a pak jit spat ve 4:00, mas dva hodiny v naprostem klidu jeste jakz takz vyspala a pritom s prijemnou vidinou, ze si jeste pujdes lehnout, to se mi osvedcilo nejvic, rano jsem vztala celkem v pohode a cely den fungovala dobre, ale melo to ten efekt, ze jsem se budila, i kdyz jsem to nepotrebovala a dost jsem si rozhazela spani
jinak mne se spis osvedcilo mluvit s lidmi po telefonu nez si psat maily, protoze lidi v mailech nevyjadri vsechno podstatne a pak byly moje odpovedi prilis teoreticke
|
...,.,. |
|
(24.8.2015 9:39:57) By me zabilo, se takhle v noci budit.
Jinak ja taky radsi telefonuji, me telefony nijak neobtezovaly, zvlast na RD, aspon jsem chvili mluvila s nekym dospelym. A taky me nebavi psat maily. Ale Dari to asi myslela, ze to vadi chlapovi, to mozna vadi.
|
|
|
|
|
|