magrata1 |
|
(20.5.2017 15:02:04) Tchán po hospitalizaci s nějakým srdečním problémem (nevím, co to bylo, ale nemá ani bypass, infarkt to nebyl rozhodně a už tak 10 let se problém nevrátil, vše je v pořádku) přestal kouřit. Já jsem, abych přestala kouřit, potřebovala 6 let těhotenství a kojení v kuse. Po 9 letech mám občas cukání, ale hodlám vydržet.
Mě hodně fascinuje transformace chlapa, který nic nedělá, je to lenoch, co se veze a parazituje na manželce, která musí zvládnout všechno. Pak to buď manželku přestane bavit a vykopne ho a on si najde jinou nebo v návalu druhé mízy si někoho nabrnkne. V novém vztahu je z lemry a vši najednou akční ochránce a budovatel rodinného štěstí, kmitá jak molekula, ženská vzdychne, bývalá lemra žehlí, vaří, myje okna... Tak takové znám. A nejhnusnější na tom je, že ta první žena z toho vyjde tak, že "ona ho neuměla motivovat a on se, chudák, vedle ní trápil. Teď se konečně může realizovat a volně dýchat. Chudák."
|
karma |
|
(20.5.2017 16:23:03)
mám obavu, že takto to bude u nás. Já ho teda nevykopla, v návalu druhé mízy našel mnohem lepší , byt obstarožní, slečnu, chytřejší, hlavně bezdětnou a odešel od dvou malých dětí....a se slečnou kmitá, je akční, asi z lenocha hausfrau. Zatímco my neměli peníze a on je moc bokem nevydělával, tak se slečnou je může konzumovat přímo (neodčerpává je parazitující rodina) a vydělává, cestuje, snaží se...chjo. Nevím, jak to vidí okolí, někdo asi opuštění ženy na mateřské netleská, ale někteří to asi vidět tak, že brzda byla manželka, vidět můžou. Navíc dost dobře je možné, že i následně bude lepší otec, protože si dal pauzu, posléze si uvědomí, že děti vlastně nejsou tak otravná záležitost....a svědomí zahojí na druhém vrhu
|
Cimbur |
|
(20.5.2017 16:26:21) Svědomí zahoji na druhém vrhu. Tak.
|
|
...j.a.s... |
|
(20.5.2017 16:30:16) Já bych řekla, že ti, co začínají druhé kolo s novou manželkou a vrhají se do dalších dětí, tak kolikrát vedlé té další ženy kmitají víc prostě proto, že mají sami máslo na hlavě. Pomyslně si vyčítají chyby z předešlého vztahu a chtějí je odčinit. Nebo se bojí, aby se jim nerozpadl další vztah, nacož mají druhé manželky radar a patřičně toho využíjí ve svůj prospěch. Prostě si toho chlapa zpracují a ten se pak ani nezastaví. A bývalé manželky žasnou, cože se to s tím bývalým stalo.
|
Cimbur |
|
(20.5.2017 16:32:29) Ten mnou zmiňovaný měl myslím dobrý vztah. Jen se objevila souteziva mrcha. Ji prostě nebavilo nabrnknout si volného chlapa. Ona chtěla bojovat.
|
|
karma |
|
(20.5.2017 16:36:46) právě. To, co bylo velký problém, není nyní žádný problém. Prostě si něco vyzkouší, pak zrevidují chyby a aplikují zkušenosti plus stav zamilovanosti plus asi obava, že by to kolo roztočili znova... Někdy mám pocit, že co nestihla tchýně, jsem dovychovala....a třeba už bude zralým mužem. Okolí říká, že člověk se nezmění....nemyslím, myslím se změní. Prostě nabyl zkušenosti. Sice pozdě, ale přece. Prostě na první rodině dozrál.
|
...j.a.s... |
|
(20.5.2017 16:39:37) Karmo, věřím, že to naštve, když se pak ten chlap chová přesně tak, jak jsi za dobu vašeho vztahu chtěla. Ale ne všichni vydrží držet tempo a sklouznou k minulým zlozvykům, nextka je vyrazí, tak se posunou ke dveřím exky a zkoušejí, zda by nedostali druhou šanci.
|
karma |
|
(20.5.2017 16:48:55) jo, to jo. A navíc i poslouchám, že prostě to byla moje chyba, neb u nové funguje vše....harmonie a souznění. Akorát když jemně upozorním, že je rozdíl, vztah po 15ti letech (s malýma dětma), kdy sms jsou "kup rohlíky a mlíko"a po roce za bezdětna (zase ty snídaně, intelektuální hovory o umění v bezdětném hnízdečku, neotřelý sex, cestování)...tak prostě jsem zahořklá. A já teda taky zahořklá jsem. Ačkoli se to už lepší...
Ale třeba u nás tatka fakt udělal pozoruhodně tlustou čáru. Neodnesl jedinou fotku dětí. Ani oblečení - svoje - většinou ne. Prostě vše v nové kvalitě
|
77kraska |
|
(20.5.2017 17:08:43) vsak se ukaze, jak dopadnou, az budou mit male deti a konec s cestovanim a zazitkama
|
Monty |
|
(21.5.2017 13:05:38) Sedmi, malé děti neznamenají nutně konec s cestováním a zážitky.
|
77kraska |
|
(21.5.2017 13:41:57) Monty, ano, pravda, male deti neznamenaji nutne konec s cestovanim a zazitky, probirali jsme tu to mnohokrat.....i to, ze my jsme cestovali s ditetem k mori, kde bylo vody po kolena a uzivali jsme si to
|
77kraska |
|
(21.5.2017 13:46:58) Monty, mne ted spis pripada, ze odrostle deti znamena konec se zazitky :-(
|
Monty |
|
(21.5.2017 13:59:55) Sedmi, njn, tebe nejspíš víc "baví" malé děti, to je časově omezené užívání. Já si s odrostlým dítětem užívám docela dost.
|
77kraska |
|
(21.5.2017 14:02:31) Monty, ja s odrostlym ne, protoze casto chodi trenovat a zavodit....coz je chvalyhodne, ale uz proste netravime tolik casu spolecne....je to taky sranda, kdyz vypravi, co bylo ve skole nebo na zavodech, ale uz to nejsou nase spolecne zazitky
no, holt zase musim zit svuj vlastni zivot
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
magrata1 |
|
(20.5.2017 17:45:55) Já se na ten kopanec do pr.ele zatím chystám. Má poslední šanci. Ale už spoustu let mi plno lidí vykládá, jaká je ho škoda, že on je takový zmařený talent (myšleno, že já a děcka jsme jeho koule na noze, že bych mu měla dát prostor k tvorbě). Je zajímavé, že toto vypouští z huby matky děcek, které jsem já připravila na talentovky a celou dobu jim radila a posouvala je i na SUPŠ. Ale já jsem blbý švec a on je přece SOCHAŘ Ha ha, všechny klauzury jsem měla vždycky mezi nejlepšími z ročníku, on byl průměr. Já jsem při rodičáku a práci na plný úvazek vystudovala uměleckou VŠ a ještě jsem u toho připravovala ročně 3-5 děcek na talentovky a dělala masáže a pedikúru. On akorát hnije na gauči. Kdyby 30% toho času, co se válí, tvořil, tak by měl času celkem dost. Pokud je tu někdo zmařený talent, tak se jím cítím já. Nemám čas kreslit, natož v klidu něco psát. A jsem si dost jistá, že si po vykopnutí jinou najde a najednou to půjde. On totiž dokáže makat. Stačí, když přijede moje ségra, už kmitá. Za 2 hodiny udělá víc práce, než běžně za 2 měsíce. Trochu mě to deptá, ale obávám se, že já mu za námahu nestojím a parazita živit nehodlám (do zaměstnání chodí, ale má tak 16-17 tis. čistého, já vydělám i s výdělkem doma tak 26-30 tis. měsíčně).
|
|
|
77kraska |
|
(20.5.2017 16:34:59) karmo, jeste bych nehodnotila, dokud neprijdou deti z druheho vrhu - treba to pak s jejich vztahem pekne zamava
|
...j.a.s... |
|
(20.5.2017 16:37:57) Stejně, co vede lenochy do plodění dalších dětí. Proč si komplikují život? Asi ta drsnější nextka. Pochybuju, že je to takové žůžo, být v padesáti a výš zase otcem kojence.
|
|
karma |
|
(20.5.2017 16:41:27) však jo, já vím. Ale já mám takového chlapa i v sousedním domě. Harmonický vztah při zběžném pohledu, snaživý chlap, na bývalou manželku plive /takže by člověk vyvodil, že to tedy musela být odorná ženština/. Ale když jsme to rozebíralki blíž, opustil první ženu s ročním a dvouletým dítětem. Bez peněz.... akdyž se ho ptám: a choval ses jinak? Jo, choval se úplně jinak. Ty děti z první rodiny jsou už velké. Obě psychicky nemocné....Ale ted se může přetrhnout, no.
|
|
|
|
Cimbur |
|
(20.5.2017 16:24:37) No krásně jsi to napsala. Já znám chlapa, který v poměrně pozdním věku založil rodinu, když byly děti úplně maličké, zažil velmi vážnou zdravotní příhodu, zázrakem unikl smrti a vrátil se do plného zdraví. Přehodnotil to způsobem, že opustil rodinu a založil novou rodinu s ženskou, která právě byla po třicítce na zoufalém lovu. Mimochodem před ním měla vyhlednuteho toho mého. Zřejmě ji vzrusovali zenaci s čerstvě založenou rodinou.
|
...j.a.s... |
|
(20.5.2017 16:32:26) Cimbur, zajímavý, to nevymyslíš Ha, ha, vůbec mě nenapadlo, že do tohohle tématu spadají všichni chlapi postihnuti druhou mízou. Taky zajímavá odpověď, jak lze totálně změnit stereotyp a životní styl.
|
|
|
Maugha |
|
(20.5.2017 17:31:45)
Kmitá jak molekula mě pobavilo. Ale jinak - taky neumím muže motivovat. Všimla si toho už kdysi i moje maminka a říká mi to i on sám. Neumím ho do něčeho dostrkat, aby to chtěl udělat. Momentálně je to hubnutí...
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(20.5.2017 17:45:44) Maugho, já stejně. Neumím motivovat. Můžu půlroku mluvit, že máme koupené světlo do chodby a zatím nám visí žárovka furt na drátě. Říkám to i před sousedy na chatě, ti do něj hučí ať už to světlo pověsí. Nic nic nic. Pak se jen tak z ničeho nic sám od sebe zvedne a řekne, že mu mám jít držet vysavač protože jdeme věšet světlo. Když jsem se ho ptala, tak prý se mu musí chtít a ten čas zrovna po tom půlroce nastal... Ale naštěstí hubnutí vzal vážně a snaží se. Chodí do posilovny, vaří si do krabiček.Ale opět. chce sám.
|
Maugha |
|
(20.5.2017 17:53:57) Jo, asi tak. Nepsala jsi to ty, že nemůžeš muže motivovat, ale když přijede ségra na návštěvu, tak vystartuje k akci?
|
magrata1 |
|
(20.5.2017 18:00:37) Jo, psala. Ale už se připravuju na rozluku. Nemám na to energii. a ještě je na mě hnusný. ať si najde někoho, kdo mu bude stát za námahu.
|
|
|
|
Thea + 2 |
|
(22.5.2017 15:28:18) Na to je nejlepší věta: "Muž ví, že něco nutné rychle udělat ... není třeba mu to každého půl roku připomínat"
|
|
|
magrata1 |
|
(20.5.2017 17:51:18) Já nevím, proč ty zmetky má furt někdo motivovat. Mě taky nikdo nemotivuje. Vím, co je třeba udělat, tak to dělám. Jemu to můžu cvrlikat do ouška, sdělovat věcně bez emocí, nadávat... Naprosto to ignoruje. Co mám jako dělat? Hrát divadlo, že jsem křehká, neschopná květinka? To nehodlám. Všechno ostatní, co mě neponižuje, už jsem zkusila.
|
lostrisxx |
|
(20.5.2017 18:16:21) Právě se rozvádím. Zatímco já jsem z toho špatná a držím si to tak nějak v sobě, druhá půlka se na rozvod evidentně těší a nemá problém informovat své okolí. A čím víc přemýšlím nad tím, proč šlo naše manželství po tolika letech do kopru, tím víc začínám mít pocit, že je to moje chyba, protože jsem to s mužem prostě neuměla, dusila jsem ho, omezovala, byla jsem málo akční atd. atd. Při tom teď žiju už rok sama, musím zvládat za dva, cítím, že energie mám dost a přes všechny ty sra.ky, kterými jsem si prošla, mě život baví. Jen chlapa zřejmě chytla druhá míza, potřeboval si něco dokázat a jasně mi řekl, že se mnou už ho to nebaví a že potřebuje svobodu
|
libik |
|
(20.5.2017 21:48:26) Nebyla to tvoje chyba, člověk tlačí na pilu jen tolik, kolik je třeba. Kdybyste si "sedli" v základu, není pro nějaké omezování druhého prostor. Čím jsem starší, tím víc si myslím, že šťastné dlouhé manželství je mimořádné štěstí a každému holt není dáno. A nic s tím neudělá žádný partnerský koučing ani velká snaha obou. Jasně, že lze mít pod kontrolou , aby si dva funkčně vyšli vstříc, když už spolu mají deti, dluhy a vzpomínky, ale taková ta spontánní sounáležitost, ta se prostě musí stát.
|
lostrisxx |
|
(21.5.2017 12:31:52) Jsem si prostě blbka myslela, že když už jsme spolu vydrželi tak dlouho, přežili pubertu dětí, tak to spolu už vydržíme a dotáhneme až do konce. Byla jsem "pyšná", že naše manželství drží, když spoustu našich kamarádů se rozvedlo. A ono houby. Pokoušeli jsme se k sobě vrátit, bohužel nějak mi ze strany manžela chybělo to "něco", abych cítila, že to opravdu upřímně mezi námi chce dát do pořádku. Když se to nedařilo, mohla jsem za to já. Nechápala jsem, s jakým zaujetím se pustil do vyřizování rozvodu. Už jsem pochopila. Při jeho "snažení" vrátit se domů se sblížil se slečnou, kterou už pár let zná. A já jsem debil lpící na hodnotách a tak to strašně těžce nesu, i když rozumově vím, že mi bez něj, jeho chlastání a žárlivých scén, bude lépe.
|
|
|
|
1kulička |
|
(20.5.2017 21:50:45) Jo, u mne přetekl pohár (spíš vana) zhruba před měsícem a manžel se právě stěhuje z našeho bytu. Jak tu někdo už popisoval, jsem si jistá, že jsem ho dovychovala, aby pro tu další byl ideální partner. Ale já sama ho už nechci ani náhodou. Celý ten poslední měsíc mi skoro každá maličkost říká - tohle už za chvíli nebudeš muset poslouchat, tohle už nebudeš muset řešit. Bylo to strašně těžký to všem říct, byli jsme pěkná rodina pro okolí....Co mě překvapilo, že všechny to mrzí a mají strach, jak to zvládnu. Jako bych to teď měla lehký přitom si v rodině stěžuju už dlouho, i oni všichni říkají, jaký je nezodpovědný a líný, přesto si mysleli, že prý máme pěkný vztah. No děkuju pěkně, rozvádět se sním chci posledních 6 let vcelku intenzivně, ale vždy jsem to nějak přehodnotila, že to teď není možný. A asi bylo dobře, že jsem počkala - s manželem jsme se v klidu domluvili, ani jsem v to nedoufala, že to dopadne tak dobře. Děti jen řekly "dobře" a dál je odchod tatínka nezajímá - jsem dost překvapená a je mi ho vůastně kvůli tomu dost líto, že nikomu nebude chybět, ale ten vztah by mne zabil a vysál naprosto, byla to jediná možnost. Ještě to bude těžké, ale mám pocit, že jsem se osvobodila.
|
|
|
|