Re: Když jídlo znamená nutné zlo

Nečetla jsem diskusi.
V dnešní době si to lidé většinou spojují s poruchou příjmu potravy (může být) a vládne hojné přesvědčení, že takový člověk je nutně nesnášenlivej asketa a z grutnu nepříjemný společník. Může být též, já mám k tomu ještě navíc psychiatrickou diagnózu, která se projevuje asociálností, nekomunikativností a těžkou uzavřeností a to už lidé vůbec těžko rozdýchávají :) Ale jídlo ve mně nebudí odpor nebo tak něco, jen je pro mě otrava pořád si hlídat, abych jedla a měla dostatek potřebných živin. Dokonce i ráda vařím a jídlo připravuju, baví mě objevovat nové a nové recepty, čistě jako tvůrčí proces. Prostě si ty endorfiny umím dopřát jinak - sportem, sexem, psaním, kreslením, cvičením se psy, tvůrčími činnostmi obecně. Akorát jako byla Jenny Fields sexuálně podezřelá, tak já jsem ve světě, kde patří k dobrému tónu kafíčko a dortíček a poté nutná panika nad tím, že v červenci přišlo nečekaně léto a na pláži mě Greenpeace tahaj zpátky do moře, holt gastronomicky podezřelá ;)