15.12.2005 16:24:21 Eva, 2 děti
Re: Motivace k soužití??
Ahoj Karino, máš pravdu, hlavní motivací byly děti. Sice si ho moc neužily, sice vnímaly jak se chová k matce (i když někdy by mě býval láskou snědl) ale pokud byl doma, nikdy k nim nebyl ani protivný, když za ním přišly, nikdy neřekl dej mě teď pokoj. Takže ony ho mají skutečně rády a on je taky.Dokonce jsem se jech někdy když byly na základní škole, zeptala co by bylo lepší - jestli s tátou který dělá peklo, nebo bez táty v klidu. Řekly, že s tátou. A pro mě jsou ty děti v tomhle opravdu přednější (než ten člověk co se neumí ovládat)
že děti vyrostou, je pravda. A co můj citový život? Víš, on citový život není jen o tom, že máš blízkého muže. Je spousta lidí a věcí které si tvoji pozornost zaslouží. Ale je fakt, že kdybych náhodou někdy měla štěstí na nějaký vztah s mužem, který by o mě stál a děti byly pryč z domu, tak se seberu bez nejmenší výčitky svědomí. A jinak jak psala Hanka, je to vlastně skvělé, že nemluví. Radši toto než nadávání. A ztrapňuje se tím on.
Odpovědět