| Simonetta |
 |
(13.7.2024 23:29:41)
Co byste volily? Raději zůstat ve věku 40+ sama nebo mít vztah s ženatým mužem?
Potřebuji se trochu uvolnit, tak nahazuji toto téma. Zrovna jsem totiž ukončila vztah s ženatým mužem, neboť mi vztah už více bral, než dával a tak mě zajímá názor jiných. Pikantní je, že onen exmilenec je můj šéf, takže si možná budu brzy hledat i novou práci. No, hlavně zdraví, říkám si!
|
| Monika |
|
(14.7.2024 0:27:30)
Tak,člověk nikdy neví,co se mu přinatrefí, ale pevně doufám, že vztah se ženatým mužem to nebude.
|
|
| Čumča. | 
|
(14.7.2024 1:00:38)
Varianta s nezadaným mužem by tam nebyla?
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(14.7.2024 1:23:31)
Jako hodně mladá jsem se kluků nikdy neptala, jestli jsou či nejsou zadaní, když mě balili... Říkala jsem si, že to není můj problém  a pak mě jednou balil jeden ženáč, kdy jsem o tom věděla a to bylo přes mou hranici... Takže jsem si sama sebou jistá, že ženatý chlap by pro mne nebyl... A taky jsem hodně sobecká, vztah ve více než dvou lidech by mi nevyhovoval a taky nejsem moc společenský typ a víc než dva už je dav
|
| Čumča. |
|
(14.7.2024 1:33:25)
"vztah ve více než dvou lidech by mi nevyhovoval a taky nejsem moc společenský typ a víc než dva už je dav"
ehm, no k davovému šílenství nemusí dojít, někteří machři dovedně komunikují na "levém i pravém křídle", tak jako zručně paralelně - a dokonce může dojít i k více než dvěma frontám zároveň - někteří chlapi by se prostě rozdali
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.7.2024 1:43:50)
Kdepak, pořád tam je ten stín "té druhé" (nebo "první", to je nakonec fuk)
Prostě bez výhradního práva nehraju
já bych ani nedokázala "bojovat" o chlapa, kdyby si on našel milenku - buď chceš být jen se mnou nebo si jdi... což mého muže tuze žere a při hypotetických debatách mi to preventivně (?) vyčítá 
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(14.7.2024 8:29:24)
"buď chceš být jen se mnou nebo si jdi... což mého muže tuze žere a při hypotetických debatách mi to preventivně (?) vyčítá "
Mám stejný postoj - zůstaň, jsem ráda, ale nebudu tě přesvědčovat
|
|
| Rodinová | 
|
(14.7.2024 8:33:19)
O nejaky boj ani nejde, asi bych se neumela prenest pres ztratu duvery…
Ale nezazila jsem.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(14.7.2024 11:59:30)
Mně v mládí ženatý kluci připadali jako trapáci, zvlášť když už měli děti, když se o něco snažili. Jako usedlí strejcové, proti mně, rozevláté, svobodomyslné. Měla jsem z nich srandu, jeden mi ve vinárně cpal svůj zlatý snubní prsten, jako důkaz, že už manželku nechce. Byla jsem přesvědčená, že já nikdy nebudu trapně usedlá, vdaná a dětná
MM je starší, ale byl dlouho svobodnej.
Celý svůj dospělý život jsem zadaná a zamilovaná, tak nevím, jak bych na ženáče pohlížela jako vdaná, naštěstí jsem to nikdy nemusela řešit.
|
|
|
| Martina, 2 kluci |
|
(14.7.2024 8:27:16)
Už na VŠ jsem zažila oba modely "ta první ze dvou" i "ta další v řadě", žádný manželství v tom nefigurovalo, jen běžný vztahy. Zjistila jsem, že je to moc složitý, tolik faktorů se mi do soukromého života prostě nevejde.
První manželství jsme skončili kvůli paralelním vztahu, opět jsem dostala nabídku "to dáme i ve třech".
Teď se vyjadřuju preventivně a jasně, jediná možnost je být "jedna z jedné"
Takže - sama nebo ve dvou, víc nedám.
|
|
| TaJ | 
|
(14.7.2024 8:29:36)
Já osobně raději sama, vztah se ženatým chlapem není nic pro mě... Nakonec přece to "sama" nemusí být definitivní, člověk nikdy neví, koho ještě potká... Já jsem typ, který radši bude sám, než ve vztahu, který mu z nějakého důvodu tak úplně nevyhovuje. Vlastně všechny vztahy jsem vždycky ukončovala já...
|
|
| Fern |
|
(14.7.2024 8:46:26)
A na singl chlapy si v tomto stale jeste "kurecim" veku rezignovala? Proc?
Zenati chlapi taky prece nemaj lepru,ale prvoplanove bych je nevyhledavala; zas je jich taky hodne druhu - trebas bezdetni,kdy si kazdy z manzelu zije svuj zivot,proc ne.
Hodne by u me zalezelo,jak by to s tim kterym chlapem bylo fajn,co by do vztahu prinasel; je to zivot,nebran se mu, ve 40 je fakt jeste brzy rezignovat.
Deti mas?
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 12:03:41)
"ve 40 je fakt jeste brzy rezignovat."
Fern👍🏼
|
|
| Simonetta |
|
(14.7.2024 12:24:53)
Mám téměř dospělého syna. Ženatý šéf byl moc fajn, cestovali jsme, chodili na hory, sdíleli běžné životní situace. Ale je prostě ženatý a tak se vždy někam vracel a mě to začalo vadit. Měla jsem pocit, že téměř veškerý volný čas tráví se mnou, ale nebyl prostě můj.
|
| Fern |
|
(14.7.2024 23:37:33)
Ale no tak,Nebud tak majetnicka; jsem presvedcena,ze cas straveny s tebou si uzival, a opacne, a o to preci jde.
A i kdyz mas na nekoho papir, tak 1)fakt neni tvuj a 2)ve skutecnosti ti muze byt nahony vzdalen, mnohem vic nez tento zenac
|
|
|
|
| neznámá |
|
(14.7.2024 8:51:54)
To je těžké.
Neumím být sama, potřebuji "životní oporu", ale ženatý logicky není životní opora.
Pokud z toho nekouká rozvod, také bych to ukončila a doufala v nový vztah.
Kamarádka byla se ženatým mnoho let, veřejný vztah, na akci večer vyvedl manželku a mezi ty samé lidi pak v noci vyvedl milenku. Trávili spolu mnoho času. I na svátky ho měly s manželkou rozdělenýho. Taková téměř polyamorie. Manželka to nekomentovala, ale musela vědět. Kamarádka tvrdila, jak jí to vyhovuje, že nechce chlapa do bytu a prát mu slipy.
A nakonec to kamarádka také ukončila. Jednalo se o lidi 40+.
|
| Čumča. |
|
(14.7.2024 8:57:39)
neznámá, to není polyamorie, to je střídavá péče
Jinak vzpomněla jsem si, jak tu před časem někdo nadnesl téma, že nevěra už dneska není společensky odsuzovaná. Není, no Mně se ale absolutně příčí nevěra, když podváděnou je těhotná manželka nebo manželka s malými dětmi...
|
| neznámá |
|
(14.7.2024 9:43:59)
Střídavá péče sedí, ale v tom případě na tom byla líp kamarádka než manželka, kamarádka vyzobala to lepší, manželka prala špinavé trenky.
Mě se nevěra příčí celkově, ale více mi vadí u člověka, co podvádí. Kamarádce jsme to neschvalovala, ale brala jako její věc. Ona nikoho nepodváděla.
Naštěstí kolem sebe moc nevěry nemám. Ještě jedna kamarádka, ale se věkem blíží k 60 a prostě jen užívá života, nechce se vázat, občas má ženatého chlapa, skoro jí ten život závidím, já si takto neužívala ani ve dvaceti.
Ale taky žiji v kraji, kde se všichni známe, když někdo ulítne, hned to ví celé okolí, nevěrníci to mají těžké.
|
| Stará husa |
|
(14.7.2024 10:44:10)
Já raději sama než s mužem. Můj BM mě opustil v mých 46 letech a od té doby jsem sama. Nedovedla jsem si představit sblížit se s nějakým dalším chlapem, dělali se mi z toho zle. Když nemůžu být s BM, je pro mě druhá nejlepší varianta být sama. A dnes, 19 let poté, už mi přijde i neskutečné, že bych měla být s BM. Asi nejsem párový člověk.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 12:07:09)
"nechce chlapa do bytu a prát mu slipy."
Zvláštní názor, slipy jednou za čas někdo hodí do pračky s ostatním prádlem a přehodí do sušičky nebo na sušák, to bych neviděla, jako překážku v soužití
Jo, prát na valše, to je znát každý kousek
|
| babi_ | 
|
(14.7.2024 12:19:01)
Evelyn, však celé je to tak, jak jsi citovala:
"nechce chlapa do bytu a prát mu slipy",
tedy jde víc o obojí dohromady, přičemž to praní je spíš symbolika určitého typu vztahu, o množství práce čistě stran praní nejde
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 12:23:49)
Babi, já vím, ale když je člověk zamilovanej, tak chlapa do bytu spíš chce, ne?
To o těch slipech/ponožkách, jsem slyšela mockrát, spíš zkratka pro to, že on k ní nechce nebo ho ona až tak nežere (jak se tu kdysi psalo)
|
| Ropucha + 2 | 
|
(14.7.2024 12:31:56)
Evelyn, ano, trenky a ponožky jsou takovým symbolem každodenních provozních záležitostí ve společné domácnosti. I kdyby si je ten člověk nakonec pral sám.
Je tím myšleno, že žena chce partnera na randění, na příjemné chvíle, ale už ne na soužití se vším všudy.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 13:11:22)
Spíš ta věta je taková trapná, v dobách sestěhování s MM jsem si ani neuvědomovala, zda nějaké ponožky má, chtěla jsem bejt s ním
|
| petluše | 
|
(14.7.2024 13:13:33)
No, ve 40, třeba detna, já si dovedu představit dvoudomactnostni vztah.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 13:30:03)
Petluše, já také.
Je to něco jiného než zakládat si domácnost s vidinou společné rodiny.
Být spolu se vším všudy, přivést na svět společné děti, mít plnohodnotnou rodinu, to chtějí lidé přirozeně ve společné domácnosti.
Ve středním věku, kdy každý má svou minulost, své děti, závazky, to je jiná situace.
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 13:56:42)
Ropucho, kdybych bydlela v dome a potrebovala pomocnika na udrzbu, tak bych se mozna sestehovala
takhle v byte zadnou pomoc zatim nepotrebuju
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 13:26:30)
Evelyn, nojo, ona se na to jinak dívá mlaďounká natěšená slečna a jinak středněvěká matka od dětí, která už si svá léta v domácnosti odkroutila.
Já osobně jsem ráda, že snesu v domácnosti toho svého, léty prověřeného, a velice bych si rozmýšlela nějakého hypotetického nového.
Myslím si, že bydlet bych ve svém věku už také chtěla sama, kdyby se můj muž někam odporoučel.
Ale nevím, opět teoretizuji.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 15:58:23)
Neříkám, že bych doma snesla někoho jiného, to netuším, ale řeči o těch trenkách a ponožkách už mi připadají trapné a trochu mě to i uráží, jako by žena byla v tom vztahu služka. Nebo se k tomu chystala , vlastně i toho chlapa to degraduje na nositele špíny, soužití dvou lidí je úplně o něčem jiném, říkám právě i po 40 letech .
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.7.2024 16:31:00)
Evelyn, jasně, tohle úsloví vzniklo v dobách dávno minulých, ale jeho význam holt trvá dál, byť přenesený... všednodenní soužití přináší prostě mnoho úkonů, které s láskou (nebo aspoň ochotou ) dělá pro svého partnera, ale pro někoho jiného by je nedělal... A je fuk, jestli jde o praní fuseklí nebo vymačkávání divných útvarů na zadku
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(14.7.2024 17:49:19)
V době, kdy nebyly automatický pračky, moc chlapů nepralo. Tehdy to asi vzniklo.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 18:13:47)
Evelyn, je krásné, jak ti (vám oběma) vydržel vztah a postoj k partnerství. Vzácné.
Rozumím, jak to myslíš s tím rčením, ale to holt pochází ze strany žen, které neměly štěstí na celoživotní takhle vyvážený a šťastný vztah a už přistupují k věci pragmatičtěji.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 20:19:13)
Ropucho 
|
|
|
| Fern |
|
(14.7.2024 23:52:57)
Evelyn,ja ty kecy o trenkach a ponozkach taky nechapu,jelikoz je to neco tak nepodstatneho u nas a pro me...ale casteji me teda stve otazka jidla,proste otazky MM typu co bude na obed,veceri me nekdy privadej do vrtule a obcas jsem proto par dnu rada sama a tyhle veci proste neresim-sama je resit nemusim; a to je MM jeste z tech pohodovejch,ze rekne,ze si klidne dojde na neco do hospody nebo ze si koupi hotovku.
Tak ja bych uz dalsiho chlapa doma nechtela kvuli te pravidelne strave, nikoli kvuli prani jeho veci
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 23:59:10)
Fern
Já jsem žrout, vařila bych si i sama.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.7.2024 8:05:00)
jo, pro sebe bych taky vařila jinak než pro sebe a muže
ale my máme doma ještě i ty děti, takže tam je to zase ještě o level jinde...
ale otázku "co bude k obědu/večeři" zoufale nesnáším... dovedlo mě to k tomu, že jsem do kuchyně koupila magnetickou tabuli a na ni občas napíšu jídelníček (hlavně třeba před víkendem, pokud jsme doma)
a úplně nejvíc nesnáším, když se jich ptám, co by chtěli jíst a oni neví  a nebo dokonce nejen že neví, ale když něco vymyslím sama, ještě protáčejí oči a vzdychají
občas pak vyhrožuju, že jestli nepřijdou se smysluplným návrhem (tedy neberu odpověď "řízek, svíčková, rajská, těstoviny s mletým" - jejich pravidelná), bude krupicová kaše (tu nikdo z nich nejí)
|
| Stará husa |
|
(15.7.2024 9:34:08)
Já když teď vařím jen sama pro sebe, tak to mnohem víc flákám. Vařím jednodušší jídla, taková, která zaberou co nejméně času. Manželovi a dětem bych je nepředložila. Jenže já strašně nerada vařím a jídlo pro mě není rozhodně středobod života, potřebuju jen zaplnit žaludek, nejlépe v poledne teplým jídlem, ale klidně to můžou být brambory s kefírem nebo těstoviny s tuňákem.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(15.7.2024 10:25:10)
Manžel sní všechno, co uvařím, já si vařím, na co mám chuť
Když byl doma syn, tak asi tak od 12 občas uvařil, jako starší vařil pravidelně, dceru to nebaví.
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.7.2024 13:31:17)
To já si uvědomovala a do sestěhování se před svatbou nehrnula, vlastně jsme se sestěhovali až po narození dítěte. Dneska bych jinýho chlapa do bytu nevzala a myslím, že ani v těch 40.
|
| Stará husa |
|
(14.7.2024 14:15:48)
V době, kdy jsem já byla mladá, nikdo s nikým před svatbou nebydlel. Žití "na psí knížku" bylo považováno za ostudu a kromě toho nebylo ani kde s někým bydlet, byt získal člověk až po svatbě. Takže všichni spolu jen chodili a bydleli přitom u rodičů a teprve po svatbě se sestěhovali, často do dětského pokoje v bytě jedněch rodičů, kde se jim i narodilo dítě. Od mého mládí se svět neuvěřitelně změnil.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 14:48:58)
Huso, ano, v generaci mých rodičů bylo běžné sestěhovat se po svatbě k rodičům jednoho z manželů.
A single bydlení mladých bylo úplně neznámý pojem.
Moje maminka dokonce považovala za jaksi nepatřičné stěhovat se pryč od rodičů jakožto mladý svobodný jedinec. Po svatbě pak jen v případě, že už byly děti.
Moji rodiče po svatbě fungovali tak, že tatínek bydlel na ubytovně v Praze, kde pracoval, zatímco maminka doma u rodičů. Tatínek přijížděl na víkend. Čekali zapsaní v pořadníku na přidělení bytu, to trvalo roky. Přesunout se za prací do maminčina bydliště se tatínkovi podařilo, až když už měli rodinu.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.7.2024 15:10:16)
Jj naši taky bydleli u takových rodičů v pokojíku táta byl ale na vojně, takže tam vlastně žila jen máma se starší sestrou.. táta si pak udělal vojenskou školu a byt dostal nakonec od armády - k maminčině hrůze 130 km daleko, v díře po granátu v lesích ona chudinka jako první musela pořídit gumáky, aby vůbec mohla chodit venku
Taky teda často utíkala zpět do města k babičce a dědovi, kde byla vždy vítána - chyběla jim vnučka a táta pak jezdil škemrat, aby se zase vrátily...
Já sama jsem s manželem nejdřív skoro dva roky žila na ubytovně a pak v pronájmu, než jsme se vzali
|
|
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 18:58:42)
Huso, to je pravda, na psi knizku bydleli spolu treba az starsi lidi, kteri uz byli po rozvodu...mladi na psi knizku nebydleli, protoze nemeli kde vzit byt
ja jsem bydlela na psi knizku s pritelem ve 24 letech, kdy jsem se dostala k samostatnemu bytu, ale to bylo 2 roky po revoluci a to uz padaly vsechny dosavadni zvyklosti a tradice a taky lidi uz vselijak smelili s byty, zacaly restituce a privatizace a dostat se k bytu bylo schudnejsi...predtim mladi dostali podnikovy byt nebo cekali v poradniku a bydleli u tchanovcu nebo jim rodice postavili dum (coz byl pripad nekolika mych mimoprazskych spoluzacek, ze po promoci mely od taty postaveno)
ovsem tehdy malokdo mel dite zasvobodna, tehdy po skoro kazdem otehotneni nastala svatba, i kdyz byl kluk na vojne nebo kdyz se ti dva k sobe vubec nehodili nebo jen spolu cekali dite a ani spolu poradne nechodili.....uplne jine nastaveni nez dneska
|
| Stará husa |
|
(14.7.2024 19:06:27)
Jojo, tehdy se říkalo "museli se brát". To dnes už z mladých nikdo nechápe. Proč by museli, když se polovina dětí stejně rodí mimo manželství. Za mého mládí být svobodná matka byla hanba. Dnes normál.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.7.2024 19:20:37)
"Za mého mládí být svobodná matka byla hanba."
Na vidíš a já celé dětství (80.-90. léta) měla jasno v tom, že těhotná bych se nikdy nevdávala, protože bych nesnesla, že si mě někdo MUSÍ vzít a věřila jsem tomu až do chvíle, kdy mě, těhotnou, požádal o ruku můj muž
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 20:13:35)
Za mého mládí to ostuda - mít sama dítě, ani nebyla, nebo být rozvedená, nevím, jestli to bylo dobou nebo krajem. Větší ostuda byla být ve 25 letech bezdětná a single
|
| Stará husa |
|
(14.7.2024 20:29:51)
Evelyn, taky pravda. Moje maminka se vdávala ve 30, hrozně se za to styděla a ani ji nenapadlo, že by se mohla vdávat v bílých šatech, byla na ně moc stará. Měla kostým, který pak normálně nosila do práce. Já se vdávala ve 23 a taky už jsem se cítila jako stará nevěsta. Na druhé straně moje teta, maminčina sestřenice byla svobodná matka ve 30. letech minulého století. Co ta si musela zažít, nechci ani pomyslet.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 21:05:52)
"ani ji nenapadlo, že by se mohla vdávat v bílých šatech, byla na ně moc stará"
Huso, tohle zrovna chápu, měla jsem to stejně, i když jsem se vdávala v devadesátých letech ve svých šestadvaceti.
Bílé šaty jsem vnímala jako symbol mladičké nevěsty, která odchází od rodičů k muži, vyrůstala jsem v realitě sedmdesátých - osmdesátých let, kdy se dívky běžně vdávaly po maturitě.
A upřímně mi to dodnes přijde trochu zvláštní, když se kolikrát i letité partnerky, matky dětí,
najednou navléknou do bělostné
róby.
|
| TaJ |
|
(14.7.2024 21:27:26)
Ropucho, aha, tak to já jsem se vdávala ve 28, s mým nastávajícím jsme spolu byli už 4 roky, z toho 3 jsme spolu regulérně bydleli. A přesto jsem si ty bílé saténové šaty na ramínka, s korzetovým bíle vyšívaným živůtkem a dlouhou splývavou sukní náramně užila. Závoj jsem teda nechtěla, měla jsem jen ve vlasech bílé látkové kytičky, téměř stejné, jako na živůtku šatů. A kytičku růžových růžiček. Brala jsem to tak, že se vdávám jednou za život a chtěla jsem si ty šaty užít 🙂
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 21:41:44)
"Brala jsem to tak, že se vdávám jednou za život"
Optimisticky
Já také věřím (jsem si spíše jistá už dneska), že jsem se vdávala jednou za život, ale na nějakou "panenskou nevěstu" jsem si nechtěla hrát.
Ani nevím, proč to tolik vnímám, v bílém se dneska vdává kde kdo, nic hlubšího to nevyjadřuje, a bylo to tak už tehdy.
Ale pro sebe jsem to zkrátka cítila jinak.
Ostatně, mně bílá nesluší, v modré to bylo lepší
|
| TaJ |
|
(14.7.2024 22:36:53)
Ropucho, jo, optimisticky...ale já to tak prostě mám, prostě jsem po těch několika letech společného soužití tak nějak věděla, že to je ten pravý vztah "navždycky". A už jsme spolu dohromady 25 let. A vím, že kdybych jednou v budoucnu zůstala sama, tak že vdávat už se znovu nechci, i kdyby se pak třeba ještě někdo našel...
|
|
| TaJ |
|
(14.7.2024 22:46:44)
Ropucho, teď jsem si uvědomila, že já bílou barvu vlastně jinak vůbec nenosím, myslím, že nic bílého v šatníku nemám, ani tričko, necítím se v tom úplně dobře. Takže je zajímavé, že ty svatební šaty jsem si fakt užila a na fotkách v nich vypadám dobře. A cítila jsem se jak princezna...byla jsem tenkrát zrovna dost opálená po dovolené v Beskydech, tmavé vlasy jsem měla vyčesané do takového toho "rozcuchu" a v nich ty kytičky a jen lehounce nalíčená. A cítila jsem se v tom dobře. Ty šaty tedy byly vlastně jednoduché, hladká splývavá saténová sukně, sem tam bílá perlička, živůtek na ramínka a na něm bílé kytičky, žádná záplava krajek a závojů, v tom bych se necítila dobře vůbec. Tenkrát jsem ty šaty měla z půjčovny a byly naprosto přesně podle mých představ, jen je ještě neměli ani nafocené v katalogu a já si jich všimla až prakticky na odchodu, že asi teda tady nic...navíc mi padly jak ulité, jen maličko mi je zkracovali. Tak mi asi byly souzené.... Je to legrace, normálně oblečení nijak moc neřeším, ale ty šaty, které jsem na sobě měla jeden jediný den (až do večera), jsem chtěla mít přesně podle představ a fakt jsem si je užila.
|
| Čumča. |
|
(14.7.2024 23:01:03)
taky jsem se vdávala v bílém, po 7 letech vztahu s bříškem jsem se necítila "neposkvrněná", ale taky ne jako nějaká hříšnice - tak proč ne v bílé?
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 23:58:03)
Vdávala jsem se v bílém, protože se to tak dělá , nic víc v tom v dnešní době nevidím. Bylo mi 22 let a moc mi to neslušelo . Byla jsem na nervy z videokamery, v roce 1990 nebylo zvykem něco natáčet, měla jsem strašnou trému.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 19:54:51)
Huso (rocnik 1920) chtela, abychom na vsi na chalupe nerikali lidem, ze nejsme manzele, kdyz mame dite....to bylo az po roce 2000 a presto tahle optika ("hanba") pretrvavala
|
| Stará husa |
|
(14.7.2024 20:08:36)
Sedmi, moje maminka (roč. 1923) mi udělala šílenou scénu, když jsem ve svých cca 21 letech jednu noc přespala u mého kluka, s kterým jsem už víc než rok chodila, jelikož nejel poslední autobus. A to jsem jí to předem zavolala z budky, aby neměla strach. Co jsem si vyslechla o svojí morálce a o tom co tomu řeknou lidi ( kteří, když o tom nikdo neměl ani tušení)! Několik dnů se mnou nemluvila. Kdybych chtěla snad s někým za svobodna bydlet nebo s ním měla dítě, tak by asi zabila mě nebo sebe.
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 20:14:54)
Huso, nekdy si preju, aby se vratila ta stara moralka....ja jsem u sve dcery vubec nemela a doted nemam prehled, u koho prespava, to byly odmala nejake prespavacky, napred jsme ji tam vodili a seznamovali se s rodici, pak chodila sama spat ke kamaradkam a radsi si ani nepredstavuji, kde vsude mohla spat, hlavne za covidu se to rozjelo, kdyz nebyli do 21 hod doma, tak pak museli vsichni u nekoho prespat
za meho detstvi a mladi zadne prespavacky v cizich bytech nebyly.....a některi tehdy zvlcili az na koleji, tam i holky tajne bydlely s kluky na pokoji, kdyz se sikovne vymenili nebo jim nekdo uvolnil misto a bydlel jinde nez na koleji
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 20:17:05)
Sedmi, ale to bys musela být vdaná , nejpozději ve 25, nebo by si na Tebe lidi ukazovali.
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 20:19:17)
Evelyn, mne se na chalupe v kramu zenske ptaly asi od 17 let, kdy se budu vdavat....no ted se uz neptaji, asi pochopily, ze v 55+ se uz nevdam
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 20:25:20)
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 20:29:15)
Evelyn, ty zenska samy uz jsou vdovy....a svobodnych matek nebo matek zijicich na psi knizku uz je ve vsi spousta
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(14.7.2024 22:49:44)
"nekdy si preju, aby se vratila ta stara moralka.."
jé, Sedmi, to snad ne
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 22:52:28)
Čumčo, jo....nekdy jo, aspon na jeden den
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 20:17:40)
Huso, muj otec jezdil za matkou jeste za svobodna na chalupu a prespaval tam, i kdyz tam byli jeji rodice a prarodice, ale toho vsichni znali od 15 let z tanecnich a meli ho radi, protoze byl extremne slusny a mily
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 20:30:19)
Moje babička 1922, vyhnala tátu v noci v mrazu 2 km na vlak, mohla ho nechat přespat kdekoliv v domě, měli velkej barák, ale co kdyby v 11 večer v lednu někdo šel kolem a viděl to
Původně se ty 2 km vrátil, že mu ujel vlak, tak mu řekla, ať si pospíší, že za půl hodiny mu jede další  . Celkem chudák ušel 6 km v mrazivé noci, jen aby lidi neřekli.
Stejně se teta musela vdávat a mamka se rozvedla, babička si mohla ušetřit nervy.
|
| Stará husa |
|
(14.7.2024 20:35:39)
Matka mojí kamarádky poslala svou osmnáctiletou těhotnou dceru tahat popelnice, aby jí přivodila potrat, neboť těhotná nevěsta byla strašná ostuda. O dítě tedy tímto způsobem nepřišla, vdala se, protože musela a pak se rozvedla. To tedy její máti taky nemohla rozdýchat a řekla jí, že to už měla vydržet. Nemluvily spolu několik let.
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 20:40:51)
Huso, moje babicka za valky zjistila, ze ji je deda neverny, to bylo uz po svatbe, tak prisla za rodici, ze se s nim rozvede, ale jeji matka ji to rozmluvila, co by tomu rekli lidi, ze se rozvadeji, kdyz meli takovou velkou svatbu....nakonec spolu zili dalsich 55 let
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.7.2024 20:46:43)
Moje babička se "musela" vdávat v roce 1935
|
| Stará husa |
|
(14.7.2024 21:03:12)
Inko, obě moje babičky se musely vdávat, jedna v roce 1922 v 21, druhá v roce 1928 v 17.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(14.7.2024 21:07:23)
Moje prababička byla v roce 1922 svobodná matka, možná proto byla babička (dítě bez otce) tak prudérní
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 21:11:11)
Evelyn, ono to muselo být nepředstavitelně těžké.
Za minulého režimu u nás už to byla spíš bezúčelná prudérnost a pokrytectví, ale v těch předchozích generacích se dá strach z mimomanželského otěhotnění chápat.
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 22:35:23)
Ropucho, ty nahledy na rodinu a nevesty a otehotneni se tahly po cele generace, na to rezim nemel zadny vliv, rekla bych....babicky a prababicky si jeste v sobe nesly moralku Rakouska-Uherska a prvni republiky, to se nedalo jen tak vymytit....to hlavne ona nutily moje vrstevnice se honem vdavat, kdyz otehotnely, pritom to bylo v 80. letech, moderni doba
|
|
|
| Rigel | 
|
(15.7.2024 16:18:31)
Má prababička byla svobodná matka za první světové války. Otec jejího nemanželského dítěte narukoval a pak zmizel v zajetí. ( byl v zajetí v Rusku a bohužel o tom později nemluvil a nikdo se ho ani nevyptával a tak o tom nic nevíme. Měl astma a zemřel v roce šedesát, tehdy na to léčba nebyla )
Prababička, svobodná matka se synkem, o něm celou válku nic nevěděla , čelila brutálnímu nátlaku rodiny, hlavně bratrů, aby se vdala " z nouze " za výrazně staršího vdovce. Odolala . Celou válku , a ještě i delší čas po ní , čekala. Žádné zprávy o něm neměla už od toho zajetí. A on se pak dobu po válce vrátil . Ale protože měl být rychle převelen na Slovensko, byla svatba narychlo, do týdne, nějaké povolení od biskupa.
A po svatbě ženich zase pryč. A vydrželi spolu pak celý život, měli dvě další děti, tedy i mou babičku.
|
| babi_ |
|
(15.7.2024 16:32:11)
Rigel, románový příběh.
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.7.2024 18:52:42)
"románový příběh"
To tedy ano!
|
| Zasjaj. | 
|
(15.7.2024 20:37:57)
No to je!
I moje prababička byla svobodnou matkou dítěte narozeného 1920. Ani nevím, jestli to někoho pohoršivalo, spíš ne. Z vyprávění ale znám všechny možné způsoby, kterými se marně pokoušela o potrat.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(15.7.2024 21:44:41)
Zasjaj 👍🏼
|
|
| Saamajna |
|
(16.7.2024 9:55:11)
Zasjaj,
" Z vyprávění ale znám všechny možné způsoby, kterými se marně pokoušela o potrat."
K tomuhle:
Od pribuznych z Vysociny, vesnice, sedlaci snad od praveku, jsem znala zvyk, ze se divkam k biřmovani darovala v kvetinaci mala rostlinka myrty.
Tu si devce pak postavilo na okno a staralo se o ni, aby prospivala a rostla.
A kdyz se pak divka vdavala, tak se rostlinka kompletne orezala/ likvidovala na svatebni venecek.
Vypravela jsem to kdysi jen jako small talk kamaradce.
A ta se zacala tak rechtat, az se placala do kolen!
Prej:
"Ja nemuzu, ti predci to fakt meli vymakany, to lidovy bylinovy lecitelstvi!
Neuveritelny!
Vis, jak pusobi myrta?
To je vysoce ucinna bylina na potrat!
Holka to dostala kolem patnacti, kdyz by to event. mohla potrebovat. A to primo do svyho pokoje!
A kdyz mela zacit plodit potomstvo, v manzelstvi, tak se ta kytka ritualne znicila.
Mooc hezkej zvyk!"
Ta kamaradka totiz predtim jako vedlejsaky delala korektury.
A jedna z nich byla "interni" kniha velky farmaceuticky firmy:
Vysledky vyzkumu o ucincich a pusobeni prirodnich latek v bylinach.
A taky po tomhle sdeleni jsem ja zacala pouzivat myrtu pred mou (velice bolestivou) menstruaci.
Fungovalo to.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 13:34:32)
Saamanjo, to je úžasně zajímavé
|
|
| babi_ |
|
(16.7.2024 18:20:30)
Nojo, měli to vymakaný
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(15.7.2024 21:48:39)
Rigel, muj pradeda prebehl k Rusum za prvni svetove valky....vypravel o tom hodne, zemrel az v roce 1973, meli jsme na kazetach nahrane jeho vypraveni, ale pak se to nekam ztratilo, ja si ho jeste pamatuji, ale to vypraveni mi prevypraveli moji rodice....on se domluvil s par kluky, ze prebehnou k Rusum ze svych zakopu, nechteli bojovat za Rakousko, tak vybehli ze zakopu a volali "bratri bratri", Rusove je chytli a privazali za kone lanem, Rusove jim neverili, zadni bratři....pak se dostal do Moskvy a delal pry skladnika, taky videl Lenina na tribune....po valce se vratil a ozenil s mou prababickou, ktera na nej celou valku cekala, ale bezdetna zili spolu, dokud nezemreli v 70. letech ve veku 80+
a ja mam ted jejich chalupu, jeste je tam plno veci, ktere oba pouzivali, kredenc, talire, pribory, hrabe, pradeduv budik, jejich kuchynske vahy....a taky mam jejich pole, ta jsou propachtovana tamnimu zemedelskemu podnikateli
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.7.2024 21:46:38)
Moje babička (*1933) se vdávala v 16 letech, ale protože se vdávat chtěla a chtěla z domu, takže tvrdila, že musí dokonce měli svatbu v kostele a hodně vzpomínala, jak opatrně musela vést předsvatební rozhovor s panem farářem, kdy se oba museli tvářit, že je nevinná a přitom on věděl, že tvrdí, že je těhotná
Dítě nakonec přišlo až po 4 letech
|
| Čumča. |
|
(14.7.2024 23:05:32)
"Moje babička (*1933) se vdávala v 16 letech, ale protože se vdávat chtěla a chtěla z domu, takže tvrdila, že musí "
to byla panečku skokanka
|
| Pole levandulové | 
|
(15.7.2024 8:41:03)
Moje prababička to vzala opačně - chtěla se vdávat a její přítel si jí chtěl vzít, tak otěhotněla. Bohužel jim svatbu farář nepovolil, protože neměli ten správný věk, takže moje babička se v roce 1913 narodila jako nemanželské dítě a její rodiče museli čekat, až dostárnou. Hned jak to šlo se vzali a měli spolu ještě další dvě dcery, žili spolu až do smrti. Nějak kvůli tomu nepovolenému sňatku zanevřeli na církev, takže když pak byla možnost nechodit povinně na náboženství, moje babička byla první ze třídy, které to rodiče odsouhlasili, ba přímo nakázali.
Jinak máme v rodině spíš vdavky a hlavně pak rození dětí posunuté na pozdější věk, úplně se do toho neženeme. Já se vdávala ve 31 letech, s manželem jsme spolu bydleli dva roky už, vdávala jsem se v bílém a se závojem, vůbec mi nepřišlo divné, že by to mělo komukoli vadit.
|
| 77kraska |
|
(15.7.2024 9:06:16)
Pole, myslim, ze tak do 40 let by se zena mohla klidne vdavat v bilem a se zavojem....nebo proste podle toho, jak vypada a jak se sama citi
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.7.2024 10:00:00)
kdybych si vybírala šaty na svatbu dneska, určitě bych si vybrala nějaké barevné, dost možná vínové, ostře rudé s černou nebo královsky modré - živůtek a bohatá sukně
myšleno kdybych byla mladá a vdávala se dnes, jinak si neumím představit, že bych se ve svém věku měla ještě vdávat, to by muselo jít o nějaký nutný administrativní úkon (dědictví po multimilionáři, nějaké to povolení k pobytu ) a to bych zase asi volila civilní sňatek na úřadě a tedy i civilní oblečení
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.7.2024 11:05:10)
Rose, já bych to z dnešního pohledu neudělala jinak.
Modely, které byly v devadesátých letech v půjčovnách, by mi dneska asi připadaly legračně retro, ostatně já jsem šaty z půjčovny nechtěla. Jednak se mi ani moc nelíbily a nechtěla jsem maškarní kostým, který se střídá na různých svatbách, chtěla jsem být sama za sebe. A dát tisíce za jednorázově použitelné bílé šaty se mi nechtělo. Tak jsem si nechala ušít v podstatě dlouhé plesové, které se daly využít opakovaně.
|
| Stará husa |
|
(15.7.2024 11:15:21)
Já jsem chtěla mít šaty dlouhé, bílé. Tehdy žádné půjčovny nebyly, nechala jsem si je ušít u svojí švadleny. Byly z bílé slotery, empírový střih, kolem krku malý volánek, pod prsy široká stuha s mašlí vzadu, rukávy po loket s volánkem, na sukni dole tři úzké volánky. Vymyslela jsem si je sama, bez ohledu na nějakou módu. Měla jsem je tedy jen na jedno použití, ale to mi nevadilo. Podnikla jsem několik pokusů je prodat, ale nenašla jsem dostatečně malou a štíhlou zájemkyni. Co se s nimi stalo, nevím, asi je maminka vyhodila.
|
| Lei | 
|
(15.7.2024 20:54:26)
Huso, popis šatů se mi líbí, musely být hezké  .
Maminka měla kostýmek . Ale ona se vdávala na tehdejší dobu pozdě a byla velmi svá. Spodní prádlo na svatbu si pořídila od Triumph, asi v Tuzexu, a k tomu parfém od Diora  .
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.7.2024 11:42:38)
no já chtěla být princezna, dlouhé jsem chtěla, aby nebyly vidět nohy a širokou sukni aby se schovalo bříško (a taky zadek ) a hlavně jsem si nechtěla šaty nechávat, protože za princeznu už bych víckrát být nechtěla a byla jsem ráda za půjčovnu, kde mi našli šaty odpovídající požadavkům... a pořád jsem řešila, jestli se mi tam vejde v den D to rostoucí břicho a nakonec břicho bylo ok, ale málem jsem tam nenacpala prsa - což je teda na fotkách trochu znát na převlečení po obřadu jsem pak měla vlastní jednoduché fialové šaty, jen elastický živůtek, široká ramínka a dlouhatánskou kolovou sukni - a ty jsem pak i nosila jako letní šaty a myslím, že je doma ještě mám, díky střihu je můžu nosit i dneska... a vlastně se po nich asi podívám
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(15.7.2024 12:04:36)
Já chtěla krátké, aby byly vidět nohy
Šila mi je švadlena a do pújčovny jsem je pak prodala.
|
| neznámá |
|
(15.7.2024 14:04:27)
Koukám jak jste to měli promyšlené a dotažené do konce.
Já se nikdy vdávat nechtěla, už jako holčička jsem nechtěla být nevěsta.
Vždy jsem říkala, že pokud se vdám, bude stylem "podepíšeme nějakou smlouvu při běžné cestě do města", což nejde.
Nakonec jsem se vdala z vypočítavosti a pro peníze a vdávala jsem se v šatech, které jsem už před tím měla na dvou svatbách a s obřím pupkem.
https://www.zalando.cz/mamalicious-koktejlove-saty-saty-na-party-light-pink-zir02jwbq-001.html
Mamka si šaty nechávala šít, světle růžové, dlouhé a hladké, prý aby je i pak mohla nosit. Nikdy už je na sobě neměla a myslím, že jí bylo trošku líto, že vyhrála praktičnost, že chtěla být více nevěsta.
Babička měla krásné šaty, sice krátké, ale jak ze Starců na chmelu. Látku na ně si nějak nechala poslat z Paříže, silon protkaný měňavým drátkem. Pod ně spodničku. V těch by se snad i vdávala ráda, ale babička byla maličká a hodně štíhlá, do jejich šatů jsem se vešla tak v deseti letech.
|
|
|
|
|
|
|
| Beat | 
|
(15.7.2024 9:08:20)
Svatba v bílých, typicky svatebnich šatech se mi líbí u první svatby. Ale před par lety se vdavala známa, bylo ji 52, měla bílé, honosné šaty s odhalenymi rameny, jen zivutek. No, to se mi nelíbilo, taková stara Barbie.
|
| Beat |
|
(15.7.2024 9:09:19)
Ale je mi to sumak, je to každého věc, ať si každý nosi co chce…jen ze to tu padlo.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(15.7.2024 9:20:59)
Každý by se měl vdávat v tom, co mu udělá radost. Nikomu jinýmu po tom nic není.
Já se vdávala ve 24, měla jsem bilý šaty, ale mini. Taky se to třeba někomu nelíbilo, ale mně jo i manželovi.
|
| Ropucha + 2 |
|
(15.7.2024 10:54:46)
Inko, moje maminka se také vdávala v minišatech. Také jí bylo čtyřiadvacet.
Byla to od ní tehdy rebélie v duchu uvolněných šedesátých let, ale krásná, šaty modré (máme to v rodině), šité na míru, s dlouhými rukávy, jedinečný model.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(15.7.2024 11:32:43)
Mamka taky v mini, v roce 1967.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(15.7.2024 11:35:47)
i moje maminka se vdávala v minišatech... jen to není na oficiálních fotkách moc vidět, fotograf ji zodpovědně fotil jen od prsou nahoru, neb těsně pod prsy už se roztahovala ségra (maminka porodila o dva měsíce později) šatičky to byly moc hezké, smetanové s bílou aplikací a krásný závoj s perlovou korunkou - s tím jsme si pak hojně hrály na princezny
co mě ovšem na těch svatebních fotkách vždycky fascinovalo, jak moc mladě na nich naši vypadali - tátovi bylo 19, mamince 18, ale tipovala bych ji tak na 16... a taky jak moc vyděšeně vypadala, vlastně vždycky, když jsem ty fotky viděla, měla jsem touhu ji obejmout a slíbit, že to bude dobré... dost možná i proto jsem se dlouho vdávat vůbec nehodlala a určitě ne těhotná
no a na vlastních svatebních fotkách si taky připadám hodně dětská, přestože mi bylo 24... ale já ten dívčí obličej měla dlouho, až poslední roky to nějak poskočilo
|
| apo-lena |
|
(15.7.2024 11:58:01)
Rose, taky jsem měla dětský obličej dlouho a bývala jsem drobná. Vdávala jsem se ve 28, šaty jsem měla hladké, bílé a dlouhé.
Mamka se vdávala v šedesátých letech v minišatičkách. Ty mi nikdy nebyly dobře.
Mně naši furt radili, ať hlavně nejsem těhotná a dodělám vejšku a poslední rok otočili a že jsem na dítě moc stará. Nakonec jsem rodila až ve 30.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(15.7.2024 11:21:44)
Inko, moje mamka se vdávala ve 23, byl začátek 70.let a taky měla minišaty, krajkové a k nim závoj, prý to původně byla součást kalhotového kompletu, ale mamce se to zalíbilo jako minišaty 🙂
|
|
| Pole levandulové |
|
(15.7.2024 12:04:28)
Inko, mini frčely v těch 60. a 70. letech, vdávala se v nich mámina sestra. Moje máma se vdávala v roce ""71 v prosinci, tak měla dlouhé a moc jí to slušelo. V rodině měla tetu, která byla kostýmní výtvarnice, šila kostýmy pro Simonovou a Pilarovou, tak jí udělala úzké šaty na zem, dlouhé rukávy, kolem krku a dole u rukávů našité dvě řady perliček, horní vrstva šatů bílá krajka na bílém podkladu, bylo to takové skrytě luxusní. A protože máma měla tehdy moderní účes z krátkých vlasů, měla dlouhý závoj pod zadek. Byla drobná, měla i malá prsa, do jejích šatů jsem se naposled vešla někdy ve 13 letech, pak už jsem je nedopla nahoře, ale obstály by bez problémů i dnes. Já si šaty půjčila v půjčovně, přišlo mi to snadnější, naštěstí měli hladkou sukni a k ní krajkový živůtek, byly jak šité přímo na mě, ani je nemuseli upravovat.
|
| Půlka psa | 
|
(15.7.2024 23:02:05)
Já měla na svatbu naprosto ohyzdné šaty. Bylo to z mladické nerozvážnosti, kdy jsem chtěla být jiná než jakákoliv jiná nevěsta na světě. Divím se, že si mě MM vůbec vzal. A když už teda jo, tak že mě snese i jako šedou myš středního věku.
|
| TaJ |
|
(15.7.2024 23:30:46)
Půlko - "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné..."
|
| Beat |
|
(16.7.2024 7:24:34)
Půlko, popiš je!
Já měla v roce 91 z půjčovny, ale padly mi hned do oka. Byly na tehdejší dobu velmi jednoduché. Koncily kus nad kotníky, měly kolovou sukni, a dole volan, jinak jen hladké, vypasovany zivutek s balónovym rukavem..takové trochu lidové. A jelikož jsme měli svatbu v malem vesnickém kostele, tak se mi tam hodily. Byla to půjčovna na smichove, šaty byly úplně nové, nikdo je asi nechtěl . Nosily mi nejdříve x těch honosnych.
|
| babi_ |
|
(16.7.2024 8:21:59)
Vidím tu v tématu pár nových příspěvků, tak se těším na na další názory ohledně zadání, a tady jedou pořád šaty
Ok, zapojím se. Šila mi teta (nebyla švadlena, jen si občas něco ušila) podle mé představy, úplně jednoduché bílé bavlněné – chtěla jsem je pak běžně nosit (což se nestalo). Pas byl utvořen vázačkou, jinak to celé bylo volné rovné splývavé, délka do půli lýtek, dlouhé rukávy, jo látka vlastně plisovaná, jestli to píšu dobře. Cítila jsem se v nich příjemně, pohodlně, na fotkách vypadají dobře.
Jo, Beat, taky v 91.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.7.2024 9:07:33)
Jé, já taky 1991.
Měla jsem mini, vlastně kostýmek, sukně s tylovou spodničkou, sáčko s kratkým rukávem, dvouřadé zapínaní. Látka bílý žoržet, to jsem dostala už asi v patnácti. Teta si to koupila v tuzexu na svojí svatbu, ale pak si koupila hotové šaty a látku dala mně. Na hlavě jsem měla "bonbónek" se závojem
Pak jsem to všechno prodala do půjčovny, tenkrát začínaly.
|
| Beat |
|
(16.7.2024 9:38:25)
Evelyn, ty taky 91, ne?
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.7.2024 12:40:16)
Beat ne, já 1990, po revoluci, ve 22 letech.
Rok po tom se u nás otevřela první půjčovna. Jedna pacientka to vozila z Německa.
"Sestřičko, až se budete vdávat vyberu vám ty nejlepší"
No, pozdě
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 20:52:31)
"poslala svou osmnáctiletou těhotnou dceru tahat popelnice, aby jí přivodila potrat"
Tohle fanatické maloměšťáctví bylo hrozivé 
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 20:47:21)
"tak mu řekla, ať si pospíší, že za půl hodiny mu jede další . Celkem chudák ušel 6 km v mrazivé noci, jen aby lidi neřekli"
Ono to bylo asi po generace silně zakořeněné, že společná noc pod jednou střechou je tabu.
V dobách bez antikoncepce a bez sociálního systému se holt "slušné ženy" chránily, aby nezůstaly svobodnými matkami.
V naší rodině se tradovala historka z podobného soudku (nápadník nemusel pochodovat mrazivou nocí, ale otec dívky si na něj došlápl, ať se s ní ožení).
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 20:32:38)
Huso, moje maminka na to nahlížela stejně, přestože je cca o čtvrtstoletí mladší.
Není typ, který dělá výstupy, ale dávala najevo nelibost a domlouvala mi, že se nehodí jen tak volně u někoho přespávat. Ona je velice noblesní typ, nešlo jí o povrchní dekórum "co by řekli lidi", ale měla starost, abych si držela úroveň. A to já jsem na poměry svých vrstevníků myslím držela nadstandardně, ale holt byla devadesátá léta a jak píšeš, když jsem s někým chodila, tak holt nejen přes den.
|
|
| Čumča. |
|
(14.7.2024 22:45:39)
Huso, to mi přijde od tvé maminky "pomatené od Mattela"
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(14.7.2024 20:00:37)
Huso, mne prislo strasny, kdyz se dve moje venkovske spoluzacky na stredni skole "musely vdavat" v 17 letech, ony s temi kluky ani nechodily, jen se s nimi vyspaly nekde "na zabave", ale jejich rodiny je donutily mit svatbu...stejne se za par let rozvedli :-(
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.7.2024 20:33:17)
Máme kamarády, co spolu nechodili, jenom se spolu vyspali a museli se brát, jsou pořád spolu, skoro 40 let. Někdy to i vyšlo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(14.7.2024 12:38:36)
No však, Evelyn, ona toho chlapa zas tak nežere, není do něj zamilovaná. To je tou větou "nechce chlapa do bytu a prát mu slipy."
řečeno.
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(14.7.2024 8:55:01)
Simoneto, ptáš se proto, že si nejsi úplně jistá, jestli ten rozchod byl ideální řešení, že jo?
Píšeš, že ten vztah ti víc bral než dával, takhle účetně to myslím nejde brát. Myslím, že platí, že na neštěstí jeho manželky a jeho dětí nejde postavit vlastní štěstí.
|
|
| Silvie+dva kluci | 
|
(14.7.2024 9:07:44)
Já jsem se zamilovala do svého partnera, když byl ženatý a já vdaná. Oba jsme se rozvedli a jsme spolu ted už 13 let. Bude to jak z blbeho filmu, hodně lidí v tom bude vidět velké sobectví, dvě rozbité rodiny, ale já jsem nikdy nelitovala. Partnera vnímám jako spřízněnou duši, jako lásku svého života. Ale dlouhodobě bych milenku hrát nemohla, pokud bych toho partnera milovala, trápila bych se. V tom případě raději sama.
|
|
| Salamajka | 
|
(14.7.2024 9:34:25)
Tak pořád lepší než lékař z Jemenu. Řekla bych, že je nejvyšší čas zamyslet se nad tím co od partnera zakladatelka očekává. Třeba zrovna toto bude impulz změny. Bohužel tlak okolí na nezadane ženy typu máš někoho? Svatba / vnoučata co si budeme...Jedna moje známá před 20 lety raději vdala a rozvedla měla už po 30 chtěla mít klid od těch dotazů. Paradoxně do 2 let potkala svého manžela.Za mě bych poradila hledat novou práci ono takový uražený mužský ego. Jen doufám, že nejsou z nějakého malého města. To by bylo asi ještě horší.
|
|
| Dari79 |
|
(14.7.2024 11:05:07)
To, že porušíš 2 tabu najednou (šéf a ženáč), ti je jasné. Já jsem slyšela už takové kvantum příběhů, že jsem daleko jakéhokoli odsuzování či posuzování.
Samozřejmě, jsou i ty případy, kdy to někdo udělá naprosto schválně a záměrně (zlatokopky), ale je to raritní a vyhrazené jen pro určité společenské skupiny...
A nehrajme si na to, že nevěra se stane v jednom ze sto manželství, takže že to je nějaká výjimka, osobně jsem přesvědčená, že klidně přes 50% lidí to zažije. (To, že si manželé či manželky myslí, že žijí v monogamním vztahu, je samozřejmě častější. To, že některé dávno dospělé manželky a manželé, si naivně myslí, že jim se to stát nemůže, je taky pravda - o to hůř na ně pak dopadne, když se to provalí...).
Lepší nebo horší - to se tak nedá posuzovat. Má to svoje specifika, jak vztah v práci (tím spíše se šéfem či podřízeným), tak s ženatým chlapem. Pokud si je uvědomuješ (nikdy se nerozvede, nikdy nebo jen zřídka pojedete na nějakou dovolenou, nikdy s tebou nebude na vánoce...) (kolegové tě budou nesnášet, vyloučí tě z kolektivu, po skončení přijdeš o práci) a nejednáš jako naivní blbka (tj. nevěříš ženatému kecy, jak je strašně nešťastnej, nevyvoláváš mu večer, když "musí" být doma, nebo nepíšeš manželce anonymní dopisy) (neflirtujete otevřeně před kolegy, neprovozujete sex v zasedačce během pracovní doby, když všude kolem jsou lidi, nedostáváš mimořádné prémie za "speciální služby" atd.), tak proč ne. Taky u ženáčů ne každý dokáže odhadnout, jestli a jak moc ho bude kousat morálka... (někdo to naprosto vytěsní, někoho to prostě žere - nemůže si pomoct, musí v tom vztahu pokračovat, ale svědomí kouše ... někdo se od toho dokáže oprostit líp).
Vztahy jsou natolik pestré, že nejde říct, co je lepší nebo horší. Někomu je lépe samotnému, někomu i(částečném - či pouze sexuálně-zážitkovém) vztahu.
Já vždycky říkám - nejlepší varianta je, když to prostě spontánně vyšumí, aniž to prasklo. Ale to je většinou otázka spíš i let. Rozchody s ženáčem (stejně jako s kýmkoli jiným) příliš brzy, když tam ty emoce a přitažlivost ještě jsou vysoké, nemívají dlouhého trvání a často se ti lidi k sobě zase vrátí... To pak někdy vede i k (falešné) domněnce, že jsou pro sebe stvoření, že je to osudová láska a pak třeba i k rozvodům. Tyto rozchody, ať už vynucené (tím, že to prasklo) nebo "svědomové" (žere mě pocit provinění tak moc, že se odhodlám to ukončit), hodně bolí a nemívají (k nelibosti manželů či manželek) dlouhého trvání.
Faktem je, že pro nikoho není jen jeden ideální partner, každý z nás může úspěšně prožít kus života s různými partnery a prožít s nimi hluboký a milující vztah. A někdy je některý z nich i zadaný jinde.
Tj. - nepotřebuju-li chlapa mít doma, "starat se" o něj, jezdit s ním na dovolené, moci mu kdykoli zavolat, pořizovat si s ním děti ... a stačí-li mi obecně (jistě velmi dobrý) sex (protože proč bych to jinak dělala) a (v různém levelu utajené a občasné) zážitky, a jsem-li schopná překousnout kousání svědomí, je ženatý chlap celkem rozumná volba. To, že to na 75% nedopadne na trvalý vztah, je prostě fakt. Ale pokud k němu nesměřuji...
Pokud stojíš o trvalý vztah, tj. chceš s ním žít, být o vánoce, na dovolených..., není ženatý chlap moc dobrá volba, resp. je to jistě možné, ale za cenu pravděpodobně velké bolesti, kterou to vyvolá. Ale lidi se rozvádí jak na běžícím pásu, nevěry jsou mnohem běžnější, než si (často tedy ženská část) populace myslí, a druhé či třetí vztahy jsou často mnohem kvalitnější, než ty předchozí.
Tj. možné je opravdu všechno, běžné je opravdu všechno, morálka a svědomí v tomto je značně individuální, stejně jako potřeby každého člověka.
o žádným vztahu dopředu nevíš, jak to dopadne
Jestli jsi se s ním rozešla z rozumu (chovám se jak blbka, tohle přece nemá budoucnost) nebo ze svědomí (panebože, co to děláme, co když to praskne) a teď to bolí jak sviňa, tak je to holt normální. Zkus to vydržet. Ta bolest je "trest" za to, že jsi šla do něčeho, co sama víš, že jsi dělat neměla. Nejhorší na tom bývá, že když je to tajený vztah, tak to často neví ani tvoji nejbližší (kámošky, ségra), protože se třeba všichni znají nebo by s tím nesouhlasili, takže tyhle porozchodové bolesti nemáš třeba ani s kým probrat... Jestli to přece jen někdo ví, tak to s ním prober (stejně jako u běžného rozchodu s kámoškou), pomůže ti třeba udržet to odhodlání skončit to.
|
|
| petluše |
|
(14.7.2024 12:05:04)
A třeba zrovna v nové práci narazis na svůj Osud. Jinak to že je člověk zadanej je primárně jeho věc. Může čekat na pomyslnou kapku a rozvést se. Ale dlouhodobý vedlejší vztah je hodně specifický.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.7.2024 12:47:11)
"Raději zůstat ve věku 40+ sama nebo mít vztah s ženatým mužem?"
Na to nelze univerzálně odpovědět.
Záleží na konkrétní konstelaci.
Vztah k ženatému muži jsem nikdy neměla, neumím si představit, jak bych to prožívala.
Myslím si, že jsem příliš ješitná na to, abych snášela mnohoženství, ale kdo ví. Teoretizuji.
Ve 40 by se mi ještě nechtělo být samotné, to jsem ještě byla naladěná na mnoho partnerské romantiky. Ale v žádném věku bych nechtěla vztah jen pro vztah, abych někoho za každou cenu měla. Vždycky jsem si vybírala a kdyby nebylo z čeho vybrat, tak holt raději sama. Však člověk nikdy neví, kdy koho potká.
|
|
| Saamajna |
|
(14.7.2024 14:46:29)
"zůstat ve věku 40+ sama"
A na to jsi prisla jak?
"Zustat sama" se muze zmenit kazdym dnem, kor v utlem veku 40 let!
Postavila bych si otazku jinak:
"Zahazovat se s necestlym, nespolehlivym debilem?"
Nebo si uzivat volnosti a nechat se kazdej den prekvapovat zivotem?
|
|
|
V její náručí
Objevte adrenalinový ráj! Dolní Morava nabízí zážitky, které jen tak někde nenajdete
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Co se nese v leseTeplice 
Historické slavnosti Jakuba KrčínaJindřichův Hradec 
O PalečkoviKutná Hora 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Co se nese v lese
Historické slavnosti Jakuba Krčína
O Palečkovi
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)