Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : červen 2011

tak mě taky nebylo příjemý, když přestal spát odpoledne, ale pokud jsem trvala na tom, že se spát bude, tak chodil ve dvě ráno a to už mě fakt vadilo.

Fakt je ten, že ty děti rostou a toho spánku potřebujou míň. Kamarádčin syn spal ještě před půl rokem 16 hodin denně. Najednou je to o čtyři hodiny míň a ona je z toho na mrtvici, protože jí ty čtyři hodiny prostě chybí a řešila to už i s doktorkou

Já to na jednu stranu chápu, ale když neusne, hned po tom večerníčku a válí se v posteli dvě hodiny, tak mi to přijde prašť jako uhoď. to že dítě potřebuje spát x hodin a že nejkvalitnější spánek je o půnoci já moc nevěřím, mám to vyzkoušený na sobě, prostě každý člověk má jiné biorytmy, nejsme naprogramovaní roboti ;). Já mám doma nespavce, prostě mu těch 8-9 hodin denně stačí (jednou týdně si dá třeba i 12) a je zdravý, veselý. Tím, že jsme ho menšího nutili chodit spát tak jsme z něho akorát tak vytvořili vystresovaný dítě, který když se stmívalo,tak vědělo co nastane a dostával hysterický záchvaty a usínal vyčerpáním ve dvě za plnýho světla v obýváku na koberci jen aby nemusel do postele a mohl být s námi. Takže jsme se takhle naučili fungovat a spát chodí až je opravdu unavený.
Co bude až mu bude osm neřeším, bude chodit do školy,bude muset vstávat třeba v šest (teď ho budit v šest rozhodně nehodlám, protože když usne, cvičím a pak ještě pracuju a do postele lezu tak ve dvě) bude mít koníčky a nepředpokládám, že bude chodit spát ve čtyři. Podle doktorů je to zdravý a normální dítě s menší potřebou spánku a nemáme to lámat přes koleno a počkat na školku,to bývá u většiny nespavců zlomové.
Taky nemáme obr byt, žehlit jsem se naučila s ním, ví, že na vyžehlený prádlo se nesahá, podává mi to nevyžehlený a je rád, že může asistovat :D. Dělá se mnou všechno. Návštěvy k nám prostě večer nechodí. Prostě jsme si pořídili děti, tak musíme ten režim trochu upravit i podle nich, s tím už nic neuděláme ;) Ale pokud bych si měla dělat hlavu ještě z tohodle, tak už bych se opravdu asi zbláznila :D

já už ti to tuším jednou psala, měli jsme stejný problém... tím že si odboural to odpolední spaní, tak stejně usíná kolem jedenácté, ale je do pěti minut tuhý (musíme s ním jít spát ale oba). Proč jí tedy nedáš spát až v těch deset, kdy ti usíná a chodíš s ní do té postele už v osm. Pro mne je to ztracený čas, kdy můžu udělat milion věcí.
Na tohle je expert moje mamina, která mi tvrdí, že je v osm unavený, tak s ním jde lehnout a stejně ještě o půl jedenáctý nespí :D

Svit,
u nás Vaška většinou uspávám v poledne - resp. uložím, jdu se najíst do kuchyně a pak, když pořád nespí, což je poslední dobou většinou, ho jdu uhoupat, hlavně proto, že jinak by možná neusnul vůbec a taky potřebuju, aby usnul teď a ne až za hodinu (protože to by pak prospal celé odpoledne).
Večer usíná sám, jen občas jsme donašeči pití, medvěda, atd. Někdy usne hned, někdy třeba až za hodinu. Ale nevadí mu, že je v pokoji sám, resp. se sestrou, já můžu odcházet...
Zato holka někdy, když nemůže usnout, chce, abych byla u postele pořád... Že se bojí... To je pak na nervy, zvlášť, když zrovna potřebuju udělat fůru věcí... Řeším to tak, že chvilku posedím, pak se jí snažím vysvětlit (ale jí jsou čtyři, ne dva), že když mě nechá udělat to a to, tak pak půjdu spát a ona může jít ke mě do postele. Ne, že by to extra pomáhalo, a dítě řeklo, tak dobře, tak běž, ale pak prostě řeknu, že teď na ten záchod prostě musím (i kdyby se mi nechtělo), a pak zase hned přijdu. Což dodržím. Pak že doběhnu nakrmit psa, dvakrát si kousnout do chleba,... No a délku odchodů postupně prodlužuju až nakonec jednou přijdu za ní a ona spí Tož tak.

Svitko, jestli ji prostě nehoníte do postele moc brzo.
Ríša běžně chodí spát o půl desáté večer (odpoledne spává 2-3 hoďky). Já ho teda uspávám, je to omazlenec, ale co má svůj pokoj, tak to trénujeme... Zrovna včera poprvé usnul úplně sám - tj. dala jsem mu mlíčko, zapnula pohádku na cdčku, pohladila, řekla, ať hajá, že maminka za chvíli přijde a šla pryč (vedle-otevřené dveře). Párkrát se ozvalo mama, tak jsem vždy jen zavolala, ať hajá, že maminka je tady a přijde... A usnul... Trénujeme to teda už delší dobu, ale zatím vždy jen ležel a poslouchal, ale neusnul, musela jsem pak jít za ním (třeba jak skončila pohádka na cd) - včera prvně úplně do usnutí
V noci si mě teda pak taky vyvrčí, abych si šla za ním lehnout...

Po obědě je to totéž, on z postele nevylézá, jen volá mama, tj. trénujeme, ale ještě to nedá. Jsem ale ráda, že postel má rád, lehá si do ní dobrovolně, pěkně se uvelebí, to je ok, jen ta maminka mu tam chybí.

Ale asi není reprezentativní vzorek, je to omazlenec. Takže nenásilně trénujeme a pokroky vidět jsou.