Re: Filip se sešel se Sobotkou ( Novinky)

Souhlasím a nemíním se nijak snažit dokazovat, že tomu tak není.

rok HDP dluh nárůst dluh/HDP nárůst
1993 1144645 198752 0,173636
1994 1323328 212292 6,8% 0,160423 -7,6%
1995 1533676 214597 1,1% 0,139923 -12,8%
1996 1761575 210110 -2,1% 0,119274 -14,8%
1997 1884924 237199 12,9% 0,12584 5,5%
1998 2061583 298516 25,9% 0,144799 15,1%
1999 2149023 340124 13,9% 0,158269 9,3%
2000 2269695 403945 18,8% 0,177973 12,4%
2001 2448557 584891 44,8% 0,238872 34,2%
2002 2567530 694891 18,8% 0,270646 13,3%
2003 2688107 768223 10,6% 0,285786 5,6%
2004 2929172 847786 10,4% 0,289429 1,3%
2005 3116056 885401 4,4% 0,284142 -1,8%
2006 3352599 948111 7,1% 0,282799 -0,5%
2007 3662573 1023430 7,9% 0,279429 -1,2%
2008 3848411 1104338 7,9% 0,286959 2,7%
2009 3739225 1285373 16,4% 0,343754 19,8%
2010 3775237 1436362 11,7% 0,380469 10,7%
2011 3823401 1567799 9,2% 0,410054 7,8%
2012 3830446 1758872 12,2% 0,459182 12,0%

Starší údaje jsem teď narychlo nenašel.
Relativní hodnota vládního dluhu se snižovala v první půlce 90. let, ale zato narůstal skrytý dluh v bankách, který po Klausovi s Kočárníkem musela řešit Zemanova vláda (konsolidací a privatizací bank). Současně v první půli 90. let narůstalo pasivní saldo (schodek) obchodní bilance, což Zemanova vláda řešila investičními pobídkami. Řekněme, že vládní dluh je skutečně transparentní až po Klausově éře. Zemanova vláda po jednorázové konsolidaci hospodářství postupně dluh stále rychleji zvyšovala, ale stále s vědomím, že celková úroveň je poměrně nízká (ve snaze rozhýbat hospodářství, nepochybně však i ve snaze získat si voliče a současně se vyhnout sociálně citlivým reformám, hlavně ve zdravotnictví a v důchodové oblasti). Hospodářské pobídky spolu s efektem přistoupení k NATO (potvrzení stability státu), EU (další potvrzení stability, tržního charakteru ekonomiky, zrušení celních bariér se státy EU) nastartovaly hospodářský růst, díky čemuž mohly i s průběžným navyšováním dluhu udržovat jeho relativní hladinu na stabilní, nízké úrovni. To víceméně platilo do vypuknutí krize (2008). V reakci na krizi vláda opět tempo zadlužování prudce zvýšila a i když ho poté zvolna snižovala, loni už ho zase zvedla. Je zřejmé, že bez nastartování růstu se vládní dluh bude relativně stále zvyšovat, čímž Nečasova (a Kalouskova) vláda protiřečí svým programovým cílům (zastavit zadlužování). Osobně si myslím, že vláda škrtala nesystémově, kladla příliš malý důraz na transparentnost ekonomiky (kdyby se od začátku soustředila na zákon o státní službě atd., udělala by v tomto směru velkou službu), a konečně: ze zjevně ideologických důvodů se odmítala zapojit do debaty v Unii ohledně řešení krize. Řeči o silné koruně jsou v kontextu toho, že jsme malá, velmi otevřená a potenciálně zranitelná ekonomika, jen mazáním medu kolem huby... Řekl bych, že systémové škrty v kombinaci s jasnou politikou na zvýšení transparentnosti politiky a ekonomiky (jako hlavní vládní priorita) se současným aktivním zapojením do celounijní debaty mohlo spíš vést k tomu, aby odcházející vláda splnila svůj cíl v oblasti zadlužování - ale to je můj názor a pravda je ve hvězdách. Uvidíme, jak si poradí ČSSD, nejlépe ČSSD s podporou komunistů, řekl bych, že prostřídání je prostě nutné, a komunisté se možná nejlépe projeví, když budou muset řešit skutečné problémy. Tu partaj rád nemám, s jejich programem dost ostře nesouhlasím (a jsou jediní, u kterých se u programu dá vcelku spolehnout, že je míněn upřímně a vážně - včetně antiunijních a antinatovských postojů atd.) a jejich pohled na minulost (nemyslím osmdesátá léta, ale léta padesátá) se mi hnusí. Přesto - uvidíme...