Přiznávám, že jsem klesla tak hluboko, že jsem zavedla....ne teda nástěnku, ale kartičky....
Každé dítě má svoji, a já tam zaznamenávám (původně jsem myslela, že to zvládnou děti samy, ale nejde to) z jedné strany chování a z druhé přístup k práci. Nejde o to, že bych chtěla děti nějak trestat, ale mnoho z nich vysloveně potřebuje a vyžaduje mít přehled o tom, jestli to jejich chování je v pořádku, protože samy si tím nejsou jisté....to jim bude ještě chvíli trvat, v šesti letech se o tom chtějí ujišťovat....
Takže máme pár základních pravidel, třeba o tom, že nerušíme ostatní při práci. No a když to někdo poruší, je napomenut, pokud nereaguje, dostane žlutou kartu (a políčko se vybarví žlutě místo zeleně). Pokud nepomáhá ani to, může se za několik žlutých karet dopracovat až ke kartě červené, v našem případě k poznámce (rodiče si přejí a je pravda, že v případě, že už tu poznámku dám, tak z jejich strany výborná spolupráce a zatím vždy to přineslo zlepšení) a k červeně vybarvenému políčku.
No a zase u práce v hodině je dáno, co musí mít splněno (někteří mají tendence nedělat nic, v lepším případě se jen flákají, v horším pak ruší ty ostatní). Když nemají, mají oranžovou místo modré, pokud neudělají vůbec nic, mají černou a musejí dodělat doma nebo po škole. Ale to je takové to minimum pro všechny, neznamená to, že všichni musejí mít vše a že dělají všechno stejné. Jde většinou o to, co děláme společně, třeba cvičení doprovázející výklad, kdy vůbec nejde o to, že by si dítě nevědělo rady, ale snaha naučit je dávat pozor. Bohužel jen na vysvětlení, proč je dobré dávat pozor, když si nevím rady sám, většina z nich fungovat nedokáže
.
No a nakonec mám měsíční přehled, jak se to které dítě během toho měsíce chovalo a jak přistupuje k práci. Samozřejmě bych si mohla tenhle přehled dělat jen sama pro sebe, ale ony to ty děti chtějí vědět, a je příjemné jim moci říct, že začátek měsíce mu sice nevyšel, nadělal dost lumpáren nebo třeba často vyrušoval, ale že poslední týden se zlepšil....a zároveň mu to ukázat na té kartičce....je něco jiného to slyšet a něco jiného je to vidět....a ty děti to prostě vidět chtějí
.