Re: nelituji
Tilly,
my s manželem nebyli co jsme manželé nikde. Od roku 2004.
Teď se zrovna rozvádíme, a se synem plánujeme dovolenou na přelomu května/června, po stěhování, tak nějak jako odreagování.
Bereme babičku (moji mamku) a já se těším jako malá holka.
A shrnutí... nejsem týraná, manžel není zlý, ale já prostě chci a potřebuji být sama. Nejsem šťastná a ani nevím jestli jsem kdy byla. Když se narodil syn tak ano, ale z toho dítěte, s manželem to až tak nespojuji.
Takže štěstí? Nebo pocit štěstí? Já doufám že se dostaví a že poznám co mi vždycky chybělo.
A všem, co se tento krok odhodlaly udělat moc držím pěsti. Ne vždy se povede si najít bezva druhého chlapa ale člověk pořád může doufat, ne? A vy co máte srovnání určitě víte o čem mluvíte. Moc vám to přeju.
Odpovědět