1kulička |
|
(23.3.2021 20:43:51) Despi, já si myslím, že ta pauza je taky o tom, odpoutat se od toho předchozího vztahu. Dořešit problémy s rozvodem. Nechtěla bych být s někým, kdo řeší rozvod a přemýšlí, jestli udělal správně. S někým, kdo mě bude srovnávat s bývalou a tajně po ní toužit. Proto je dobrý dát si pauzu a získat nějaký odstup, aby mohla snovým partnerem začít s čistým štítem. Ale každý je jiný a kdybych měla to štěstí na chlapa, který by mi sednul a stál o mě, začala bych si s ním - ono se to zase už později nemusí podařit. Já třeba se v době rozchodu cítila strašně vyčerpaná a chtěla od všeho klid a na samotu jsem se těšila. Pořád si to užívám, ale je to prostě proto, že já byla předtím hrozně přetížená, což jsem stále, jen se mi ulevilo o toho chlapa, který mě táhnul ke dnu. Ale sama jsem se od něj odpoutávala postupně a bolestivě. Mám to v sobě vyřešené až skoro po 4 letech. O nového partnera bych stála, chybí mi ta blízkost a potřebovala bych se o někoho opřít, ale ten, co se mi líbil už není k mání a v této době nikoho jen tak nepotkám. Seznamky nejsou pro mě. Navíc si nejsem jistá, že mám co nabídnout, muselo by to být nezávazné a to zase já si jen tak někoho k tělu nepustím.
|
Despi |
|
(23.3.2021 22:30:30) Ano 4 roky to trvalo kamaradce od smrti skvelého muže. Já zase takhle nechci žít. I když ještě nejsem 100% v pohodě (a podle kamaradky to vzdycky bude citlivé téma), sama být nechci. Chci to překrýt dalším normálním životem. Když jsme spolu s přítelem zacali, byl to spíš flirt. A zatím jsme spolu zůstali. Jen teď je to divné. Pořád nejaké karantény a pořád nic. Myslim,, ze covid vsechno zhorsil. A chapu, že už nekoho chceš. 4 roky bych byt sama nechtela. A kdybych cekala, az na to zapomenu, tak bych se taky nemusela dočkat. Ze začátku jsem fakt myslela vic na ex něž na pritele. Porad se mi prevracel v hlave ten vztah pred rozvodem, kde se stala chyba, atd.. Ale clovek zapomene. Zacne resit nové veci a to staré se pomalu vytrácí.
|
Škrpál |
|
(24.3.2021 1:33:39) Diva.Bara: "sama se sebou se nudíš, tak k tomu využiješ lidi kolem."
Báro, nezlob se, ale tu razanci, s jakou Despi "meješ hlavu" nechápu.
Je březen, je lockdown, svět je naruby, po zimě jsme všichni unavení, dny jsou stále krátké, je minimum dobrých zpráv, v médiích převážně katastrofy, jsme všichni fakt vyřízení, osamělí, demotivovaní, trápí nás pohled na namrouskané rozmrzelé děti, zdá se nám, že všechno je na pytel. Přijde mi, že s Despi se to hlavně psychicky zhouplo, každá máme pár večerů v roce, kdy vidíme všechno černě. Despi neskočila s novou známostí týden po odchodu BM do peří, ani s ním další měsíc nečekala dvojčata!
Despi, najdi si k tomu stávajícímu maníkovi klidně dalšího, a navíc dva svalnaté koloušky na sex a pro zábavu, nekaz si náladu planýma výčitkama a nenech se trápit mravokárnými kecy
|
Beat |
|
(24.3.2021 7:06:55) Despi, s první části příspěvku Martasiny naprosto souhlasim.. To, co ti Bara napsala je jednak tvrdý a jednak je to vzdy nás subjektivní názor, pohled, vnímání, podle toho, jací jsme prave my. Můžeme dávat rady a pohledy ze sveho uhlu, ale myslím, ze poněkud nenasilneji a ne z přesvědčeni, ze MY máme patent na životy jiných.
Z toho, co píšeš chápu, jak se citis.. A ještě obzvláště v téhle divné době.
Ja bych se snažila řídit rozumem i srdcem, neudělat hloupost sobě ani druhým a vnímat pocity své i druhých .
|
Beat |
|
(24.3.2021 7:10:20) Zajímalo by mě, zda ti, kdo jsou k druhým tak přísní, jsou tak prísní i k sobě. A nebo možná ještě přísnější!? Možná to dam někdy jako téma..
|
|
|
|
Despi |
|
(24.3.2021 8:27:43) Marťasíno, Já si to od Báry neberu osobně. 🙂 Uz jsem tady příliš dlouho abych se z toho zhroutila. Ale dekuji za zastání.
Já to beru tak, že když člověku není dobře samotnému, nemel by se trápit. A právě proto, že ten člověk mi přišel do cesty, tak jsme si rekli, ze uvidíme. On vedel, co mam za sebou a já se pomalu dozvídala o nem. Ale myslím, že za pul roku, kdybychom nebyli spolu, bych byla citově vyprahlejší, vycukanejsi a osamelejsi. Nemela bych žádné nové zažitky, které bych mohla použít v době samoty. Pořád bych vzpominala na bývalého a dopadla bych jako Stará Husa (huso bez urážky, je to jen příklad). Ale myslim, Že další chlapíky nepotrebuji.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(24.3.2021 17:47:27) Podobná byla moje kamarádka. Furt visela na nějakém chlapovi. Bohužel teda chuděrka zemřela na nádor na mozku, se kterým se léčila x let. Ale zajímavé je, že ještě asi půl roku předtím lékaři tvrdili, že je čistá. Tak nevím. Skoro si myslím, že jak zůstala sama, tak na život rezignovala.
|
Despi |
|
(24.3.2021 20:30:42) Myslim, že jsem si diskuzí ujasnila, kudy nejít, ale ze neni nutne zit osamele mesíce, abych si mohla slavnostně konečně nekoho najít.
|
|
|
Škrpál |
|
(24.3.2021 22:14:40) Divá Báro, být sám sebou a mít svůj prostor jde i ve vztahu - ty tvory, kteří jsou pároví prostě z podstaty není dobré "obracet z podoby" na jinou víru Navíc partner (pokud to není hlavně energetický vysavač) ti pomáhá, poskytuje zpětnou vazbu, která může být cenná.
Nezlob se, ale univerzální recept na xy měsíců/let, kdy by člověk MĚL být prostě sám, není dobrá cesta. Zmiňuješ příklad z rodiny - taky jsme byla přímým účastníkem parádního zoufalství, když někdo drží vztah, jen aby nebyl sám - ale taky jsem viděla, co negativního udělala z mých příbuzných samota - uzavřeli se, zapouzdřili, zanevřeli na druhé pohlaví, začali rychleji stárnout než je obvyklé, rádi by si jakéhosi životního partnera udělali z vlastních dospívajících dětí - bylo to úplně stejně smutné
|
|
Stará husa |
|
(24.3.2021 22:39:36) Já třeba nejsem vůbec párový člověk. Moje spolužačky začínaly chodit s klukama kolem těch 13 let a já tehdy vůbec nechápala, proč to vlastně dělají. Necítila jsem nutnost mít kluka hodně dlouho, jen jsem věděla, že se to má, všecky holky v 17 s někým chodily, tak jsem občas šla s někým na rande, ale nic jsem z toho neměla, nebavilo mě to, bylo to trapné a nudné a líbání se mi hnusilo. V 19 jsem se pomaličku seznamovala s mým budoucím BM a s ním mi bylo fajn. Byl chytrý, zábavný, sečtělý, s velkým rozhledem, bezvadně se mi s ním povídalo a chodili jsme spolu na výlety, poslouchali vážnou hudbu, kupovali si desky. Postupně jsem se zamilovala. Vlastně čím déle jsme byli spolu, tím víc jsem ho milovala. No a pak mě opustil. Bylo to, jako by mě zabil. Potácela jsem se životem jako trefná, celý rok jsem každý večer brečela tak dlouho, až jsem se ubrecela ke spánku. Od té doby se cítím, jako bych přišla o část těla, třeba o nohy. Jo, žiju jak nejlíp umím, i se bavím, směju a všecko, akorát nemám ty nohy, no. Z představy nějakého cizího chlapa, na kterého bych si musela zvykat, který by byl úplně jiný než můj BM, je mi vysloveně nevolno. Dovedu si představit, že bych se s někým potkala a postupně spřátelila, ale nikdo takový kolem mě není, nebyl a nebude. Taky se někdy cítím osamělá, ale Toužim spíš po kamarádce, která by měla čas chodit se mnou na procházky, cvičit, do divadla, do kavárny, jezdila na výlety. Takovou kamarádku ale nemám, všecky mají manžela, rodinu, některé už i vnoučata, takže musím počkat, až si na mě udělají čas. A někdy je mi smutno. Naštěstí mám knížky, ty mě nikdy nezklamala, to jsou mi nejlepší přátelé. Když je mi smutno, uvařím si dobrý čaj, zabalím se do deky a ponoříme se do čtení a smutek je ten tam.
|
Škrpál |
|
(24.3.2021 22:55:09) Huso, to vůbec není málo, takhle žít... Spousta lidí naplněnou lásku na půlku života vůbec nezažije. Spousta lidí se trápí v nefunkčním destruktivním vztahu. Podle toho, co tady po střípcích píšeš, se mi zdá, že ti život zkomplikovala maminka, sem tam jsi psala o některých jejích zásadách, co ti vštěpovala - pane jo
|
Stará husa |
|
(24.3.2021 23:48:27) Marťasino, viď. Vlastně jsem prožila krásný život, spousta žen takovou lásku nezažila. Profilu jsme spolu nádherné okamžiky a ráda na svůj život vzpomínám. I když jsem tehdy, když mě BM opustil, chtěla umřít, jsem ráda, že jsem to nakonec překonala. Žiju ráda a užívám si, jak můžu. Mám úžasné milující a milované děti, takže jsem nežila úplně zbytečně. Doufám, že mám před sebou ještě hodně zážitků. Jen to nebude s milovaným mužem, no. Já si to umím užít krásně i sama. Vím, že někdo neumí, třeba Despi, pro ni zážitek, který nesdílí s mužem, ne poloviční. To já nemám. Kolikrát si něco prožiju do hloubky jen sama.
|
Škrpál |
|
(25.3.2021 0:40:20) "zážitek, který nesdílí s mužem, je poloviční. To já nemám. Kolikrát si něco prožiju do hloubky jen sama."
o tomhle někde psala Zdena Jordánová, že jsou lidé, kteří při procházce narazí na potůček obrostlý nádhernými blatouchy, vyleze slunce, ptáci zpívají jak o život - prostě naprosto jedinečný okamžik - a někteří lidé si neumějí sami v klidu vychutnat tu scenérii, začnou fňukat "škoda, že tady se mnou není Pepa a Máňa" Nesdílené pro ně nemá tu hodnotu. Já jsem tohle kdysi občas taky mívala, dneska vůbec.
Ale to se člověk učí postupně, ve vztahu nebo ne, nemusí to hrát roli.
|
|
libik |
|
(25.3.2021 1:09:42) Stará Huso, já nepochybuji, žes zažila nádhernou lásku, ale ty zas připusť, že to byl tvůj úhel pohledu, tvé nastavení a tvá mentalita.
My, co chlapy střídáme jak ponožky (ehm, ne, jak střešní krytiny- dneska jsme dokončili, hurrá) nejsme o nic míň samy sebou.
Se svým manželem jsem prožila věci, které byly za hranicí "jedno tělo - jedna duše"(a asi bych to nikomu nepřála, i když to bylo svým způsobem absolutní), žila jsem to spontánně, z přátelství , pro něj i pro sebe. Věřím, že jsem obstála.
A nebrání mi to v žádném dalším životě, nejsem v zajetí svých představ, protože se mi prostě staly další věci.
Každý je v životě sám za sebe a každý, kdo má dar šťastné povahy, se najde ve svém osudu. Vztahy nejsou o rozhodování a plánování...
|
Škrpál |
|
(25.3.2021 1:31:28) Libiku, nejde srovnávat otevřenost novému vztahu v obou vašich příbězích. Jeden je o naplněné životní lásce, kterou ukončila nemoc a smrt - druhý o životní lásce, kterou v době deprese ženy přerušilo manželovo rozhodnutí odejít za vrstevnicí jejich dcery, se kterou čeká dítě, a na manželku se už nemůže ani podívat.
Libiku, vaše příběhy jde srovnávat a sebe za "hezčejší a šikovnější" označovat jenom v případě, že by i tvoje životní láska odešla s prsatou dvacítkou, tobě dala najevo, že si za to dost můžeš sama...a ty bys prostě dokázala bez šrámů jít dál.
|
Despi |
|
(25.3.2021 10:32:08) Eleanor,
Ano, musim potvrdit, že na zacatku jsem s tim taky bojovala. Ta ZODPOVEDNOST za vlastní zivot a štěstí byla na mně.
|
|
|
|
libik |
|
(25.3.2021 8:44:46) Marťasíno, ale já se nepovažuji za hezčejší a šikovnější, vůbec ne!!
Jenom se považuju za nezávislejší na vztazích.
Moje první láska (otec mých 2 dětí, 12 let soužití v dost zajímavých podmínkách) odešel za ženskou, takže si umím představit rozdíl mezi opuštěním po nějaké promrhané citové investici a ovdověním.
Já dokážu pochopit, že je Huse dobře se svými vzpomínkami a ve své "věrnosti" své lásce, proč ne? (co taky s dědkem na stará kolena)
Ale při radách Despi, o "hledání sebe sama" se prostě ozývám, jelikož v tom vidím, že každá si hájíme, to jak žijeme (a je to dobře).
|
Škrpál |
|
(25.3.2021 13:27:24) rozumím... jenže Stará Husa měla tu etapu, kdy se v dospívajícím buduje vztah ke svému ženství dost těžkou (psala tady o tom), ono se to pak táhne životem a pořád dělá paseku...
Libik, kdysi jsi tady vzpomínala na poslední dovolenou s manželem ještě před jeho nemocí, jak ti originálně na pláži vyznal lásku - představ si, že by ti místo toho řekl, že jsi strašná, že vůbec neví, jak s tebou mohl být a že odchází za o generaci mladší slečnou. Já vím, že jsi hodně silná, ale tohle jsou prostě silné kapky a ty kapky se vylučují z těla dost těžko, determinují otevřenost dalšímu vztahu
Já se na BM Staré husy strašně zlobím . Hodně by se Huse ulevilo, kdyby ho tenkrát profackovala, kdyby na to měla sílu. Když už se stane, že se zamiloval (nebo mu prostě sex s mladicí zatměl hlavu), měl Huse říct, ať mu odpustí, že je citově jinde, že si majetek rozdělí tak, aby jí zůstal to, co jí nejvíce těší, že jí nechtěl ublížit...A ne jí zasmradit život svýma kecama. Matce společných dětí, s depresivní zátěží. Za mě je to hajzl, pán středního věku už by měl jednat jinak.
|
Persepolis |
|
(25.3.2021 13:47:29) "Hodně by se Huse ulevilo, kdyby ho tenkrát profackovala, kdyby na to měla sílu. Když už se stane, že se zamiloval (nebo mu prostě sex s mladicí zatměl hlavu), měl Huse říct, ať mu odpustí, že je citově jinde, že si majetek rozdělí tak, aby jí zůstal to, co jí nejvíce těší, že jí nechtěl ublížit...A ne jí zasmradit život svýma kecama. Matce společných dětí, s depresivní zátěží. Za mě je to hajzl, pán středního věku už by měl jednat jinak"
Jo souhlasím, taky bych ho nejraději kamsi nakopla
|
Škrpál |
|
(25.3.2021 14:07:49) vztek a smutek jde obrátit ven (třeba proti manželovi) nebo proti sobě. Husa ho obrátila proti sobě, proto tolik proplakaných večerů...a ten směr, kam emoce zamířit, jí určil BM svýma kecama. Proto si myslím, že je to mnohem větší slaboch, než jak si ho Husa maluje. A prospělo by jí, kdyby se (pozdě ale přece) zdravě nas...a. Nostalgické vzpomínámí, jaký byl jedinečný, je vlastně ustrnutí v čase, v tom má Libik pravdu.
|
libik |
|
(25.3.2021 14:16:52) No já právě nechápu, jak Husa může 16 let milovat mužskýho, o němž vyšlo najevo, že je to někdo jinej než milující manžel.
Nicméně pokud se tím netrápí a je z nostalgie a (co si budem povídat) i z jistého pohodlí sama a vyhovuje jí to, ať si o něm doma sní, to je v pohodě.
|
Despi |
|
(25.3.2021 14:48:40) To já zase chápu. Clovek si nekdy ty svoje bolístky hýčká a pak se z toho stane zvyk. A zvlášť pro cloveka, který nema úplně možnost k seznamování (nebo náturu), zustanou ty koleje zaryte a jsou hlubší a hlubší.
Ale jak jsi psala, clovek si musí zase zvyknout na nové veci. A pro nekoho je to prostě neprekonatelné.
|
libik |
|
(25.3.2021 19:59:03) Despi, říkám, že jsi v tom krátce. A máš to štěstí nebo smůlu (to se ukáže) , že jsi s někým, takže nejsi ten typ, co se neseznámí.
Za 5 let se budeš divit sama sobě, žes to tak prožívala
V tomto je vdovství horší, schizofrenně miluješ 2 chlapy a vyčítáš si to (někdy)
|
Despi |
|
(25.3.2021 20:08:22) No Libik, s temi 2 chlapy, mam rozvedenou kamaradku. Odesla ona. A rekla bych ze to má obcas taky tak. Je pořád taková rozpolcená.
Já jsem rada, ze jsem potkala koho jsem potkala. A ať to dopadne jakkoliv, bude to rozhodně spíše dobre, ze jsme se potkali. Vidim sama, jaky pokrok jsem diky nemu (a vedle nej) udelala. A i kdyby to nebylo navždy, budu mu velmi vděčná za to, co bych ochoten udelat.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(25.3.2021 19:45:14) "16 let milovat mužskýho, o němž vyšlo najevo, že je to někdo jinej než milující manžel"
Miluje toho, kým byl předtím, řekla bych. Toho svého soulmate, s kterým prožila mládí a rodinný život. Já tomu dost rozumím, měla bych asi podobnou tendenci. Nevím samozřejmě, jak dlouho by mi to vydrželo, to jsou spekulace, ale určitě bych ho nedokázala obratem odpárat a vyměnit za jiného proto, že zblbnul a potentočkoval se.
|
jak |
|
(25.3.2021 19:46:59) Já to chápu.ex jsem milovala ještě pár let.vylecily mě extra podrazy až.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(25.3.2021 19:52:40) Husu taky chápu, jsem s manželem 35 let, celý svůj dospělý život, je mi 52, nikdy jsem nebyla sama.
|
|
K_at |
|
(25.3.2021 19:55:11) Ropucho, já si právě taky myslím, 6e Husa miluje už jen obraz a představu.
|
|
Despi |
|
(25.3.2021 20:04:34) Ano, přesně tak Ropucho, tak to také vidím a musela jsem svou hlavu DONUTIT takhle nemyslet. Ale není to tedy lehké a nemam to ještě úplně vyřešené. Taky jsme spolu byli 15. let, to byla víc než polovina mého dospelého života.
|
|
Stará husa |
|
(25.3.2021 20:14:13) Ropucho, je to tak. Prostě mám pořád ráda toho, do něhož jsem se v 19 zamilovala a s nímž jsem prožila 27 let. Asi je to i tím, že byl můj první a jediný, nikdy jsem nikoho jiného nemilovala a kdybychom se spolu nedali dohromady, tak jsem zůstala stará panna. Taky to bylo divné v tom, že od té doby, co mi řekl, že se se mnou rozchází, jsme se nikdy nepohadali, nedělali jsme si žádné naschvály, nic. On mi nijak neubližoval, byl hodný, dobrý rodič, domácí práce jsme vždy dělali napůl, nechodil do hospody, neměl pochybné kamaradsofty, neměl milenky. Když jsem onemocněla depresí, i když to nikdy nechápal jako nemoc, tak se bez řečí staral o děti, o domácnost, prostě jsem si myslela, že je taková moje jistota. A ten den, co mi řekl, že už mě nechce, jsme spolu šli na houby, předtím jsme byli na dovolené na kolech, tam se o mě staral, zajímal, vůbec by mě nenapadlo, že mě chce opustit. Já se na něj vůbec nedokázala zlobit, všichni mi tehdy radili, ať se na něj nastvu, ale to nešlo. Bohužel, jsem taková jaká jsem, vždycky jsem byla úplně jiná než ostatní, vždycky mě to štvalo, ale nic s tím nedokážu udělat.
|
libik |
|
(25.3.2021 20:18:50) Huso a to jsi fakt nikdy v životě nebyla zvědavá, jestli někdo není lepší milenec? Hele, ještě je čas
|
Stará husa |
|
(25.3.2021 20:22:45) Libiku, ne. Já mám sex spojený s láskou, vzájemnosti, intimitou, takové splynutí duší a těl. Nedokázala bych mít sex s někým, koho bych hluboce nemilovala, taky jsem přišla o panenství až ve 20. Jo, jsem holt divná, no.
|
|
libik |
|
(25.3.2021 20:29:49) Huso, předesílám, že mám tvůj nick velmi ráda, odpustila jsem ti i ty špinavce z továrních hal
A tvou monogamní uminutost ti neberu, v podstatě není důvod to dělat jinak, nakonec užila sis vztah a teď máš klid, vlastní zajištění, důstojnost..
Ale tu lásku ti prostě nevěřím, je to vzpomínání na mládí..
|
Rodinová |
|
(26.3.2021 10:41:52) Souhlasim, libiku, je to vzpominani na stare dobre casy spis nez nekonecna laska k muzi, co mi ublizil a odesel. Ja to takhle neumim, pouze vzpominat me (zatim) nebavi a chci zit soucasny zivot, co mi jeste zbyva, vcetne muzu Ale kazdej jsme jinej, ze jo ...
|
Stará husa |
|
(26.3.2021 10:48:33) Rodinova, já netvrdím nic o nekonečné lásce. Jen mám pořád svého BM ráda, necítím k němu zášť ani lhostejnost. A jinak já vzpomínám strašně ráda, odjakživa si ráda promítán pěkné zážitky, nejen s mým BM, ale i z dětství, mládí, zážitky z cestování, z života s mými dětmi, když byly malé, vzpomínám na rodiče, na svoji milovanou babičku. Je to moje bohatství, které si držím v srdci, a kterým se ráda a často probírám.
|
Rodinová |
|
(26.3.2021 10:59:39) Promin huso, ja to nechtela shodit, mozna to tak vyznelo. Na detstvi, mladi a pekne zazitky vzpominam taky rada.
|
|
|
|
|
77kraska |
|
(25.3.2021 20:33:13) Huso, Ty jsi takova tradicni zena...pripominas mi pani Vaculikovou...s tou manzel zustal, ale mel milenky, dokonce deti s milenkami, a dokonce o tom psal knihy....ale ona s nim stejne zustala, ze to pry tak ma byt....budiz ji zeme lehka :-(
|
libik |
|
(25.3.2021 20:41:43) Sedmi, řekla bych (a myslím si, že to bylo i sděleno), že k Jiřímu Koláři měla velmi hezký a osobní vztah.
|
|
Stará husa |
|
(25.3.2021 20:59:28) Libiku, tak to vůbec! Nebyla bych s nikým, kdo by mi ubližoval. Vždycky jsem chtěla jen hodného a věrného muže. Věrnost je pro mě hodně vysoká hodnota.
|
libik |
|
(26.3.2021 0:00:54) Huso, proč by ti měl někdo ubližovat?
|
Stará husa |
|
(26.3.2021 10:31:55) Libiku, sama jsi to psala, že ti připadám jako manželka nevěrného Vaculíka. Nevěra je echt ubližování a to bych nesnesla.
|
libik |
|
(26.3.2021 16:51:52) Stará Huso, to psala Sedmikráska, já jsem jen dodala, že jsou indicie, že u Vaculíkových šlo o širokou gentlemanskou dohodu, jíž se účastnil i Jiří Kolář.
Jinak já v této diskusi trochu zpochybňuji věrné osudové lásky na celý život versus přelétavost z postele do postele(kdy žena třeba pozná za život, o bóžičku, 2 partnery)
Ty máš plné právo žít single, je to tvoje rozhodnutí. Ale ženy, které do svého života po konci vztahu pustily další muže rozhodně nejsou diskvalifikovány z "opravdových lásek"
|
77kraska |
|
(26.3.2021 19:13:37) libik, to je dost odvazne dovozovat, ze u Vaculiku to bylo jako u Havlu...jakysi otevreny vztah...neni fer tady diskutovat o vztazich lidi, co uz nejsou mezi nami, tak mi pripadne napis mail, z jakych zdroju cerpas
|
Škrpál |
|
(26.3.2021 19:48:54) Sedmi, tobě vadí vyjádření "jsou indicie....že mezi nimi šlo o gentlemanskou dohodu"? Co blázníš?
|
|
libik |
|
(26.3.2021 23:01:18) Sedmi, tys začala o Vaculíkojc soukromí, ne každý každý musel nutně vidět tvůj popis postoje paní Madly Vaculíkové jako pozitivní a ne každý je připraven nenávidět (též mrtvého) Ludvíka Vaculíka
|
|
|
Ruth |
|
(26.3.2021 20:05:06) Ty se asi nikdy nevzpamatuješ a budeš provokovat osud.
|
|
Despi |
|
(26.3.2021 20:05:50) Val, Já ti nevím. Ja si tedy nemyslim, ze ať vypadáš jak vypadáš, ze bys mela rezignovat na zivot. Vidím okolo sebe nerudné protivné, které jejich muži zbožňují, vidím okolo sebe "nadměrné", které mají věčně nejake ctitele. Úplně nevim, co ti napsat. Skoro bych rekla, že jsme ti už za ty roky napsaly vse. Teď musíš chtít. Myslim to v dobrém.
|
Despi |
|
(26.3.2021 20:45:38) Tak kdyby šlo jen o pohled, tak u nás dobré. Blbé jsou ty povahy nekdy.
|
|
|
mabela |
|
(26.3.2021 20:29:19) Pokud člověk nechce dalšího partnera, rezignuje na život? No zírám, co všechno se člověk na rodině nedozví...
|
Despi |
|
(26.3.2021 20:46:50) No u Valkýry je to tak nejak v kontextu.. Doufám, že si to nebere osobně.
|
|
|
|
|
libik |
|
(26.3.2021 23:05:53) Valkýro, co je osudového na lásce, kde jeden páchá sebevraždy a druhej ho přehlíží jak sjednocené lány?
Já vám nevím, děvčata, ale vždycky jsem si tak trochu myslela, že láska je záležitost dvou lidí (nebo Boha a člověka, když jsme před těmi Velikonocemi)
Příběhy, kdy si jeden umane, že ten druhej ho musí milovat, bych, jakkoliv utrpení odmítaného nesnižuji, do lásek ani moc neřadila.
|
|
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(25.3.2021 20:33:36) Huso, nejsi divná. Neblbni.
|
|
Despi |
|
(25.3.2021 22:32:22) Huso, Já tě fakt chápu. A troufam si tvrdit, že treba moje maminka by dopadla stejně. A znam par zen, které to mají velmi podobně. Zvlášť v té generaci 50 + .
|
Stará husa |
|
(25.3.2021 22:42:35) Despi, já právě neznám nikoho, kdo by po rozvodu byl dobrovolně sám. Znám pár žen, kterým vztahy po rozvodu nevyšly, ale žádnou jako já. Jo, vdovy, které ovdovělý po 70. ty už většinou samy zůstanou, ale ani tam to není pravidlo. Většina lidí je párových a má pocit, že sami nejsou kompletní, potřebují partnera, i když už to třeba není láska jak trám.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.3.2021 22:47:17) Já jo, moje mamka, ve 40 se rozvedla a už 35 let je sama. Zájem o ní byl, občas s někým chodila, ale chlapa domů ani za nic.
|
Stará husa |
|
(25.3.2021 22:50:44) No právě Inko, občas to s někým zkoušela. Já to nezkoušela, mně se ježí všecky chlupy, jen si představím, že bych se měla s někým seznamovat.
|
Škrpál |
|
(26.3.2021 14:32:22) Huso, mně přijde, že na BM stále čekáš. Proto se naježíš, když si jenom přestavíš, že se s někým seznamuješ, cítíš se být zadaná. Píšeš ale, že nevěra je významné ubližování, které bys u milované osoby nesnesla - ale na BM ses za dlouho provozovanou nevěru nikdy nezlobila. Tu chybějící emoci místo tebe prožívá tvůj syn. Nezlobila ses ani za ty věty, které ti řekl, když nevěru přiznával? Husičko, kde byl tvůj pud sebezáchovy?
Jestli je na mém pocitu kousek pravdy, chci ale říct, že to není nic divného, je to prostě monogamní orientace, a tu ženy i muži povětšinou nemají.
|
leli |
|
(26.3.2021 15:19:47) Marťasíno, moc se mi nezdá ta tvoje věta, že emoce za Husu prožívá její syn. V blízkosti mám nějaké rozvedené páry a situace je u nich podobná, dcery se s tím poměrně srovnaly, v jednom případě i s novým sourozencem, ale synové to nedali. Ač se rodiče rozvedli v jejich téměř dospělosti, jeden se od otce úplně odstřihl a další vypadá, že snad doufá, že se rodiče dají opět dohromady, byť je tam další dítě a matka je spokojená tak jak je.
|
Stará husa |
|
(26.3.2021 15:42:32) Synovi bylo skoro 18 a hodně na svém otci visel. On se mu i dost věnoval, jezdili spolu na kole, syn se zajímal o hvězdy, tak mu koupil dráhy hvězdářský dalekohled a jezdíval s ním v noci pozorovat hvězdy, syn ho měl jako svůj vzor. A náhle všecko pryč. Nová žena, nový syn, nový domov. Syn si usmyslel, že ho otec vlastně neměl nikdy rád, že to jen předstíral kvůli jakési chiméře dokonale rodiny, která se mu nepovedla, tak si pořídil novou. A otce úplně odstřihl, nechce o něm ani slyšet.
|
leli |
|
(26.3.2021 16:19:10) Huso, tohle je u kamarádky podobné. Tam ještě ten otec měl pronést i k dětem něco v tom smyslu, že život s rodinou byl pro něj těžký včetně starostí s dětmi a tak taky proto... Kamarádka říkala, že měl raději na rovinu říct, že se zamiloval, že by to neuškodilo jako tohle. Jen tak mimochodem starší dcera bez problémů vystudovala medicínu, syn je taky šikovný. V každém případě asi pánové nečekali, že přijdou svým rozhodnutím o syny. Vůbec nic mi do toho není, ale zajímalo by mě, jak tuhle ztrátu hodnotí zpětně.
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(26.3.2021 10:44:33) Moje babička ovdověla ještě před čtyřicítkou a také o novém muži nechtěla ani slyšet. Já to tedy znám jen z vyprávění, zažila jsem ji už jako stařenku, ale prý veškeré nabídky odmítala. A že by si bývala ulehčila život, zůstala sama za války na několik dětí, po válce přišla o majetek a musela se tvrdě otáčet. Ale asi se měli s nebožtíkem dědečkem hodně rádi a zůstávala věrná.
|
Koníček mořský |
|
(26.3.2021 11:01:57) Moje mamka se okolo čtyřicítky rozvedla, od té doby je bez chlapa i muže a mužský upřímně nesnáší. Bohužel jí muži svou podstatou, přirozeností i chováním často potvrzují, že oprávněně. Chlapy viní úplně ze všeho. Zejména, když se jí něco rozbije nebo nedaří, tak volá: "tohle musel vymyslet nějakej chlap !" Já jsem v tomto hodně jiná, chlapy mám ráda a proto jsem svůj život zasvětila jejich poznávání. Když se povede najít kompatibilního, není na tom světě nic lepšího. Ženský jsem poznávala a poznala taky a ty nemám ráda zase já.
|
Stará husa |
|
(26.3.2021 11:10:37) Koníčku, to já zase tak nemám, že bych nenáviděla muže. Normálně si s nimi povídám, beru je jako lidi, je mi jedno, jestli je to muž nebo žena. Ráda se kouknu na hezkého chlapa. Jen nechci muze jako partnera. Ani ženu tedy. Chci žít sama a mít kamarády. Pokud by s chtěl se mnou přátelit muž, nemám problém. Ale mám velmi malý okruh známých a tam se muži - kamarádi nějak nevyskytují.
|
Koníček mořský |
|
(26.3.2021 11:41:38) Stará Huso, jo moje máma je hodně společenská, kamarádí s ženami i muži o 106. Ale jako partnera chlapa nechce, lezl by jí na nervy vším možným i nemožným. Mě by zase život bez partnera - chlapa nebavil, ale mám štěstí (napodruhé)na někoho, kdo ke mně maximálně sedí. Takže se , už dvacet pět let. I když myslím, že za mladici by mě možná vyměnil. A já bych na něj, i přesto, do smrti smrťoucí vzpomínala, jako na toho nej.(lepšího) Mně se líbí a chápu, jak to máš ty. Jsi prostě taková stabilní a věrná, vyznáváš určité hodnoty, to je hezké. A ještě hezčí je, že na svého BM myslíš bez zášti. Ty blbosti, co ti kdy řekl, neber vážně. Oni toho lidi leckdy namelou, nemyslí to všeobecně vážně a není to prostě pravda. Taky s tebou zažil hezké chvíle a prožil kus života. Můj BM muž mi řekl pekelné kraviny, choval se nehezky (já též)a je to debil. Ani vteřinu jsem nikdy nelitovala, že jsme se rozvedli. A taky ani vteřinu nelitovala, že jsme se vzali. Hezké to (svého času) bylo.
|
|
leli |
|
(26.3.2021 15:30:25) Stará Huso, násilím bych se taky do ničeho nenutila. Máme v rodině příběh, kdy manžel odešel od manželky v jejích 44 letech, emigroval v té době s o 16 let mladší milenkou. Manželka byla o 2 roky starší než on. Sama to měla těžké, na dálku se rozváděla, on žil v kapitalistické zemi, doma měla dva syny a s tím vším souvisela spousta starostí a těžkostí. Pak po revoluci jemu manželka zemřela a on se k první manželce nakonec vrátil. Prožili spolu ještě pár hezkých let. Ani náhodou nechci hodnotit pohnutky jejich rozchodu nebo návratu, prostě to tak bylo. Jen si pamatuji na to když řekla, že "on byl její osudový chlap a jeho jediného milovala". Měla přítele se kterým měla hezký vztah, ale právě spíše přátelský, dokonce chvilku uvažovala o svatbě, když jí ji nabídl. Ale jakmile se objevil na scéně ten "osudový", tak neváhala ani minutu.
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(26.3.2021 10:38:25) Z mého okolí také drtivá většina lidí navazuje nové vztahy. Někdo zůstane sám, ale až poté, co se nové vztahy nevydaří. Že by člověk zůstával sám cíleně, to je vzácná výjimka.
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(26.3.2021 10:27:27) Huso, já tomu rozumím. Můj muž sice nebyl první a jediný, s kým jsem kdy měla vztah, ale každopádně je to můj nejbližší člověk na světě, jakého jsem kdy měla, a to už nikdy nemůže být jinak. Je se mnou čtvrt století, pamatuje mě jako náctiletou, máme děti, prožili jsme spolu všechno zásadní, to se nedá smazat, i kdyby zítra odešel. A nežijeme celou tu dobu jen růžový sen, takže trochu mám představu, jaké by to mohlo být. Muži jsou asi v tomto jednodušší a slabší, náchylnější podléhat svodům a pragmatičtější ve srovnání se s realitou. My ženské máme asi větší sklon brát to absolutně. Ne všechny, samozřejmě, aby mě někdo nechytal za slovo.
|
77kraska |
|
(26.3.2021 10:49:09) Ropucho, my jsme se s partnerem potkali az jako 35+, oba jsme meli za sebou hodne vztahu, on taky manzelstvi i dite...on je pro mne vlastne jednim z mnoha, na ktere budu ve stari vzpominat i kdyz jsem s nim prozila skoro 20 let....proste nemame zadne spolecne zazitky z mladi
|
Stará husa |
|
(26.3.2021 10:58:05) 77krasko, my jsme s mým BM začali chodit v 19, v podstatě ještě děti, spolu jsme dospěli, zformovali se. Pro mě byl BM někdo jako rodiče, prostě moje polovička. Bez něj se cítím divně, něco, co bylo moji součástí zmizelo, chybí mi to. Není to nějaká hysterická Laaaaska, ale integrální součást mé osoby je pryč. Je to něco jiného, než mít 5 předchozích vážných partnerů, kdy každý je jen jeden z mnoha. Tak jako nemůžu mít dvě matky, tak nemůžu mít dva partnery. Tak to cítím.
|
Persepolis |
|
(26.3.2021 11:22:36) Huso, a jsi s BM v nějakém kontaktu? Už jsem se ptala, asi moje otázka někde zapadla. A jaký má vztah se svými dětmi, stýká se s nimi? Docela by mě zajímalo, jak se s tím popasovaly tvoje děti. Vím, co to je mít psychické problémy a kdyby mě opustil manžel zrovna v době, kdy se s tím peru, tak bych to považovala za obrovskou podpásovku a myslím, že i naše dcera.
|
Stará husa |
|
(26.3.2021 11:34:32) Persepolis, nejsem. Dcera s ním má dobrý vztah, navštěvují se, má ráda i svého brášku a nezanevřela ani na svou kamarádku, která se stala jeho manželkou. Syn ho úplně zavrhl, ale ani ne kvůli tomu, že opustil mě, ale protože si založil novou rodinu a podle syna tím pošlapal tu původní. Nestýkají se a syn ho a jeho novou rodinu vysloveně nenávidí.
|
|
|
77kraska |
|
(26.3.2021 11:36:07) Huso, ja to chapu
sama nikoho takoveho nemam, ze by byl moji soucasti, trochu rodice a hodne dcera, ale tu jsem stejne jako partnera mela v pozdnim veku a taky neni soucasti meho mladi a mych vzpominek...spis ona je spojena s druhou etapou zivota, kdy jsem uz nebyla sama za sebe, ale byla a jsem "matka" - u mne bylo materstsvi nejak spojeno se strednim vekem, proste predtim jsem byla mlada stihla holka bez zavazku a od dcerina narozeni jsem oplacana nudna pani (ale ted jsem se opet rozhodla k velkemu hubnuti!) ....narodila se mi v mych 38 letech - nekdo mi rikal, ze az za pulkou zivota
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(26.3.2021 14:48:41) My jsme spolu od 17. Taky mi připadá spíš jako moje součást než partner. Jsme 2x tolik let spolu než bez sebe.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(26.3.2021 20:38:42) 77krasko, nojo, to je úplně jiný model vztahu. Každému se to holt přihodí jinak. Já zase kromě dětství mám s mužem společné všechny vzpomínky (téměř)
|
|
|
|
|
|
|
Despi |
|
(25.3.2021 14:19:49) Ano, muj psycholog mi rikal na vsechno tohle, ze i když tu není, tak mnou manipuluje. A jestli chci být manipulována. Rozhodla jsem se, ze se nenechám manipulovat. A on mi vzdycky říkal, zeptejte se sama sebe, jestli tohle je to, co VY chcete. A pokud ne, co muzete udelat pro to, aby to tak nebylo.. Abyste se v tom i vy cítila dobře. A pak jsem potkala nekoho, kdo si prošel pri rozvodu i po nem peklem a otevrelo mi to oči.
|
|
|
Despi |
|
(25.3.2021 14:12:17) A souhlasím s tim, že částečné "profackování" ne v tom pravem slova smyslu, u nás probehlo a DĚSNĚ jsem si to užila.
|
K_at |
|
(25.3.2021 14:52:38) Despi, napiš podrobnosti, ať z toho máme taky trochu to zvrácené potěšení. Jak já mu to přeju. Mám v okolí jednoho, kterému bych hrozně to nakopnutí mezi.... přála, za to jak deptal děti i svou ex. Jenže on je tak mimo, že k němu asi nedolehne nic.
|
Despi |
|
(25.3.2021 15:33:02)
Nechci psat podrobnosti a nešlo o fyzické násilí v tom pravem slova smyslu, mohu jen napsat, že tenkrát byly síly nevyrovnané. Z překvapení se nezmohl na odpor (a asi mi nechtel ublízit jako správný chlap) tak prchl. Byli jsme tedy sami.
Ještě jsem tedy na nej křikla pár vět, že už nikdy neuvidí deti a ať si jde za tou... načež jsem mu je druhý den poslušně vydala i s celou výbavou.
Ještě, že nemáme sousedy. Ti by se pobavili. Každopádně to beru jako své selhání. Ač mně tenkrát posunulo jinam. Ten pocit uspokojení, že tuhle bitvu jsem vyhrála tam prostě byl. I kdyz vim, ze on kdyby se rozmachl, byl by ze mne mastny flek.
Následně jsem si ještě nekolikrat poplakala, ale tenkrát prisel prvni zlom (první odpor).
|
K_at |
|
(25.3.2021 15:34:41) Když se hodný holky naštvou, stojí to za to!
|
Despi |
|
(25.3.2021 15:46:08) Kurňa, Vubec nevim, kdy se ze mně stala hodná holka a zodpovědná matka.
Ale co, on by zas rikal, ze nejsem hodná holka a nasel by si hodnou..
|
Despi |
|
(25.3.2021 15:47:27) Já mu tu jeho holubičku přeju. Jsem na ně zvedavá.
|
K_at |
|
(25.3.2021 19:52:09) Despi 🤣🤣
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Despi |
|
(25.3.2021 14:09:17) Marťasíno, Když to je tezké, kdyby se nakonec omluvil, možná by to bylo ještě horší. To se pak vlastně jeste hůř věří, ze ten clovek není pro mne a je to blb. Ver mi, vim o cem mluvím. Nicméně my jsme si tedy prosli pri rozchodu leckterou fází, ale jsem rada, ze i když si dokazeme vynadat, jak kdo se blbe choval atd., když jde na lámání chleba, nakonec to snad dokazeme nejak ukočírovat a netahat do toho deti.
Když jsem tu jednou davala jedno ze svých temat, někdo mi tam psal, že každému mému známému je "u prdele" kdo za co může a nikdy v tomto směru nedojde ke spravedlnosti, aby se mně nekdo zastal. A ze jediné na cem záleží je, jak spolu vyjdeme behem rozvodu a po nem. Jestli si udržíme alespoň částečný nadhled a budeme vse řešit jako lidi.
|
Škrpál |
|
(25.3.2021 20:14:31) Despi "Když to je tezké, kdyby se nakonec omluvil, možná by to bylo ještě horší. To se pak vlastně jeste hůř věří, ze ten clovek není pro mne a je to blb. "
Despi, to obyčejný "vodpusť" může mít v ten vyhrocený moment neuvěřitelnou sílu, ještě dřív, než vztek obrátíš proti sobě a snad se i začneš nenávidět za to, že ti vztah protekl mezi prsty. Aspoň si to tak myslím, nedostávala jsem se do situací, kdy by mi někdo něco takového poskytl I podle odborného hodnocení psychologa jsem klasický typ, co i svůj malý podíl na konfliktu využije k tomu, aby se za situaci začal nenávidět - klasicky obracím vztek proti sobě
|
|
|
|
|
|
|