Re: Rozvod, když nic nemám?

Jsi odvážná, že jsi si život takto okořenila - klobouk dolů. Zkusím to trochu jinak. Je potřebné se dobrat k tomu zda chceš opravdu to, co chceš. Někdy se nám stává, že máváme ručičkama v naprosto nepřehledné situaci nevhodným směrem. Určitě to chce krok za krokem si rozebrat to nepřehledné klubko, s čím "jde něco udělat" a s čím "už nic". Pak oblast s čím už nic vyhodit virtuálně do koše nebo skartovat a začít se věnovat oblasti s čím ještě jde něco udělat. Věnovat se sobě a svému životu. Podle psaného patrně žiješ s psychickým manipulátorem a jsi v tom až po uši. Takže směr jak se nadýchnout, abys dostala do svého života energii a tím všechno, co jsi potlačovala nebo byla nucena (stejně sama sebou) potlačovat. Nejdřív asi polezou tzv.kostlivci ze skříně, ale až vylezou bude prostor pro další. Je to komplexní a nejde se tu asi takhle rozepisovat, aby nás nesmázli. Rozliš zrno od plev - u sebe. Dolaď sebevědomí - u sebe. Zajisti si psychickou podporu - bez výhrad. Pokud žiješ s manipulátorem, budeš to potřebovat. Rozum do hrsti a prostor pro sebe. Jakmile získáš malou část svého přirozeného nadhledu, dokážeš jednat intuitivně. Je to jako by tě někdo topil v kádi plné výkalů, snaž se objevit tu možnost, že to nemusíš strpět a v nebližším možném vynoření se (každý uzurbátor potřebuje také pauzu)energeticky zmizni z jeho dosahu. Najde si jinou oběť. Nemyslím to ale doslova, že máš hned rozdat karty na stůl a odejít. Potřebuješ se psychicky připravit, protože to bude chtít hodně odvahy a sebevědomí atd. Na každé situaci se dá nejdříve pracovat virtuálně než nastane v realitě. Připrav se. Pak viz. některé tipy výše.