Re: Rozvod po čtyřicítce

...jenže posun kam...to je různé.
Na začátku píše, zatím jsem to celé nepřečetla, že jde o čas, aby určité věci taky člověk zpracoval.

Pokud vztah odumře a člověk se nemusí nějak extra nutit k tomu, aby začal znova a s čistým štítem, bez nějakých šílených emocí minulosti, je to podle mne v určitém směru jednoduché...důležité je pak pořešit technické věci (což samozřejmě jednoduché být nemusí).

Ale pokud se člověk ze vztahu jakoby násilím a proti sobě urve a ještě na to není připraven, krom těch technických věcí musí ještě řešit to neukončení vztahu, ty šílené emoce, ty strachy a pocity viny a váhání, zda udělal dobře, nebo ne a další a další...a to teda fakt nevím, jestli si rozvodem úplně pomůže.
Rozvod někdy fakt neznamená konec určitého utrpení .

Výjimku jistě tvoří násilí, závislosti typu drogy, alkohol, atd...tady si myslím, že je taky velmi důležitá podpora okolí pro toho, kdo žije v takovém nebezpečném vztahu jako oběť, ale jinak...k bodu obratu musí každý do určité míry dospět sám...určité věci musí dozrát.
Jsou to fáze, které se nedají přeskočit...anebo si je pak člověk stejně doprožije zas jinak, ale neuteče před nimi, ono je to i v některých zdejších diskuzích velmi vidět.