| TaJ | 
 |
(3.9.2021 16:21:13)
Romano, jo, chápu...jenže třeba u nás je to tak, že ani když neměl svůj PC a mobil a celkově na tom netrávil moc času, tak stejně nikde venku s kamarády nelítal, tady v okolí žádné věkově podobné nemá, natož aby měli stejný zájem...v dopravním kroužku s komunikací s klukama problém taky nemá, ani s vedoucími, teď si v srpnu náramně užili tábor ve Studénce, našel si tam zase nějaké další kamarády...on má ty kamarády se stejným zájmem ale různě po celé republice (nebo minimálně po Čechách), takže ne se všemi se můžou nějak častěji vidět...no a co by dělal doma místo toho? Rozhodně by nečetl knihy a určitě by se nevěnoval víc škole, to vím naprosto jistě, protože vlastně žádný předmět ve škole ho nikdy nezaujal natolik, aby si začal hledat o tom něco víc...prostě o vlacích se ve škole neučí , takže si udělá a naučí se to, co je potřeba a pak jsi jde po svém zájmu... Jako jasně, většina rodičů by měla radost, kdyby jejich děti ve volném čase četly knihy, chodily na výstavy a do muzeí, malovaly, nebo něco vyráběly, sportovaly, hledaly by si k probírané látce ve škole další podrobnosti...ale hádám, že takových dětí v pubertě nebude moc, většinou mají nějaký svůj hlavní zájem...takže si udělají povinnosti do školy, doma a pak se věnují tomu zájmu.
|
| TaJ |
|
(3.9.2021 17:08:03)
Romano, vidíš a zrovna do knihovny jsme chodili spoustu let, když byl malý a sám si knížky vybíral...ale to bylo ještě před tím, než se sám naučil číst...to vydržel od nás poslouchat celé hodiny...ovšem jakmile se naučil sám číst, tak paradoxně jeho zájem o knížky klesl téměř na nulu...doma má hromadu knížek o železnici a dopravě, ale prohlídne si maximálně obrázky, moc si v tom nečte...dává přednost tomu hledat si ty informace na internetu, najde si tam aktuálnější a rychleji...
A ne, nevadí mi, že se drží té své komunity, naopak jsem šťastná, že konečně má kamarády a lidi, se kterými si má co říct...než přišel do dopravního kroužku, tak neměl kamarády prakticky žádné, kromě asi dvou spolužáků, kteří se taky zajímali o vlaky...teď jich má spoustu...a samozřejmě se nebaví zase jen tak úplně a výhradně o vlacích...ale prostě je něco spojuje a mají k sobě blíž, i když jsou různého věku...
|
|
| MaMar | 
|
(3.9.2021 20:15:41)
Romano, už jsem si častěji všimla, že nejsi spokojená s "fungováním" svého syna. (I když možná to tak vyznívá jen tady v diskuzích.)
Před mnoha lety jsem vedla svého čtyřletého do školky, on tvrdil, že ho bolí nožička, a já jsem vznesla nějaké pochybnosti. A on mi na to tenkrát řekl: "To ale nemůžeš vědět, ty nejsi já." Na tuhle větu jsem si mockrát vzpomněla, když mi připadalo, že by některé z mých dětí mělo být společenštější, pilnější, sportovat víc, nebo míň, číst víc, nebo míň, nebo číst něco jiného, lépe se oblékat, nebo naopak nevyhazovat peníze za předražené značkové oblečení, atd., atd.... Já nejsem oni, oni nejsou já, a pro svoji sebedůvěru a životní spokojenost potřebují vědět, že mohou být sami sebou.
To neznamená, že jsem se je nesnažila nasměrovat, předat jim nějaké své hodnoty a zkušenosti. Ale fakt je zbytečné trápit se tím, že jsou v něčem jiní, než bych si představovala, pokud to není nic, co by ubližovalo někomu jinému.
|
| K_at |
|
(3.9.2021 20:31:54)
MaMar, to je hezký. Moc.
|
|
| TaJ |
|
(3.9.2021 20:54:03)
MaMar, moc pěkné...a máš chytrého syna . Je to tak, děti tu nejsou od toho, aby byly a žily podle našich představ, ale aby žily svůj život, šly svojí cestou, se vším, co to přináší...můžeme se je snažit trochu nasměrovat, říct jim svůj názor a pohled na věc, ale to je asi tak všechno
|
| MaMar |
|
(3.9.2021 21:24:21)
TaJ, Kat - děkuji 
TaJ - mně se moc líbí, jak dokážeš přijímat a podporovat svého syna se všemi jeho zvláštnostmi
|
| TaJ |
|
(3.9.2021 21:34:08)
MaMar, taky děkuju, dělám co můžu, přijde mi to přirozené, vím, že předělat ho nemůžu a nemám ani důvod, je skvělý takový, jaký je...a tak se ho jedině můžu pokusit nasměrovat a podporovat tak, aby ty svoje zvláštnosti nějak v životě využil a hlavně byl sám se sebou spokojený...
|
| monam |
|
(3.9.2021 21:49:06)
"hlavně byl sám se sebou spokojený"
To je myslím to nejdůležitější. Mám nejméně jedno velmi komplikované dítě, které když vyjde samo se sebou, bude to zázrak.
Každý máme asi u dětí něco, co bychom chtěli, aby měli jinak, zdědili po někom jiném (zdědili po nás)... ale nenaděláme s tím vůbec nic. Ale snažit se musíme, protože co kdyby to náhodou mohlo k něčemu býrt
|
| Kaliope X |
|
(3.9.2021 21:55:59)
Monam, taky doufám, že se dítko jednou naučí si věřit a objektivněji se sebehodnotit
|
|
| TaJ |
|
(3.9.2021 21:58:59)
Monam, máš pravdu, určitě dobré se snažit, ale taky je někdy dobré přestat se včas urputně v něčem snažit, když vidím, že to k ničemu nevede a nic s tím neudělám...a místo toho hledat jinou cestu, přijmout věci tak, jak jsou...něco se změnit dá, něco ne a je dobré pokusit se to nějak využít jako přednost...
|
| monam |
|
(4.9.2021 9:45:35)
Moji rodiče mě strašně uzurpovali, na našich vztazích se to podepsalo,.neodpustila jsem některé věci doteď. Takže já hodně u svCh děti bojují s mírou, do nichž jim do věcí mluvím. Sice hádám když jde ve vedru ven v teplých botech nebo když se v 11 večer potuluje po byte, ale myslím, že ji nechávám žít. Co se počítače týče k němu má v zásadě přístup stále, mobil dostala relativně pozdě, ale nijak jinna něm neomezují, výjimečně nenápadně kontrolují. Na insta a na tiktoku má soukromý účet ale zjistila jsem že má těch účtu více takže už to jde mimo.me. whtapp mi nikdy nevadil. Ale obecně když něco chce tak se jí snažím spíše vyhovět (jakože je to náročné se s ní domluvit ale to je věkem).
|
|
|
|
|
|
|
| Monty | 
|
(3.9.2021 21:09:39)
"A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla: Promluv k nám o našich dětech.
A on pravil: Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou syny a dcerami touhy po Životě.
Přicházejí skrze vás, ale nejsou vámi, a ač jsou s vámi, přesto vám nenáleží.
Můžete jim dát svou lásku, ale nedáte jim své myšlenky, neboť oni mají své vlastní myšlenky.
Můžete vlastnit jejich těla, ale nikoliv jejich duše, neboť jejich duše sídlí v domě zítřka, do něhož nemůžete vstoupit, dokonce ani ve svých snech ne.
Můžete se snažit být jako ony, nepokoušejte se však učinit je podobné sobě.
Neboť život nekráčí zpět a nezastavuje se u včerejška.
Vy jste luky, z nichž jsou vaše děti jako živoucí šípy vyslány vpřed.
Lukostřelec vidí značku na cestě nekonečna a ohýbá vás svou mocnou vůlí, takže Jeho šípy vyletí vpřed hbitě a daleko.
Nechť je toto ohýbání v rukou lukostřelce všem pro radost; neboť i když miluje šíp, jenž letí, zároveň miluje i luk, jenž je stále na místě."
Chalíl Džibrán: Prorok
|
| TaJ |
|
(3.9.2021 21:26:41)
Monty, jo, je to tak
|
|
| Monty |
|
(3.9.2021 23:19:21)
Romano,
bohužel nevím, kde je ta knížka (myslím toho Džibrána), překlad si z ní pamatuju jinak.
Na netu byly dva různé překlady, tak jsem to po paměti nějak poskládala z obou, ale pořád to není ono. Právě proto, že ten překlad, co znám z knihy byl geniální.
|
| TaJ |
|
(3.9.2021 23:35:42)
Monty, taky to znám ještě malinko jinak...ale na významu to nic nemění...schválně jsem teď šla hrabat do knihovny, ale nemůžu toho Proroka najít, abych se podívala na ten můj překlad...myslím, že ho má u sebe teď mamka, tyhle knížky mezi námi často různě kolují...já mám momentálně zase od ní půjčený životopis Dalajlamy...
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(3.9.2021 23:28:37)
No jo, Romano, ale jestli ty dary bude nebo nebude chtít využít je na něm, ty mu je nucením spíš otrávíš. Zvlášť v tomhle věku.
My dlouho tajili před babičkou, že má dítě absolutní sluch, bohužel pak někde potkala učitelku hudebky, co učila její dceru a vzala ho k ní na přezkoušení, učitelka nadšená, babička nadšená, dítě vcelku otrávený, protože ho nebavila ani hudební nauka, ani hra na klavír (sice pak v pubertě krátce uvažoval, že by se k tomu vrátil, protože je to lapač na holky, ale rychle tu myšlenku zase opustil), ani zpívání ve sboru. Dneska dobrovolně nezazpívá ani "hoří", natož aby na něco hrál. Jeho volba, jeho věc, když někdo něco zužitkovat nechce, násilím ho nedonutíš. 
|
| TaJ |
|
(3.9.2021 23:38:50)
Monty, přesně...zvlášť v tomhle věku se jim toho moc nutit nedá...pokud budou chtít, tak si z toho něco vezmou, ale pokud ne, tak to stejně jen tak půjde kolem nich...
|
|
| Monty |
|
(4.9.2021 0:10:20)
Jenže "úkol" dětí je zas ty hranice porušovat a vymezovat se vůči nim. V pubertě obzvlášť.
Samozřejmě je tvoje věc a tvoje rozhodnutí, jak to pojmeš. Ovšem z tvého psaní mám dojem, že s tím fungováním nějak extra spokojená nejsi a syn nejspíš taky tak docela ne. U nás žádný hranice v podstatě nebyly, kromě fakt útlého dětství, a řekla bych, že je to daleko víc v klidu.
|
| TaJ |
|
(4.9.2021 0:30:27)
Romano, mně třeba v pubertě (a tedy v synově věku) doma rodiče žádnou večerku nenařizovali...já tedy tenkrát neměla PC, ale do noci jsem si četla a maximálně mě upozornili, že se mi ráno nebude chtít vstávat...ale nikdo mě nenutil zhasnout a zkoušet spát, nebo nezabavoval knížky...
Nejde o to, jestli je 22h přes míru, to je přece u každého jiné...já kdybych syna nutila všechno vypnout a jít "spát" ve 22h, tak to prostě fungovat nebude, protože to by měl jako třeba hodinu, nebo víc ležet a zkoušet usnout, když usíná normálně později? A 22h může být u puberťáků fakt hodně brzy, protože spousta z nich si teprve později večer k tomu PC sedá, než se vrátí ze školy, z tréninků, udělají do školy co je potřeba apod...takže to by si pak syn s nikým moc nepokecal a nezahrál...on má třeba spoustu času odpoledne, když je brzy doma, jenže to zase nikdo z nich doma ještě není, tak to si dělá na PC svoje věci a s kámoši se "schází" až večer... Přijde mi normální, že v pubertě to všechno najednou funguje jinak a spousta věcí se změní, nemůže to být přece pořád stejné, jako když byli menší, puberta je doba velkých změn...
Nedávno jsem se bavila při čekání na příjezd syna z tábora s jednou maminkou jeho stejně starého kamaráda z kroužku...ten má večerku dokonce v devět...a když jsem podotkla, že to ten náš by neusnul ani náhodou, že by jen ležel a koukal hodiny do prázdna, tak na to odpověděla, že to už je jeho problém, kdy usne...fakt nechápu...a říkám si, že chudák kluk, když musí jít spát ve chvíli, kdy ostatní se teprve někde na netu sejdou...
|
| K_at |
|
(4.9.2021 7:21:26)
TaJ, kdysi jsme dceru odstavování od tabletu a PC, nebyla sama schopná to utnout a byla vzteklá až hysterická. Tuším, že cca 10+ se to začalo lepšit. Kolem zhruba 13 začala chodit spát mezi 11 - 1.hod. Ráno vstala do školy. Tečka. Já tou dobou chtěla spát už dávno, takže jsem přestala řešit. Během jara a léta se to samo v 15+ upravilo. Kolikrát už v ve 23hod spí, když je unavená. Jenže někdy je ještě ve 2.hid vzhůru, protože známí z druhého konce světa holt jsou zrovna na příjmu a tak si píší. Romano, z tvého psaní mám dojem, že syn je pod neustálým dohledem, tlakem a očekáváním. Místo řešení PC bych se snažila ho zapojit doma, aby z něj nerostl paša, co nechá všechno na matce. Jenže tys tu i psala, že vlastně raději uděláš všechno sama, protože tě to štve a obtěžuje ho nahánět. Prostě se smiř s tím, že už něco nevyřešíš.
|
| Senedra | 
|
(4.9.2021 8:47:34)
Romano, z toho co popisuješ -nech toho kluka žít. tak bude mít horší známky.. a co. Jak jsi popisovala, učí se slušně. Je to jeho život.
Já mám celkem uvědomnělou puberťačku, nechodí chlastat a podobně, ale nedokážu si představit, že jí preventivně ani nepustím na WA a budu lustrovat, co jí píší kamarádi.
Nechci být prorokem špatných zpráv, ale nedivila bych se, kdyby ti jednou třískl dveřmi a odešel středem.
|
| Marika Letní | 
|
(4.9.2021 15:11:48)
Romano chápu tě. Někdo má sklony k závislostem. I děti. A pak je průsvih a řešení mnohem složitější, než včasný zásah a nastavení limitů. Kdo má dítě, které je cílevědomé samo od sebe, nebo ho počítačové hry nebaví tolik, aby kvůli tomu opustilo vše ostatní, tak to nepochopí.
|
|
| Marika Letní |
|
(4.9.2021 15:15:02)
Že nechce na nákup s tebou? Tak mu to dej jako jeho odpovědnost celé. Ať jde nakoupit sám. Jinak bude mít hlad, to je snad jasné i malému dítěti, že jídlo se musí koupit.
"Zavážu tedy odpadky do pytle, aby se milostpán ničeho nedotkl"
A jak to bude potomek dělat až bude žít sám? Na tuhle štítivost se snažím nepřistupovat. Prostě musí žít normálně. Tzn. vyndat odpad sám z koše, umýt si boty, wc. Pokud tedy není adept na chráněné bydlení.
Že to nedojde do zdárného výsledku a odpad se hromadí, až ho vyneseš ty, je ovšem tvoje nedůslednost a na to on spoléhá. Zatím úspěšně. Musíš se ty rozhodnout, že to opravdu změníš.
Ad večerka - opět ne každý je schopen si to pohlídat sám a udržet normální režim. Zvlášť sovy k tomu mají sklony. Že nedostatek spánku ovlivňuje zdraví, imunitu i psychiku, výkony ve škole, to je snad už dostatečně známé. Takže nějaký kompromis ohledně večerky a snahu udržet normální biorytmus považuju za důležité.
Pokud máš dojem, že už nemáš páky, tak rezignace ničemu nepomůže. Zvažovala jsi řešit to společně se synem u nějakého terapeuta?
|
| monam |
|
(5.9.2021 0:07:44)
Romano, kdo ho manipuluje? On může být také v situaci, kdy neví kudy kam. Nechala bych ho být. V některých věcech bych více povolila, v některých třeba i přitáhla.
|
|
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 8:53:30)
“ Tak jemu je jasné, že někdo nakoupí. A pak si myslím, že jídlem se netrestá. ”
Co?? Ty to zdá se nechápeš. Nebo to nechceš chápat. Právě že ON bude mít úkol nakoupit aby neměl hlad. Žadný trest jsem neměla na mysli. Přirozený důsledek. Že si promluvíte na téma přirozeného běhu věcí. Nikdo nenakoupí a nebude co jíst.
|
|
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 9:03:14)
“ "Musíš se ty rozhodnout, že to opravdu změníš."
rozhodnutí bez schopnosti donutit je na nic. ”
Přesně to jsem tím myslela že ty se musíš rozhodnout že to změníš a bude platit to co řekneš tj rozhodneš se že lze na věcech trvat a donutit syna k podílení se na chodu domácnosti, na sebeobsluze. Ne že to nejde a budeš ho obsluhovat. Protože zatím to vypadá že on trvá na svém a ustupuješ jen ty.
“ Společné sezení nejde vymoci. ”
Nejde o vymáhání. Pokud komunikace a domluva vázne tak proto jsem zmínila terapii. Ale měla jsem na mysli společnou což neznamená že jste tam jen spolu. Ale ten terapeut vás k tomu postupně dovede. Je to jako při partnerské terapii. Vy dva byste to měli řešit spolu. Oba na tom musíte pracovat. Ne že syna někam pošleš ať ho opraví.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 11:11:03)
Romano, mám o rok staršího syna, xkrát jsem večer seděla v obýváku a přemáhala pláč. Pan Pupen prostě neslyšel, neviděl, nic nezabíralo, manžel (vyřízený z práce) chtěl mít hlavně klid a pokud jsem zvýšila hlas, byla jsem automaticky viník té situace, a syn skoro oběť (ačkoli jsme spor o domácí práce a jeho PC vášeň měli už od rána, a manžel přišel v šest večer, čili těžko mohl vědět, co prožíváme)
Vydrž, zlepší se to, skoro každý rodič si tímto prochází, to není o povaze dítěte, to je prostě puberta (automaticky nervy jako špagáty, brečíš a říkáš si "přeci to byl takovej prima kluk, jak to, že je to takový hajzl?")
Jediný, co zabíralo ve vypjatých momentech, bylo přemáhat pláč a říkat: "Já jsem tvoje máma, já tě mám ráda, nevěříš mi to, ale já pro tebe podle svýho vědomí a svědomí chci to nejlepší." Zvláštní bylo, že potom se vždycky uklidnil (je cholerik, jako já), fakt potřeboval slyšet, že si o něm myslím, že se chová jako hajzl, ale mám ho pořád nesmírně ráda, a tahle situace mě taky trápí
Teď nastoupil do devítky, velká úleva, je to podstatně lepší, už si netrhám vlasy, a některé momenty jsou i hodně fajn. Vydrž, on to taky má složitý, možná složitější, než si teď umíš představit.
|
| libik | 
|
(5.9.2021 11:20:47)
No potěš koště, nebylo by lepší ten koš vynést sama a nechat dítě žít?
Sorry jako, ale přemáhat pláč a mít dramatický monolog o lásce a svědomí u příležitosti odpadků či jiné jiné pitomosti, to fakt nechápu, proč si ten život takto kořeníte.
Skutečně věříte na dobrou výhovu, která znamená, že puberťák vynese koš?
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 11:27:12)
"ale přemáhat pláč a mít dramatický monolog o lásce a svědomí u příležitosti odpadků či jiné jiné pitomosti, to fakt nechápu, proč si ten život takto kořeníte"
Libiku, ty důro, ty buď ráda, že je to k tobě z Podkrkonoší daleko, ty bestie...
Já fakt nepoužívám "dramatické monology" v případě vynesení odpadků. Ty seš taková potvora, že mi to znovu a znovu vyráží dech
|
|
| K_at |
|
(5.9.2021 11:28:18)
Libiku, ne, já věřím v to, že když potřebuju pomoc, tak se dítě nebude chovat jako blb a domluvíme se. Pokud se hodlá chovat jako paša a líná veš, bude to mít následek v podobě nakrknuté a neochotné matky. Demokratický svou nedobrou náladu předám i dítěti, nechť z toho taky něco má.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 11:33:32)
"Pokud se hodlá chovat jako paša a líná veš, bude to mít následek v podobě nakrknuté a neochotné matky. "
Kat, tak nějak. Někdy matky nakrknuté, někdy fakt už vyřízené z jeho projevů Ale je potřeba si trvat na svém, "jíš doma, vařím ti dokonce na přání, tak budeš pomáhat". Puberťák potřebuje cítit, že prostě konzistentně chceš stále to samé, jako kdysi před pubertou...není řešení nechat ho a chodit kolem něj po špičkách.
|
| libik |
|
(5.9.2021 11:49:35)
Dítě od tebe chce buchty s povidly nebo ty jsi hrdinka, že je uděláš a dítěti chutnají?
Dítě jí doma, jelikož matčina povinnost je jeho výživa a výchova.
Ostatní je klasické přetlačování, kdo z koho, nikoliv výchova.
|
|
|
| libik |
|
(5.9.2021 11:43:16)
Kat, já si nejsem jistá, jestli to takzvané pomáhání v dnešní době může puberťák vnímat jako fakt, že ulevuje udřené matce a nebo jako, že matka buzeruje za každou cenu. Neřeknu, kdybychom se vracely z pole a bylo nutné ještě poklidit dobytek a vyprat prádlo na valše, ale, pokud nejde o velký úklid, bavíme se fakt o drobnostech.
Nerozumím předelegování špatné nálady. Nepřeju ji svému dítěti, pokud ji mám.
Ale mně tohle prostě nenaštve, nikdy, své dítě nejen miluju (jako i vy), ale zároveň mě baví, snáším ho na 100% A také si pragmaticky myslím, že rodič dítě přetlačí jenom krátkodobě, jednou bude silnější
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 11:56:54)
"jestli to takzvané pomáhání v dnešní době může puberťák vnímat jako fakt, že ulevuje udřené matce a nebo jako, že matka buzeruje za každou cenu."
tak určitěěě, vnímání puberťáka je dobré nadřadit realitě, to jistě.
Neřeknu, kdybychom se vracely z pole a bylo nutné ještě poklidit dobytek a vyprat prádlo na valše, ale, pokud nejde o velký úklid, bavíme se fakt o drobnostech.
to kulhá na všechny tlapky, dr.Pekařová by ti to vysvětlila...
Nerozumím předelegování špatné nálady. Nepřeju ji svému dítěti, pokud ji mám.
já vím, raději ji pošleš dál na Rodině, však jo - když to funguje
Ale mně tohle prostě nenaštve, nikdy, své dítě nejen miluju (jako i vy), ale zároveň mě baví, snáším ho na 100% A také si pragmaticky myslím, že rodič dítě přetlačí jenom krátkodobě, jednou bude silnější
to tvoje asi desáté Nikdy, za poslední dny, leda kulový, milý Libiku
snášíš svého puboše na 100%? kecy v kleci
|
| Monty |
|
(5.9.2021 11:59:52)
Marťasíno,
šmarjá, co je na tom divnýho nebo nepochopitelnýho, že někdo nemá potřebu vymezovat se proti puberťákovi?
Já osobně měla první a poslední konflikt s dítětem, když mu bylo dvanáct.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 12:05:05)
Monty, to mě nepřekvapuje Však v pohodě, absolutní respekt A já to mám jinak, úplně jinak, a funguje mi to- konečně už
|
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 12:09:05)
Já mám potřebu se vymezovat vůči každému, kdo chce po mně nepříjemnou práci jen proto, že jeho to nebaví / nechce se mu, ale nic mi za to nenabízí (aby moji námahu kompenzoval). Plnou péči věnuji nemohoucím.
A k tomu “ Dítě jí doma, jelikož matčina povinnost je jeho výživa a výchova.”
Považuji za svou rodičovskou povinnost naučit dítě sebeobsluze a samostatnosti, nikoliv ho povinně obsluhovat.
|
| libik |
|
(5.9.2021 12:12:18)
Mariko, tvé dítě po tobě chce nepříjemnou práci?
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 12:14:22)
Libik jo. Když hází smrduté odpadky do koše aniž by je kdy vyneslo. Když by nešlo na nákup ale chtělo jídlo. Atd.
|
| libik |
|
(5.9.2021 12:17:20)
Mariko, jenže dítě není spolubydlící, který na tobě participuje nedodržením dohod, ale je to přece dítě.
Ještě to tak neumí, ještě nemá potřebu, proč tak zvostra, proč ten boj?
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 13:16:25)
libiku to není boj, to je normální život, vynést odpadky, nakoupit atd. Jo je to dítě, ale není nemohoucí nebo batole. Rozdíl bude zřejmě v tom, že mně se líbil přístup Montessori.. pomoz mi abych to dokázal sám... tj od malička sebeobsluha, nikoliv posluha rodičů dítěti. Pak puberťáka nepřekvapí, že se odpadky vynášejí a nádobí nemá nohy.
|
| libik |
|
(5.9.2021 13:24:16)
Mariko, já jsem v útlém dětském věku dítě dávala přednost tomu, že je to udělané rychle a čiste, dítěti jsme připravovala jiné kreativní "práce" než abych ho honila nořit se do popelnic.
Apropos, ty popelnice fakt hnusný jsou. Jak říkám, v 16 bez problémů, ale nevím, jestli bych desetileté dítě nutila s košem, kdyby vyloženě nechtělo.
|
| libik |
|
(5.9.2021 13:27:07)
Jinak tedy normální malinké dítě furt chce pomáhat mamince, vařit, uklízet, fascinujou ho myčky, pračky, vysavače, spolehlivě ho to přejde, když tomu dá matka tu patřičnou váhu povinnosti.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 13:33:12)
Libiku, jo, jako malinké dítě mi syn taky nadšeně a rád pomáhal...a ačkoli v té době jsme fakt rozhodně netrvali na tom, že něco musí dělat pravidelně, tak časem ho to nadšení s přibývajícím věkem naprosto opustilo...což beru tak nějak že je to přirozené, to nadšení pro pomáhání nikomu nevydrží do puberty...ale potom je právě podle mě čas na to, aby pochopil, že někdo tu práci doma dělat musí, i když se mu zrovna taky nechce a že když tu bydlíme všichni, tak není fér, aby všechno dělali jen rodiče a dítě nic...
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 13:38:32)
Libiku, jasně, tak ony někdy ty děti do těch kontejnerů ani nedosáhnou, nebo to jde ztěžka otevřít apod., na tom bych taky netrvala... u nás je to jiné, protože máme svojí popelnici na zahradě u vrátek a ta je čistá, tedy minimálně to víko udržujeme čisté a dosáhne na ni v pohodě...takže záleží na okolnostech...když jdeme s tříděným k veřejným popelnicím, tak chodíme se synem spolu, podělíme se o těch několik tašek a kontejner otevřu já, on to tam jen hodí...taky mu na to špinavé vadí sahat...
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 13:45:16)
TaJ ano to je kompromis a tvůj syn se podílí.
Ale šprajc že to neudělá vůbec a nikdy protože to nikdy nedělal nebo nikdy nepůjde pomoci s nákupem to je to o čem psala R. a to je něco jiného. Opravdu ne o tom že to udělá místo v pátek v sobotu a matka z toho má záchvat a vyvolá scénu, jak se snaží naznačit libik.
|
| libik |
|
(5.9.2021 13:51:00)
No já jsem především reagovala na to, co už bylo připojeno na Romanu.
|
|
| libik |
|
(5.9.2021 13:51:00)
No já jsem především reagovala na to, co už bylo připojeno na Romanu.
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 13:52:59)
Mariko, já vím, však právě proto jsem psala, že to Romana se synem tady určitě nevyřeší...zas pokud by můj syn odmítal všechno a úplně, tak s ním třeba nikdo nebude chtít jezdit někde dál od Prahy po nádražích (kam si zatím netroufá sám) apod...on sice čas od času, když mu to připomeneme, tak se rozčiluje, že je to vydírání...odpovídám mu, že není, protože pokud on chce něco po nás, tak my na to taky musíme mít čas a energii a to prostě pak mít nebudeme, když budeme muset všechno dělat sami...
|
| Monty |
|
(5.9.2021 16:03:04)
Romano,
a když čas, energie a peníze jsou problémy dospělých, co po něm vlastně chceš a proč?
|
| K_at |
|
(5.9.2021 16:22:14)
Romano, oslovuj, prosím. Už není vidět strom. I symbolická pomoc je dobrá. Mě fakt pomůže ta myčka. Pomůže mi, že pověsí prádlo. Že dojde se psem. Že dojde do pekárny. Umyje koupelnu. Pro ni je to 10 - 15 minut. Pro mě fajn pomoc.
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:21:14)
Monty, no, to je taky dobrá připomínka
|
|
|
| K_at |
|
(5.9.2021 16:12:42)
Romano, bože můj, TaJ není povinná trávit hodiny a víkendy zájmy svého syna. V takové míře. Má naprostou pravdu v tom, co píše. Dítě je ČLEN RODINY. A nejde jenom od okolí brát a chovat se jako trotl a potom čekat, že se rodič radostně přizpůsobí a vyhoví. Evidentně u TaJ to funguje. U nás většinou taky. A teď už i bez keců. Když zapomene, omluví se. Času má fůru. A už chápe, že když prikvačím po 10h práce a pakárny domů, tak její binec v kuchyni mě šťastnou neučiní. A jde to po upozornění trochu uklidit. Vždyť já jí taky pomůžu. Třeba s pokojem, když chce. Trochu mi začíná připadat, že máš na sebe (jako matku) nereálné nároky, morální zásady, které jsou zbytečně komplikované. A kontraproduktivní. Pokud je synovi mizerně, tak potřebuje vědět, že ho máš ráda, je doma vítán. A taky je úplně ok, když bude vědět, že i ty potřebuješ doma být v pohodě. A že tě něco trápí.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:26:42)
"Trochu mi začíná připadat, že máš na sebe (jako matku) nereálné nároky, morální zásady, které jsou zbytečně komplikované. A kontraproduktivní."
Kat, touhle větou jsi celkem dost dobře vystihla to, co už delší dobu přemýšlím, jak Romaně zformulovat, připadá mi, že si tím právě strašně komplikuje život a pak je se vším nespokojená...jako když mi psala, že toho chci po synovi hrozně málo - jen aby měl hotové věci do školy a s něčím pomohl doma...fakt nevím, co bych po něm měla ještě dalšího chtít...my taky chodíme do práce, uděláme něco v domácnosti a pak se věnujeme svým zájmům...to asi většina lidí, ne?
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:14:01)
Romano, takže dospělý má chodit do práce, starat se o úplně všechno kolem domácnosti, věnovat se taky trochu sobě a partnerovi a ještě si kdykoli najít čas a energii na to, co chce zrovna potomek dělat? A dítě nemusí vůbec nic? Nic se ho netýká, má si jen chodit do školy a nechat se obsluhovat??? A nemluvím teď o batoleti (tam je to zase jinak), ale o 13 letém klukovi, který už v podstatě fyzicky zvládne většinu věcí, co dospělý...
Tak tohle zase tedy moc nechápu já....den má 24 hodin - pokud mám spát, chodit do práce a postarat se sama o všechno v domácnosti, tak kde mám brát čas na to, když se dítě rozhodne, že by rádo strávilo půl dne někde na nádraží u vlaků? Takže logicky je potřeba dítko seznámit s tím, že pokud s ním mám někam na půl dne jet, tak bude dost fér, aby mi ono s něčím pomohlo a já na to měla čas...protože sama se ta práce jaksi neudělá a ne všechno jde donekonečna odkládat...a my ho nijak netrestáme, je to prostě dohoda - chceš jet ten a ten den na vlaky, ok pojedu s tebou a ráda, ale den předtím spolu uděláme tohle, protože je to potřeba udělat a když pojedeme pryč, tak bychom to pak už nestihli... Co je na tom špatného?
|
| K_at |
|
(5.9.2021 16:17:43)
TaJ, nic špatného. Je to zcela ok. A normální.
|
|
| libik |
|
(5.9.2021 16:29:28)
"pak mě už teprve komplexuješ, protože my nezvládli ani ty odpadky"
to je možná jádro pudla, rodičové (matky) mají komplex, pokud není dítě dostatečně vycvičené.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:33:50)
Libiku, nevím...já tyhle věci nepovažuju za vycvičenost, ale za normální spolupráci všech členů rodiny...žijeme tu všichni, takže se každý podílí, podle svých možností a schopností...dítě přece není host v hotelu na dovolené, aby ho jen všichni obskakovali...teda rozhodně ne větší dítě, o kterých tady píšeme...
|
| libik |
|
(5.9.2021 16:50:36)
TaJ, a pokud by tvé dítě přiměřeně nepomáhalo, měla bys z toho komplexy? Romana naznačila, že ona ano.
Vzhledem k tomu, že jsme v 21. století, kdy spousta zmiňovaných činností (myčka, odpadky) je skutečně otázkou minut, si myslím, že v řadě případů jde o princip "aby dítě něco dělalo a jenom se tu neválelo" a pokud se to rodičovi nedaří uvést do praxe, pociťuje jakési selhání nebo komplexy.
Je ale otázka, jestli to dítě musí vidět stejně. Ono nenese ten košík starostí a zařizování v běžném životě, ono vidí jen těch 5 minut k popelnici. Nevidí matku, co by měla krvavé mozoly, vídí většinou matku, co po pár pohybech zasedne (nezřídka na Rodinu). Nevadí mu nevysené odpadky, aby mělo pocit, že se podílí na něčem "pro všechny". Většinou to dělá s tím, že musí. Jako dobrý, neškodí mu to, něco by dělat mělo.
Ale, že by to, pokud to dočasně nedělá nebo to nedělá s frekvencí "maminka řekla teď", mělo zavdat k takovým pocitům, které tu některé kolegyně píší?
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:57:56)
Libiku, komplexy bych z toho neměla a nemám...a to mám kolem sebe pár rodin, kde toho ty děti v tomhle věku zvládnou a dělají mnohem víc, než ten náš...já to beru tak, že každá drobnost se počítá...a určitě to neberu tak, že když se to nenaučí doma, tak to bude průšvih, protože jak si pak jednou v životě poradí...no, poradí si, když bude muset...mě se taky moje babička pořád snažila naučit šít a říkala mi, že bych se měla učit vařit a kdesi cosi...a mě to tak zoufale nebavilo a nechtěla jsem to dělat...no a teď mám vlastní rodinu a vařím denně a úplně v pohodě, naučila jsem se to, když jsem to potřebovala, stejně jako si něco zašiju, i když to nesnáším a větší věci si někde nechám radši udělat...tak když nebude chtít uklízet, tak si bude muset vydělat na uklízečku, nebo na luxovacího robota, myčku apod...to už já řešit nebudu
|
|
| Monty |
|
(5.9.2021 17:01:11)
Libiku,
njn, tak ale ono většinou "něco dělá", neválí se na gauči jak Oblomov. Jen nedělá ty z rodičovskýho pohledu "správný a užitečný věci".
Mě na tom všem přijde nejzvláštnější, kolik lidí si už nepamatuje, jací byli oni sami v pubertě. Nějak se mi nechce věřit, že by se tu scházely ty výjimky na úrovni statistický chyby, který v patnácti letech uvědoměle a radostně poklízely domácnost s vědomím, jak ulehčují život ubohým sedřeným rodičům.
|
| K_at |
|
(5.9.2021 17:03:41)
Monty, ano, než přišla máma z práce, bylo leckdy vyžehleno. Nebo upečená buchta. Nebo vyluxovaný dům a vytřeno. Možná i dřív, než v 15.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 17:06:19)
Kat,
to znám jen z literatury.
Jo, jedna kamarádka, co bydlela na rozdíl od nás panelákových dětí v RD měla nějaký povinnosti kolem domu a zvířat, ale rozhodně je nedělala s radostí a úsměvem na rtech pro potěchu rodičovstva.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(5.9.2021 17:07:12)
Tak to jsi byla zázračný dítě.
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:13:27)
Kat, tak tohle já třeba neznám, protože naše mamka byla v domácnosti, takže byla vždycky doma, když jsme přišli ze školy...ale i tak jsme doma pomáhali, sice nic velkého, ale takové ty běžné věci - koš, nádobí, uklidit si pokoj...
|
| K_at |
|
(5.9.2021 17:28:37)
TaJ, tak koš a úklid pokoje ani nezmiňuji.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:30:55)
Kat, jo, to chápu...však jsem psala, že moje mamka byla doma...A moji vrstevníci, jejichž rodiče chodili z práce domů až navečer, toho taky měli na práci doma podstatně víc, než já...
|
|
|
|
| libik |
|
(5.9.2021 17:27:31)
Kat a to jako z čiré potřeby přiložit ruku k dílu nebo jsi to měla za úkol?
Já jsem byla do mámy dlouho zamilovaná a taky jsem sem tam vymýšlela, jak své hrdince ulehčit život, vím, že jsem se například pokusila zatopit v kotli. Naštěstí jsme nevyhořeli.
Ale byly to takové sporadické záchvaty, ne každodennost.
|
| K_at |
|
(5.9.2021 17:30:05)
Libiku, mámu miluju stále. A ano, jen tak. Aby měla radost. Samozřejmě že ne každý den. Ale párkrát do měsíce ano. Ten koš, vanu, můj pokoj atd, to beru jako normální věc.
|
| libik |
|
(5.9.2021 17:34:06)
Já též miluju mámu stále, ale už do ní dávno nejsem zamilovaná, jako když mi bylo 9, to mi připadala jak princezna z pohádky.
Samozřejmě, že i dnes se jí snažím dělat radost
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:04:47)
Monty, přesně...já jsem v tomhle věku pořád ležela v knížkách a když to holt nešlo jinak, tak jsem teda doma pomohla, ale že bych to dělala s nadšením, nebo nějakým přesvědčením, to zase až tak ne.... Pamatuju se, jak jsme se vždycky s bráchou hádali o to, kdo bude nádobí mýt a kdo utírat...utírat nechtěl nikdo z nás Tak nám to nakonec naši dali na střídačku po týdnu
|
|
| libik |
|
(5.9.2021 17:17:46)
Monty, já jsem v tomto sněru měla štěstí, moje dobrá matička je z těch, co sami všechno udělají nejlíp, takže jsem občas škrábala brambory (když byl dostatek času a mohla je přečistit) a pak jsem chodila rodičovsktvu pro 3 pivka do džbánku, jinak jsem vlastně ani tak moc nepomáhala. Kupodivu je ze mě tvor, co od 18 let vede vlastní domácnosti, neříkám, že je to špica lesk , blesk, ale zatím jsme žádné kožní choroby ze špíny neměli. I uvařit umím a odpadky vynesu
Naši byli spíš zaseklí na včasném zhasínání a usínání, ustavičných reportech kde, s kým a co a to jsem si ve své malé zlověstné dušičce (která rodiče fakt milovala) častokrát říkala, že jsou opoždění, ale holt rodiče
To Pěťka, ten měl jinej dril, jeho tatík propadl chalupaření a hoch se do 18 let nehnul od míchačky nebo škopku na nádobí, případně vyvážení žumpy do polí . Že by mu to nějak ulehčilo následující život, to si nemyslím.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:25:48)
Libiku, taky neberu pomoc v domácnosti jako nějakou bůhví jakou přípravu na samostatný život, až to budou opravdu potřebovat, tak se to naučí...ale myslím si, že by děti s něčím doma pomáhat měly, i když toho nebude třeba moc...protože proč by to rodiče měli dělat všechno sami a děti si jen hrát, nebo se starat o své zájmy...když doma žijí všichni? Tak mi přijde normální se o tu práci podělit a pak budou mít všichni čas na to svoje...
|
|
| Monty |
|
(5.9.2021 17:26:25)
Libiku,
tak já strávila dobsvých 18 let většinu času u babičky. Ovšem z těch pár krátkých mezidobí, kdy jsem žila s matkou se mi dochoval úžasný notýsek nadepsaný mým jménem a nápisem "POMOC", kam si matka asi tak dva měsíce zapisovala, co všechno dělám dobře a co špatně. Dobře bylo modrou propiskou, špatně červenou. Obsah je prakticky celej červenej. Bylo mi v té době 9 let, protože je tam zmínka o vození kočárku, tudíž to bylo v roce, kdy se narodila sestra. S odstupem času je to humorný čtení, ale zároveň přesně vystihuje důvod, proč jsem se radši nastěhovala zase zpátky k babičce.
|
| libik |
|
(5.9.2021 17:31:27)
Monty, kdyby byla Rodina, založí tvoje maminka pár diskusí a neměla bys doklad, jak to měla maminka tehdy posunutý.
To jsou věci, co si člověk nechce pamatovat..
|
| Monty |
|
(5.9.2021 17:39:16)
Libiku,
mě to zas tak nedrásalo. Mrzelo mě, že je moje matka "praštěná" a není jako ostatní matky, kamarádi mě kvůli tomu i litovali, ale tak co už, rodiče si člověk nevybírá. Navíc jsem měla na výběr a babička byla v pohodě. Ale když si představím, že by se matka s povahou té mojí střetla s dítětem jinýho naturelu než jsem já, který by to fakt mohlo nějak poznamenat a nemělo v záloze tu babičku, ke který lze odkráčet středem, tak je mi z toho skoro až blivno.
|
| libik |
|
(5.9.2021 17:57:27)
Monty, třeba mamce též něco chybělo
Moje princezna byla superzlatovláska, z druhý strany nás celkem odstřihla od táty, manželství s ním pokládala za domluvený sňatek a nezřídka jsme se sestrou slyšely, kterak o tatínkovi pohrdlivě mluví s kamarádkami a také se o ní (na vsi) proslýchalo, že to táhne "s tím novým učitelem" a to byla v konzervativní vesnici docela soda. Měli pravdu, zlí jazyci, s tim novým učitelem už je nejméně 35 let manželka.
Akorát, že táta byl nějak z rodiny vytěsněn (držely jsme se ségrou s mámou) a pak zcela nenápadně zesnul na rakovinu, aniž bychom se stihli nějak potkat.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 18:04:43)
Libiku,
ale samozřejmě, že jí "taky něco chybělo".
Moje máma měla sama dětství dost na houby, pořád se stěhovali, babička ji neměla ráda, protože je holka (nechtěla dceru, protože dědeček byl známý obšourník, co nenechal na pokoji žádnou sukni a matku sice nezneužíval přímo, ale šmíroval ji furt a měl blbé sexistické kecy), krvavě šetřila a kupovala jí jen všechno nejlevnější (nemusela, ale mělo pro ni větší statusovou hodnotu nový auto než radost dcery z hezkých hadrů), jenže tím spíš mi přišlo divný, že má takovou touhu zkazit dětství i vlastnímu dítěti. Jenže lidi jsou různí a "různé koníčky maj", že jo.
|
| libik |
|
(5.9.2021 18:14:32)
Kdoví až kam se to táhne
Když jsi u těch nových hadrů, tak moje máma má vzpomínku, kterak se její matka vypravila do Horažďovic koupit látku na šaty do tanečních, ale cestou si uvědomila, že je to pomíjivá radost a koupila holce radši látku na cejchy (aby aspoň měla věno, když už je taková nedomrlá a k ničemu).
Já si myslím, že některé matky prostě k těm dětem nepřilnou, nemůžou za to, neumí to, je to asi společenské tabu, co může být horšího než špatně snášet vlasní dítě, s tím se nikde nechlubíš.
Já mám takový příběh nedaleko vchodu, neděje se tam nic nezákonného, matka dítě řádně vyživuje a dbá na to, aby bylo makavé a úspěšné ve škole. Ale neřekne o něm větu, aby ho nekritizovala, nečumákovala, dává mu tvrdý dril, vyřvává ho pro maličkosti
Přitom sama o sobě je připravena každému pomoci, každému půjčit, každé zvíře adoptovat a starší dítě miluje.
|
|
| monam |
|
(5.9.2021 18:25:13)
Monty, ta babička, se kterou jsi tak dobře vycházela byla maminka maminky, která se k ní nechovala až moc hezky? Já tedy se svojí babičkou vycházela celkem snesitelně, rozhodně mnohem lépe, než ona vycházela se svými dcerami.
I výbavu jsem dostávala, damaškové povlečení a ručníky z tuzexu každý rok pod stromeček. A i šaty do tanečních jsem měla, hned asi čtvery, v nemožných barvách, to vše hlavně proto, že se moje matka na moje taneční těšila víc než já. Celkově do mě moji rodiče projektovali především svoje tužby a přání, v mého táty všichni hráli na housle takže i já, hudební antitalent. Všichni i nich hráli šachy, takže se to snažil naučit i mě, s nesmyslem pro taktiku. Moje máma zase chtěla, abych byla její výkladní skříní, v neděli mě nacpala do nějakých nemožných šatů a nutila mě, abych s ní šla na procházku, aby se mnou všem chlubila. Zajídalo se mi to už, když mi bylo pět, ale zbavit se nedělních procházet se mi povedlo až asi v 16.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 18:59:33)
monam,
jo, to byla máma matky. Ony se nesnášely celý život, protože neměly řekněme "kompatibilní povahy". Matka je submisivní a ex post "plakala", že je na ni babička zlá a využívá ji, ale ani jednou se vůči ní nevymezila. Což je pro generálský typ jako byla babička ideální oběť. Já uměla někoho poslat do prdele už jako dítě a babička mě zbožňovala, protože tenhle typ ustoupí, jen když jsi silnější. Což jsem byla, nešlo mě "zlomit". Když už jsem byla dávno dospělá, matka mi po dvou pivech přiznala, že ji to strašně sralo, že vždycky chtěla mít takovou povahu jako já a že na mě byla hnusná především proto, že mi to záviděla.
|
| monam |
|
(5.9.2021 19:02:25)
Monty, u nás to bylo možná podobné. Babička je generál a já také. Moje máma je submisivní a vyžívá se v pletichách. Takže se ke mě babička chovala asi úplně jinak, než ke svým dcerám.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 19:21:10)
monam,
já nejsem generál. Nebaví mě pérovat lidi. Jsem jenom, jak by řekla babička, "uminutá", tvrdohlavá a na mínění/přístupu okolí nezávislá, a tedy zcela nemanipulovatelná.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 20:42:44)
"Jsem jenom, jak by řekla babička, "uminutá", tvrdohlavá a na mínění/přístupu okolí nezávislá, a tedy zcela nemanipulovatelná."
Monty, čas na prezidentskou kandidaturu Karlosovi i Drahoušovi to nevyšlo, je na čase, aby do toho šly nové kádry
Mmch, představila jsem si, jak bys komunikovala s Mynářem a "Nechutným" o správě své prezidentské kanceláře To by byla fest dobrá divadelní aktovka!
|
|
|
|
|
|
|
|
| babi_ | 
|
(6.9.2021 15:44:32)
Monty, je fakt, že se svojí povahou bych se asi snažila dosáhnout maxima modrých zápisů (ať už bych o nich věděla, či ne). Nebyla jsem rebel. Rodiče jsem měla normální, měla jsem je ráda, měli celkem přiměřené "požadavky" a chování, chtěla jsem jim dělat radost, a nebylo to těžké, protože jsem byla dítě nadané a spořádané. Lidi jsou fakt hodně různý
|
|
|
|
| monam |
|
(5.9.2021 18:20:07)
jÁ JSEM doma nemusela nic. Tím myslím vůbec nic. Občas v neděli mě poslali pro pivo. Takže jsem něco dělala, když jsem chtěla, což se do určitého věku i stávalo (pekla, jsem, myla okna a tak). Ale já byla jedináček a teď mám čtyři děti. Nic zásadního po nich nechci, ale když náhodou ano, trvám na tom. Čím jsou větší, tím častěji se to stává. Nic systematického, ale nádobí do myčky, prádlo do koše na prádlo, vyluxovat, uklidit pokoj, koupit zapomenutá vajíčka....
|
| libik |
|
(5.9.2021 18:29:46)
Monam, já v situaci ála zapomenutá vajíčka témeř vždycky uspěju bez vělkého trvání na svém, pokud nastane "mamičko, já jsem líňoučká", ustoupím, mám to dítě na rozmazlování, Domácí práce domlouvám den předem. Obvykle říkám "prosim tě , ukliď obývák, umíš to líp než já, přijedou hosté"
No a těch 145 x ročně koš, jak jsem napsala, musím si začít dělat čárky, abych věděla o kolik jsem kecala
Nemáme prostě doma pracovní stres. Ono totiž, pokud bych byla důsledná do bezvědomí, musela bych dodržovat i své plány na úklid a to kolikrát nevyjde
|
| monam |
|
(5.9.2021 18:33:08)
Libiku, protože mám čtyři děti s celkem malým věkovým rozdílem, tak nemůžu říct, že bych je měla na rozmazlování. Ale domáhat se splnění něčeho (také se domáhám, nebudu lhát, mnohdy i hlasitě) je mnohem náročnější než si to udělat sama (a výsledek bývá obvykle sporný).
|
| libik |
|
(5.9.2021 18:41:35)
Tak náš vztah je speciální, měla jsem ji po výdechové pauze po první várce (starším dětem bylo 17 a 20) a zažily jsme spolu to, co, doufám, většina dětí nezažije.
Jsem na ni měkká, by si leckdo myslel. Kupodivu je to nejklidnější dítě, co kolem mě kdy běhalo a i starosti s ní jsou zatím minimální, díky PB.
A určitě to není tak, že tady běhá uřícená matka na pokraji sil a ani to není tak, že by na baráku nebylo co dělat, jak je rok dlouhej
|
|
|
| Slonisko | 
|
(5.9.2021 19:18:20)
Libíku Ono totiž, pokud bych byla důsledná do bezvědomí, musela bych dodržovat i své plány na úklid a to kolikrát nevyjde
No právě, jako bylo by hezký, kdyby po sobě kluci pokaždé uklidili nádobí ze stolu, ale já na to taky občas zapomenu, no tak ho holt uklidí později, nebo ho dám do myčky já, ostatně je to hned vedle.
Nějak upřednostňuju pohodu a neprudím kvůli principům a oni když je potřeba, tak fungují. Je fakt že už jsou oba dospělí, ale i v době puberty nebyly domácí práce minové pole, teda pokud se do toho nevložil MM, nebo se nepohádali mezi sebou.
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 20:24:46)
"No právě, jako bylo by hezký, kdyby po sobě kluci pokaždé uklidili nádobí ze stolu, ale já na to taky občas zapomenu, no tak ho holt uklidí později, nebo ho dám do myčky já, ostatně je to hned vedle."
Ne později, ale nikdy. O tom je celou dobu řeč.
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(5.9.2021 17:33:57)
Jo, a moje babička, dej jí Pánbůh nebe, byla sice líná jak vandrák v červenci, takže upřednostňovala, když práci v domácnosti někdo udělal za ni (jinou neměla, byla v domácnosti celej život), ale tak nějak se spokojila s tím, že se jednou za týden vyluxuje, dvakrát do měsíce utře prach a dvakrát do roka umyjou okna. Pověřovala tím toho, kdo byl zrovna přítomen (matka, strýc, bratranec) z okruhu osob mimo domácnost, když zrovna nikdo nepřišel a pojala ji touha po koberci bez drobků, ukecala na to mě. Ale nikdy nic nebyla moje povinnost a když jsem to z nějakého důvodu odmítla, tak maximálně řekla, že když nevyluxuju, neupeče štrúdl.
|
|
|
| babi_ |
|
(6.9.2021 15:31:28)
"Mě na tom všem přijde nejzvláštnější, kolik lidí si už nepamatuje, jací byli oni sami v pubertě. Nějak se mi nechce věřit, že by se tu scházely ty výjimky na úrovni statistický chyby, který v patnácti letech uvědoměle a radostně poklízely domácnost s vědomím, jak ulehčují život ubohým sedřeným rodičům. "
Tak radostně určitě ne, ale „uvědomněle“ jo. Někdy během prvního stupně ZŠ jsme si rozdělili práce v domácnosti tak, že na mě připadlo utírání prachu a vysávání, a bylo to zcela za mého plného vědomí a pochopení, proč nedělají všechno jenom rodiče. Byly jasně stanovené dny v týdnu, kdy se co má udělat, a tak to prostě bylo stejně v mých deseti letech jako v patnácti a později. Neumím si představit, že bych se dejme tomu ve třinácti rozhodla, že na to kašlu, potažmo zapomněla, proč to dělám já, a ne kupříkladu taťka. Jasně že naši nebyli extra sedření, ale nebavilo to nikoho (ani další činnosti, které zas dělali oni), tak jsme si to rozdělil. Normální věc.
|
|
|
| K_at |
|
(5.9.2021 17:01:30)
Ano, Libiku, a proto má matka i pusu, aby mohla dítku vysvětlit, co v té práci dělá, že je unavená a tak vůbec mu spoustu věcí vysvětlit. Jo, když bude dítě sabotovat úplně všechno, rozhodně budu komplex a budu si říkat, co jsem sakra zkazila. Hovořím o dlouhodobém stavu. A mmch i "aby se dítko jen neválelo" je zcela legitimní důvod k zapojení do té činnosti zvané "PRÁCE".
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.9.2021 17:04:47)
aby se dítko jen neválelo" je zcela nesmyslný důvod k zapojení do té činnosti zvané "PRÁCE".
Opravdu nechápu
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:11:55)
Inko, tak jasně, pokud není doma zrovna nic potřeba udělat, tak ať se klidně celý den válí...v tom případě se rodiče můžou válet taky...ale když něco na práci je, tak proč by to měli dělat rodiče sami, ještě po práci?
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:07:35)
Kat, tak v tomhle já mám výhodu, že syn dost přesně vždycky věděl, co v té práci dělám, viděl to na vlastní oči, protože se mnou v té práci odmala občas pár hodin býval, občas mi i pomáhal, když chtěl
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 22:42:21)
"Čeho si na synovi neskutečně cením je to, že při všech krizích byl s náma a zastal vše. Péči o mimino, včetně krmení a přebalování, ani odpadky jsem nikde nenacházela, když jsem se "probrala". "
Romano, když tohle čtu, tak ale potom moc nechápu, co vlastně řešíš? Že ti syn teď nepomáhá? Když předtím zastal vše? Možná si teda jenom potřebuje po tom všem trochu vydechnout a mít prostě klid a neřešit nic...a sama píšeš, že čas, peníze a energie jsou starosti dospělých, ne dětí...takže co vlastně od něj čekáš? Nebo co potřebuješ řešit? Nějak tomu asi nerozumím...
|
| K_at |
|
(6.9.2021 5:50:36)
Romano, pro mě je taky ta vaše situace strašně neuchopitelná. Ale buď je syn opravdu v háji, a kloním se k tomu, že asi je, z těch střípků, co tu postupně píšeš. Myslím, že je ve strašným napětí a nešťastný. Ale k terapeutovi ho nedostaneš, což chápu. V tom případě bych se snažila vydolovat z něj maximum KOMUNIKACE. Abys věděla aspoň náznakem, co se v něm děje. Pokud hází věcmi, musí cítit tak obrovskou frustraci. Ve škole asi na prd, vztahy nulové. Doma to je asi všelijaké a ty jsi ráda, když zmizí (chápu), ale on to možná cítí a je mu proboha 13. PC je zřejmě únik. Navíc máte asi neodžitou tu strašnou situaci, co se stala. V tom komplexním obrázku je nepomáhá ní doma marginální problém. Ten průser je jinde. Přestaň řešit jeho školu, učení, výsledky. Máš doma asi totálně zoufalého kluka, co neví, kudy kam. A další věc - nevím, jak žiješ běžný život, ale on asi vnímá utahanou mámu v křeči. Není lepší dát mladou do MŠ a jít normálně makat, vypadnout z bytu, a nepracovat po nocích? Musíš být úplně na odpis, a to rozhodně ubírá duševní síly a nadhled.
|
| Martina Bergerová |
|
(6.9.2021 9:04:12)
Kat, myslím, že to máš hezky nacítěné, ten kluk je fakt rád, že je rád, puberta je fakt svi.ě
Jen malinká technická: ať si Romana nedomyslí, že mu toto ona způsobila (nepřímo i přímo), protože to jistě není pravda, život takové věci přináší (bohužel), puberta tomu pekelně přitopí - nejhorší cesta by teď bylo si to jako máma vyčítat. Vím, jaký to je pocit, nejhorší sebedestrukce, jakou jsem sobě kdysi uměla způsobit já Měla jsem dojem, že vlastně můžu úplně za všechno, od vlastního dětství, po synovu rýmu a dceřino rozbité koleno atd. Vyčítání sobě potom odebere většinu životní energie.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(6.9.2021 16:02:48)
"mně ani tak nevadí práce v noci, nevyspání "
Romano, v tomhle má monam spíš pravdu, dobře se vyspat 7 hodin v kuse je prostě základ, práci v noci zvládají jen mladí borci, nebo ti, co pracují zásadně v noci a jsou takto zvyklí...vem si, jak se ti ozývá ten žlučník Ono se spaní strašně podceňuje, ale právě spánek mezi 23.00 a svítáním je naprosto zásadní
|
|
|
| Renata-L 07/08, M 2/16 | 
|
(6.9.2021 17:35:04)
U nás kvůli většímu rozdílu pomohlo, že mladší byl ve školce nebo někde mimo domov a věnovat se jen staršímu, třeba zkusit pokud máš možnost někam dat dceru, si s nim zahrát i ty šachy nebo co chce, třeba by se u toho uvolnil a začal mluvit..
|
|
|
| K_at |
|
(6.9.2021 18:59:55)
Romano, zřejmě posttrauma. Tam to pokud vím jede jako křeček furt dokola. Ty myšlenky a představy a asociace. Ty máš odborníka? Je dobře, že syn má někoho. Hele, buďte na sebe hodní. Laskaví. Ty i na sebe!!!! Mně když je někdy příšerně a mizerně, a jsem plná nejistoty a obav ohledně dcery (taky není úplně ok), tak si říkám, že na světě jsou statisíce lidí z příšerných podmínek, rodin, s velkým handicapem. A žijí, fungují, jsou přiměřeně spokojení. Nenechte si život definovat 1 debilem.
|
|
|
|
|
|
| libik |
|
(5.9.2021 23:07:33)
Romano, znovu připomínám, že jsem nereagovala na tvůj dotaz ani postoj (pro mě je to neuchopitelné), ale v proudu diskuse jsem se vyjadřovala k důvodům nutnosti důsledně vyžadovat nějaké povinnosti za cenu, že je z toho nepříjemná atmosféra.
A demostrovala jsem to na průměrné rodině.
Pokud máš krvavé mozoly, je mi to líto a nevěděla jsem to.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 23:28:53)
Libik, nemá snad mozoule, ale docela jí život v jednu chvíli "naložil", minule se s tím tady svěřila, a byly u toho tehdy její děti a bylo to dost vypjatý
|
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:29:39)
Romano, ne nerozumíme si...protože pokud není nic většího potřeba udělat, tak s ním vždycky jedeme ochotně kamkoli...to, co jsem psala, se týká těch trochu větších věcí, na které je potřeba víc času a energie...jasně, že mu neřeknu, že s ním nepojedu na nádraží, když neutře nádobí, proboha...
Ale pokud bude chtít jet na nějakou větší akci a je potřeba zároveň o víkendu něco víc udělat, no tak se prostě dohodneme, že nám s tím pomůže a tím pádem budeme moci pak klidně odjet třeba na celý den...
|
|
| K_at |
|
(5.9.2021 16:29:57)
Romano, a proč jsi tak hotová teda kvůli odpadkům? Vždyť je to přece maličkost? Romano, vnímáš vůbec nějakou reciprocitu ve vztahu? To je přece i o vnímání toho, že rodič sakra není robot a není povinen se zauzlovat. I kdyby TaJ jen neměla náladu se účastnit vláčkování, protože by ji syn štval svým chováním, tak v určité míře je to úplně ok.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:39:41)
Kat, jo, přesně, reciprocita...přece to nemůže být všechno jen jednostranné, že všechno je věc rodiče, on musí všechno zvládnout a ještě být kdykoli připravený se dítěti věnovat a dítě nemusí nic...to nemůže fungovat a taky to evidentně nefunguje... A ano, pokud mi řekne, že nemá náladu mi s něčím pomoct, tak mu já klidně zase řeknu, že já nemám náladu jet na půl dne někam na nádraží...úplně v klidu, bez hádek...a nechám to být...on si to většinou přebere a dojdeme k nějakému řešení, které nám bude vyhovovat oběma. Nebo když přijdu večer z práce a on mě prosí, jestli bych mu neporadila s nějakým modýlkem, že si s tím neví rady...taky třeba nemám po 12h v práci vždycky náladu...ale tak se třeba dohodneme, že on udělá to nádobí, nebo něco a já se zatím podívám na ten modýlek...
|
|
| K_at |
|
(5.9.2021 16:46:23)
Romano, nerozumím ti. Ty jsi se teď vymezovala proti "je to jen maličkost". Ale klidně může být i seznam. Dceři třeba z práce napíšu a ještě připomenu, že .... Myslím, že maličkosti jsou fajn. Jde právě i o tu VZÁJEMNOST.
|
|
| Monty |
|
(5.9.2021 16:47:57)
Já to asi pořád nechápu. Nevím, co od syna chceš a na jakým základě. Energie, čas a peníze jsou problémy dospělých, tzn. tvoje. A on má jako mít problém, že není vynesenej koš? Nebo to má dělat nadšeně a dobrovolně, jinak to "neplatí"?
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:52:13)
Monty, já tomu právě taky nějak nerozumím...upřímně, asi málokterý puberťák bude pomáhat doma sám od sebe a s nadšením, že, ten náš u toho taky občas koulí očima a má někdy připomínky, ale nereaguju, nebo v klidu vysvětlím, proč to potřebuju a ok...hlavně v klidu, nenechat se vytočit, to nemá smysl...protože ve chvíli, kdy na něj vystartuju, nebo zvýším hlas, tak se tu akorát tak zbytečně poštěkáme a vlastně kvůli ničemu...
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.9.2021 16:56:12)
To neznáš? Nestačí, že luxuje, musí luxovat rád.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:01:14)
Inko
|
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 20:18:10)
"To neznáš? Nestačí, že luxuje, musí luxovat rád."
No, dobrý, vtipný. Ale takhle to Romana tuším nemyslela...a já to v jejím textu nevidím
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.9.2021 16:50:47)
Ty jsi zvláštní žena. S chlapama nevydržíš, s rodinou jsi rozhádaná, se synem si nevíš rady. Co zkusit zapojit jeho otce ?
|
|
| Renata-L 07/08, M 2/16 |
|
(5.9.2021 17:01:33)
Soupis povinnosti je špatně.Nebo jsou to jen maličkosti to je taky špatně.
Když se puberťakovi řekne, že nemáš na něco co má rád náladu je taky špatně.
Starší syn byl mezi 9,5-11.rokem taky takový nic moc nedělal, jen provokoval a dělal si sluhu z mladšího bráchy. Odpadky byl problém, všechno byl problém nebo opruz. Tak zkrátka pro nás byl problém mu dělat co si milostpán poručil. A brzo zjistil, že když trochu pomůže, tak má klid a je i čas dělat, co ho baví.
A teď o prázdninách byli s mladším bráchou sami doma. A ano měli soupis věcí, co by mohli udělat.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 17:10:17)
" A brzo zjistil, že když trochu pomůže, tak má klid a je i čas dělat, co ho baví."
Renato, naprosto souhlasím, u nás to taky takhle funguje.
|
| Renata-L 07/08, M 2/16 |
|
(5.9.2021 17:36:05)
Ani tak nejde motor, že by si to člověk nedokázal udělat sám. Ale tak přece 13letým klukům nebudeme vše servírovat až pod nos. Jim neuškodí se trochu protáhnout od PC nebo TV.
|
| libik |
|
(5.9.2021 17:37:45)
No neuškodí, ale je otázka do jaké míry jim to prospěje za cenu, že jsou z toho nervy.
|
| Renata-L 07/08, M 2/16 |
|
(5.9.2021 17:43:10)
U nás to bylo docela rychle pochopeno. A zas nikdo na tom netrvá, ale když byli o prázdninách sami doma 9-10 hodin, tak dat nádobí do myčky po nich dvou, a starší aby ohřát obéd, není činnost, která jim zabere půl dne.
|
|
| Renata-L 07/08, M 2/16 |
|
(5.9.2021 17:50:23)
A ten menší je ještě úplatný. Za zmrzlinku udělá něco i za staršího bráchu. A spokojeni jsou oba.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.9.2021 16:42:07)
Když Tina chodí domů ve 21, tak ji pomůžou i ty maličkosti, který nemusí dělat večer.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:46:45)
Inko, právě...a i když mám pak dva dny volno, tak si zase chci před dalšími dvěma dvanáctkami trochu odpočinout, taky někdy jedu s něčím pomoct mamce, nebo je potřeba zařídit něco jiného...a dítko je každý den doma ve 14h...takže ho myslím fakt neubyde, když něco udělá. I tak bude mít volného času ještě mraky, když chodí spát o půlnoci
|
|
|
| Alena |
|
(5.9.2021 16:53:21)
" protože my nezvládli ani ty odpadky." ale jestli chapu spravne, u stryce syn spolupracuje,ne?
|
|
|
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 16:20:18)
Romano, ale on jen neutírá nádobí a nevynáší koš...taky jsem psala o mletí strouhanky (máme ruční mlýnek), čas od času přesaje celý jeden kompostér, dřív občas i sekal trávu, na podzim hrabe listí a že ho tu z těch ořechů míváme fakt hromady, posledně manželovi pomáhal měnit kola na autě...a je toho víc, byť to není pravidelně...ale já jsem taky v pracovní dny z domova pryč od 7 ráno, kdy odcházím s ním, do večera do 21h...a když mám po dvou dvanáctkách volno, tak si taky chci odpočinout, ne jenom kmitat v domácnosti a pak ještě pobíhat po nádraží...jako já s ním chodím a jezdím všude ráda, ale nejsem superman, abych zvládala všechno sama...a ani by to nebylo správné.
|
|
|
|
|
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 13:39:17)
A to já právě nepripravovala místo reality něco jiného. Proč taky? Nevidím smysluplné dávat dítěti umělou hračku místo reálných věcí. Nejsem vůbec proti hrackám ale ty jsou nadstavba. Proč skládat oblečky na panenku a nesložit si vlastní oblečení? Proč omezovat dítě jen na hraní s nadobičkem když může vařit se mnou. Proč si hrát na obchod ale nevzít dítě na nákup? Z podobných nesmyslných postupů vznikají problémy.
|
| TaJ |
|
(5.9.2021 13:42:54)
Mariko, já myslím, že většina maminek tohle s dětmi nechce dělat proto, že jim pak všechno trvá s dítkem mnohonásobně déle a udělá se při tom větší binec...já jsem tak nějak kombinovala obojí...kdo ví, možná to byla chyba, ale i tak si myslím, že i ty děti, které dělaly všechno odmalička s mámou a byly zvyklé, tak to někdy v té pubertě přejde...
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 13:49:37)
TaJ jasně že je to přejde ale není to tak že to nikdy nedělaly a tak s tím ani nikdy nezačnou a mámo makej. Jo někomu to vyhovuje (libik) a nemám nic proti jak si to kdo zařídí pokud je spokojen. Kdyby to R taky vyhovovalo nebude nad tím vzdychat.
|
|
|
| libik |
|
(5.9.2021 13:48:25)
No já zas nevidím smysl v tom,a by dítě umylo nádobí, vyteklo při tom o 50 l vody víc a musela jsem to dodělat. Zrovna tak v tom, aby se strefovalo do kontejneru s odpadem kam nevidí a pak si spontánně olízlo ruku, kam ho něco štíplo.
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 13:51:38)
“ No já zas nevidím smysl v tom,a by dítě umylo nádobí, vyteklo při tom o 50 l vody víc a musela jsem to dodělat. Zrovna tak v tom, aby se strefovalo do kontejneru s odpadem kam nevidí a pak si spontánně olízlo ruku, kam ho něco štíplo.”
To abys ho nosila navždy na rukou nebo nepustila z kočárku aby nikdy neupadlo a neušpinilo se a nerozbilo si koleno. Já naopak vidím smysl v tom že se dítě postupně učí dělat vše samo s pomocí pokud ji potřebuje. Ne že to budu dělat za něj. To by se nenaučilo nic ani mýt si vlasy když to budu pořád dělat já protože ó hrůzou natekl by mu šampon do očí.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 14:26:14)
Ale takhle to nefunguje. Alespoň většinou ne. Puberťák není neschopný a nesvéprávný debil jen proto, že se mu nechce vynášet koš nebo strkat hrnečky do myčky. To, že to nedělá fakt neznamená, že bude jednou v dospělosti sedět bezmocně mezi hromadou odpadků a špinavýho nádobí a nebude si vědět rady.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 15:24:20)
"Puberťák není neschopný a nesvéprávný debil jen proto, že se mu nechce vynášet koš nebo strkat hrnečky do myčky. To, že to nedělá fakt neznamená, že bude jednou v dospělosti sedět bezmocně mezi hromadou odpadků a špinavýho nádobí a nebude si vědět rady. "
Monty, náš dacan takový, obávám se, je Má kolem sebe rád pořádek a lad, ale nekooperuje dobrovolně ani co by se za nehet vešlo Pokojíček mu xkrát uklidil manžel, on je fakt strašně hodnej, drásala ho plíseň, odpadky a smrad A nevydržel to. Na tom mě nejvíc s.alo, že mu syn nepoděkoval, přitom byl nadšenej, jak pokojíček najednou vypadá Hned se mu tam líp "hnilo u PC"
Pro Romanu: je to ale lepší a lepší, pomalilinku, v pátek nám s MM dal sám od sebe pusu, když šel spát (oba jsme potom čuměli jak péra z gauče a ubezpečovali se navzájem, jestli nemáme vlčí mlhu) Ptala jsem se MM, jestli mu nezkrouhnul kapesný, že si to jinak neumím vysvětlit Ani mi nevynadal ten večer, neprotestoval a nemudroval o šikaně, pochválil mi, jak dělám vývary . Sama tomu po dvou dnech odmítám uvěřit..ale fakt pomalinku se to lepší. Snad už ví, že ty vývary dělám proto, že je oni mají rádi, mně jsou polívky buřt Fakt to pomalu pomine, už se taky nechal párkrát obejmout, a dokonce se usmíval
|
| Monty |
|
(5.9.2021 15:32:02)
Marťasíno,
tak to uvidíš, až se bude pohybovat někde mimo domov. Syn rozhodně "nevynese koš 145x ročně" jako Libikova dcera, ale od patnácti si přes léto půjčuje na týden nebo dva babiččinu chalupu a tu opouští ve stavu vzorném, protože jednak by byly kecy a druhak by mu jí podruhé už půjčit nemusela. A když vypadneme na delší čas pryč, tak kvůli návštěvám kamarádů je taky schopen zcela bez naší intervence uvést byt do přijatelného stavu, dokonce jim i povleče peřiny.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 19:53:29)
Monty, a co tím chceš říct? To s tím, co popisuje Romana, nemá nic společnýho, a to je to, co jsem vám celou dobu vyčítala
reaguju na popis malý Libik a vzorně uklizená chalupa.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 20:11:45)
Marťasíno,
vidíš, a já myslím, že má - to, že moje matka tlačila na pilu a pořád měla nějaká "očekávání" způsobilo, že jsme řadu let neměly prakticky žádný vztahy, resp. formálně jsme se viděly na oslavě babiččiných narozenin a tím to haslo.
Protože mi Romana přijde jako někdo, kdo má pořád nějaký očekávání a tlačí v tomto směru na pilu, mohlo by se to brát třeba jako upozornění na to, jak může taková věc skončit...
|
| monam |
|
(5.9.2021 20:31:12)
Jo, to jsi pojmenovala přesně. Moje máma měla také stále nějaké očekávání. Navíc ještě z mého pohledu taková nízká, jako abych byla nejméně stejně hezky oblečená jako sousedovic Mirečka, učila se nejméně stejně dobře jako sousedovic Pepinka (a strašně jí štvalo že nejsem premiantkou třídy jako byla Miluška) a tak. A já byla naturelem intelektuálně orientovaný rebel a opravdu mi dělalo problém chodit oblečená v sukénce a halence ještě v 15 letech a nakráčet do tanečních v růžových šatičkách. Nerozumíme si dodnes.
V tomto směru já nemám od svých dětí očekávání žádné, ale uznávám, že se neustále snažím je někam směřovat. Protože mě jejich směřování k TikTokům, influencerům a dalším blbinám prostě dost znervózňuje. Ale nezakazuji nic, to ne.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 20:35:14)
monam,
jj, taky jsem byla povahou "intelektuálně orientovaný rebel" a navíc, k velké lítosti matky typ, co se nerad někde producíruje jako cvičená opice. Nechápala, proč mi to vadí, když ani nemám trému, jenže mě to prostě vadilo z principu, někdo po mně něco chce ve chvíli, kdy já sama nechci, organizovaně, a to mi prostě vadí, no. O tom, co kde budu nebo nebudu převádět a kdy si ráda rozhoduju sama.
|
|
|
| monam |
|
(5.9.2021 21:03:58)
Pevalo, a kolik dítku je? To je zásadní....
|
| monam |
|
(5.9.2021 21:28:01)
Pevalo, mám zhruba ve stejném věku. Kdyby chtěla seknout se sportem, který nás stál spoustu času, energie a nervů (a peněz) nedovolila bych. Kdyby chtěla seknout s čímkoli jiným odrazovala bych ji, ale v zásadě bych to nechala na ní (jakože její klavír nás stál a stojí také spoustu teď už jen peněz, dříve hlavně času a energie přežít tu její šílenou učitelku v ZUŠce).
|
| Sugar+3 | 
|
(5.9.2021 22:32:27)
Monam , jen k tomuhle:
"Kdyby chtěla seknout se sportem, který nás stál spoustu času, energie a nervů (a peněz) nedovolila bych."
Mohu se zeptat proc? Co od toho sportu ocekavas?
Moje dcery delaly zavodne temer 10 let sportovni gymnastiku. Taky nas to stalo spoustu casu, penez, nervu, energie. Byla jsem rada, kdyz toho nechaly. Chybi mi to, chybi mi atmosfera zavodu, obcasne navstevy treninku, komunikace s trenery a ostatnimi rodici. Chybi mi to hrozne.
Moje dcery kupodivu nikdy nebyly zranene, ale jak sel cas, uvedomovala jsem si, ze si zadelavaji na chronicke zdravotni problemy a ze to nestoji za to. Takze kdyz se rozhodly skoncit, uvitala jsem to.
Obe dal sportuji (zavodi za skolni tym ve skocich do vody a lehke atletice) a ja jsem rada, ze si nemusi tejpovat kotniky jako jejich tymova kolegyne, co te gymnastiky nenechala vcas (a ted s nimi zavodi v tech skocich do vody, atletiku taky chtela delat, ale jeji telo to nedalo).
Ja bych tedy netrvala na tom, ze moje deti budou pokracovat v necem, co uz delat nechteji (treba protoze ztratily motivaci), ale kdyz uz, tak spis tu hudbu, urcite ne sport.
|
| Sugar+3 |
|
(5.9.2021 23:04:12)
"Sugar můžu se tě zeptat, jestli je nějaký věk, dokdy jsi tu gymnastiku brala jako "nezávadnou", přitom pro děti zábavnou a tak nějak všeobecně rozvíjející?"
Romano, ono neslo ani tak o vek jako o to, ze jsem se vic zajimala a vic pozorovala, co se deje kolem nas (zraneni, chronicka zraneni, gymnastky, co nechaly gymnastiky ne protoze chtely, ale ze zdravotnich duvodu).
Diky gymnastice jsou moje dcery sikovne v tech skocich do vody a ta mladsi ma slusne naslapnuto na universitni stipendium v lehke atletice. Tj. odnesly si z toho i spoustu benefitu.
Kdybych se mohla vratit o 10 let zpet, asi bych to udelala stejne. Dala bych je na gymnastiku (akorat bych byla mnohem vybiravejsi co se treneru tyce) a podporovala bych je tak dlouho, dokud by to chtely delat.
Ja bych ty moje (17 a 15 let) podporovala i nadale, pokud by chtely pokracovat. Ale nechtely a me by ani nenapadlo je nutit. Obe se rozhodly skoncit ve 14 letech, pred nastupem na high school.
|
| monam |
|
(6.9.2021 8:51:11)
Gymnastika může být nezávadní celoživotně, stačí ji dělat rekreačně Už i tříleté holčičky leckde jedou na výkon a jinde umí sotva kotoul.
|
|
| monam |
|
(6.9.2021 8:55:58)
sugar, v kolika tvoje děti začínaly se skoky do vody? Teď přišlo jedno dítě, že by to chtělo zkusit Obvykle jim nebráním v tom zkusit nic, co chtějí, ale zatím nemám představu co tohle obnáší. Zavrhuji zatím jen ježdění na koních a motocross.
|
| Sugar+3 |
|
(7.9.2021 5:46:43)
Monam, obe moje holky s tema skokama zacinaly ve 14. U nas je to skolni sport, s gymnastikou obe skoncily v 8. tride a pak nastupovaly na high school (obdoba ctyrleteho gymplu, posledni 4 roky nasi dvanactilete skolni dochazky). Rychle se chytly diky tomu, ze mely prupravu z te gymnastiky, ona i vetsina jejich tymovych kolegyn i souperek jsou byvale gymnastky. Takze se na zavodech vidame s rodici, co zname z gymnastiky a vespolek si libujeme, ze ty skoky jsou skoro stejne zajimava podivana jako gymnastika a pritom to tolik nehuntuje telo.
Chapu, ze chces, aby se deti hybaly. Ja to mam o dost zjednodusene temi skolnimi sporty, nase skola ma opravdu kvalitni sportovni (i hudebni) program.
|
|
|
|
|
| monam |
|
(6.9.2021 8:54:39)
"Kdyby chtěla seknout se sportem, který nás stál spoustu času, energie a nervů (a peněz) nedovolila bych."
Mohu se zeptat proc? Co od toho sportu ocekavas?
Neočekávám vůbec nic zajímavého. Chci, aby se děti hýbaly, aby dělaly sport který je baví, aby uměly být cílevědomé (a jo, to tě sport fakt naučí) a aby se sportem ideálně prošly pubertou namísto toho, a Monty promine, si v OC kupovali levné potraviny a pak se někde nad složení těch výrobků lámaly smíchy, že to někdo vůbec jí. A to není nic proti Monty synovi, jen mi to utkvělo v hlavě a nezastírám, že to obsahuje myšlenku na kvalitní potraviny a svět vůbec.
|
|
|
|
|
|
| Marika Letní |
|
(5.9.2021 21:08:38)
"přešlo na jinou zušku, navíc si to vymyslelo dva měsíce po přijímačkách, přesto přijetí a získání hodiny u toho nejlepšího učitele trvalo cca 7 minut (kluci jí vyšlapali cestu)"
Vzhledem k těm okolnostem bych spíš trvala. Když se kvůli jejímu přání x lidí snažilo nadstandardně, tak by měla mít zodpovědnost a nevykašlat se na to.
|
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 20:35:50)
"vidíš, a já myslím, že má - to, že moje matka tlačila na pilu a pořád měla nějaká "očekávání" způsobilo, že jsme řadu let neměly prakticky žádný vztahy, resp. formálně jsme se viděly na oslavě babiččiných narozenin a tím to haslo.
Protože mi Romana přijde jako někdo, kdo má pořád nějaký očekávání a tlačí v tomto směru na pilu, mohlo by se to brát třeba jako upozornění na to, jak může taková věc skončit..."
Monty, mě to vaše načasování, kdy přijít s infem o svých skvělých rodičovských úspěších, prostě vadilo. Monty, mě tvůj kluk z těch malých střípků, co sem tam pustíš, přijde jako super kluk - ale upřímně, malinko tobě navzdory, protože ty urputně děláš opak toho, co tvoje matka - a to jen výjimečně je dobrá cesta Nezlob se, je to jenom dojem, vím houby, jak to opravdu máte.
Totéž mmch dělá můj muž, chce pro své nejrychlejší pulce přesný opak toho, co měl kdysi on (žádnej med). Jenomže kdyby to zůstalo jenom v režii MM, byly by z dětí spratci jak vyšití. Mě taky nebaví bejt urputnej zlej policajt, ale jiná pozice jaksi nezbyla, když chci, aby z nich byli slušný lidi - a to se teď v dětství pozná podle toho, že se alespoň snaží chovat slušně ke mně, ačkoli je pravidelně týrám požadavky typu smetí, myčka, tříděný odpad, slupky vynést na kompost atd.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 21:15:05)
Marťasíno,
nemyslím si, že je to jen výjimečně dobrá cesta. Naopak, myslím, že jen výjimečně to dobrá cesta není.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 21:58:40)
"Naopak, myslím, že jen výjimečně to dobrá cesta není."
Monty, namalovat si výchovnou trajektorii a la moje matka a podle toho zrcadlově vytvořit trajektorii a la já a moje dítě, je podle mě výkřik do tmy - můžeš se náhodou trefit, ale moc bych na to raději nevsázela...
Dělám spoustu věcí jinak, než moje máma (teda aspoň doufám), a něco stejně
Vycházím z toho, co si z hloubi duše myslím, že je pro něj dobré, vzhledem k tomu, jak se postupně klubou jeho povahové vlastnosti, strašně mě to táhne po něm nic nechtít, ale na druhou stranu vidím, že by mu to škodilo...
A osvědčuje se mi, že když ho "odnesu" od PC a trvám na tom, že dojde se psem (hned anebo prostě nějak během odpo), je sice nasranej a hrozí mi zásahem městské policie, ale nemá potom kruhy pod očima od kompu a vrací se z lesa o poznání líp naloženej Judo chtěl xkrát pustit, ale z tréningu se vracel v euforii, pak jsem to ale fakt vzdala, páč fakt nechtěl Nahradil to sebeobranou (jeho nápad), a voila dost často tam jít nechce, pak se ale vrací s endorfinama. Vozím ho na parkour, protože fakt moc chtěl, ale držím ho různými úplatky u kláves, což on považuje za domácí násilí a prznění dětské duše, cit ale má (říká učitelka, která mu poskytuje naprosto individuální pomalé tempo) a já absolutně jihnu, když hraje Snad brzy pochopí, že se na to dobře balí holky Anebo mě v dospělosti zažaluje a podá trestní oznámení Stejně až v jejich dospělosti budeme s větší jistotou vědět, jestli děláme teď dobře
|
| Monty |
|
(5.9.2021 22:05:15)
Marťasíno,
ale ty to vnímáš poněkud zkresleně.
Já si nemalovala žádné trajektorie, natož jako vymezení se vůči matce. Moje matka svého času nakupovala všechny tehdy existující knihy a příručky o výchově, psychologii, mezilidských vztazích. Nevím o tom, že by je kdy četla, ale já je přečetla všechny ještě na základce. A porovnávala zde uváděné vzorce s tím, co jsem viděla ve svém okolí. Znala jsem rodiče kamarádů/spolužáků, viděla jsem, jak se k nim chovají, jaké mají vztahy. Z toho mi něco vyplynulo a tím se řídím, matka jako taková na to měla větší zásluhu tím, že nakupovala ty příručky než tím, co reálně dělala nebo nedělala. Jakožto velmi uměřeně emocionální člověk jsem dost dobrej pozorovatel, a pokud jde o vztahy, mýlím se jen velmi zřídka.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 22:47:21)
"Jakožto velmi uměřeně emocionální člověk jsem dost dobrej pozorovatel, a pokud jde o vztahy, mýlím se jen velmi zřídka. "
To já nemám, stále mě unáší "přání otcem myšlenky", zas a znova si pak říkám, že jsem zase byla naivní a doufala v lepší vývoj situace a zase jsem ve finále byla za krávu
(to je ale sebevražedné vyjádření pro číhajícího Libika)
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(5.9.2021 22:06:51)
Romano,
vždyť jsi je vypsala sama. Očekáváš, že využije svůj potenciál, že bude pěstovat vztahy se spolužáky, bude respektovat tvoje požadavky na trávení volného času a kromě toho ještě vynášet koš s bordelem.
Ad rebelství: Nemůžu, protože bys to nepochopila.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 22:15:26)
Romano,
pouč mě, jak jinak lze chápat to, cos o mnou uvedených skutečnostech napsala.
|
| Monty |
|
(5.9.2021 22:53:36)
Romano,
takže to vysvětlit neumíš. Beru na vědomí.
|
| libik |
|
(5.9.2021 23:56:21)
No, co to může být "intelektuálně orientovaný rebel", taky nevím, taková výzva k představivosti zrovna když bych měla spát
|
| monam |
|
(6.9.2021 8:49:51)
Libiku, máš malou představivost. Intelektuálně orientovaný rebel jako já především četl, i básně, pokoušel se o vlastní literární tvorbu, sháněl zakázané knihy a nahrávky, jezdil na vandry, chodil za školu, opovrhoval konformitou a mohla bych pokračovat.
|
| Martina Bergerová |
|
(6.9.2021 9:18:00)
"Intelektuálně orientovaný rebel jako já především četl, i básně, pokoušel se o vlastní literární tvorbu, sháněl zakázané knihy a nahrávky, jezdil na vandry, chodil za školu, opovrhoval konformitou "
Monam, to je jasný, ale otázka je, jak toto navíc probíhalo u Monty Protože to natuty k výše uvedenému mělo ještě svoji origo nadstavbu Jenomže to si chce Monty nechat pro sebe
Jeden kluk u nás na škole třeba nosil rozepnuté kšandy a coural je za sebou. No fakt, šel ze schodů a ty kšandy tři schody za ním cinkaly
MM se kdysi na střední líbal se dvěma učitelkami, to mi přišlo docela dost neuvěřitelný Dcera se MM jednou ptala, kdy přišel "o věneček", rychle jsem ho předběhla v odpovědi, mrkla na dceru a říkám: "Tvůj tatínek - ten už někdy ve třetí třídě."
Mmch v sedmé třídě přinesl do školy dvě flašky mixely, považoval za dobré oslavit se třídou narozky.
|
| monam |
|
(6.9.2021 9:19:31)
Tak mixelu jsem já potkala až asi v 16
|
| Martina Bergerová |
|
(6.9.2021 9:23:37)
Monam, no právě, moje první zkušenost s alkoholem jako takovým, tzn. krabicové víno v parku, kterým mě chtěl opít spolužák - v 17, nebo v čerstvých 18
Kdežto MM byl holt takto napřed
|
| Rigel | 
|
(6.9.2021 10:04:49)
tak to já si nakoupila víno v 16, když rodiče odjeli na víkend a nás ( já a bratři 14 let ) nechali samostatně doma. Tož , chtěli jsme to vyzkoušet Doma jsme bývali sami už dříve bez problémů, dávno soběstační, tak rodiče jistě mysleli, že to bude zase jako jindy. Nic se nám nestalo, jen jsme popili trochu vína.
|
|
|
|
|
| libik |
|
(6.9.2021 10:14:59)
Monam , já chápu, co je být intelektuálně orientovaný a chápu, co je být rebel.
Nicméně ve čtení knih nevidím žádnou rebélii a nevím přesně, co si představit pod pojmem intelektuálně orientovaný rebel rp. jak se takto orientovaný rebel zachová v případě, pokud mu rodič chce monitorovat pobyt ve virtuálním světě.
Normální rebel udělá matce za zády fakáče a technicky se zařídí, ale intelektuálně orientovaný udělá co?
|
| Rigel |
|
(6.9.2021 10:17:53)
představím si to, čemu jsme u nás na gymplu říkali partyzán - holka oblečená celá v černé ( nebylo tehdy zvykem ), vlasy s barevným pruhem, čtoucí alternativní literaturu, a u tabule zarytě mlčící ( "nespolupracuju se systémem " ) a nechající si solit pětky
|
| libik |
|
(6.9.2021 10:18:40)
Jo tohle?
Díky, tak už chápu.
|
|
|
| Monty |
|
(6.9.2021 11:00:58)
Libiku,
v době, o které Monam psala, mohl rodič maximálně tak vyhodit pojistky a zabavit baterky, aby si "intelektuálně orientovaný rebel" nemohl číst. Sociální sítě do našich životů vstoupily až v dospělosti.
|
| libik |
|
(6.9.2021 11:33:07)
No, tím se to stává stále záhadnějším
|
|
|
| monam |
|
(6.9.2021 12:43:29)
Libiku, ve čtení dnešních knih opravdu není žádná rebelie. Dneska jsme vlastně vůbec rádi když děti čtou. Ale já nebyla v pubertě včera. A moji rodiče ani učitelé fakt nebyli nadšeni, když tedy vezmu jen čtení, což nebyla rozhodně má jediná aktivita, nebyla jsem hodná holka, která si četla večer doma před spaním, z Bukowského, některých (nejen) francouzských básníků, exilových českých autorů a tak. Hele tu dobu pamatuješ, nedělej Zagorku.
Monty, moji rodiče mi vypínali telefon, abych se nemohla organizovat s podobně postiženými A my tu řešíme, zda dovolit dítěti wa
|
|
| monam |
|
(6.9.2021 12:45:05)
NOrmální rebel se libiku jde zcela neintelektuálně ztřískat do hospody. Intelektuálně laděný rebel se opije červeným vínem na dýchánku uspořádaném za účelem veřerní chvilky poezie.
|
| Martina Bergerová |
|
(6.9.2021 15:53:26)
" Intelektuálně laděný rebel se opije červeným vínem na dýchánku uspořádaném za účelem veřerní chvilky poezie..."
plus v tom ovíněném stavu zmermomocní tři spolužáky i s nedobrovolně zfetovaným ředitelem jejich ústavu A druhý den si to nepamatuje a zase si v klidu čte ty skvělý Literární noviny
jenomže Monty nepoví, jak to období u ní vypadalo, takže fakt můžeme jenom hádat
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 22:54:48)
"Ad rebelství: Nemůžu, protože bys to nepochopila."
bylo tohle nutný?
|
| Monty |
|
(5.9.2021 22:59:22)
Marťasíno,
nevím, jak to myslíš, jestli to bylo "nutný".
Vzhledem k tomu, že Romana je jedna z mála místních uživatelek, jejichž myšlenkové pochody a přístup k životu (resp. to, jak obé popisuje) jsou mi nejen naprosto vzdálený, ale ani jsem na ně zatím nikde nenarazila, abych měla s čím porovnávat, přišlo mi to jako dostatečně jasný vyjádření faktu. Někdo, kdo myslí jako Romana to podle mého názoru nepochopí.
|
| Martina Bergerová |
|
(5.9.2021 23:25:11)
no, skvělý, fakt
Monty, škoda, že když jsi takový téměř bezchybný lidský znalec, jde mimo tebe, že i příběh, který je tvému mindsetu a tvým vzorcům vzdálený, může být lidsky pochopitelný a není bezpodmínečně třeba se vůči odlišnosti vymezovat a distancovat
|
| Monty |
|
(5.9.2021 23:36:11)
Marťasíno,
není nutné, není třeba - tak ono vůbec není třeba sem cokoli psát, natož aby to bylo nutné, ale když už to dělám, nevidím důvod nepsat svůj názor. Od toho snad diskuze jsou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(5.9.2021 13:54:31)
Libiku, bavíme se o náctiletých.
|
|
|
|
, možná stačí normální pokec
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Tříkrálová OkořPraha 6 
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)Praha 1 
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Tříkrálová Okoř
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)