Hádky

Dobrý den všem,
chtěla jsem se vás zeptat, jak probíhají vaše hádky s partnerem, jak často se hádáte a jestli používáte sprostá slova. Mám přítele a je mi s ním fajn. Jenže občas se chytneme a on při hádce používá sprostá slova na mojí osobu. Jinak je nepoužívá, jen když je vytočenej nebo když je hádka. Já vím, že jsou hádky v každém vztahu a je to normální, ale mě vždy hrozně mrzí a zklame, že mi dokáže nadávat a křičet. V tu chvíli je jakoby v transu a asi si to neuvědomuje. Několikrát jsme to probírali, tvrdí, že když se dostane do toho naštvání, tak se neovládá a chrlí co mu přijde na jazyk. Pak toho lituje a třeba se i omluví (ale to je málokdy). Já z toho mám vždy zkažený celý den, někdy i ten další. Vůbec nevím, jak se zachovat, protože mu to nechci jen tak odpustit, ale ani nechci dlouho "trucovat", aby nebylo doma dusno. Vždy čekám na omluvu, ale většinou nic, neuvědomí si, že by se měl omluvit. Píšu dnes, prtoože zrovna včera se to stalo a ještě dnes jsem z toho rozhozená. Po hádce a po tom co na mě křikl, že jsem kr..., tak se zavřel do ložnice a spal. Ráno mi ani nedal pusu, když odcházel do práce a už vidím, jaký bude dusno, až přijdu domů. Nebudeme spolu mluvit, každý si bude dělat svoje-nesnáším to. Nevím, jak z toho ven. Už jsem mu to říkala hodněkrát, že mě tohle na něm mrzí, že mu to nedokážu pořád odpouštět, že si myslím, že nadávky do vztahu nepatří, ani v hádce, že bych byla radši, aby byl v klidu. Uvažuju, že bych s ním zašla k psychologovi. Po jedné takové hádce mi slíbil, že by tam i šel, že ví, že mi to vadí, ale neví co s tím. Jinak je fajn, máme se rádi, nepije, nekouří, chodí do práce, doma pomáhá, cestujeme, máme se fajn. Ale tohle mi moc vadí a vždy otráví. Máte někdo něco podobného? Nebo víte co s tím?