Re: Mladý dospělý a problém jít do práce (psychický)

já si tedy neumím představit ani v daleko nižším věku, že bych dítě někam vzala a neřekla mu kam jdeme... už od miminka jsem komentovala co děláme, kam jedeme a jakmile začali potomci komunikovat, říkali jsme si kam jdeme a co tam budeme dělat vlastně pokaždé... a obzvláště lékaře jsme si říkali i s průběhem - co jsem věděla, to jsem jim říkala... jak budeme čekat, jak pak půjdeme do ordinace, co bude dr. dělat... kdybych dítku řekla "oblékni se a jedeme" a neřekla kam, asi by se velmi divilo
a stejně tak tchýni jsem vždycky dokola opakovala kam jdeme, ačkoliv to bylo třeba 5x během 3 minut... ani ona by se neoblékla bez toho, abych jí opakovala proč někam jdeme... až teď jí zamlčujeme, že domů už se nevrátí