Zdenka, 21 let | •
|
(20.3.2000 14:20:41) Milá paní Darjo, jen velmi stručně:
1/ nikdo z nás, zastánců života neboli odpůrců potratů nesoudí žádnou z žen, která podstoupila potrat. Naopak. Jsme tu také pro tyto ženy¨, což může dokázat i kniha, kterou jsme nyní vydali - MIRIAM PROČ PLÁČEŠ? (více na http://www.prolife.cz/distribuce/) Nám nejde jen o zabité děti, vždy jsou obětí "problému, rozhodování" dva. A na to je třeba myslet. Vůbec nepodceňujeme sociální, materiální a už vůbec ne psychickou kondici maminky, vždyť to skutečně bude ona, kdo svůj život dá na pár let k dispozici svému dítěti, ale zároveň nemůžeme v žádném případě říci ANO smrti...proto vznikají azylové domy, proto je zde vybudován Institut anonymních porodů a Institut pro porody neanonymní s dětmi, které maminky ihned předají do adopční péče. Takže řešení vždy existuje a je to řešení života, nikoliv řešení smrti za 3 nebo 2 tisíce korun na gynekologickém křesle.
2/ Píšete, že byste "neměla to srdce" nechat žít, resp. dát šanci přežít dítěti, které je postižené, nebo s největší pravděpodobností postižené bude. Logika tohoto tvrzení je naprosto scestná. Je to jistě velmi bolestná životní zkušenost, ale když tuto větu dotáhnete do konce, tak byste v podstatě "vyřadila ze života" všechny současné žijící postižené lidi, vždyť to byste si taky mohla říci: "nemám to srdce, aby se trápili". Ale to už jsem psala v minulém příspěvku: mají jiný svět, jiný způsob života, ale mají dar života, což je pro ně jistě to nejcennější, co jim jako lidé můžeme umožnit. Takže byste neměla to "srdce" nechat žít počaté a možná postižené dítě, ale měla byste to "srdce" jej zabít? ...divná logika, viďte?
Rozhodně otázku prevence považujeme za důležitou, ale tahle "fabrika" na výrobu potratů už je příliš daleko a čas utíká příliš rychle...prevence je důležitá, ale stejně důležitá je i změna legislativy...
|
Jana, 27 let | •
|
(21.3.2000 8:27:02) Milá Zdeno, sleduji Vaši polemiku o potratech. Vaši činnost v oblasti osvěty a prevence považuji za nesmírně užitečnou a moc Vám fandím. Ale zarazila mě poslední věta Vašeho příspěvku. Jakou změnu legislativy máte na mysli? Doufám, že ne zákaz provádění interrupcí!? Interrupci sama považuji za krajní a ne šťastné řešení, ale přesto patřím k těm, kteří v tom "chladnokrevnou vraždu" rozhodně nevidí. I já si myslím, že každá žena má právo se pro potrat rozhodnout a snahy o zákaz interrupce jsou mi krajně protivné. A to z těchto důvodů: 1. Sama tvrdíte, že nikoho nechcete soudit. Ale když nechcete soudit, jak můžete zakazovat? 2. Historie těchto zákazů jasně prokázala, že zoufalá žena v zoufalé situaci (a to je jistě drtivá většina těch, které interrupci chtějí podstoupit)si vždy "nějaké řešení" najde. Mám na mysli tajné potraty prováděné bůhvíkde a bůhvíkým, které mívají tragické následky. A život a zdraví dospělého jedince mi připadá daleko důležitější, než několikadenní či několikatýdenní zárodek života (při vší úctě k němu). Zkrátka zákaz interrupce podle mého názoru nejen že nic neřeší, ale je svým způsobem nebezpečný. A sobecký (i když v tom se mnou nejspíš nebudete souhlasit). No ale doufám, že jsem vaši narážku špatně pochopila a že jste měla na mysli nějakou jinou změnu legislativy. Jana
|
Zdenka, 21 let | •
|
(21.3.2000 11:28:05) Mila Jitko, dekuji za to, ze mame Vasi podporu. Opet se jen strucne vyjadrim k Vami obsahle popsanemu tvrzeni, ze "zakaz nic neresi". Je to opet mozno prevest do "reality", do problemu, ktery uz nekdy nekdo z nas resil, nebo ma k nemu kazdy asi trochu blizeji, nez napriklad k interrupci. Co tim minite, ze zakaz nic neresi? Chcete rici, ze to, co je legalni, je spravne? Vemte si jednoduchy priklad: Kradez. 1/ kradeze jsou zakazany, presto se krade, jsou trestany, presto jsou mezi nami zlodeji - treba jen takovi ti nenapadni danovi podvodnici, kteri take delaji nelegalni cinnost 2/ zakaz kradezi tedy dle Vasi rovnice tez nic neresi? Myslite si, ze by se legalizovanim a tedy schvalenim kradezi (nebo kterehokoliv jineho mravniho deliktu - ono totiz nase pravo vychazi z velke casti z pojmu "mravnosti", mravniho povedomi a podvedome timto pusobi na formaci svedomi obcanu)dosahlo toho, ze by se lide takto proti druhym neprovinovali? Ze by jich ubylo nebo ze by dokonce nebyly?? 3/ Vim asi co chcete rici: aby existovala vzdy moznost pro "volbu" (=smrt) zeny, ktera dite proste nechce. Ale podotykam, ze volba zde existuje prave v tech nejnutnejsich pripadech, v pripade zdravotnich ci zivot ohrozujicich komplikaci u matky. My si totiz opravdu jsme vedomi toho, ze nejde "jen" o dite, obeti jsou vzdy dva lide - matka(v prvni rade) a dite. Matka nesmi kvuli tehotenstvi zemrit, pokud je mozne ji zivot zachranit. Takova volba by tu jiste vzdy existovala. Cerstvy priklad: Vitkovicka nemocnice neprovadi potraty, ale na zivote ohrozenou maminku by jiste zachranili a sami se k teto problematice stavi presne tak, jak je popsano vyse.
Tvrzeni, ze zakaz nic neresi, neni myslim na miste. Namitnete mozna, ze ne kazdy sdili nazor, ktery uprednostnuje zivot a pak by vlastne nekomu "vnucoval svou moralku" a to je v nasi spolecnosti vnimano velmi ostre a negativne. Ale pozor! Ja jakozto zastance zivota musim snaset vnucovani (a dokonce pravni legalizaci moralky zastancu smrti!), ja musim prispivat na potraty v pripade postizeni ditete ze sveho zdravotniho pojisteni, na potraty, ktere by byt nemusely. Co kdyz nechci? Stejne jako prispivam na jaterni testy uzivatelek hormonalni antikoncepce, ktere se provadeji zpravidla jednou za pul roku. Proc? Nechci...mam jiny nazor a nechci, aby mi MUDr. Uzel a jemu podobni, poslankyne Volfova, Buzkova a poslanech Skromach vnucovali svou moralku!
Kdyz diteti nereknete, ze je neco "zakazano", ze bit kamarada lopatkou na pisek po hlave je "zakazano", bude to delat dal, nebot nebude videt duvod, proc to nedelat.
|
Zdenka, 21 let | •
|
(21.3.2000 11:51:49) Mila Jano...moc se omlouvam, ve sve reakci na svuj prispevek (viz nize) jsem zamenila Vase jmeno. Odpustte, je urcen pro Vas.
|
|
Eva, 31 let, syn 3 roky, další mimi na cestě | •
|
(21.3.2000 13:17:47) Zdeni, trošku jsem se zakoukala do téhle diskuse o potratech a nestačím valit oči. Samozřejmě, že budu znovu omílat stokrát tady vyslovené: nikdo ve svobodné společnosti nemá právo rozhodovat o tom, zda své počaté dítě donosím nebo ne. Už jenom z toho titulu, že ti, kteří mají tendenci takto rozhodovat už pak neřeší, co s těmi ve stresu z povinnosti donošenými nechtěňátky bude a pilátsky si nad nimi umývají ruce. Jsem matka malého syna vytouženého ještě dávno předtím než byl počat a jasně vidím, jak mu tenhle postoj prospívá, trhá mi srdce, když si pomyslím, že právě tenhle človíček by hned po narození měl být pohozen do nějakého sterilního a citově chladného kojeňáku, a pak přežíval v dětských domovech. Jako malá holka jsem měla pár kamarádů právě z děcáku a ačkoliv jsem vyrůstala jen s maminkou a sestrou, pamatuji se dobře na ten pocit hrozné lítosti nad nimi a mé neschopnosti pomoci jim. I na tu jejich celkem pochopitelnou závist a někdy i zlobu, že já mám maminku a oni ne. A ta novorozeňata pohozená v popelnicích a malé týrané a znásilňované děti vás nechávají chladnými? Podle Vašeho věku soudím, že jste si ještě neprodělala zkušenosti s mateřstvím. Já mám zkušenosti i s interrupcí, kterou jsem absolvovala právě ve Vašem věku. Věřte mi, že to byla velmi zlá zkušenost a rozhodně to není věc, kterou bych se chlubila, buďte však ujištěna, že ze všech řešení to bylo rozhodě to nejmenší zlo a dodnes jsem přesvědčena, že jsem se rozhodla správně. Na rozdíl od Vás jsem totiž niterně přesvědčena, že každý člověk má lidsky právo nejen na život, ale na důstojný život, a ten, bohužel, Vy a Vám podobní nejste schopni těm dětem, za které tak ohnivě bojujete, zajistit. Mateřství je věc tak hluboce intimní, že nikdo kromě matky a otce dítěte nemá právo do něj mluvit.
|
|
Jana, 28 let, zatím bezdětná | •
|
(22.3.2000 10:56:42) Zdenko (a ostatní), odhodlala jsem se k napsání tohoto příspěvku jen proto, že mě začíná děsit, jakým směrem se tato diskuse vyvíjí.
Já osobně jsem odpůrkyně potratů a domnívám se, že v naší společnosti panuje klima, které na je můj vkus potratům příliš nakloněno, či které je dokonce podporuje (typickým příkladem je MUDr. Uzel). Ale řešení této situace nevidím v žádném případě v zákazu potratů! Podobné zákazy vždy vedly a povedou pouze k tomu, že ženy budou podstupovat potraty dále, ale nelegálně. Tím vystaví v lepším případě sebe i lékaře trestnímu stíhání, v horším případě budou riskovat své zdraví a život v rukou ne-odborníka. Uvědomujete si vůbec, jakou zodpovědnost na sebe tímto bojem za zákaz potratů berete? Jaké následky takový zákaz může mít – kolik doživotních neplodností a kolik ztrát na životech? Překvapuje mne, že v rámci záchrany života nenarozených dětí jste ochotna obětovat životy matek. Domnívám se, že toto je potřeba zřetelně říci – nevěřím totiž, že vaše snaha o absolutní zákaz potratů zcela jistě není vedena jen úctou k lidskému životu. Kde je potom úcta k životu nešťastné a zoufalé ženy, která je v krizové životní situaci donucena překročit zákon, což jí navíc může stát život?
Musím říci, že obdivuji vaši vytrvalost, s kterou prosazujete svůj názor, ale na druhou stranu velmi lituji, že tuto energii nevěnujete něčemu, co by přispělo ke snížení počtu potratů přirozenějším způsobem. Mám tím na mysli propagaci a osvětu. Celkem chápu, že vaše náboženské přesvědčení vám nedovoluje propagovat tzv. „nepřirozené“ plánování rodičovství jako je používání kondomů nebo HA (je to ovšem škoda), ale jistě jsou i jiné možnosti. Domnívám se však, že mnoho žen podstupuje potrat, aniž by přesně věděly, co to vlastně obnáší. Nemají tušení, co se při potratu děje jak plodu, tak jejich vlastnímu tělu. Podceňují rizika s ním spojená (další neplodnost aj.) nebo dokonce o možných negativních následcích nejsou ani dostatečně informovány. Jsem přesvědčená, že je především důležité informovat o všech negativech potratu ty ženy, které ani přesně neví, do čeho jdou, a které mají možnost dítě donosit a vychovat. Pokud se má totiž žena zodpovědně rozhodnout, měla by mít možnost získat různé informace z různých zdrojů - ne jen od svého gynekologa, nebo z médií, která podle mě svým způsobem „propagují“ potrat jako jednu z možností „antikoncepce“. (Tady musím ocenit internetovské stránky Prolife, které k této informovanosti nemalou měrou přispívají – sice se s jejich pohledem 100% neztotožňuji, ale myslím si, že každá taková aktivita je nesmírně důležitá.) Také by snad mohly existovat nějaké organizace, které pomohou např. získat finanční prostředky těm ženám, které jsou v krizové situaci, která jim neumožňuje dítě „uživit“. Domnívám se, že v tomto náš systém sociální péče naprosto selhává. Pokud se žena pro potrat rozhoduje v tíživé životní situaci, měly by existovat záchranné mechanismy, které jí pomohou tuto situaci zlepšit a které jí umožní, aby si dítě ponechala. Musí to být ale svobodné rozhodnutí ženy. Jsou ale i situace, které změnit prakticky nelze (ohrožení zdraví matky, nebezpečí narození dítěte z těžkým poškozením, těhotenství po znásilnění) a v takovém případě je podle mého názoru neumožnění legálního potratu nelidské.
Na závěr chci říci, že ačkoli stejně jako vy považuji potrat za zlo, vaše krajní stanovisko mě nutí pouštět se s vámi do diskuse a do určité míry potraty obhajovat. Chci však znovu zdůraznit, že dle mého názoru by měl být potrat opravdu až tím posledním řešením.
Přeji vám všem hodně zdraví! Jana
|
Zdenka, vdana, 21 let | •
|
(22.3.2000 11:29:14) Opet jsme, mila Jano, u tematu, ze zakaz nic neresi. Uz jsme to tu jednou probrali a nechci se k tomu obsahle vracet, tak je ve zkratce:
-Logika argumentu, který zní, že zákazem se rozpoutá velké množství nelegálních potratů v podstatě zní - k vraždám, loupežím a jiným násilným činům bude vždy docházet, proto je uzákoňme! Potom snad už nebudou zločinem...?
-Uzákonit procedury, které slouží k zabíjení nevinných jenom proto, abychom je učinili méně riskantními, je humánně nepřípustné.
-Nezákonné potraty se provádějí s využitím stejného vybavení a stejných metod jako zákonné.
Píšete: "Tím vystaví v lepším případě sebe i lékaře trestnímu stíhání" - no jistě, ale vy snad chcete říci, že potrat je správný a dokonce jeho legalizace je morálním postupem??
Dále: "Uvědomujete si vůbec, jakou zodpovědnost na sebe tímto bojem za zákaz potratů berete? Jaké následky takový zákaz může mít – kolik doživotních neplodností a kolik ztrát na životech?" - dovedu si představit důsledky našich snah, jedním z nich by bylo třeba zachráněných 37 157 životů v loňskému roce. Doživotní neplodnost způsobena nelegálním potratem mne opravdu děsí, ale ne tím způsobem, že bych kvůli tomu potraty uzákonila. Když dělám něco, co není ve shodě s morálkou, musím za to pykat. Zvláště je to smutné ve státě, kde existuje velká nabídka pomoci a jiných řešení, která nevyžadují zabití nenarozeného dítěte.
Dále: "Překvapuje mne, že v rámci záchrany života nenarozených dětí jste ochotna obětovat životy matek" - rozhodně ne! pokud je matka těhotenstvím ohrožena na životě, pak má samozřejmě přednost a její život bude zachráněn, nečtete mé příspěvky, už jsem o tom psala!
Dále: "Kde je potom úcta k životu nešťastné a zoufalé ženy, která je v krizové životní situaci donucena překročit zákon, což jí navíc může stát život?" - to je jako na základě teorie oko za oko, zub za zub? Mé pohodlí a můj "důstojný život" (tato definice mě opravdu zajímá) Nám jde o ženy, neboť víme, že se k potratu většina uchyluje opravdu jako ke krajnímu řešení, ale krajním řešením by měl být například anonymní porod nebo předání dítěte k adopci (pražská čekací doba na dítě je 5 let!! novorozenců je málo..hodně se jich stačí "vysát, vyškrábnout") a ne zabití dítěte. To, že nám jde o matku stejně jako o dítě, dokazuje (opět už jsem jednou psala) naše kniha, kterou jsme vydali jako PRVNÍ a zabývá se psychickými a fyzickými následky potratu - u MATEK, protože víme, že to není snadné vyrovnat se s touto otázkou.
Píšete: "ale na druhou stranu velmi lituji, že tuto energii nevěnujete něčemu, co by přispělo ke snížení počtu potratů přirozenějším způsobem." - poraďte prosím jak? Budu vám velmi vděčná, když mi dáte "přirozený" návod k zastavení tohoto obludného monstra, které je v našich mozcích tak nepřekonatelně nalezlé a které se nazývá "svobodná volba" nebo právo na potrat! Opravdu, ráda se to dovím. Propagace a osvěta nezabírá, sama to vidíte..a propagaci myslíte jak? Dělám teď něco jiného?
dále: "Jsem přesvědčená, že je především důležité informovat o všech negativech potratu ty ženy, které ani přesně neví, do čeho jdou, a které mají možnost dítě donosit a vychovat." - ano, to je pravda. Plně s vámi souhlasím. Zdá se mi však, že současné trendy potratového obchodu už zašly tak daleko, že ženy o tom ani nechtějí slyšet a slepě důvěřují lékařům. Snažíme se informovat jak jen to jde, to nám můžete věřit.
-"Také by snad mohly existovat nějaké organizace, které pomohou např. získat finanční prostředky těm ženám, které jsou v krizové situaci, která jim neumožňuje dítě „uživit“." - existují, azylové domy, charitní spolky i naše Hnutí Pro život tímto způsobem nabízí pomoc.
Píšete: "Jsou ale i situace, které změnit prakticky nelze (ohrožení zdraví matky, nebezpečí narození dítěte z těžkým poškozením, těhotenství po znásilnění) a v takovém případě je podle mého názoru neumožnění legálního potratu nelidské" - zatímco zabití nenarozeného dítěte, výškrab či vysátí, metody částečného porodu jsou vysoce humánní....?!
S přáním krásného dne a vysílenim :-)))
Zdeňka.
|
Blanka, bezdětná | •
|
(22.3.2000 11:48:33) Zdeno,
možná bych na začátek měla předeslat, že nejsem příznivcem potratů. Ale současně si nemyslím, že je dobré je zakázat či jinak omezovat. Nikdy nemůžete zakazovat, aniž byste nabídla jinou alternativu. Víte, vaše příspěvky mi připadají silně demagogické. Prosazujete svoje přesvědčení jako jediné správné a argumenty ostatních dovádíte do absurdity. Čeho vlastně chcete dosáhnout? Aby se všichni ztotožnili s Vaším názorem jako jediným správným? To přeci ne. Ve Vašich příspěvcích je toho uvedeno mnoho, ale to co mi tu chybí, je tolerance. Tolerance k názoru jiných. Nemusím přeci s názorem druhého člověka souhlasit, ale mohu respektovat jeho právo mít jiný názor a snažit se jeho mínění změnit (ale nenásilně, prosím). Vždyť mnohé příspěvky, kterým zde tak bouřlivě oponujete, vlastně ani názory tolik odchylné od Vašich nepropagují. Většinou jsou "pouze" tolerantní k životnímu rozhodnutí jiného člověka, které rozhodně nemůže být nijak jednoduché. Zdenko, mám pocit, že z Vás sálá přímo mladické zapálení. Je možné, že za pár let se na své vystupování budete dívat trochu jinak. Mimochodem bojovat proti potratům na tomto fóru mi nepřipadá až tak přínosné, vždyť tady se objevují zejména lidé, kteří touží po dítěti, nebo je již mají, a zejména ctí život a milují své děti. Cílová skupina Vašeho snažení by měla být asi trochu jiná.
Blanka
|
Eva, 31 let, syn 3 roky, další mimi na cestě | •
|
(22.3.2000 12:24:20) Blanko, děkuji moc za Tvůj názor. Do poslední tečky to podepisuji a ztotožňuji se s ním. Možná jsem trochu hádavá a rozhodně i ironická, ale Ty jsi ty mé názory vyslovila v podstatně jemnějším duchu. Dík.
|
Blanka | •
|
(22.3.2000 14:04:51) Evi, díky za podporu. Po pravdě řečeno, jsem také hádavá a ironická a už několikrát jsem měla chuť něco "od plic" do diskuse napsat. Ale pak jsem si to vždycky rozmyslela, zejména proto, že tu už moje názory někdo vyslovil a řekl je lépe, než bych v té chvíli mohla já. Během studia jsem se potkala s velmi příjemným a inteligentním člověkem. Mnohokrát jsme se v kruhu přátel dostali do diskuse o méně či více důležitých problémech a otázkách. Mnohdy skončila obdobně - on skálopevně zastával svůj názor a snažil se všechny okolo přesvědčit o "své" pravdě a přitom ostatní vlastně měli názor vpodstatě souhlasný, ale lišil se třeba v důslednosti či radikálnosti. A já jsem třeba měla často pocit, že po něm musím něco hodit nebo s ním zatřást, aby se vzpamatoval a komunikoval s námi. Ta diskuse, co se tu rozběhla, mi ty naše tehdejší trochu připomíná. Jsem ráda, že jsem tehdy před lety svého kamaráda potkala, učila jsem se ve věku, kdy se (podle mého) stále ještě formuje osobnost člověka, poslouchat, co mi ten člověk naproti vlastně říká a přemýšlet o tom, proč to říká právě tím způsobem. I když nemůžu říci, že by se mi to dařilo vždycky - někdy mi to moc nejde :-) Evi, moc Ti přeji příjemné těhotenství a radost se synem. A hlavně žádné stresy! Chystáme se, že se už brzy pokusíme o naše první mimčo. Moc se už těším. Blanka
|
Eva | •
|
(22.3.2000 14:21:34) Působíš jako uhlíková tyč v jaderném reaktoru. Až budou nějaké miminkovské novinky, zkus se ozvat.
|
|
|
|
Zdenka, vdana, 21 let | •
|
(22.3.2000 12:47:15) Dekuji za Vas mily prispevek. Dekuji take, ze me upozornujete na chyby ktere delam, jiste nejsem dokonala a mam nedostatky, ktere se mohou tady silne projevit. Vazim si kritiky, a to zvlaste podane zpusobem, ktery jste zvolila. Velke diky. Dovolte, abych se vyjadrila k tomu, co jste na mou adresu napsala: My nechceme zakazovat, aniz bychom "nabidli jinou alternativu". To vubec nedelame, uz jsem zde popsala mnoho alternativnich reseni pro maminky, ktere sve deti nemohou uzivit, nechteji, aby jim staly v ceste tak brzy, chteji dostudovat, nebo se jedna o postizene deti, o ktere se maminky nechteji, neumeji nebo nemohou starat. Alternativnich reseni, ktera nabizime je spousta, ale (bohuzel pro zastance smrti) ani jedno z nich neni smrt pro nenarozene dite, kterou zpusobi potrat. Ze prosazuji sve presvedceni jako jedine spravne? A co tady delaji ostatni zeny? Kazdy prece ma svuj nazor, ktery prameni z pravdiveho poznani skutecnosti (a verte, ze zkusenost potratu jsem videla na vlastni oci, kdyz mi tedy treba pani Eva vycita "ze ucim ptaka letat"), o ktere je presvedcen ze je zla, nespravna a chce s ni jit do konfrontace, presvedcit ostatni o spravnosti toho reseni, ktere povazuje za dobre. Copak zastanci potratu nedelaji totez? Chteji nam vnutit nazor, ze vlastne o nic nejde, je to sice zlo (interrupce), ale kdyz to musi byt....Ja musim respektovat nazory, ktere odsuzuji k smrti? Nikoliv. Nase spolecnost sice v tomto neuprosne neda slovo, ale ja budu vzdy hlasite zduraznovat to, co povazuji za spatne, a podotykam, ze nejsem sama. Co Vam na mem nazoru vadi je pry to, ze v nem chybi tolerance. Bohuzel...me chybi tolerance na nazorech z druhe strany. Chybi mi tolerance napriklad k moznosti zivota postizenych deti. Nemohu "tolerantne" mlcet ke cca 100 zabitym detem denne. To neni tolerance, ale ingorance vuci zmarenym zivotum. Totez vam budou vycitat africti muzove, kteri zmrzacuji obrizkou sve dcery, ze proste vuci jejich LEGALNIMU pocinani musite byt tolerantni. A tohle neni demagogie, to je skutecnost. Pisete "nenasilne prosim" - doufam, ze nedelam nic nasilneho :-) Bourlive oponuji spise ti, kteri chteji smrt, nebo alespon otevrenou volbu smrti. Ja jsem opravdu klidna :-) Nebot vim, ze vubec toto vsechno nezalezi na mych silach. "Vetsinou jsou (nazory zde-pozn.) "pouze" tolerantni k zivotnimu rozhodnuti jineho cloveka" - trosku tu vetu pozmenim: vetsinou jsou "jen" tolerantni k rozsudku smrti pro jineho cloveka. Tak to podle mne je.
Ano :-) Sala ze mne mladicke nadseni, jsem totiz mlada, ale ne nezkusena, bohuzel v mnoha ohledech. Ted jsem mlada a nadsena :-) Kdyby mi bylo o tricet vic a rikala bych totez, mozna byste mi napsala, ze jsem uz stara a nevim, jake problemy resi nyni dvacetipelete budouci mamy :-) To je holt fakt, ze nikdy nejsme ty stoprocentni prototypy. Ale ujistuji Vas, ze napriklad v Hnuti Pro zivot CR je zastoupena velka obec obcanu starsich, kteri maji jakousi zivotni zkusenost jiz za sebou a ze ja, i kdyz treba pro me zivot ma jeste mnoha zklamani v zasobe, nikdy nebudu pochybovat o tom, ze potraty jsou v lidske spolecnosti jednim z nejvetsich neduhu a je potreba je "lecit".
A k Vasemu "mimochodem..." pisu,ze mou naplni prace neni "hlavne" prispivat do tohoto fora. Mam jinou funkci a me teziste pracovni tkvi v politickych zmenach, ne v diskusnich forech tohoto typu. To je pro mne oddychovka :-) a male "domaci cviceni" pro ty zavazne, velke a treba politicky dulezitejsi debaty.
Take ctim zivot a miluji deti, proto delam to, co delam.
Jsem rada, ze se tato diskuze drzi v mantinelech slusnosti a vzajemneho respektu :-) Dekuji Vam. S pranim vseho dobreho Zdenka.
|
|
|
Jana, 28 let, zatím bezdětná | •
|
(22.3.2000 12:36:26) Píšete: -Nezákonné potraty se provádějí s využitím stejného vybavení a stejných metod jako zákonné Domnívám se, že to není tak úplně pravda - jakmile budou potraty zákonem zakázány, většina lékařů je pak pochopitelně odmítne provádět. Pak některým ženám nezbude nic jiného, než se obrátit jinam - k nelékaři, který neriskuje, že přijde o diplom a svou praxi.
|
Zdenka, 21 let, vdana | •
|
(22.3.2000 13:01:11) Dovolte mi k nelegalnim potratum a nastrojum vykonavajici rozsudek smrti malou pripominku z praxe zeny, ktera ve state Oregon provedla bez lekarske instruktaze na 40 tisic nelegalnich potratu (tedy v dobe, kdy jeste byly v USA potraty zakazany). Tato zena rekla, ze "ve filmech vzdy zobrazuji padlou zenu, jak se plizi po spinavych rozviklanych schodech do tmave mistnosti - nebo miri pokradmo do tmave ulicky, ktera vede k polorozpadle boude, kde jakysi doktor alkoholik nebo nevyuceny bridil provadi potrat. Moje klinika vubec takova nebyla. Bylo to radostne misto, kde se problemy zen resily rychle, ucinne a dustojne, bez ohledu na okolnosti pacienta. Jedna pisatelka dale popisuje zpravu mlade zeny, kterou poslala za nelegalnim potratarem v Mexiku: Vsechno bylo dobre. Vsechno jde tak rychle, je to skoro fantasticke. Klinika (vlastne spis zamecek) je velice pekna komfortni. To rano tam bylo asi 17 zen a pak jeste nekolik odpoledne. Hned pak vas daji rychle do poradku a dostanete ovoce a napit a cukrovi - to vam pomuze zapomenou na bolest. Nektere z nas jsme se sly odpoledne prochazet po meste. Mexiko je opravdu pekne a nemela jsem zadne potize ani s cestou tam ani s pobytem. Vlastne to svym zpusobem byla temer legrace. Konec citatu. (Citovano z pripravovane knihy Briana Clowese, Bhd.)
|
|
|
Jana, 28 let, zatím bezdětná | •
|
(22.3.2000 16:42:16) Zdenko, několik poznámek k vaší odpovědi: „Logika argumentu, který zní, že zákazem se rozpoutá velké množství nelegálních potratů v podstatě zní - k vraždám, loupežím a jiným násilným činům bude vždy docházet, proto je uzákoňme! Potom snad už nebudou zločinem...? „ -Promiňte, ale tento argument stojí a padá s tím, zda považujeme potrat za zločin či nikoli. Já potrat nepovažuji za zločin, ale za krajní řešení v nouzi, takže srovnání s vraždou či loupeží pro mě nemá žádnou platnost. Zločiny je třeba zakázat, krajní řešení v nouzi nikoli.
„pokud je matka těhotenstvím ohrožena na životě, pak má samozřejmě přednost a její život bude zachráněn, nečtete mé příspěvky, už jsem o tom psala!“ – Takže pokud je ohrožen život matky, potrat zločin není – jinak to zločin je. Ovšem o tom, zda a jak moc je ohrožen život matky stejně rozhoduje lékař. Jak moc musí být ohrožen život matky, aby potrat nebyl zločinem? A co když je ohroženo jenom její zdraví – pak je to zločin, nebo není?
„Nám jde o ženy, neboť víme, že se k potratu většina uchyluje opravdu jako ke krajnímu řešení, ale krajním řešením by měl být například anonymní porod nebo předání dítěte k adopci (pražská čekací doba na dítě je 5 let!! novorozenců je málo..hodně se jich stačí "vysát, vyškrábnout") a ne zabití dítěte. „ – Zajímalo by mě, kolik takovýchto dětí bude skutečně předáno k adopci – spíš je čeká život v ústavu (i když připouštím: lepší život v ústavu než žádný život). Anonymní porod v současné době a v současné společnosti není alternativa – protože těhotenství není a nemůže být anonymní. Žena, která je 9 měsíců těhotná a vrátí se z porodnice bez dítěte bude pochopitelně podrobena řadě dotazů ze svého okolí a posléze velmi pravděpodobně morálně odsouzena – což by se v případě potratu jistě nestalo. Navíc si myslím, že i pro ženu samotnou je psychicky přijatelnější zbavit nechtěného těhotenství v začátku, než odevzdat již narozené dítě (netvrdím ovšem, že je to tak dobře – ovšem pokud se někdy podaří změnit postoj společnosti k této otázce, bude to určitě ještě nějakou dobu trvat).
„Píšete: "Jsou ale i situace, které změnit prakticky nelze (ohrožení zdraví matky, nebezpečí narození dítěte z těžkým poškozením, těhotenství po znásilnění) a v takovém případě je podle mého názoru neumožnění legálního potratu nelidské" - zatímco zabití nenarozeného dítěte, výškrab či vysátí, metody částečného porodu jsou vysoce humánní....?!“ Ještě jednou a naposledy – nedomnívám se, že potrat vysoce humánní – vy mi to pouze podsouváte. Potrat je pouze krajním řešením krizové situace.
Jana
|
|
|
|
|
|
|