| letroxa | 
 |
(2.4.2010 18:54:42)
Holky, jsem už hotová, přišla jsem manželovi na nevěru, ne že bych ho přímo nachytala, ale začal si s kolegyní z práce, vdaná s dítětem, nejspíš pro pobavení, psali si zamilované sms, přišla jsem na to před nedávnem, tvrdil že to je flirt, pak jsem mu našla zprávu od dotyčné, ne že by v ní přímo něco konfrontujícího bylo, ale končila miluju tě. Udělala jsem hroznou scénu, ať si vybere ji nebo mě s dětmi, že se teda rozvedeme pokud toho nenechá. Takže to vypadá že toho nechal, žádné zprávy mu nechodí, chová se ke mě pěkně, i k dětem, ale vzhledem k tomu že podniká, tráví dost času na cestách, tak se pořád nemůžu zbavit červa že co když to pokračuje, jen to víc tají. Mám z toho pěknou depku, přesto že se několikrát za den ozve, večer přijede domů, tak stejně se s tím nemůžu nějak srovnat. Mobil jsem mu přestala kontrolovat, protože se bojím že tam něco najdu. Nemáte někdo nějakou radu?
|
| Cimbur | 
|
(2.4.2010 19:02:11)
Víš, říkej si: "Kdoví, jak to s tou kolegyní bylo", neber to tak, že nějaká fyzická nevěra vůbec proběhla a nemysli to. Už se k tomu v žádném rozhovoru s manželem nevracej a nemluv o tom ani s kamarádkama a tak - pak se dozvíš i něco, co vůbec není pravda. Nedělej scény a nevyhrožuj odchodem. Nekontroluj ani maily, ani kapsy, ani telefon. Manželovi zdá se na vztahu záleží, vyrazte třeba někam spolu.
|
|
| Annie01 | 
|
(2.4.2010 19:34:23)
Naprosto Ti rozumím.
I v tom, že mobil nekontroluješ ze strachu, co tam bude. Ta podlomená důvěra je na takových situacích asi zdaleka nejhorší.
Jak jsi na tu jejich pletku přišla?? Upozornilo Tě jeho změněné chování (mobil si hlídal jako pes, chodil s ním i do sprchy, psal neustále SMS, omezil zájem o sex,neustále na tobě viděl nějaké chyby, vytýkal Ti věci, které dříve ne.....)??
Pokud ano, sama nejlépe víš, co a jak se od té doby změnilo.
Myslím, že je určitou výhodou, že dotyčná byla zadaná a dětná - nejhorší jsou zlatokopky bez závazků.
|
| letroxa |
|
(2.4.2010 19:36:26)
Dopisoval si přes facebook, s více známými, ale její ikonu pořád pečlivě schovával a historii mazal, tak se mi zdálo divné proč.
|
| Annie01 |
|
(2.4.2010 19:37:07)
takže jsi jukla do mobilu a měl je tam??
|
|
|
|
| Teraza Horáková |
|
(2.4.2010 21:21:01)
POPISUJI ČISTĚ OSOBNÍ POCITY
letroxo, ona je otázka jestli chceš opravdu pokračovat nebo je to zranění tak bolavé, že nevíš, jestli chceš....
Pokud vím, že pokračovat chci, tak nepátrám (po vzájemné dohodě, že o mne stojí).
Ale - stejně budu mít potřebu zadních vrátek, co kdyby náhodou selhal. Takže vlastně jsem určitou dobu připravená, - nebo se snažím připravit se na to, že to krachnout může, důkazy netřeba - můj pocit, tudíž určitý - že tady se raději 100 %-ně neopřu, neodevzdám a budování vlastních pilířů, až si budu jistá, že případné další selhání ustojím, - pro mne to znamená stát na vlastních nohou citově, existenčně, pocitově i finančně - pak se mohu rozhodovat,
ale bála bych se závislosti a možná na tom by zkrachoval ten vztah celý. Nevím, jen popisuju to, jak bych to vnímala (nebo jsem to vnímala)
Pokud nedovedu překlenout nedůvěru - asi se budu chovat jako kontrolovatelka, pronásledovatelka, CIA, FBI, KGB jsou něco o ničem.... protože se vždycky prostor pro nedůvěru najde.
Vybudovat důvěru u mne po selhnání - v tomhle směru - stojí opravdu bitvu partnera, manžela, ale všichni, co se mnou žili, tohle věděli od počátku, v tom jsem velmi přímá. A taky v tomhle duchu poskytuju 100 z mé strany.
Takže nevím, asi snaha ze všech stran, a nechala bych prostor a nebádala, nepátrala, ale byla opatrná a už bych asi ta zadní vrátka promazala... ve všech pantech.
|
|
| sally | 
|
(2.4.2010 21:45:46)
Já nevím - možná to zkus brát tak, že důkaz o fyzické nevěře nemáš. MOhl to být fakt jen flirt. MOhla tam být i "láska" - člověk neporučí tomu, co cítí nebo necítí - ale může ovládnout to, co činí. Tj. možná si on nebo kolegyně nemohli pomoc a něco k sobě cítili... to, co on DĚLÁ je, že se snaží, je s rodinou atd...
Možná by ti pomohlo to, co radí Tereza - myslet na zadní kolečka. Ono to prospěje i v normálním funkčním vztahu bez nevěry - když je ta ženská trošku soběstačná, sebevědomá a nezávislá.
|
|
| marie | •
|
(2.4.2010 23:04:55)
mi to trvalo cca 3 roky, uplne to zkousnout. neduvera me lamala pokazde jak se nekde zdrzel, neozval. stridalo se u me obdobi nasranosti a ignorace. ted uz je to , ale dobre. jen si rikam, muze se to stat znova, jen tak nejak verim, ze uz by to bylo s nekym jinym
|
| anna+++++ | 
|
(3.4.2010 3:38:39)
Letroxo doporučuji léčbu sexem  Když mu poskytneš pořádnou dávku sexu tak to nebude hleda jinde............... kámoška byla v podobné situaci jako ty a řešila to tak že manželovi milenku vysouložila z hlavy  - brzo milenku pustil k vodě, protože jí nezvládal....
|
| jandyk+Jiřík04/06+Káťa 11/08 | 
|
(3.4.2010 9:07:15)
Jankoo, supr slovní obrat. Vysouložit milenku z hlavy . Ale nevím, jestli to jde vždy. Předpoklad je, že manžel ženu ještě chce a taky ta žena musí mít na to, aby šla do postele mužským, který už třeba dnes byl v posteli s někým jiným.
A
|
|
|
|
| Prostě Anna | 
|
(6.4.2010 12:29:42)
Z vlastní zkušenosti Ti můžu napsat jediné: Rozhodni se, jestli s ním chceš být. Pokud ne, vztah ukonči. Pokud o něj stojíš, chápu, že mu to nemůžeš zapomenout, ale začni brát nevěru, jako jeho problém, a Ty ji neřeš..
Druhá věc je, jak dál. Nepíšeš, jaký vztah jste měli před nevěrou, ale píšeš, že se snaží. Snaž se i Ty, aby Vám bylo dobře. Dobře spolu. Užívejte si času tráveného spolu, protože společné zážitky s někým, koho máš ráda, jsou ta nejlepší investice, a tím rozhodně nemyslím společnou dovolenou u moře (ale tu bych klidně navrhla  ) Toho druhýho člověka stejně nemáš šanci za celý život poznat (což jsme, bohužel Ty i já poznali  ), ale jistě v něm můžeš objevit i spoustu příjemně překvapujícího a určitě jsi schopná překvapovat i Ty Použila bych mé oblíbené "I cesta může být cíl".. dokud budete spolu, máte pořád na čem pracovat, řešit, vylepšovat, rozčilovat , těšit se  . A rozhodně si nemysli, že už Vás nic špatného nepotká . Potká . Ale taky toho dobrýho  . Jen v pohádkách se píše: "Byla svatba a žili spolu šťastně až do smrti". Moji rodiče mají - pro mě - nádhernej vztah, ale ani jeden z nich není dokonalý  Doufám, že jednou to budou říkat naše děti o nás
Jen se ještě vrátím na začátek mého příspěvku: Zvaž jestli Ti za to stojí, pak Ti přeju hodně štěstí.
|
| Prostě Anna |
|
(6.4.2010 12:30:49)
Omluva za hrubky - poznaly
|
|
| mili + 2 | 
|
(6.4.2010 14:36:36)
Holky, díky, nejhorší je, že já ho opravdu chci zpátky, ale cítím, že už jsem ho ztratila nadobro. On miluje naše děti, kvůli nim tu je, mě má rád jako kámošku, nicméně kvůli dětem tu chce zůstat, protože ty prý miluje nejvíc, víc než svou milenku, vyhnat z hlavy ji ale nedokáže, ona je prý v hrozné situaci, má těžce nemocné oba rodiče, manžela, víc mi nechce říct. Já vím, že bych ho měla vyhodit, jenže to nedokážu, jednou větou ho vyhodím a v další ho prosím, aby neodcházel. Vím, že se tímhle ponižuju, brečím a brečím a to mi na atraktivitě nepřidá, ale nedokážu na to nemyslet. Dneska jsem musela i odejít z práce, protože se mi neustále valily slzy do očí, přestože jsem v sobě měla prášek na uklidnění a svoje antidepresivum, vůbec jsem nebyla schopná pracovat, nemůžu jíst, zkrátka nic. Zítra jdu ke své doktorce, budu potřebovat lepší medikaci, za čtrnáct dní jsem objednaná do psychologické poradny, jenže nic z toho situaci nezmění, jen mi snad něco z toho pomůže smířit se s tím. Navíc jsme měli svatbu v kostele, jsem věřící, takže pokud se rozvedeme, už nikdy nemůžu mít znovu manželský vztah. Stejně by mě už nemohl nikdo chtít. Držte se, zkusím to i já. M.
|
| Elenja | 
|
(6.4.2010 15:46:16)
Mili.....to, že jste měli svatbu v kostele přece neznamená, že se nemůžeš vdát znovu. A hlavně při rozpadu jednoho manželství hned myslet na další?? To bych teď neřešila.
Má známá se musela rozvést úřadově a pak jim musela církev dát nějakou anulaci sňatku nebo co a pak se znovu vdala na faře. Ale tohle bych teď asi fakt neřešila.
Dej si dohromady psychiku, už kvůli dětem.
Manžela pusť z hlavy....ať se rozhodne sám, jeho rozhodnutí stejně pláčem nezměníš. Nebo by jsi byla ráda a šťastná, kdyby s tebou byl z lítosti? Dnes jsem seděla na kávě s mým kdysi přítelem,který mě kdysi opustil ve svých 45 kvůli 18leté holce. Chtěl by se vrátit a má chudák smůlu, bylo mu nabídnuto pouze přátelství. To je ta převaha, kterou bys teď potřebovala pocítit....a věř, že jednou jí pocítíš a bude ti fajn.
Co děti, vědí už o té vaší krizi? Jak to nesou?
|
| mili + 2 |
|
(6.4.2010 17:24:23)
Děti o naší situaci vědí, jenže pokud je manžel zatím doma, neumí to pochopit, ten hlavní šok pro všechny přijde až s jeho případným odchodem. Já další vztah vůbec neřeším, vím, že zůstanu sama, neumím si představit, že bych mohla ještě někdy někomu věřit, ale máš pravdu v tom, že rozhodnout se musí on - miluje ji ale ještě víc prý miluje naše děti a nedokáže si představit, že by je denně neviděl, neuspával, neučil se s nima - to jsou jeho slova. Navíc ani ona není volná a prý ještě pár let nebude - nemoc manžela. Já vím, že by bylo nejlepší teď být sama, jenom prostě nemám tu sílu, připadám si hnusná, nemožná, tlustá a ponížená, ženská, co zkrátka neobstála v životě, a nikoho už nezajímá, ale tohle všechno souvisí asi i s tou depresí, která teď propukla naplno - měla ideální spouštěč. Navíc vím, že jestli teď odejde, bude to už napořád. Vím, že bych nejvíc myslet na děti, jenže to nejde, cítím tak velikou ztrátu a bolest, že ani nemůžu dýchat, natož racionálně myslet. M.
|
| Samarlu |
|
(6.4.2010 18:08:56)
Já nevím, co mu zkusit nějak (ale elegantně!) připomenout, že ti před svědkama slíbil mj. věrnost?
|
|
| Elenja |
|
(6.4.2010 19:24:10)
Může být spoustu variant...neodejde, protože tě uvidí jak jsi ztrápená a bude mu tě líto nebo odejde, protože se nebude moct dívat na to jak jsi kvůli němu utrápená....atd. atd. nehledej jeho varianty, hledej tu svou. Děti určitě miluje podle toho co píšeš, že se věnuje. Ale jednou děti odrostou a půjdou si svou cestou a na to by neměl ani jeden z vás zapomínat. Pak už tu budete jen vy a váš vztah. Sedněte si a v klidu si promluvte o tom co bude dál, jak to chce on a jak ty.
Jinak Samarlu nemyslím si, že pomůže vyčítací metoda. Už se stalo a nedá se to vzít zpátky. Vyčítání leckdy člověka ještě více odradí.
|
| mili + 2 |
|
(6.4.2010 21:31:36)
Tak jsme zase měli dlouhou debatu o naší situaci, on odcházet nechce, pokud k tomu nedám podnět já, budeme normálně fungovat, jen s tím, že spolu nebudeme spát a že občas odjede na víkend za sportem, já budu vědět, že je s ní, protože přiznává, že je zamilovaný a se zamilovaností nelze bojovat. Už víc lidí mi řeklo, jestli o něj dál stojím, zkusit zatnout zuby, nevyčítat, vytvářet doma pohodu a že do roka či dvou ta chemie opadne, mluvili o tom i lidé, kteří si tu situaci prožili. Tak to asi zkusím, zapracuju i na svém vzhledu, zkusím v létě víc sportovat a jestli on se přesto rozhodne odejít, budu vědět, že jsem udělala vše, co jsem mohla. Jinak jsem se dozvěděla, že milenka se chce rozvádět, ale ten můj řekl, že nechce a stěhovat se taky nechce, kvůli práci, kvůli dětem a prý i kvůli mně. Že jí řekl i to, že kdykoliv budu něco potřebovat, okamžitě pojede za mnou. Vím, že jsou to jen slova, ale on asi nedokáže na rozdíl od ní úplně spálit mosty, tak si říkám, že to musím aspoń zkusit, i když ho možná stejně ztratím. M.
|
| Elenja |
|
(6.4.2010 22:09:12)
Pokud nechce odcházet, tak se pokus v tom nějak vydržet. Bude to hodně těžké, hlavně na tvou psychiku, ale bez oběti není výsledek. Zda to bude pozitivní výsledek ukáže čas.
Mě tvrdí můj ŽM, že se svou ženou nespí,že miluje mě. Ale nepálí mosty, nechává si zřejmě ten čas než se ta láska utiší a pak se právě uvidí. Nezlobim se za to, ono opravdu chce si takový krok promyslet.
Zapracovat na vzhledu? A jak si v tuhle chvíli připadáš? Co jsi dělávala jako mladá holka bez dětí? To bych zkusila obnovit. Ono není dobré pro děti a manžela úplně zabít svou osobnost svobodného člověka.
Milenka zřejmě ucítila podle ní tu správnou chvíli ukázat tomu tvému, že na to má odejít a že by měl taky. Nezazlívej jí to, je zamilovaná a v tuhle chvíli udělá cokoliv aby ho získala. Máš šanci udělat to samé, zvednout hlavu a jet dál.
Je to divné, že ti takhle radím...jsem z pozice té druhé a není to zrovna 2xmedové... ach ti chlapi..toliko je milujeme a toliko se kvůli nim napláčeme.
Co je ten sport co manža tak velmi miluje?
|
| mili + 2 |
|
(6.4.2010 22:32:28)
Je to potápění - nádechové tzv. freediving, a všechny další jeho poddisciplíny - dynamika, statika, hloubkové apod. Já bohužel ani nestrčím hlavu pod vodu, utopila se mi malá sestra a mám zkrátka od malička z potápění fobii, jinak plavu ráda a dobře.
Co se týče mě samotné, je pravda, že mám pár kil navíc, i když teď tím stresem určitě něco půjde dolů, jinak si myslím, že nejsem ošklivá, chlapi se za mnou ohlížejí, ale moje sebevědomí je odjakživa mizerné a teď spadlo tak někam pod zem. Určitě dám vědět, jak to u nás pokračuje. A opravdu jsem ráda za reakce, moc potřebuju ty svoje pocity ventilovat a můžu posoudit víc různých názorů a zkušeností. Takže díky, je dobré vidět situaci taky z "druhé" strany. Mili
|
| Vaclavka | 
|
(7.4.2010 7:57:40)
Mili, čtu vás už dlouho a pořád přemýšlím, jestli napsat či ne... Tvůj příběh mne tak nějak popostrčil, že píšu. Vdaná jsem už skoro 25 let, nikdy to nebylo OK, podepisoval se na tom alkohol a mužovo sobectví. Před dvěma lety se mi přihodily dvě dosti ošklivé věci - těžce mi onemocněl táta, ze dne na den zůstal odkázaný na pomoc druhých... a nejstarší dcera recidivovala s drogovou závislostí. Do toho začal s průšvihy synek. Podporu v mužovi jsem neměla ani omylem, ten utápěl své starosti ve flašce. Na inzerát jsem se seznámila s jedním pánem, byl moc fajn, nejdřív jsme si jen psali, pak to bylo takové nezávazné kamarádství. Jenže pán byl opravdu moc fajn a kamarádství pomalu začalo přerůstat v něco víc. Jenže nejdříve z něj vylezlo, že je zadaný, prý to ale neklape. No a po dalším měsíci, kdy jsem už byla zamilovaná až po uši, jsem se dozvěděla, že má malé dítě. Já vím, moje pitomost, měla jsem nekompromisně odejít. Jenže v tu dobu to už nějak nešlo... Byl pro mne takovou psychickou oporou, že jsem ztratila rozum. Můj muž je totiž mimo jiné i určitým způsobem manipulátor, já byla ta špatná (jak se jednou vyjádřil - bestie), se kterou nebylo doma bez flašky k vydržení. Cokoli jsem řekla, otočil proti mě. Vmanipuloval mne do situace, kdy jsem přemýšlela co říct, aby se neopil, aby si to nevykládal jako útok proti sobě. Do toho onen pán, pro kterého jsem byla fajn ženská a svým způsobem opora. Jenže muž mi začal číst maily a o pánovi se dozvěděl. Reagoval tím, že si též našel slečnu. Jednou usnul opilý u počítače a nechal si otevřený jistý vzkazník. Dozvěděla jsem se, že to téměř po celou dobu našeho manželství táhnul se svojí bývalou láskou, se kterou chodil přede mnou. Jezdil za ni 200 kiláků... No nic. Postupem času onoho pána nadšení pomalu přešlo, nebudu to tu rozebírat, nevím, zda se v něm hnulo svědomí vůči rodině anebo jsem ho přestala bavit... Na každý pád muž se slečnou zůstává, ovšem přestěhovat se k ní odmítá, prý není zvyklá s nikým žít. Je svobodná, bezdětná. Lže, není schopný mi říct na rovinu, jak se věci mají. Jeho pití navíc přerostlo únosnou mez. Navíc má potřebu sdělovat okolí, jaká jsem hrozná. Moje trpělivost přetekla v únoru, v době, kdy mi umřel táta. Měla jsem s kamarádkou a se synkem domluvený víkend na horách, těsně před odjezdem se tátovi udělalo zle a odvezli ho do nemocnice. Mamka mi řekla, ať na ty hory jedu, že bych doma stejně nebyla nic platná. Jenže táta druhý den v té nemocnici umřel. A muž pak říkal, že mi to bylo jedno, že jsem si klidně odjela. To byla poslední kapka, protože tátova smrt mne pěkně sebrala a svého odjezdu jsem trpce litovala. Sbalila jsem mu kufry a dala na vybranou, buď k slečně nebo k rodičům. Teď je střídavě u rodičů, u slečny a u nás. Nemám chuť to s ním dávat dohromady. Přišla jsem na to, že samotné je mi líp. Toho sebevědomí taky moc nemám... a taky si říkám, že jsem nic nezvládla. Ani manželství, ani vztah. Taky mám pocit, že už nikdy nikomu nebudu věřit. Jenže to si člověk nesmí říkat, protože ho to ubíjí. Plácala jsem se v pochybnostech o sobě samé v době, kdy jsem se seznámmila s oním pánem. Nikdy jsem neviděla svoji cenu a tím jsem se mu přihrála jako velice snadná známost, se kterou si může nakládat jak je libo. Nejdřív velký tah na branku a pak naprostá lhostejnost. A bez jakéhokoli vysvětlení.
Proto bych ti radila, hlavně se nepodceňuj. A neříkej si, žes selhala. Není to pravda. Selhal tvůj chlap, který si nedovede v hlavě srovnat, co vlastně chce.
|
|
|
|
| Vanda++ | 
|
(6.4.2010 22:22:00)
Mili, já nebudu číst reakce co ti kdo psal, ale čeho si má ten chlap na tobě vážit, když neznáš svoji cenu? Já prostě nevím, nedovedu si představit se užírat když manžel, kterého MILUJI, jezdí na víkendy s milenkou a já bych to věděla. A on ví, že se budu užírat, a přesto jede, no to mě teda podrž, to je z jeho strany hyenismus. Tak tě miluje, že tě bude trápit? Ten chlap si tě nikdy nebude moct vážit, když mu tohle dovolíš, omlouvám se za přímost. NA tvém místě bych mu bez jakékoliv možnosti odporu sbalila kufry, a dala mu prostor, aby se JEMU začalo stýskat, stůj to co stůj. Když bude mít děti i tebe takhle jistou, bude si dělat co chce a nebude ho tlačit čas, aby to s milenkou ukončil. Proč proboha, když ty mu to dovolíš? Jen můj pohled.
|
| Elenja |
|
(7.4.2010 8:38:35)
Řekla bych že má Vanda++ pravdu.....hůře se ta pravda pobírá, ale je to tak jak píše ona. Měla bys začít u sebe, začít ozdravovat svou osobu a najít svou cenu, aby sis mohla vážit sama sebe a tím pádem aby si te vážili i ostatní.
Je to těžký nechat milovaného člověka jít, ale na psychiku fakt nebude dobře působit vidět to, že odjíždí za ní. Odluka by ti prospěla.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)