Re: Román o mých zkušenostech s Rómy - omluva za délku

Ahoj, nedá mi to, abych si také nepřisadil, mám zrovinka čerstvou záležitost s naším Kubou (pro neinformované: 17 let - 5 rokem v PP), pro jistotu jen připomínám, že se nejedná o dítě romské, ale ryze tuzemské, velmi inteligentní a všestranně nadané. Jinak ovšem vykazuje jeho povaha celou řadu z uvedených nectností - likviduje, neplánuje, neřeší, lže, krade, podvádí atd.

Právě dnes jsem totiž opět (po kolikáté už ?) draze zaplatil za svou naivitu a důvěřivost. Vlastním 2 mobily, jeden služební a jeden pracovní, a mívám čas od času vyšší účty, než bych si přál a než bych si myslel, že mít mám. Ale to se stává, to asi známe všichni. Na služebním mobilu mám předplacený paušál (300 minut) a platím pouze jeho překročení, soukromý účet pochopitelně celý. Už jsem si pomalu zvykl na víceméně pravidelné finanční nárazy, spojené se stejně pravidelnou přednáškou o mé nehospodárnosti od mojí ženy, to k tomu neodmyslitelně patří. Dokonce jsem sám sebe podezíral z přílišné rozmařilosti a snažil se používání nějak zefektivnit. Jak jsem byl bláhový. Někdy v polovině prosince jsem se znenadání v noci probudil, kolem 0.30, a šel se napít - což normálně nedělám. Ani nevím proč, šel jsem (snad profesionální deformace) zkontrolovat mobily, zda mi něco nepřišlo a s údivem jsem zjistil, že mi jeden chybí. Tak jsem si na něj zavolal a ještě ke všemu se ukázalo, že hovoří. Tak to mi dodalo. Vylezl jsem tedy do patra, kde bydlí naši 3 miláčci, a tam jsem našel Kubu, kterak prostřednictvím mého mobilu řeší cosi nesmírně "závažného" s nějakou slečnou. Dokonce na mne udělal gesto, ať ho teď jako neruším (!!!). Jsem v jádru povahy klidné, skoro bych řekl letargické, ale fakt mne to dožralo. Mobil jsem mu sebral a ani jsem to raději dál neřešil, neboť bych ho nejspíš musel seřezat, což se mi zdálo v tuto noční dobu přeci jen nevhodné. Druhý den jsme to spolu probrali, ale nevím co si z toho odnesl, on opravdu nějak nechápe pojem vlastnictví, co je mé, co Tvé, co společné. Co jsme se kolem toho již nazlobili co je u nás, stále je to stejné. Chová se spontánně a zcela nevypočitatelně. Myslím, že už si to nedovolí, ale pro jistotu oba telefony na noc vypínám, PIN by odhalit neměl. Dnes to celé vyvrcholilo tím, že jsem dostal v práci k úhradě doplatek za prosinec ve výši 2.500,- Kč, jak milé takhle po Vánocích, že. Tak tady teď sedím a abych se trochu srovnal z toho šoku, pročítám si zkušenosti jiných, to vždycky trochu pomůže. Ale zatím ještě ani nevím, jak to s ním doma srovnám, nejspíš mu to přibyde na dluh, ale ten už je dnes tak velký, že to stejně nikdy nesplatí. Vážně nevím, co s tím.

Tak to jen tak, abych troch narušil tu obecně proklamovanou problémovost jiných, zjm. pak romských, etnik v PP. Ono to v té pubertě bude nejspíš složité se všemi, důležité asi je nezbláznit se z toho a nějak to společně přežít.

Mecháček