| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Památce mé babičky

 Celkem 68 názorů.
 sojka+07+09 


Téma: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:38:11)
Dneska nám umřela milovaná babička v požehnaném věku 95 let. Nebyla to moje babi, ale mmého manžela. Přesto jsem jí milovala jako svojí vlastní. Zažila tolik režimů, žila ještě za France Josefa, zažila dvě války, protektorát, komunismus, demokracii. Byl to strašně vzácný člověk a hrozně moc mě toho naučila. Paradoxně pro ní už nepláču, už dlouho se s ní v duchu loučím a jenom jsem si přála, aby to nebylo s trápením. Naučila mě vařit a vždycky mě za všechno pochválila, hladila jsem jí a dávala jí pusu- protože to už starým lidem nikdo nedělá. Ona mě za to požehnávala a objímala mě. Požehnala oběma mým dětem. Naučila mě jak žít se starými lidmi a jenom díky ní jsem schopná žít s tchánovcema a vnímat to jako pozitivum. Naučila mě uvědomit si běh času, že všechno plyne a člověk by měl žít podle svých nejlepších schopností a svědomí jako kdyby měl za vteřinu umřít. Že city se mají projevovat okamžitě a vše špatné se má odpustit, protože zítra už nemusíme žít. Píšu to, protože se s ní nebudu moct jet rozloučit, je to několik set kilometrů a já zůstanu doma s nemocnými dětmi. Tak se loučím teď. Bylo by hezký se s ní jít rozloučit, ale věříím, že ona o mé lásce věděla a bude nad námi bdít.

Napadlo mě, třeba jste měl taky někdo takovou úžasnou babičku a hodně vás toho naučila. Takovou jak od Boženy Němcový, opravdovou pohádkovou. A co jste si od ní vzaly za moudra ? Dneska se všichni snaží žít od příbuzných co nejdál, ale já už třeba vnímám úzké soužití se staršími lidmi jako přirozený. A přála bych si, aby to tak měly i moje děti.

A omlouvám se za klišé pro ty komu to bude připadat patetický.
 Zufi. 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 20:41:19)
Moc hezky jsi to napsala.Moje babička zemřela, když se tatínek narodil a druhá babička , když mi bylo 6...Měla jsem ale pratetičku a tu jsem milovala jako ty babičku.Co ta mi navyprávěla příběhů, pamatovala císaře Františka Josefa...
 Adina,kluk 08 
  • 

Re: paměť mojí babičce 

(23.5.2010 21:46:32)
taky věřím na minulé životy...
kamarádce se zabila sestra v aute a v tu dobu otehotněla...
po 10 letech se setkala s kamarádkou sestry,která se při autonehodě zachránila..náhodou v zamestnání...
trochu zvlášní..věřím na věci mezi nebem a zemí.
 Snapeová 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 20:43:40)
Upřímnou soustrast :-(
Taková babička mi odešla před dvěma lety. Byla ten nejlepší, nejhodnější člověk na světě.
 Vítr z hor 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 20:47:51)
Připojuju se. Je mi to líto. Mě umřela takováhle babička vloni. 91 let. Nejbližší člověk, kterého jsem měla. Nikdy si neodpustím, že jsem za ní poslední dobou moc nejezdila. Máma šla brzy do práce a tahle babička mě vychovávala.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 20:45:43)
Je to krásný a správný. jsem fakt megacynik,ale patos jsem v tvým příspěvku nenašla. Myslím, že ne všichni staří lidé jsou i životně moudří. Ale tahle babička evidentně byla.

Jinak mému dědovi je 83.Na rozdíl od téhle babičky má své mouchy (no,je to chlap a tak trochu bručoun),ale miluju na něm jeho nadhled. Každej režim, od první republiky přes války, komunismus i demokracii byl v něčem špatnej, v něčem dobrej-umí to zhodnotit krásně bez emocí.

Lezou mi na nervy někteří pětašedesátníci, sedmdesátnící, co kafraj, že za komančů to bylo lepší.Ale před mým dědou a vaší babičkou smekám...
 sojka+07+09 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 20:50:33)
ono teda bohužel dost záleží na tom, jak to starším lidem myslí. Když mají deprese, nebo holt už trošku dementní či jakoukoliv jinou nemoc, tak se to většinou projeví na takovým tom podráždění, protivnosti a zlobě. Ale kolikrát za to ti lidi nemůžou a okolí holt řekne že je dědek protivnej. I to chápu samozřejmě. Můj vlastní děda byl ke konci života paranoidní a můj brácha musel k výslechu kam že se poděly ty peníze.

Ale téhle babičce to myslelo jak za mlada, taky bych chtěla být taková a nemusím se ani dožít takovýho věku. Celý život těžce dřela, málo jedla, nepila, nekouřila, žádný zlozvyky, jenom prostej a ve jménu Boha žitý život.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 21:08:59)
Samozřejmě. Musí sloužit "duševní zdraví",aby si člověk a jeho blízcí to stáří užili. Jinak náš děda teda je bručoun, ne jako vaše babi.Ale dá se to vydržet a má fakt skvělý chvilky.A úplně čumím, jak si rozumí s naším miminem.To bych od něj nečekala, jak se nad ním skloní a vypráví mu....
 MISKYNK 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 21:56:30)
AHOJ DEDE, JAK SE MÁTE ,CO LÁDÍNEK JAK TI PROSPÍVÁ. MISKYNK-VĚRA
 Kalamity YANKA 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:46:50)
Sojko, krááááásný, smutný,ale krásný....~s~
¨
Moje babička měla předevčítem "teprv" 79 let, ale vím o čem mluvíš... jsou to zlatý lidi~s~~s~

Upřímnou soustrast~x~
 ~•~Missy~•~ 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:47:21)
Sojko, napsala jsi to moc krásně. Tvoje babička byla taková, o jaké jsem vždycky snila. Ta moje zemřela minulý týden a jakkoliv složité byly po celý život naše vztahy, strašně moc mi chybí~n~
Upřímnou soustrast.
 florka+zuzaňák 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:53:21)
Upřímnou soustrast, musela to být bezvadná ženská. I já mám bezvadnou babču i dědulu a nevím jak tohle jednou zvládnu, pač v dětství jsem s nimi moc prožila a i teď jsme si velmi blízcí. Jen vím, že u takhle starých lidí se to dá brát o hodně pozitivněji, než u někoho mladšího, nicméně i tak mnoho síly a babi na tebe určitě dál kouká, taky si to tak vždy říkám, když vzpomínám na taťku.
 Lassie66 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 20:49:31)
Sojko, to je mi líto ~s~. Já měla super dědu, byl vzdělaný a vlídný, v důchodu přestal nosit kvádra a bílé košile, nechal se zarůst a vypadal jak Mikuláš. Byl to Pražák, brával mě na zahrádku do nějaké kolonie(jezdívali jsme tam z Kačerova busem, přesněji nevím), měl tam krmítka a lůj pro sýkorky, sbírala jsem mu jahody a hrášek... Bohužel zemřel, když mi bylo 12 - mnohokrát jsem na něj myslela, co by řekl na to, co zrovna prožívám a jak by se zachoval na mém místě.
Nemám jeho fotku, vůbec nic, kromě jeho fajfky - tu mám schovanou.
A přesně, jak píšeš - vzpomínka na takového člověka nás nutí učit se vycházet s ostatními, protože pro naše děti(i nás samotné)jsou takové zkušenosti a vztahy důležité. Mé děti mají super prarodiče, je to jeden z důvodů, proč bojuji a učím se žít společně s tchýní a tchánem, i když sama nejsem ten správný typ pro takové soužití. Doufám, že mé děti tím jedině získají a zůstanou jim na prarodiče krásné vzpomínky - jako máš ty na babičku. ~x~
 kambala 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 21:35:12)
lassie, i u mne to byl deda. umrel mi, kdyz mi bylo 12 a pro mne to byl clovek, kteryho jsem mela ze vsech lidi nejradsi, naprosto vazne. staral se, vypravel neuveritelny pohadky, byl ochotnej klidne tyden predstirat, ze jsem princezna (kdyz mi bylo sest), kdyz mi bylo 8, vodil mne do skoly a kazdy den chodil o hodinu driv a sedel na zidli u postele, co kdybych se nahodou probudila driv~s~~s~~s~ moc mi chybi dodnes~s~~s~
 Lassie66 


Re: paměť mojí babičce 

(5.3.2010 22:17:11)
Kambalo, já jsem dědu nevídala často, ale vzpomínám na něj celkem pravidelně.
 Teri 
  • 

Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:53:26)
Sojko, krásný rozloučení.
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:58:12)
děkuju všem moc, teprve teď když to píšu, tak cítím, že se s ní opravdu loučím. A za života mi toho dala hodně, ale zůstane to tu s námi dál a jedině tak má lidský život smysl. Proto chci žít jako ona, aby na mě jednou takhle někdo myslel. Je to moc přirozený, že umřela a ona na to byla připravená. Teď si budu hýčkat ty svoje staroušky v baráku. Mají hrozný mouchy- ale já mám ještě větší a jsem fakt šťastná, že je moje děti mají.
 Lassie66 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:59:12)
~x~~s~
 Cimbur 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 20:59:48)
Upřímnou soustrast Sojko. Taky mi moje babičky moc chybí.
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:01:40)
jo zrovinka jsem si přečetla jenom ty nadpisy v diskusích babičky. Tak si říkám jestli je to náhoda, že jsou skoro všechny negativní. Alespoň jednou napíšeme o těch našich prarodičích něco fakt pozitivního.
 Kelyšová 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:02:09)
upřímnou soustrast...
já měla takovou pohádkovou babičku, v srpnu to bude deset let, co nám odešla na věčnost.
Starala jsem se o ni posledních 3,5 roku, byla na tom po mozkovce špatně, poslední měsíce jen ležela a nevnímala. Bylo to strašné,ale za to, co pro nás všechny udělala a za to, jak k nám byla hodná a co nás všechno naučila, tak jsem se jí to snažila vynahradit. Milovali jsme ji všichni a i lidé, co ji znali dosud říkají, že byla úžasná. V životě jsem nepotkala hodnějšího člověka a do smrti na ni budu vzpomínat se slzami v očích...
Takový člověk s námi bude žít stále...
~s~
 Lela, čert a malinkej drak 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:05:43)
Sojko, babička o tom věděla ~x~~s~
Dík za téma, vzpomenula jsem si na dědu - umřel před osmi lety, teď by mu bylo 105 ... Byl to vyjímečný člověk, renesanční. Dal mi hrozně moc a strašně mě mrzí, že tohle "předávání" nezažijou moje děti.
 Teraza Horáková 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:07:13)
sojko, no, to je přesně ta babí, o které jsem psala jinde.

Babí mne nic neučí vědomě a ani se moc nedělí o své názory, ale tak nějak letmo, co jsem polapala a babí poslat dál chtěla.

Je dodnes taková záštita svých mnoha dětí - jsou to důchodci!!! + svazky, vnoučat, pravnoučat a již i pra pra a už je tak unavená. No a jsem vnučka, a daleko - to není omluva, snažím se pomoci, pokud babí přijme.

Ještě stále máme to štěstí, že je s námi, ale nemyslím, - a to asi zní blbě - že by její případný odchod u mne a manžela provázel hysterický záchvat, naopak, ač vazby mezi mnou a babí jsou velmi silné a mezi babí a mým manželem... to se ani nedá vyjádřit

Nemohu to napsat neblbě - ale aktálně babička není při síle a v příštím případném životě bych jí moc přála, aby víc odpočívala a zbavila se pijavic, ač je miluje. Ono, když pijavičí děti v důchodu.... ale babí to tak má, budiž jí přáno, snad je šťastná.


Jinak sojko - samozřejmě - upřímný soucit s Tebou a okolnosti chápu, s některými lidmi jsem se nestihla rozloučit a přesto si s nimi povídám několikrát denně.
 KatVafi 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:16:37)
Sojko, mě do školní docházky vychovávala babička s dědou z mamčiné strany (důvody nechci rozebírat) a měla jsem je raději než rodiče (i když už zemřeli, pořád vlastně mám). Zažila jsem u nich kouzelné dětství na malé vesničce na Jižní Moravě, poslouchala jsem vyprávění z jejich životů a musím říct, že mi to dalo strašně moc a mrzí mě, že moje děti tohle nezažijí. Paradoxně, když se mi narodil syn, zemřel několik dní nato dědeček, a když se mi narodila dcera, zemřela za pár dní babička.....~n~ a zrovna na můj svátek.
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:29:17)
KatVafi, někdy se říká, že když se v rodině někdo narodí, tak někdo starý zemře. Že si lidé takhle předávají sílu. U nás to taky tahle bylo. Někdo zemřel, když jsem se já narodila a když se narodila dcera, tak umřel dědeček a strýc. Je to zvláštní.

Můj manžel měl u babičky taky kouzelný dětství o prázdninách. Babička měla tou dobou hospodářství, krávu, berana, prase atd. Manžel jezdil na sklizně a vázal snopy, sadil brambory. Muselo to být skvělý. Moje dcera ta s babičkou kreslí, čte, šije, vaří. S dědou zalejvá zahradu, stará se o kytičky. S mojí mámou si pořád povídají. Jeden z důvodů proč jsem se nastěhovala do vícegeneračního RD bylo taky to, abych se mohla postarat o svojí mámu až to bude potřebovat.
 Kalamity YANKA 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:33:58)
Je to tak, jeden život odchází, aby jinému udělal místo... mě v roce 2007 zemřel deděček~s~.. vzácný a chytrý člověk, do měsíce jsem zjisztila, že jsme těhotná
 KatVafi 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:37:16)
No, to u nás už to tak nefunguje...možná je to tím, že jsme s našima nikdy nenašli k sobě tu správnou cestu.....prostě pro ně je hlídání vnoučat nutný zlo, a když potřebuju pohlídat, málokdy pomůžou a to samý zue strany mojeho, tam zase furt sedijou v hospodě a ta je jim přednější než vnoučata. Takže naše děti jsou o hooodně ochuzený, někdy, když nad tím přemýšlím, co všechno nezažijou, tak je mi to hrozně líto, ale co nadělám.
Jinak s tím narozením a úmrtím je to v naší rodině taky časté, ale zajímavý je, že ta "výměna" bývá vždy u těch, kteří k sobě mají nejvřelejší vztah, jestli chápeš, jak to myslím.
 Adina,kluk 08 
  • 

Re: Památce mé babičky 

(23.5.2010 21:54:28)
je to zajímavé,že hodní lidé odcházejí a nehodní zůstávají..taky bych to vymenila..proč radeji neodešel ten místo toho..nevím jaká jsou ze shora pravidla..:-)
 Teraza Horáková 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 23:04:34)
sojko - tohle se mi potvrzuje u štírů a do roka, jenomže to je o jiném.
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 23:05:26)
co se ti potvrzuje u štírů ? Já jsem taky štír
 Kalamity YANKA 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 23:07:26)
Moje dcera, která se narodila do roka po dědově smrti je taky štír~e~~e~~e~~e~~e~
 Teraza Horáková 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 23:08:33)
hmmmm, to se o štírech říká.
 KatVafi 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 7:41:58)
Holky a moje babička i obě moje děti jsou štíři!!~e~~e~
 Teraza Horáková 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 23:07:55)
že do roka narodí toho pravého štíra dárek na rozloučenou.
 walida 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 12:25:07)
Kdyz jsem byla tehotna poprve - v 7.mesici, zemrel deda z otcovy strany. Pri druhem tehotenstvi zemrel dedousek z mamciny strany, a pri tretim tehotensti moje prateta-zila v jednom dome s babickou a dedeckem. Stir ale nebyl ani jeden.
 remus 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:25:06)
Já pár takových lidí zažila v domově důchodců, kde jsem chvíli pracovala, někteří lidé byli super a byl s nima fakt dobrý pokec a těšila jsem se na ně. Ovšem spousta z nich mi pak umřela, což bylo fakt smutný, pořád jsem je viděla na těch postelých ležet, když jsem přišla do práce~n~ Naštěstí se pak uvolnilo místo u dětí a já šla k nim, to bylo veselejší, i když nedávno jeden těžce nemocný klouček také umřel, ale byl opravdu hodně nemocný...
Každopádně upřímnou soustrast a ať je dětem líp~6~
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:32:07)
děkuju Tinus, dětem je klasika virozka nic vážnýho~x~
Já jsem taky jednu dobu pracovala se starými lidmi na neurologii, jenomže tam to právě byli hodně lidi dementní, po mrtvičkách, s Alzheimerem. To bylo strašně smutný, co se potom z takovýho člověka stane. Proto mám pochopení pro prudivý dědečky a babičky.
 remus 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:38:05)
Taky jsem měla takové lidi, bylo mi jich hrozně líto, paradoxně to byli ale usměvaví a nejvíc pohodoví lidé, měla jsem je hrozně ráda, strašně mě to pak zasáhlo, když umřeli, musela bych odsud asi stejně pryč, i kdybych neměla kam jít, nějak neumím zůstat citově stranou, spousta ženských to tam uměla, já teda ne~n~, jména těch lidí si pamatuju i po 10-ti letech~;)
Také mi nedávno umřela babička, hodně se o mě starala, o prázdninách a když jsem byla nemocná, ale to je prostě život, nedá se s tím jaksi nic dělat~d~, no v některých případech je to fakt škoda~n~
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:48:49)
Tinus jeden moudrej psycholog- Říčan v knížce Cesta životem píše, že se stářím a smrtí se nedá smířit, stáří se dá jedině odsmutnit a oplakat. Asi to tak je.

A taky jsem nemohla zůstat od těch lidí citově stranou, až jsem totálně vyhořela a začala jsem raději pracovat s dětmi. Tolik příběhů co jsem si vyslechla, krásnejch i smutnejch. Kolikrát jsem si říkala, jak tohle mohl ten člověk přežít a dál fungovat- klobouk dolů. A nebo po padesáti letech manželství paní vyprávěla jak hluboce a vroucně miluje svýho manžela. Fakt mi to vlívalo naději do života, protože já si teď dost často prožívám nějakou krizi středního věku či co.
 remus 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:55:27)
No jo, já mám také často kruze, tak nějak jako že nevím proč dělám tohle a co bude dál, jestli to máš podobné, někdy mám pocit, že je i tím, kolik smutku jsem už za tu krátkou dobu, co jsem pracovala viděla, nejdřív spousta opuštěných starých lidí a pak zase nemocné, týrané a některé i opuštěné děti, je to síla, dost mě to ovlivnilo, i v mém chování k dětem, pořád mám pocit, že je musím co nejblíž u sebe...
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:57:01)
tak to mám úplně úplně stejně, škoda že bydlíš tak daleko
 remus 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:59:30)
To bydlím, ale to chce si najít někoho, kdo to má úplně opačně, já mám takovou sousedku a je to super, vždycky mě z těch mých depresivních nálad vytáhne jen pouhá procházka s ní a dětmi, je to super, moc mi pomáhá a ani o tom neví, chodíme ven každý den, jestli máš možnost, tak udělej to samé, fakt super~;)
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:49:18)
Ano, měla jsem úžasnou babičku, maminku mého tatínka. Naučila mě toho spoustu, byla úžasná. Měla krásný záchvaty smíchu a výborně vařila a pekla a vždycky mi pochválila všecky krejčovský výtvory (akorát jsem jí nesměla říkat, že jsem to nestehovala, jenom špendila). Byla docela přísná, ale zároveň hrozně fajn. A vtipná, nezdolná. Moc príma. Věřím, že nás hlídá :-)
 remus 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 21:56:57)
Takhle já si povídám s mým dědou, vlastně oběma, jedne umřel v roce 88, druhý 04~;)
 Lizzie 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:07:56)
~s~~s~~s~ Babi by se dala charakterizovat jako obyčejná, nikterak vzdělaná ženská ale když to beru zpětně, tak byla mnohem přizpůsobivější a fandila nám, ať jsme dělali, co jsme dělali. A byla moc dobrý člověk.
 lenda 
  • 

Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:17:27)
Taky jsem měla užasnou babičku zemřela letos v 85 letech byla to užasná babička trávila jsem u ní dětství pak jsem se poprvé vdala a bydlely jsme u ní milovala nás všechny 4 vnoučata a pravnoučata zažila se mnou rozvod i druhou svatbu .Naučila mě vařit pomáhala mi s dětma když byli nemocné vždy to byla ona kdo se mnou stál u jejich postýlky když jsem s nimi zustala sama tak mi byla velkou oporou stále na ní myslím s uctou a láskou občas když jsem byla mladá jsem nechápala její rady a názory dnes skoro ve svých 40 letech vím o čem moudrá babička mluvila. Dnes je mým dětem z prvního manželství 20 a 18let vzpomínají také s láskou na ni. Ted mam dvě malé děti z druhým mužem 5 a 1 rok oni už tu skvělou babičku bohužel nepoznají její lásku a dobré srdce to už jim mohu jen vyprávět . Takové babičky už nejsou a asi nebudou stále je v mém srdci a zustane napořád. Vím co prožíváš a cítím s tebou protože mě ta moje BABI taky strašně moc chybí. Lenka
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:24:31)
lendo, třeba taky jednou budeš taková úúúžasná babička jako ta tvoje.~x~
 aachje skunk a tři holky 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:31:30)
měla jsem taky takovou babičku..ještě v 17 jsem jí lezla na klín..zemřela když byl mé první dceři rok..přesně na den..je to už 16 let a stále při vzpomínce na ni pláču..
 Mišyčka a Minimišyčka 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:37:06)
Taky jsem měla moc skvělou babičku, jezdili jsme k ní na prázdniny, když jsme byli s bráchou malí. Moc se nám tam líbilo, opékali jsme tam buřty, jezdili na kolech po vsi, chovali kočky. Prostě to, co v paneláku nešlo. Chodili jsme s ní vybírat brambory, na zahrádce si zaseli semínka, pak se o ně starali. Byla moc hodná, celý život se dřela jak v kravíně, teletníku, tak i doma na zahrádce. Od ní jsme měli vždycky domácí brambory, čerstvé jahody, třešně, jablka, hrušky. Umřela před třemi lety, když jsem čekala Adélku, ještě o Vánoce všem rozdělila dárky, počkala na výsledky amniocéntézy, dověděla se, že budu mít holčičku. A pak si klidně umře. Do dneška si říkám, jestli když umírala, tak jestli věděla, že už tu nebude. U postele měla mobil, mohla zavolat, že se něco děje, ale buďto to nestihla, nebo si říkala, že to přejde. Přešlo to a mně se to báli říct, aby se nestalo nic s miminkem. Pak v červnu 2008 malý našli v hlavičce nádor, celou dobu v nemocnici jsem říkala v noci babičce, ať Adélku hlídá, když já na chvilku usnu. S malou to dopadlo dobře, babička ji ochraňuje tam zezhora. Vím, že to co tu píšu, je pro někoho blbost, ale já to tak cítím, i když nejsem věřící v pravém slova smyslu, věřím, že babička nad námi drží ochrannou ruku pořád, jako kdybychom byli malí...~n~~n~~n~
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:41:39)
Ifčo to není blbost, pro mě teda ne. Taky to takhle prožívám.
 Mišyčka a Minimišyčka 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:53:31)
Tak jsem ráda, že nejsem sama, určitě je nás víc, třeba moje mamka a tak. Babička byla věřící u husitské církve, jejich kostel máme 20 metrů od baráku, v neděli v devět nás budí jejich zvony. (teď teda ne, Ada vstává v sedm) Pořád si říkám, že je babička někde poblíž a ví, co se tu děje, vždycky chtěla všechno vědět, sledovala i co slavné osobnosti, vždycky nám povídala, co jsme třeba nevěděli, prostě takové ty drby z Blesku a tak. Moc mi chybí a je škoda, že umřela než se malá narodila. Ale věděla, že jsem šťastná a to jí asi stačilo. Ve škole na psychologii nám vysvětloval přednášející, že chlap si klidně umře před Vánoci, narozeninama a tak. Prostě mu to je jedno, ženská ale ne, ta všechno zařídí, obstará a pak si umře, aby po ní nezůstaly nějaký resty, takže třeba umře zrovna po těch Vánocích, po vlastních narozeninách, když ví, že je všechno jak má být.
 Teraza Horáková 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 23:06:35)
sojko


Vím, že to co tu píšu, je pro někoho blbost, ale já to tak cítím, i když nejsem věřící v pravém slova smyslu, věřím, že babička nad námi drží ochrannou ruku pořád, jako kdybychom byli malí...



to psala..taky bych si nevšimla.. jen tak.
 Monalíza 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:30:29)
Fakt krásně napsaný..něco podobného jsem cítila a prožívala s manželovou babičkou...bohužel před 4 lety zemřela a jak si na ni vzpomenu chce se mi brečet,byla to supr babička~R^
 Pole levandulové 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 22:49:21)
Sojko, uprimnou soustrast.
Taky jsem mela skvelou babicku, hodne mi toho naucila - nejen takove ty prakticke veci pro domacnost, vareni, uklizeni, rucni prace a tak, ale chodila jsem k ni misto do skolky, hlidala mi, ucila pisnicky, vozila mi na balet, proste zlata babi. Hlavne jsem u ni videla, jak funguje pekny manzelsky vztah, s dedeckem meli krasne manzelstvi az do jeji smrti, v osmdesati letech. Sice takove klasicky rozdelene, babi vzdy v prave poledne mela jidlo na stole a deda byl za toho domaciho kutila, ale milovali se a byli k sobe navzajem laskavi.
Byla to takova ta nezdolna osubka, plna energie a nic ji nezaskocilo, se vsim si poradila. Kdyz byla posledni rok a pul nemocna a vedela, ze tu dlouho nebude, vzala to z te prakticke stranky a kazdy den se nechala prinest do kuchyne a ucila dedu varit, aby se o sebe umel postarat. Byla nesmirne racionalni, dokonce kdyz pak byl pohreb a deda si chystal obleceni, vyndal ze skrine klobouk a za krempou mel zastrceny listecek s navodem, co s nim udelat pred pouzitim.
Po celou dobu nemoci byla doma, az na posledni tyden byla v nemocnici, umrela, kdyz u ni byla moje mama, uz je to 17 let.
 MrakovaK 


Re: Památce mé babičky 

(5.3.2010 23:44:50)
Nádherné téma. Moje babička ještě žije, přes 90 let. Milovala jsem ji a miluju. S každým vycházela po dobrém, nebyla závistivá, nepomlouvala. S dětmi to uměla, takže jsem toho u ní spousty krásného zažila. Mnoho jejích dobrých vlastností bych někdy potřebovala.~s~
 Anička05 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 7:20:45)
Sojko,taky sem měla skvělou babičku,celé dětství byla s náma, a já se s ní nebyla rozloučit,když umřela,do konce života toho budu litovat,je mi líto,že se nedožila mých dvou holčiček,byla by z nich nadšená.
 Dáša7575+Mareček(1 rok 8 mes.) 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 8:36:27)
Taky jsem měla tu nejlepši babičku na světě,pokažde když na ni vspomenu mam slzy v očich,ja se s ni rozuměla lip něž s vlastni matkou.
Taky mně učila vařit,byla takový smišek,vždyckybyla vesela!
 foxina 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 9:03:35)
upřímnou soustrast. manželovo babička je trochu (vlastnostma) podobná té tvé! je to úžasná žena, kterou moc obdivuji a pořád říkám, že až budu v jejím věku, chtělabych být jako ona. dokonce má mezi ostatníma babčama se kterýma se schází přezdívku - železná lady. Ta ustojí snad vše a ještě dokáže být obrovsky pozitivní! Jsem šťastná, že ji má možnost zažívat i můj syn, a doufám, že ještě dlouho bude mezi námi! :-)
 Maryl 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 9:32:31)
Soječko,
jsi úžasná osůbka se srdcem na pravém místě,krásně napsané,myslím na tebe,babička vás bude opatrovat z nebíčka,já měla takovou maminku,také ji máme v nebíčku a opravdu nás opatruje.~6~
 Binturongg 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 10:07:58)
Děkuju! Upřímně jsem zaslzela, a to jsem jinak cynik. Vzpomněla jsem si na dvě úžasné bytosti,které mi mnoho daly...
 dadlenka 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 10:42:20)
taky jsem měla takovou babičku. zemřela předloni, bylo jí 85 let. Taky jsme měli štěstí, že jí sloužila hlava jako za mlada, protože jsme se mohli užívat až do úplného konce (zemřela ve spánku, nečekaně) Měla taky neskutečný nadhled, smysl pro humor, dokázala odlišit, co je důležité a co ne, přesně jako tvoje babička žila naplno a bez restů - jakoby každý den, byl ten poslední, taky uměla nazývat věci pravými jmény, nedělala z ničeho vědu, řešila jenom řešitelné věci a ty další nechávala koňovi, že má větší hlavu. Moc nám všem chybí a není dne, aby jsme si na ni nevzpomněli~s~
 Sýkorka 47 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 16:43:10)
Včera (pátek) ve stejný den jako Tvoje babi-zemřela i ta moje. Trochu mladší 86 let.Je to pěknej věk. Vychovala 4 děti,měla 7 vnoučat,8 pravnoučat,jedno na cestě a ještě jedno pra-pravnoučátko,co se má narodit asi za 6 týdnů.Těšila se,nedožila....Až se narodí,stanu se já poprve babičkou a chtěla bych být jako ona.UPŘÍMNOU SOUSTRAST NÁM OBĚMA!!!!~n~~n~~n~~n~~n~~n~~n~
 Sisi + 2 + bříško 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 17:51:43)
Taky jsem měla takovou babičku. Ale umřela moc brzo. Měla 75 let a byla moc nemocná. A poslední půlrok jí srdce pracovalo jen z 1/4. Přesto, že jí lékaři dávali jen pár dní života, žila ještě půl roku a to tak, jako by ani nemocná nebyla. Kdo o její nemoci nevěděl, myslel si, že je plná života a bude žít do 100 let. Byla to moje druhá máma. Nikdy mne neodbyla, vždycky mne vyslechla a taky vždycky poznala, že mne něco trápí. Její fígle v kuchyni používám dodnes. Přesto, že zažila jen našeho prvního syna, vychutnávala si ho plnými doušky. Jezdili jsme k ní vždycky na celý den, ona s ním blbla, jak za mlada. Vždycky jsem jí říkala: "Babi, šetři se," ale ona vždycky odpovídala: "Musím si ho užít, vždyť nevím, jak dlouho ještě budu moct. Umřela právě v den jeho 2.narozenin. Den předtím jsme měli oslavu u nás doma. Byli jsme tam všichni. Když se s námi loučila, měla slzy v očích, dodnes vidím ten její pohled plný lásky. Říkala jsem si, že se s námi loučí nějak tak jinak, než vždycky. A u dveří mne ještě objala, jak to vždycky dělávala a řekla: "A zase brzy přijeď..." Když mamka volala ráno, že babička v noci umřela, bylo mi to moc líto, ale taky jsem se s ní loučila už dávno...I když to letos budou 4 roky, vzpomínky na ní a zvlášť na ten poslední den s ní a její rozloučení jsou tak živé, jako by to bylo včera.
Díky Bohu, za takové babičky! Nebýt jich, byli bychom v životě o hodně ochuzeni. Snad i my budeme jednou takovými babičkami svým vnoučatům~s~
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 21:07:27)
děkuju děkuju všem. Je dobře, že jste si se mnou zavzpomínaly. ~s~~s~
 Dáša 2 kluci+ holčička 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 22:28:32)
Já už nikohoz prarodičů nemám,ale každý den, když vedu dceru do školky si vzpomenu na moji babičku a křesníka, protože školka je přesně v místech, kde stával jejich statek, na zahradě jsou ještě původní stromy, i když je to už 25 let, co se ta část města bourala a stavělo se tam sídliště. Nevím, asi stárnu a začínám být nostalgická,ale když tam procházím, říkám si co kde bylo a strašně mě mrzí že máme málo fotek domu a okolí, naštěstí fotek rodiny je víc. Prohrabala jsem internet a hledala historické fotografie těch míst,ale bohužel,ale naděje,psala jsem do archívu a tam nějaké fotky mají, tak se tam vydám..jde o Ostravu-Starý Zábřeh. Kdyby se to dalo nějak přefotit z hlavy, tam to mám úplně přesně..
 sojka+07+09 


Re: Památce mé babičky 

(6.3.2010 22:49:16)
No vidíš, moje babička byla z Třince a uměla česky, polsky, německy a hlavně mluvila celý život slezsky. Třeba říkala dej to do pudlice- to znamenalo vyhoď to do popelnice. Všechno říkala tak nějak měkce trošku jako kdyby rusky. Nebo daj si kapečke pivečka ~s~Když mluvila se svojí sestrou, bylo to jako kdyby ševelilo listí. Asi se tam do Beskyd hned tak nepodívám, ale jak já jsem to tam milovala.
 Madlén1 


Re: Památce mé babičky 

(23.5.2010 14:50:33)
Včera umřela moje milovaná babička.Bylo jí 82let a byla nemocná.Myslím,že umřít chtěla.Byla úžasná,laskavá,trpělivá...tak jak umí jenom babičky.Byla jsem její první vnučka.Měla mě nejraději i když mě nikdy neprotěžovala před ostatními.Nevěřím v boha,ale ona věřila a určitě je v nebi se svojí maminkou,mojí prababičkou,se kterou často mluvila a o které se jí zdálo.
 Adina,kluk 08 
  • 

Re: Památce mé babičky 

(23.5.2010 21:43:31)
Sojko,moc pěkný příspěvek,skoro jsem se u toho rozbrečela..
Tiše ti závidím,že jsi mohla poznat takového člověka jako byla babí.
Ano musí být ucta ke starému člověku i mu dávat najevo láska !! a ne že překáží..brrr
čas opravdu plyne a zítra tu během sekundy nemusím být.
měli by si to všichni uvedomit.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.