Re: Je mi manžel nevěrný?

Zkušená,
nikdy jsem sice neměla pocit, že po světě běhají tisíce chlapů, kteří by mě a jen mě strašně rádi snášeli modré z nebe... ale zároveň jsem nikdy na žádném nelpěla tak, abych o něj bojovala.
Prostě mi to přijde ponižující. Tomu poslednímu jsem hned na začátku řekla (podotýkám, že je ženatý) - pokud tě mám ráda, budu bojovat za tebe, ale nikdy ne o tebe. A vůbec to nesouvisí s tím, jestli spolu jsme nebo nejsme. Vztah může skončit po stránce postele, ale nekončí v hlavě. Neděláme si po každém rozchodu lobotomii, že.
Když se provalilo, že má exmanžel milenku, okamžitě jsem dala oběma najevo, že to poslední, co by stálo v cestě jejich štěstí jsem já a pokud spolu touží být, mají moje požehnání. Nakonec za mnou milenka přišla a v podstatě se mne snažila přesvědčit, že ho vůbec nechce a že to všechno bylo nedorozumění. Samozřejmě, protože v té době byl ex v blázinci pod práškama a už to nebyl ten romantický princ, co jí jezdil v noci utěšovat, když o ní kamarádka řekla, že je kráva a ona se z toho psychicky hroutila.
Vůbec jsem k ní necítila žádnou nenávist. Normálně jsme si otevřely flašku vína a hovořily. Za co bych ji taky měla nenávidět.
Tyhle mocenský boje mi přijdou úplně zbytečný. Nechceš mne, chceš jinou, tak běž. Jestli toho chlapa mám nebo nemám ráda není rozhodující, můžu ho mít ráda pořád, i když odejde a bude si brát každý rok jinou ženskou.