| Ananta | 
 |
(13.7.2010 12:24:07)
Mě se to stalo, mám podobný problémy jako Monty, jen jinak zpracovaný. Poslední přítel mi např. často ukazoval svoji nenaplněnou lásku z gymplu a vykládal mi jaká byla a která ženská byla jak dobrá v posteli. Prostě pohoda, džez... tyhle vztahy zas nedopadají nějakou nenávistí, mají svou hloubku, jen jinak.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(13.7.2010 12:43:05)
Ananto,
ano, mají svou hloubku, nedopadají nenávistí, trvají třeba po celej život, ale bolej. Bolej ve chvíli, kdy čekáš na to, aby tě někdo pohladil, objal, udělal nějaký něžný gesto a nedočkáš se, protože to je určený jen pro ty holky z fotek. Bolej ve chvíli, kdy s tebou nikdo nechce chodit do společnosti, aby se "pochlubil", ale dává si s tebou terapeutický schůzky v zapadlý kavárně nebo u sebe doma. Taková děsně fajn kámoška, na kterou je spolehnutí, ale kterou je lepší nikomu neukazovat, aby se mi kamarádi nesmáli. Asi jsem sebestředná a psychicky labilní, ale úplně srovnat se s tím nikdy nedokážu.
|
| Ananta |
|
(13.7.2010 12:54:46)
Já to vnímám jinak, ne že by mi to vůbec nevadilo... ale dělám si to nejspíš sama, jsem ten typ, kterému když po hádce přítel koupil velkej pohár, tak jsem to považovala za urážku a řekla jsem mu, že si mě plete s nějakou husičkou co si nechá za pár facek koupit kožich... kdyby mi někdo řekl, že mě miluje, tak mu asi odpovím něco ve smyslu že "...vzruchy přenesou do nadledvinek pokyn, aby začaly produkovat hormon adrenalin. Dále se uvolňuje fenylethylamin (C8H11N)...." pro mě je prostě zamilovanost směšná, má minimální hodnotu, protože je to tak pomíjivá záležitost, že mi nestojí za to to prožívat, když si uvědomím co bolesti to může přinést. A aby se se mnou někdo chlubil? No tak to už si vůbec nedovedu představit 
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 12:57:02)
Ananto,
jakkoli máš pravdu, chtěla bych ten směšnej pocit v někom vzbudit.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 13:25:51)
mandelinko,
to je mi víceméně jasný, že je to zátěž z dětství, a myslím, že to ani není výlučně matkou - já od ní žádný přijetí nikdy nechtěla, obávám se, že bych si spíš myslela, že je se mnou něco špatně, když by mne matka měla ráda. Kromě toho za matku jsem vždycky pokládala babičku, která mne vychovala. Matka byla a je praštěná starší kamarádka. Ale co s tím můžeš dělat? Dokud toho potvrzení nedosáhneš, tak se toho prostě nezbavíš, na to ti nepomůže ani psychiatr, ani kamarádi, a že ho nedosáhnu je poměrně jasný.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 13:28:46)
A ještě jedna věc - jako dítě jsem si neříkala, že mne matka miluje, ani "matka babička" ne. Jako dítě jsem se každej večer těšila do postele, protože budu mít sny. Na to jsem moc velký pragmatik. Kdyby mne milovali, tak by mi to byli schopní lidi v mým okolí dokázat, což nebyli. Mně tu pusu na dobrou noc nebo pohlazení nedala ani jedna z "matek". Nikdy.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 13:51:51)
madelinko,
jo, zoufale toužím po něčem, co je pro většinu lidí samozřejmý a přirozený... a nemůžu to mít. Ono to vypadá malicherně, pro toho, kdo to nezažil, ale v principu je to stejný, jako když člověk na vozíku hrozně moc chce chodit. To, že chodíme, je pro nás úplně stejně samozřejmý, akorát někdo si sem tam uvědomí, že by nemuselo být, třeba když toho vozíčkáře vidí. A teď si představ, že vidíš DENNĚ, jak se lidi líbají, držej za ruce, hladí, jak na sebe zamilovaně civěj, jak se v kavárně hladěj po rukou a ty vůbec nevíš jaký to je. Mně tohle dohnalo v devatenácti na Centrum krizový intervence, protože jsem se fakt reálně bála, že ze samýho zoufalství nějaký štastný milence vezmu po hlavě klackem.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 13:54:51)
Monty, já tě celkem dost chápu, byť tyhle stavy u mě způsobovaly jiné postřehy z běžného života ostatních lidí, rodin...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 13:56:25)
Lalial,
tak to je mi fakt upřímně líto, protože tohle bych nepřála nikomu. 
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 13:54:58)
A nejen, že to vidíš - ty o tom furt slyšíš, a slyšíš o tom od lidí, který si stěžujou, jak si toho slečna ta a ta neváží, jak by se pro ní rozkrájeli a ona je zlá a ošklivá a jejich pozornost a lásku neopětuje, říká ti to KAŽDEJ chlap, kterýho potkáš a se kterým navážeš osobnější vztah, dokonce jen díky tomu, že jednoho takovýho utěšuješ přijdeš o panenství (asi jako akt vděčnosti) a NIKDY to není jiný. Někdy je to taková bezmoc, že by člověk fakt radši neexistoval v prostoru a čase.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 14:00:32)
Jo, přesně tak... kdekdo mluví o tom, co a jak u něj a ty si to srovnáváš s tím, jak žiješ- přežíváš ty sama.
|
|
|
| zuni | 
|
(13.7.2010 13:56:00)
A proč si třeba nezpracuješ, že ty chybějící pusy od "matek" byly špatně, a nepřiznáš, že jsi je od nich očekávat měla....?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 13:59:17)
susan,
k čemu by to bylo dobrý? Nebylo by to naopak ještě horší?
Jedinej člověk, kterej se ke mně choval hezky to měl "zakázaný" a byl neustále pod dozorem, protože byl sexuálně vadnej. To byl můj dědeček. Když umřel, bylo mi sedm let. A po smrti za mnou v noci chodil a chtěl, abych šla s ním. Možná věděl, že už mi nikdo to co on nedá a chtěl mne toho ušetřit. Třeba jsem mu neměla vysvětlovat, že s ním nemůžu jít, protože je mrtvej.
Omlouvám se za plevelení, mám poslední dny extrémně silný nihilistický stavy a je mi z toho blbě.
|
| Ananta |
|
(13.7.2010 14:15:58)
Monty a zkoušela jsi to někdy řešit v psychoterapii, dlohodoběji? Přišla by mi na tohle docela zajímavá psychoanalýza, i když popravdě já bych tam viděla kořeny někde v minulých životech, ale to by ti mohlo připadat asi mimo mísu. Je to jako bez těch noh, oni nedorostou, má smysl žít celý život v deprsi z toho, že nedorostou, ne, je potřeba najít jinou cestu k životu. I když u toho tvého problému jde o trochu něco jiného, ale i tak by se to dalo pojmout, prostě některý věci člověk v životě nemá a nikdy mít nebude, jde o to, jak se s tím dokáže vyrovnat. Co tě to má v žovotě naučit, ta situace je tu pro tebe, k tvému osobnímu růstu.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 14:22:10)
Ananto,
snažím se najít jinou cestu a realizovat se jinde, snažím se pomáhat lidem kolem sebe, dělat jim radost, naučila jsem se radovat z radosti těch druhých, v určitých obdobích na to dokážu docela úspěšně nemyslet a nepodléhat tomu, ale pak stačí jedna blbá poznámka, kterou by "zdravej" člověk přešel a je celá ta mravenčí práce v prdeli. Nevím, jak by tohle mohla řešit psychoterapie, pokoušela jsem se o to víckrát, ale nikdy to k ničemu nebylo, ta potřeba reálnýho faktu je silnější než všechna racionalizace. A nejhorší na tom je, že to přijde vždycky kousek před vrcholem, když si myslíš, jak je to za tebou a jak jsi v pohodě. Momentálně jsem na tom tak mizerně, že nechci jít ani do práce, protože tam má přijít důležitej klient a já nechci udělat firmě ostudu.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 14:26:32)
Vždycky tě to dostane v ten moment, kdy přestaneš být ostražitá a začneš věřit, že je to pryč.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 14:35:06)
Lalial,
přesně! Máš pocit, že je to pryč, že se blýská na lepší časy a najednou dostaneš facku přes celou hubu a je to zpátky a ještě horší než kdykoli předtím. S každým pádem je to horší, jediný co je pozitivní je, že si člověk řekne "no, když dokážu přežít tohle, tak už všechno".
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 14:37:36)
Měla jsem stejné pocity, dobrý, dobrý... je to dobrý, pořád je to dobrý a pak bum a ležíš ve větší hromadě hoven než kdykoli předtím. Pardon za výrazivo...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 14:45:38)
Lalial,
ještě před 14ti dny jsem si myslela, jak je to skvělý. Tak dobře mi po psychický stránce nebylo snad nikdy. Fakt jsem si začínala myslet, že jsem z toho venku, začínala jsem věřit, že to se mnou nemůže být tak hrozný, když se děje tolik příjemnejch věcí a slyším od lidí spoustu komplimentů. Cha, byla jsem naivní jako dvanáctiletá holka, zamilovaná do filmovýho herce.
|
|
|
|
|
| Ananta |
|
(13.7.2010 14:30:19)
Ach jo, to mě mrzí... já mám přes léto těžký depky, snažím se přežít, mám zase jinej problém se kterým nenadělám vůbec nic, vím co je to něčím se protrápit, navíc vztah v prdeli a tak... to ti píšu jen abys věděla, že nejsi sama, drž se holka, ono bude zase za chvíli líp, možná (pokud na to máš) si někam sedni a zkus ten smutek pozorovat, je to technika z jogy, která by to měla postupně rozpouštět, ale ze začátku to hodně bolí, víc než když to něčím zaplácneš  
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 14:39:03)
Ananto,
nezaplácávám, naopak, právě že se v tom šťourám, rozebírám to, vizualizuju si to... nejenom, že to fyzicky i psychicky bolí, ale spouští to ještě ohromnou nenávist k sobě samý, obvykle to skončí žaludeční neurózou, kdy nejsem schopná vůbec nic jíst, protože dojdu k závěru, že když už musím být tak odporná, nemusím být aspoň tlustá jako prase. Což je sice krávovina, protože nejsem tlustá jako prase, ale zhubnout je jediná věc, kterou můžu reálně změnit na svým těle. Plastickej chirurg mne totiž poslal do prdele už před lety, touhle cestou jsem to zkoušela taky.
|
| zuni |
|
(13.7.2010 14:47:30)
Jo, já taky moc nejim, tlustá nejsem vůbec, zato mám výčitky, jak nakládám se svým tělem 
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 14:49:30)
susan,
to já třeba ne, i když kouřím jako fabrika, což tělu reálně asi moc dobře nedělá. Mám prostě pocit, že na tom těle je něco extrémně hnusnýho a defektního, když si ho nikdo nevšímá, zatímco jiný těla jsou předmětem obdivu, lásky a tak.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 15:21:19)
Pokud máš problém s tím, že se do tebe lidi nezamilovávají, tak nechápu, proč to vidíš jako záležitost těla? Kdyby bylo mužům odporné tvoje tělo, tak by s tebou nechtěli mít sex... pokud tě lidi nemilují, na vině asi tělo nebude.
Ty se v tom sama nějak vyznáš? Mě teda dost mateš.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 15:47:44)
Bel,
co je na tom nepochopitelného? Sex s láskou vůbec nemusí souviset.
Chlap se ostatně v 99% případů zamilovává do těla, protože jaksi nikdo nemá na čele napsané jakou má duši a s duší se ani nesouloží, ani se neukazuje kamarádům.
Moji duši má rád kdekdo, taky proto mám a vždycky jsem měla spoustu kamarádů. Ale že by se do ní někdy někdo zamiloval, to bohužel ne. Zřejmě v tom něco brání. A bude to asi to tělo, že jo. Duši na rozdíl od těla chválej a oceňujou, ale za lásku nestojí, když k ní není dostatečně líbivej a reprezentativní software.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 16:04:40)
Já myslím, že po tělu se touží, ale zamilovává se do něčeho, co je souhrn vnějšího dojmu, určitého vyzařování, vztahu ke světu i sobě samotném a pochopitelně i do vizuální podoby, do vůně... podle mě když to zůstane jen u těla, tak je to touha a vášeň, když je k tomu ještě nějaký přídavek toho ostatního (jak se dotyčný chová, směje, pohybuje... a já nevím co ještě), tak pak je to zamilování.
Kdybych měla pocit, že se do mě nikdo neumí zamilovat, tak budu v první řadě přemýšlet, co špatného vyzařuju do okolí. Kdyby se mnou nikdo nechtěl spát, budu se zamýšlet nad tím, čím jsem fyzicky odporná.
Tvoje matka a babička tě těžko měly málo rády proto, že máš ošklivé tělo, to je fakt hodně divný myšlenkový konstrukt. Ony tě asi dostatečně nemilovaly, protože to z nějakého důvodu neuměly. Chápu, že tou neláskou trpíš. Ale nemyslím, že by ti pomohlo, kdybys vypadala jako Miss World. S tím, jak to máš nastavené v hlavě, bys stejně měla pocit, že se ti lásky nedostává.
Vnímám, že ty tvoje myšlenky mají nějakou vnitřní logiku, která má pro tebe nějaký smysl, ale coby pozorovatel zvnějšku to prostě vidím jinak a mám dojem, že si pleteš různé pojmy a dojmy dohromady.
Tím se tě nechci dotknout, jen se vždycky divím, když někdo tak chytrý jako ty trpí selektivní slepotou, když řeší sám sebe...
Tím se tě nechci nijak dotknout, naopak, moc bych si přála na Rodině potkávat šťastnou Monty. Nihilistické Monty je mi moc líto, protože dle mého pohledu zvnějšku je obdařená přitažlivým tělem i tváří, břitkou inteligencí a talentem... jen jí chybí aspoň trocha lásky k sobě samotné.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 16:23:18)
Bel,
moje matka s babičkou mi od nejútlejšího dětství opakovaly, že jsem sice nadprůměrně inteligentní a talentovaná, ale bohužel škaredá, a proto je mi to celé platné jako mrtvému penze. Obě oceňovaly, že jsem např. upřímná, charakterní, poctivá - historky o tom, jak jsem jako dítě vyúčtovávala nákupy do pětníku a NIKDY si nekoupila ani žvejkačku babička dávala k lepšímu se slzou v oku - "jenom kdyby chudinka nebyla tak ošklivá".
Nebyla jsem prostě líbivý, usměvavý a kontaktní dítě. Byla jsem divný dítě, který prostě nemůže mít nikdo rád, protože je prostě "divný".
A přístup chlapů ke mně to odjakživa potvrzoval, už od školky. Jiný holčičky byly tahány za culíčky, pošťuchovány, prostě dle pravidla "co se škádlívá, to se rádo mívá". Za mnou kluci chodili, abych jim něco přečetla nebo vysvětlila. Na základní škole jsem byla asi jediná holka, která vedla klučičí partu, ale nikdy jsem nedostala psaníčko, nikdo mne nezval na rande a neošmatával za závěsem. Na střední škole jsem byla ten, kdo píše za všechny spolužáky slohový úkoly a kdo vymýšlí nejlepší fóry a chytáky na učitele, s kým je fajn jít na pivo, ale koho by žádnej příčetnej kluk nepozval na schůzku za intimním účelem.
O pokračování jsem už psala - nejlepší kamarádka, který se dá všechno svěřit, se kterou je legrace, který lze důvěřovat, ale NIKDY ne holka, ze který by se chlapovi podlomily kolena a kterou by pozval do kina nebo jí napsal básničku.
Co si to tom asi tak má člověk myslet? Že jsem tak nadpozemsky krásná, že se mi muži bojí vyjevit svý city? To dost těžko, že jo. Takže interpretace všech těch vyznání typu "ty jsi tak fajn holka, škoda že X. Y. není/nebyla jako ty" je zcela jednoznačná - po charakterové stránce tě oceňuju, vážím si tě a mám tě rád, ale bohužel bych se neskutečně ztrapnil, kdybych se přes všechny tyto hodnoty někde ukázal po tvém boku, neboť dámy X. Y. jsou krásné a dostatečně reprezentativní.
Nejsmutnější na tom je, že si všichni ti chlapi myslí, jaký je to pro mne vyznamenání, když jsem jejich dobrá nebo nejlepší kamarádka. Kdyby věděli, že mám kolikrát slzy na krajíčku a řvala bych jako kráva, když mi ty svoje "komplimenty" říkají, asi by si zaťukali na čelo.
|
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 16:37:32)
Já jsem si taky kolikrát říkala, jestli se mnou ten či onen nebyl jen z nějaké lítosti, legrace nebo podobně. Občas se na to ptám i svého muže, protože mi stále přijde naprosto neuvěřitelné, že se mnou žije.
Monty, tvoje matka a babička tě svým chováním naučily na sebe pohlížet jako na tu "chytrou, zábavnou ale nehezkou osobu". Určité dlouhodobé tlaky okolí, které zaznamenáme v dětství, nám mohou vypálit do hlavy sakra zavirované programy, které potom bohužel přehráváme ve formě signálů natolik silně, že je ostatní vnímají jako fakt.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:10:40)
Lalial,
nemůžeš vysílat signál "ó, jak jsem krásná", když nemáš důvod si to myslet. Nebo aspoň já takový autosugesce nejsem schopná.
Mně říkalo x lidí, že krása je o tom, co kdo vyzařuje. Tak nejspíš já vyzařuju obsah fekální jímky. Proč, to netuším. Dost často se dívám po ženských a říkám si - kurva, co ten pohlednej chlap vidí na týhle babě? Co je na ní tak krásnýho, co má ona a já to nemám?
|
| aky | 
|
(13.7.2010 17:16:04)
Monty, kasli na signal "som krasna". Skus vyslat signal " takmer dokonala harmonia osobnosti" - vyraz, vyzor, oblecenie, sebavedomie, inteligencia, vzdelanie, humor - nech vsetko ladi tak, aby si TY bola so sebou spokojna.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:18:20)
akynali,
to mi celkem šlo ještě před těmi 14ti dny. Po každé srážce s realitou je veškerá harmonie osobnosti na hadry a nulová chuť to vracet zpátky do výchozího stavu.
|
| aky |
|
(13.7.2010 17:23:21)
Pisem, ze TY musis byt spokojna. To potom nedokaze uplne zmenit jedna udalost.
|
|
|
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 17:20:24)
Monty a ten důvod, proč si to nedokážeš myslet, je zasetý ve tvé minulosti a podle mě si to i sama uvědomuješ. Že to nelze jen tak přeprogramovat, je věc jiná. Mně matka nenazývala ošklivým děvčetem, provedla mi jiné věci a fakt s tím občas bojuji dodnes, je to příliš hluboko ve mně. Ale trošku pracovat s tím lze.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:23:05)
Lalial,
nedokážu si to myslet proto, že mi to nikdo nepotvrdil.
Nikdy jsem nepochybovala o tom, že jsem vtipná, protože lidi se smějou mým vtipům a říkají mi "ty jsi ale vtipná!".
Nikdy jsem ovšem neslyšela od chlapa, že jsem krásná a nezažila jsem z jejich strany ani náznak chování, který by mne opravňoval si to myslet.
TO je ten důvod.
|
| aky |
|
(13.7.2010 17:25:29)
No, Monty, ze som krasna som nepocula ani ja, ani naznaky ze si to mam mysliet neboli.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:27:58)
akynali,
pokud to v sobě člověk nenosí jako trauma, tak to možná nepotřebuje.
Mám hodně kamarádek, které taky neslýchají, jak jsou krásné, ale mají partnery, kteří je mají rádi, starají se o ně a dělají jim čas od času radost.
Mít tohle, asi bych taky nečekala na nějaký výrazy obdivu, ono to celkem stačí. Je to důkaz toho, že jsi dost dobrý na to, aby tě měl někdo rád takového, jaký jsi. Když není ŽÁDNÝ důkaz, je to podstatně horší výchozí bod.
|
| aky |
|
(13.7.2010 17:48:11)
Monty, doplnim. Nepocula som, ze som krasna. Ked som sa na to opytala rodicov ( ci som aspon trochu pekna), mama sa pozrela do steny a rozplakala sa ( mam totiz taku viditelnu chorobu). A na lici mam doteraz jazvy z obdobia -teens, ked som sa chcela zohavit sama, nech som najskaredsia.
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(13.7.2010 21:46:04)
Jenoň říká, že jsem krásná vždycky, když mi je blbě. Takže u nás "Jsi krásná." znamená: Dnes vypadáš tak hrozně, že Ti musim říct něco hezkýho, aby Ti bylo líp 
Slova jsou jen slova a maj úplně jiný obsahy, než by člověk čekal.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:25:44)
Samozřejmě že jsou i lidé, kterým mé vtipy nepřijdou vtipné. To je logický, každý má jiný smysl pro humor, podobně jako představu o tom, co je nebo není krásné.
Ale když ze sta lidí rozesměješ dvacet, víš, že pro těch dvacet JSI vtipná.
Když ti ze sta chlapů neřekne ani jeden, že jsi krásná nebo se k tobě nechová jako k ženský, která se mu líbí, už máš poměrně pádný důvod myslet si, že je něco špatně.
|
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 17:28:12)
Monty, ale to je právě ten začarovaný kruh, ty už asi nejsi schopná si představit, že bys někomu mohla připadat přitažlivá, sexy, krásná... Už dost možná ani nevíš, proč by ti vlastně někdo měl psát ty básničky a jen tak tě vzít za ruku a dost možná si většinu času kolem sebe stavíš sebezáchovnou bariéru, kdy si říkáš, že už to ani nepotebuješ, nechybí ti to atd... Přistupuješ takhle negativně k sobě a okolí to cítí, tomu věř.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:34:15)
Lalial,
to si právě nemyslím. Jak psala Bel, jsem ve spoustě věcí sebevědomá, až to hezký není. Takže i kdybych byla hnusná jako samice prasete bradavičnatýho, vím o spoustě věcí, který by na mně mohl někdo mít rád nebo je ocenit, a taky je oceňujou, jak jsem už psala. Jenom se holt nezamilovávaj. Proč? Něco je očividně blbě. A co, když ten "karakter" jim přijde tak fajn? Co nám zbejvá vedle něj? To dává smysl, ne?
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 17:37:41)
Monty, sebevědomá můžeš být, ale stačí jeden bod, kde jsi se seběvědomím na nule a je to, rovnováha je narušena.
|
|
|
|
|
|
|
|
| aky |
|
(13.7.2010 17:00:14)
Monty, krasa je znak relativny. Je v oku toho, kto ju vnima. Myslim si, ze tam problem nebude.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:05:19)
akynali,
no tak ji zřejmě v mým případě nikdo nedokáže vnímat.
Což mi nepřijde moc pravděpodobný.
|
| aky |
|
(13.7.2010 17:11:42)
Ten Nikdo, ten je ale drzy. A este Kazdej.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:13:03)
akynali,
proč drzý, holt nejsem romantický ideál, jak mi kdysi sdělil jeden kamarád.
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.7.2010 21:35:19)
"Nejsmutnější na tom je, že si všichni ti chlapi myslí, jaký je to pro mne vyznamenání, když jsem jejich dobrá nebo nejlepší kamarádka. Kdyby věděli, že mám kolikrát slzy na krajíčku a řvala bych jako kráva, když mi ty svoje "komplimenty" říkají, asi by si zaťukali na čelo."
No, Monty, máš pusu - můžeš jim to říct. Možná bys zjistila, že netuší, že bys o ně stála.
Ty jim to neřekneš, páč se bojíš obnažit. Jo, je to risk a hrozí, že to bude bolet, ale láska bez obnažení neexistuje.
Uzavřenost a maska zaručí nezranitelnost, ale nezranit se taky znamená nic neprožít.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 22:27:46)
Jeno,
myslíš, že se některé věci nedají říct jinak než slovy? Já to slovama neumím. Vždycky jsem dávala přednost činům. Nevím jak kdo, ale kdyby mně někdo dejme tomu hladil dlaň a líbal prsty na rukou, nepotřebovala bych k tomu žádný slovní vysvětlivky.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.7.2010 23:26:58)
Vždyť píšu, že na slovech nesejde.
Pokud si dobře vzpomínám, v běžný komunikaci nesou asi 9% obsahu. Přes 90% je mimika, haptika, tón, tempo řeči atd.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 23:28:23)
Ano, ale píšeš, že jim to mám říct. Já to říkat prostě neumím.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.7.2010 23:51:41)
Já myslela, že reaguješ v jinym vláknu...
NO nevim, ale tak když by mi chlap v tom Tvym příkladu říkal, jak ta jeho to neocení, tak bych asi reagovala nějak jako "no vidíš, já bych to ocenila, ale zas to pro mě nikdo neudělá... tak asi oba děláme něco blbě, ne?... " - taky bych se po něm hned nesápala a nevykládala mu, že to má dělat pro mě, ale zároveň bych mu hned nevykládala, že tohle já od svýho chlapa ani nečekám (což tak tipuju, že asi říkáš)...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 23:54:49)
Jeno,
právě že ne, já reaguju podobně jako jsi to napsala ty, jen na to není žádná odezva. Vlastně pardon, jednou na to odezva byla, ve smyslu "jsem příliš velký srab na to, abych to změnil".
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(14.7.2010 8:11:19)
Jinak u mě všechny potenciální vztahy vzešly z kamarádství, takže by to bylo mnoho podobných hovorů, než by k něčemu došlo.
U mě z kamarádství vzešly i vztahy na jednu noc - já to asi jinak neumim. Ale aspoň mám i s klukama ze svýho divočejšího období dobrý vztahy
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 13:48:03)
Jeno,
naděje umírá poslední... to víš, že čekám, resp. přála bych si se dočkat, akorát s každým dalším neúspěchem ztrácím naději.
Jo, kdyby někoho zajímalo, jak efektivní je svěřit se se svým trápením chlapovi - ten, co ho mám doma mi na otázku, jestli jsem fakt tak ošklivá řekl "neřeš píčoviny" a kamarád se mne snažil povzbudit kecy o komplexní osobnosti. To jen aby bylo jasné, že tudy prostě cesta nevede.
|
| Ananta |
|
(14.7.2010 14:01:34)
Monty )..."neřeš" píčoviny"... to je přece skvělý, asi tě má rád jaká jsi... já bych to brala tak, že je inteligentní a nepotřebuje se zabývat kravinama typu kilo sem, kilo tam a taky uvolnění z okovů snahy zabývat se hodiny tělem...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 14:03:52)
Ananto,
ale on se právě tělem zabývá furt, najmě svým vlastním, např. pořád řeší, že přibral tři kila nebo že se mu dělá pleš (nedělá)... což jsou z mého úhlu pohledu taky píčoviny, protože má super figuru, jakou by mu záviděli o dvacet let mladší chlapi.
|
| Ananta |
|
(14.7.2010 14:25:31)
Tak ať se řeší, mě by stačilo ke klidu že nekybicuje moje tělo.
|
|
|
|
| *Šárka* | 
|
(14.7.2010 17:25:30)
Nedokážu si představit chlapa, který by na otázku, zda jsem ošklivá, rozproudil podnětnou, přínosnou a zajímavou diskusi.
Jo, možná někdo se sklony k pokrytectví a nebo alibismu by stručně odpověděl, že jem krásná, což by ve svém důsledku vedlo k níže zmíněnému..
dle naturelu k různé mutaci výrazu "neřeš píčoviny".
|
|
|
| aky |
|
(14.7.2010 17:41:14)
Monty, Sarko, tak neviem, ale kamarat so mnou svojho casu riesil, ako ma odpovedat, ked sa partnerka opyta : Som skareda ( tucna, mam velky nos.....doplni si kazdy)?
Varianta A) Som skareda? Odpoved: Nie, nie si. Zena: Ty mi klames a odchadza
Varianta B) Som skareda? Odpoved: Ano, si. Zena: Ty si ku mne zly a odchadza
Varianta C) Som skareda? Odpoved ( napriklad): Si chytra. Zena: Cize som skareda a odchadza.
Aka je spravna odpoved?
|
| *Šárka* |
|
(14.7.2010 18:01:20)
Správná odpověď evidentně neexistuje, takže se nedivím, že se muži snaží podobné debaty utínat např. takovým výrazem, jaký tu napsala Monty.
Proto mi to nepřipadá nijak výjimečné či necitelné, ... i když se totéž dá vyjádřit i slušnější výrazem.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 18:03:22)
Však já taky neříkám, že to bylo necitelné. Jenom to jaksi nemělo terapeutický efekt. O druhé variantě - "komplexní osobnost" - ani nemluvě.
|
| aky |
|
(14.7.2010 18:06:38)
Monty, mas nejaku aspon pribliznu predstavu, co by mal chlap odpovedat?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 18:11:08)
Přibližně by úplně stačilo, kdyby řekl "mně se líbíš". Tím neodpovídá přímo na otázku, což je Šalamounské řešení, a prakticky vylučuje další šťourání se v problému.
|
| aky |
|
(14.7.2010 18:14:10)
Tak sa opytaj: Libim se Ti?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 18:23:24)
Na to se ptát nemusím, kdybych se mu vůbec nelíbila, tak by se mnou nebyl.
|
| aky |
|
(14.7.2010 18:34:06)
Tak uz k tomu mozem povedat iba oblubeny vtip mojho manzela: V hadke nikdy neodporuj zene. Chvilu pockaj a ona to urobi za Teba sama.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 18:36:13)
Mno, jenže to, že se líbíš jednomu chlapovi ještě automaticky neznamená, že se líbíš ještě nějakýmu dalšímu. Já vím, že jsem s tím otravná a monotematická, bohužel mám prostě teď díky netaktní poznámce svý matky tu fobii rozjetou jak dráha.
|
| Bellana |
|
(14.7.2010 18:41:42)
Co ti propánajána máti řekla???
Monty, vždyť už jsi velká. Maminky nemívají vždycky pravdu a už vůbec ne objektivní náhled, obzvlášť ve vztahu ke svým dcerám 
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 18:51:20)
Bel,
jo, jsem velká a poslouchám to už třicet let. Než zemřela babička, tak jsem to měla stereo. Jsem hrozně šikovná, chytrá a nadaná holčička, ale bohužel ošklivá, takže je mi to celé k prdu, protože u ženský je krása to nejdůležitější.
Stokrát si můžu říkat, že ani jedna z nich nebyla ani vzdáleně něco jako Jana Brejchová zamlada a že je to píčovina.
A určitě bych si to i říkala, kdyby mne realita přesvědčila o opaku. Ono jde v podstatě jen o to uvěřit tomu, že by to tak nemuselo být, u mne ta dysmorfofobie probíhá tak, že dokážu relativně dlouho být v klidu a vůbec na to nemyslet, dokonce si občas myslet i pravej opak, ale pak přijde ta rána přes celou hubu, v době, kdy to člověk nečeká a kdy se paradoxně cítí být v pohodě a každou chvíli od někoho slyší, jak mu to sluší apod. To je na tom nejhorší. Ze dne na den je celá mravenčí práce v prdeli a začínáte znova, akorát ta rána, kterou schováváte, je zase o něco hlubší než předtím.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 18:58:24)
Když už jsem se o tom tak hezky rozkecala... ten první psychiatr v mých 19ti letech mi řekl, že spouštěcí mechanismus nebyly ani tak ty kecy jako absence otce nebo jakýhokoli mužskýho elementu, kterej by to negoval a jenom svojí přítomností mi to vyvrátil. Jenže takhle dojde ke spojení - tatínek se na mně vysral - protože jsem ošklivá, jak říká máma s babičkou. Taky je fakt, že jedinej moment, kdy jsem nechtěla mluvit a skoro se rozbrečela byl, když se ptal na otce. Vlastní táta mne zradil, protože se na mne vybodl, dědeček mne "zradil" tím, že umřel. A svobodnej strejda, kterýho jsem taky měla jako malá ráda se oženil a odstěhoval. Neexistoval jedinej chlap, kterej by mne měl rád. No, a teď to máte komplet.
|
| aky |
|
(14.7.2010 19:31:16)
Monty, ja nie som psychiater ( teda na vyske mi vraveli, ze by som mohla byt, ale ze by po prvom rozhovore so mnou pacienti rovno skakali z okna). Ale podla mna je to depresia a poradim Ti jednu vec, ked uz teda pises o "fobii". Nalep si na mesiac nejaky skaredy nos ( pozicaj si v divadle), skus nekreslit nejaku jazvu na lice, proste "zohav" sa. Pozeraj sa na seba do zrkadla, zvykni si a potom tu maskaradu odhod. Ked Ti teda fakt nic nepomaha, tak skus prestrelit na druhu stranu.
|
|
| Bellana |
|
(15.7.2010 10:27:00)
Monty, mám to podobně. Absence otce, který mě nechtěl, matka, která se nějak nepopasovala s tím, že má dceru.
Jenže já jsem si uvědomila, že mě můj otec neopustil proto, že jsem ošklivá, hloupá a nešikovná. Se mnou jeho odchod neměl nic společného, odešel by, i kdybych se narodila jako blonďaté modrooké dítě z reklamy. Stejně tak vztah mojí matky ke mně není moje vina, nemůžu za to, že má sama traumata z dětství a manželství.
Já za to nemůžu. Nezavinila jsem to. Nesouvisí to se mnou. Tohle uvědomění mě velmi osvobodilo.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(15.7.2010 12:16:14)
Bel,
Já za to nemůžu. Nezavinila jsem to. Nesouvisí to se mnou.
To vím pochopitelně taky. A opravdu jsem přesvědčená, že kdyby se našel jeden jedinej normální chlap, kterej by se ke mně choval jako k ženský a měl mne rád, tak by mi kecy mojí matky ani nikoho jinýho přišly leda tak k smíchu.
|
| Bellana |
|
(15.7.2010 17:54:10)
Já tě chápu, ale obávám se, že to žádný princ na bílém oři nevyřeší 
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(15.7.2010 17:55:40)
Já myslím, že by i vyřešil, ale bohužel neexistuje.
|
| Bellana |
|
(15.7.2010 18:20:59)
Třeba existuje... vždyť máš ještě celý život před sebou... se může stát věcí
|
|
|
|
|
| Šešule | 
|
(15.7.2010 18:40:49)
Nakoukla jsem do diskuse a koukám, že probíráte něco, co řeším už dost dlouho u sebe (akorát s trochu jinými rolemi rodičů). Jak jste se snažily se s tím srovnat? Podařilo se? Vždycky jsem věděla, že se na mě přístup mých rodičů docela podepsal (a viděla jsem to ve svých partnerských vztazích). Co mě mrzí ještě víc je, že se to podepisuje i na mém chování k synovi Ráda bych z toho nějak vykročila, bohužel nevím jak. Lze to vůbec nějak vymazat, nebo aspoň eliminovat?
|
| Bellana |
|
(15.7.2010 18:44:27)
Částečně se mi podařilo se s tím srovnat. Respektive zůstala mi jizva, která se nikdy úplně nezahojí, ale vím o ní, vím, proč to bolí, když do ní někdo šťouchne a vím, že ta bolest není proto, že by mi někdo záměrně chtěl ublížit, ale prostě proto, že se trefil do bolavého místa, o kterém nemohl vědět.
Poslední dobou jsem si hodně řešila vztah k neexistujícímu otci i existující matce a cítím se líp. Nemám vyřešeno všechno, ale začínám aspoň chápat, jak to řešit
Snad to píšu nějak uchopitelně
|
| Šešule |
|
(15.7.2010 18:48:21)
Myslím, že jo A řešila jsi, že by přístup tvých rodičů ovlivnil tvoje chování k vlastním dětem? Já přístup svých rodičů nechápu ani tak jako křivdu spáchanou na mě, ale jako něco, co komplikuje vztahy v mojí rodině (zbytečně). Bohužel se toho, co si s sebou táhnu, neumím zbavit
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(15.7.2010 18:49:39)
Šešule,
syn ode mne má všechno, co jsem neměla od svých rodičů já.
|
| Šešule |
|
(15.7.2010 18:51:40)
To ti závidím (a přeju).
|
| Bellana |
|
(15.7.2010 19:00:15)
Jo, ještě jsem chtěla dodat, že úplně zásadní změny v mém nahlížení sama na sebe nastartoval domácí porod. Půl roku to byla celkem depka, jak to lezlo ven, ale pak přišel takový obrovský nápor síly, ze které čerpám doteď
|
| Šešule |
|
(15.7.2010 19:06:29)
Za měsíc plánuju PD taky. Ne, že bych si od toho slibovala víc, než že udělám pro sebe a svoje dítě start do společnýho života co nejlepší... třeba mě to ještě překvapí
|
| Bellana |
|
(15.7.2010 19:08:15)
No, právě kvůli tomu tvému plánovanému domporodu jsem to psala
Ne, nemá cenu k němu upínat nějaká očekávání, ale je fakt, že mě ten vedlejší účinek hodně pomohl. Sice mám dojem, že ne všichni v mém okolí ty změny ocenili, ale zase jsem díky tomu zjistila, které vztahy jsou produktivní a které ne.
|
| Šešule |
|
(15.7.2010 20:13:56)
Ne, takový výsledek od PD nečekám Říkám si, že nemůžu dítěti zaručit, že budu bezchybná matka, ale aspoň ten start mu můžu připravit rozumný (A vzhledem k tomu, že to může být klidně můj poslední porod, tak nechci "být odrozena", ale porodit. Sobecká domarodka?)
|
|
|
|
|
|
|
| Bellana |
|
(15.7.2010 18:51:43)
Mno, občas pronesu nějakou perlu, ve které se ozve moje matka... ale to se většinou stává každému, ne?
Jinak myslím, že můj vztah k dětem je jiný, než byl vztah mojí mámy ke mně. Rozdíl je v tom, že jsem ráda žena a užívá si, že jsem matka dcer A taky v tom, že na ně nejsem sama, že mají taky úžasného tátu.
|
|
| hrúda |
|
(15.7.2010 20:17:28)
Šešule, s tímhle se peru já... a mám dojem, že moje matka mi "zajistila" hodně problematický vztah ke staršímu dítěti.
|
| Katka | •
|
(15.7.2010 22:32:09)
Protože se potýkám se stejnými problémy,nedá mi se nezapojit a neříct si svůj názor. Zajímá mi, co si o tom myslíte...
Když jsem přemýšlela, proč člověk, který má problematický start do života z rodiny - nechtěné dítě, chladná matka, otec apod. apod... - proč má většinou nějak problematického partnera.
A vychází mi pár věcí. Jednak - v životě jsem si všimla, že člověk, který má něčeho subjektivně DOST /lásky, peněz/, který k tomu přišel tak nějak jako slepý k houslím "bez vlastních zásluh" přitahuje těchto věcí ještě VÍC. Ś něčím podobným pracuje i ezoterika - tj. přitahování věcí do života.
A dál ve vztazích netlačí na pilu a vysílá signál, že s ním je všechno OK, že je milováníhodný a cenný. Díky tomu se mu vyhnou většinou týpkové, co mají taky své problémy - a s kterými by tvořil kompatibilní puzzle. Jestliže podvědomě vysílá signál - nikdy jsem nebyl milován, se mnou není něco OK, možná by to mohla být i moje vina /i když je to ve skutečnosti nesmysl/, něco se mnou musí být v nepořádku, že mě nemilovali, že jsem pechfogl...tak přitáhne takového partnera, který mu tenhle jeho vnitřní obraz o sobě samém zase jen POTVRDÍ.
Myslíš si, že nestojíš za nic, protože se ti nedostalo bezvýhradného přijetí? Přitáhneš partnera, který si tě neváží...anebo dřív nebo později vycítí, jak se věci mají a začne se tak k tobě chovat, i kdyby se původně jevil normálně, nebo se k jiným lidem "s dobrým software v hlavě" nikdy takhle nechová a nechoval. Jen k tomu, u koho cítí vnitřní odezvu, že si to nechá líbit. Pak může projektovat a ventilovat i své mindráky a nejistoty, vybíjet si je pod zástěrkou, že je "to vina partnera".
Začne vlastně ZRCADLIT tvůj vlastní dojem ze sebe samé.
To, jak několikrát na různých diskusích podotkla Valkýra, že její muž na ní hází špínu, že "s tebou MUSÍ být něco v nepořádku, PROTOŽE MÁŠ ŠPATNÉ VZTAHY s rodiči" - zase jen kopíruje, že se k Valkýře asi matka chovala a chová stejným stylem "s tebou je něco v nepořádku, protože NEJSI TAKOVÁ, JAKÁ BYCH CHTĚLA, ABYS BYLA".
Implantovaný celoživotní pocit viny, že "nejsem taková, jakou by mě chtěli mít". Ve skutečnosti vada "vysilatelů" /rodičů/, prezentovaná jako vada dítěte.
A to, že některé mrchy s muži "vyprcávají" a oni jim přesto zobou z ruky /reaguju na Monty na jiné diskusi/ je možná tím, že ty ženské-potvory se sice podle OBJEKTIVNÍCH morálních měřítek chovají šíleně, ale podle svého SUBJEKTIVNÍHO dojmu a přesvědčení /získaného třeba v dětsví/, je s nimi všechno V POŘÁDKU a tudíž co dělají a je dobré pro ně, je dobré celkově.
A jsme zase u toho jednoho. Zkusil jste někdo tenhle "vadný software" v hlavě nějak "přehrát"? Jakými metodami? Pomohlo to? Nemyslím ani tak normálního psychologa, protože ten podle mě může problém rozebrat, vysvětlit...ale kdo a jak nahradí ten deficit "nedostatek lásky, přijetí"...deficit, který je pozitivní emoce, takže by se měl zase dostat formou emocí...dá se s tím něco dělat?
|
| Katka | •
|
(15.7.2010 22:35:48)
Pardon, opravuju..."deficit samozřejmě není pozitivní emocí"... je myšleno, že je to nedostatek těch emocí
|
| Katka | •
|
(15.7.2010 22:45:27)
Resp. v návaznosti na to, co tady píše Monty...vážně by mě zajímalo, jestli se dá nějak v dospělosti ošálit vlastní podvědomí ve smyslu..."ale já tu lásku a přijetí v dětství dostala...brali mě takovou, jaká jsem a takovou mě milovali"...??????????
protože podle mě je tohle základ, kdyby člověk dokázal tohle a i tomu uvěřil /já vím, že to zní jako blbost/, pak věřím, že defektní současné partnerské vztahy by prostě zanikly samospádem, objevil by se někdo jiný, nebo by se upravily...dotýčný, dotyčná by nebyl neustále v závislém postavení "prosebníka o lásku tam, kde jí nemůžu dostat, nebo jí nedostávám takovou, jakou si představuji, nebo jí dokonce bráním a blokuji vstoupit i od stávajícího partnera".
Já se o tohle zajímám léta /z osobních důvodů/ a existuje na to téma celá řada knih - třeba velice chytrá knížka Zeny, které příliš milují...tam je vysloveně popsáno sebeničící kolečko "pseudovztahů", kde žena "miluje" i když to ve skutečnosti není láska. Respektive zdravě sebe milující člověk by neměl lpít na "lásce" k někomu, kdo ho ničí.
Podle takových knížek i tohle má svoji psychologickou příčinu - i LÁSKA vypadá tak, jak jsme na ní byli zvyklí v dětství, protože jsme jinou neznali. Tudíž jestli "LÁSKA" v podání našich rodičů byla chladná, kritická, jestli jsme neustále museli usilovat o jejich uznání a nedostali ho automaticky, hledáme podvědomě někoho, s kým budeme zase tančit stejný "taneček". Jediný, který známe.
|
| Katka | •
|
(15.7.2010 22:51:41)
Ted, jak to tu dočítám, my napadá ještě něco... musel by se najít někdo jiný, ne teda erotický a životní partner, ale jiná osoba, který by člověk poskytl nezištně místo rodičů to, co měli dát oni. Tj. uznával ho, akceptoval takového, jaký je.
Protože pokud se nedá vyřešit vztah k rodičům v reálu - třeba z objektivních důvodů, protože oni nejsou schopni sebereflexe, změny...takže se jim dá maximálně odpustit, nebo se od nich izolovat, ale ne s nimi vybudovat dodatečně vztah, který člověk podvědomě potřebuje, nebo aspon vztah, který by nebolel..............pak by se musel najít někdo jiný, kdo by člověku dal to, co už měl dostat.
????
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(15.7.2010 18:47:03)
Šešule,
mně se neptej, já se z toho nevymotám asi nikdy. Ne že bych neměla vyřešený vztah k oběma, to víceméně ano, ale ten nedostatek prostý lidský nebo rodičovský lásky se řeší děsně blbě. Zvlášť když není žádná zástupná osoba na pohlazení a podobné aktivity.
|
| Šešule |
|
(15.7.2010 18:50:56)
Monty, jednu věc jsem pochopila už docela brzy- NIKDO, ale fakt nikdo mi z toho nepomůže, i kdyby byl pozlacenej. Musím začít u sebe. Jen vědět jak. Myslím, že nemá smysl čekat, že ti z toho pomůže někdo další. Asi nejsem moc pozitivní, ale myslím, že je to realita
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(15.7.2010 18:53:36)
Šešule,
nejde o to, že by ti přímo pomohl - ale když ti chybí pohlazení, když nevíš jaký to je dostat pusu na dobrou noc nebo že tě někdo pohladí po vlasech... tak to si sám jaksi nedáš, na to toho druhého prostě potřebuješ...
|
| Šešule |
|
(15.7.2010 19:04:58)
To jo. Otázka je, umět tyhle drobnosti přijímat a ocenit. Někdy mám pocit, že nevím, jak se s takovejma věcma nakládá
|
| Šešule |
|
(15.7.2010 20:17:07)
Asi jo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(14.7.2010 23:15:31)
No, mně moji rodiče říkali, že nemám chodit na gympl a mám se radši vyučit jako oni, aby ze mě bylo něco pořádnýho (páč kdo nemaká rukama, je flákač). Jsem se tam musela přihlásit tajně, zfalšovat podpis rodičů... - táta zjistil kam chodim na střední, až když mě vez v prváku na lyžák!
A takhle to s nima mám pořád
Kdybych je brala vážně, žiju úplně jinej život - nevim, jestli lepší nebo horší, ale rozhodně ne můj
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 16:27:21)
K tomu připočítejme komentáře typu "A bude tam taky ta tvoje ošklivá kamarádka?", "Princeznu hrát nebudeš, budeš hrát čarodějnici.", "Ty jsi byla krásný mimino, ale bohužel jsi z toho vyrostla.", "S kým tu holku máš, s nějakým cigošem?" atd. atd. Pamatuju si je VŠECHNY.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 16:39:29)
Monty, ale já jsem to měla taky tak. Moje máti mi taky pořád opakovala, že jsem chytrá, ale nešikovná a nehezká. Ve škole mě nikdy nikdo nebalil, na gymplu jsem byla divná a úplně mimo... podle mě v tom nejsi sama ni ty, ani já... bohužel spousta holek měla podobné dětství a prošla si tím, že je kritizovali ti, co by je měli bezvýhradně milovat a akceptovat takové, jaké jsou.
Ty ses prostě zasekla na tom, že tě chlapi nemilují, protože nejsi hezká. Já si myslím, že problém je v tvojí hlavě, nikoliv vzhledu. Ale ty se nechceš nechat přesvědčit, tebe jen uspokojuje nechat se přesvědčovat Chápu tě a soucítím s tebou, ale tyhle diskuse s tebou jsou děsný žrout energie, protože na jeden argument dokážeš oponovat minimálně deseti protiargumenty, kdy sama sebe utvrzuješ v tom, že tvůj Matrix je realita.
Jen jsem ti chtěla napsat, že opravdu nejsi jediná, kdo nezažil bezvýhradné přijetí matkou (nebo prostě nejbližší osobou), ale že ne každý si z toho udělá nosné životní téma... respektive je to sice hendikep, ale ne nic, co by se nedalo změnit. Když to člověk změnit chce.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:03:03)
Bel,
chci to změnit, ale tím, že si to začnu sama myslet to prostě nepůjde, vždyť to píšu pořád dokola. Kdybych se jednou přesvědčila o tom, že je to možný, tak by mi to úplně stačilo. Sama sobě nebudu psát básničky ani si posílat lístky do kina, to je blbost, to snad uznáš.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 17:26:36)
Monty, a v tom já s tebou právě nesouhlasím. Nic zvenčí tě nespasí, pokud nezačneš nejdřív sama u sebe. Podle mě, kdyby ti někdo poslal lístky do kina, tak si to stejně interpretuješ tak, aby to sedělo tvojí teorii fekální jímky.
Mimochodem, naživo jsem tě viděla jen jednou, ale fekálně jsi nepůsobila... spíš velmi sebevědomě a možná lehce nedostupně... nebude ten problém spíš tady? Že se tě chlapi bojí?
Jinak moje tělo taky nevykazuje známky dokonalé krásy a pár mužů se už do mě zamilovalo... nicméně, teda básně mi nepsal žádný... te´d nevím, zda se mám začít hroutit
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:31:10)
Bel,
jo, to mi říká můj "soukromý terapeut" taky. Že působím sebevědomě, nedostupně a chlapi se mne bojí. Což lze přijmout v případě chlapa, který tě nezná. Jenže oni se "bojí" i ti, co mne znají léta a co mi říkají, jak jsem hodná, chytrá a zábavná. To je trochu divný, ne?
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 17:36:49)
Není to divné. To, že tě někdo zná roky, ještě neznamená, že se prokousal přes tvou drsnou slupku až k jemnému jádru
On tě třeba nějaký chlap může lépe poznat, ale poznává tě jako kamarádku. Jako žena na něj pořád můžeš působit nedostupně, protože se mu otevřeš jako kamarádka, ale ne jako žena... píšu to nějak pochopitelně?
Mně se dřív chlapi báli děsně, teď se mě bojí přiměřeně  Čím jsem starší, tím míň mám chuť někomu ukazovat nějaké slupky... už mě to nebaví a neohrožuje mě, když mě někdo vidí takovou, jaká jsem. Ale byl to boj. Přestat si stavět ty hradby kolem sebe... nicméně bez hradeb se cítím výrazně lépe.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:42:24)
Bel,
ne, protože netuším, co myslíš tím "otevřeš se jako žena".
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 17:46:22)
No, Monty, my už jsme spolu měly nějaké diskuse o ženskosti a mám dojem, že to by bylo asi na hodně dlouhou debatu, abychom sladily pojmy. Já mám občas dojem, že jsi žena dost nerada... a od toho se to všechno odvíjí.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 17:50:02)
Bel,
jsem žena dost nerada proto, že mne jako ženu nikdo nebere.
Byla bych strašně ráda žena, ale nemám k tomu zjevně předpoklady.
To je pořád o jednom a tom samém - dokud k tobě muži nepřistupují jako k ženě, těžko se tak cítit. A fakt jsem udělala hodně. Dokonce chodím i ke kadeřníkovi a nechávám si vytrhávat obočí.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 17:53:50)
Dokud se necítíš a nechováš jako žena, nikdo se k tobě jako k ženě nechová... začarovaný kruh. Ale je obvykle efektivnější ho prolomit u sebe... tam to má šanci na úspěch. Čekat, kdy se najde někdo zvenčí, kdo tě zachrání... no, to je fakt čekání na Godota.
To je, co ti celou dobu píšu... nespasí tě žádná sbírka poezie, květena ani lístky na operu. Pomůže ti, když se naučíš se mít aspoň trochu ráda. že to není snadný, to mi nemusíš psát, to já zase chápu
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 18:19:01)
Bel,
podívej, chlap se kterým žiju je v podstatě hroznej cíťa, i když se to snaží maskovat a dělá ramena. Dokonce je i romantik. Ale obejmout mne dokázal za čtyři roky jednou, když mi umřela babička. Když ho prosím, jestli by nemohl bejt taky někdy něžnej, tak mi řekne, že "já to přece ve skutečnosti vůbec nechci" a jde někam do sexshopu pro nějakou hračku, aby to byl větší "rajc". Já to ve skutečnosti chci a nevím, jak jinak mu to říct nebo co mám ještě dělat, aby byl toho pohlazení a objetí vůči mně schopnej. On mi totiž nikdy nedokáže odpustit to, co mi bohužel nedokáže "odpustit" žádnej chlap - to, že jsem na ženskou moc chytrá a moc málo dávám najevo emoce. Nedokáže se přenést přes to, že přede mnou brečel, že mu mockrát bylo blbě a já ho přitom viděla, že když přijde ožralej, tak ho uložím a ráno mu místo scény udělám česnečku. Proto to neudělá, nikdy, ze zásady ne, i kdyby mne miloval jako Romeo. A já se nedokážu změnit tak, aby si připadal silnější a větší king, nemůžu se začít chovat jako ženská, na jaký je zvyklej, protože taková NEJSEM. V tom je ten hlavní problém, ne v tom, že si stavím bariéry nebo působím nepřístupně, to jenom na cizí lidi, na ty "svý" ne. Můžu se otevírat jako vrata do zdymadla a nebude mi to nic platný, protože i tak budu pořád ten, kdo to ustojí a kdo je silnější. A to bohužel chlapi nesnáší nejvíc.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 18:27:28)
Tak když to bereš takhle, tak se velmi pravděpodobně pro tebe nikdy nic nezmění.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 18:34:30)
Bel,
a jak to mám jinak brát? Snažím se hledat tu chybu. Důvod, proč nefunguje něco, co bych si hrozně moc přála prožít.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 19:15:26)
Myslím, že ti tady pár lidí aspoň naznačilo, kde ta "chyba" může být. Řekla bych, že ty bys měla psanému textu rozuěmt, dobře, ne?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:24:02)
Bel,
doufám, že psanému textu rozumím. Vztah s matkou v dětství se ovšem už řešit nedá, zvlášť když osoba, která mi tou matkou byla, je už tři roky mrtvá. A co to je "chovat se jako žena" jsem bohužel nepochopila přes veškerou snahu. Možná by to chtělo praktický příklad.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 19:28:31)
Jistě že se dá řešit i vztah s člověkem, který už zemřel Myslím psychoterapií (aby to tu nezavánělo okultismem). Stejně jako ty ostatní věci.
Problém je, že ty to řešit nechceš. Chceš se tu vypovídat. Ale z druhé stany se domníváš, že jsi mnohem chytřejší než průměrná uživatelka Rodiny.cz, takže politovat tě smíme, ale naše rady jako bernou minci fakt nebereš.
Jo, já tě fakt lituju. Ale jako člověka, který si svoje problémy z větší části působí sám.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:32:28)
Bel,
rozhodně si nemyslím, že jsem nejchytřejší na světě, ráda si nechám poradit, ale nějak pořád nevím co teda konkrétně mám podle vás dělat. Není mi to jasný.
|
| pipka pipka | 
|
(13.7.2010 19:36:15)
nemluvit před chlapama sprostě; nedělat hrdinku, která to umí i s motorovkou; občasné fňukání povoleno; muže často chválíme a žádáme o pomoc, přestože ji úplně nepotřebujeme, ale mají to rádi; o pochvalu své osoby si umět občas rozverně říct;... je toho mnoho.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:39:59)
marčo,
nemluvit před chlapama sprostě - nemluvím sprostě, pouze se nepohoršuju nad tím, když tak mluví chlapi... to je taky špatně?
nedělat hrdinku, která to umí i s motorovkou - neumím to s motorovkou; občasné fňukání povoleno - jediná reakce na náznak fňukání: "nechtěj vědět, co se hroznýho stalo mně...";
muže často chválíme a žádáme o pomoc, přestože ji úplně nepotřebujeme, ale mají to rádi - chválím co se do něj vejde, pokaždé mi na to řekne, že mu "skáču šipky do prdele" a podezírá mne, že si buď dělám srandu nebo to dělám ze zištných důvodů;
o pochvalu své osoby si umět občas rozverně říct - to teda fakt neumím, jak se to dělá?
|
|
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 19:36:29)
Pro začátek kvalitní psychoterapie. A návrh Marči taky není marný
Monty, už se musím se svými bolavými zády přesunout na sofa, nicméně věř mi, že ti fakt upřímně přeju jen to nejlepší... akorát tyhle debaty jsou fakt pořád dokola. On ti fakt nikdo neřekne, co máš dělat, tedy konkrétně. Od toho debaty na netu nejsou... můžou tě nasměrovat, ale pokud chceš změnu, tak ji za tebe nikdo jiný neudělá. Ani ti neřekne, co máš dělat.
|
|
| Vanda++ | 
|
(13.7.2010 19:51:21)
Mi to prostě nedá. Monty, ty pořád píšeš, že se DO TEBE chlapi nezamilovávají, ale není to obvykle tak, že se zamilovávají do sebe dva navzájem? Že prostě něco přeskočí a pak se to rozvíjí? Dáš vůbec někdy někomu šanci? Kdysi jsem se tě tady ptala, tys mi neodpověděla. Otevřela ses někdy chlapovi ty? Úplně upřímně? Myslím, že se bojíš zklamání, tak to ani nezkusíš. Jakože se nedáš všanc, prostě hrát vabank, buďto to vyjde, nebo to nevyjde. Podle mě se tolik bojíš selhání, že si neustále udržuješ tu image že tebe se to netýká. Nevím, to je jen můj pohled za tu dobu, co tě čtu.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:54:41)
Vando,
pokusila jsem se. Nikdy to nedopadlo...
Dokonce i u těch, co ze začátku vypadali, jako že by zájem byl ho ztratili při prvním náznaku toho, že bych ho mohla mít já. Stalo se mi to před pár lety, když se rozpadal můj vztah s exmanželem. Chlap, který o mne stál ztratil zájem ve chvíli, kdy jsem ho dala najevo. Poté, co jsem ho ztratila já ho ale zase začal mít. Tyhle hry mne po pravdě řečeno nebavěj, nebudu před nikým utíkat jen proto, aby mne honil.
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 19:56:32)
no Monty, pravděpodobně je v Tobě něco pesticidního...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:59:15)
Pravděpodobně ano, ale ráda bych přišla na to CO PŘESNĚ to je, než zavřu víka.
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:58:03)
Ještě k otázce - myslím, že minimálně dvěma chlapům jsem se "otevřela" dost na to, aby to mohli nějak zpracovat. S tím jedním momentálně chodím. Jeho reakce byla, že od toho je tady, aby mi to ošklivý "vynahradil". Vynahrazuje mi to velice podivným způsobem - například pořád tvrdí, že mne zbije, protože to "potřebuju". Ten druhý na to reagoval tak, že nějaké moje bolístky jsou v porovnání s tím, co se stalo jemu směšný a malicherný. Do třetice jednak nemám náladu a především nemám objekt.
|
| Vanda++ |
|
(13.7.2010 20:06:29)
MILUJEŠ toho svojeho ŽM? Jestli ano, tak mu to zkus říct, ale ne svým zajetým způsobem, prostě jednoho krásného dne mu řekni, že potřebuješ pohladit, že potřebuješ cítit něhu, lásku, všechno to, co tady píšeš, svoje bolístky, a pokud už jsi mu to říkala, a on nereaguje podle tvých očekávání, tak to zkus znova, ukaž svoji slabost Monty. Před ním. Jestli to nepomůže hledej jinde, dívej se, nehledej mezi známými, ale měj otevřené oči i srdce.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 20:10:02)
Vando,
říkám mu to dost často... bohužel zbytečně. Byl bohužel první, kdo projevil slabost a na reciprocitu si asi nedokáže ani hrát.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 20:10:50)
Vyměnit...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 20:12:09)
Lalial,
není za koho a kromě toho, on mne poměrně dost potřebuje, lpí na tom vztahu víc než já.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 20:13:20)
Tak zatím se ho zbavit... alespoň, kdoví, zda okolo nekrouží někdo jiný, koho nevnímáš.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 20:19:58)
Lalial,
nekrouží... leda bych byla extrémně tupá a nezaznamenala to.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 20:22:58)
Monty, třeba zrovna nějaký dobře se maskující, který by tě měl opravdu rád.
Ale samozřejmě netuším, proč se cítíš být tolik vázána ke stávajícímu objektu.
|
|
|
|
| Vanda++ |
|
(13.7.2010 20:41:11)
Tak do prdele když na tom vztahu lpí více než ty, tak ať ti dává co potřebuješ. Ty si umíš poradit s kdečím, ale se svojím chlapem to jde špatně, že. Měla jsem to stejně.
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 20:11:18)
Valkýro,
to jsme dvě. On ví, že kdyby to udělal, tak je mezi náma konec, ale kecat o tom bude pořád, aby si dokázal, jakej je macho. Nezměním ho.
|
| Oggová | 
|
(13.7.2010 20:12:04)
Monty, fakt ti stojí za to s ním zůstávat?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 20:15:56)
Oggová,
viz níže. Stojí, on nikoho jinýho nemá a i kdyby se nějakým nedopatřením objevil chlap, co by o mne stál a byl něha a láska sama, stejně se tenhle vztah nedá ukončit. Je to závazek, kterej nemůžu jen tak opustit.
|
| Oggová |
|
(13.7.2010 20:18:26)
Monty, to je dost sebemrskačský. Všechno se dá ukončit, každý jsme nahraditelný.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 20:21:50)
Oggová,
to jo, jenže my jsme hlavně přátelé a přátelství je něco jinýho než vztah z lásky. Někdo, pro koho jsi nejlepší přítel se opouští dost blbě.
|
| Oggová |
|
(13.7.2010 20:24:12)
Ale s nejlepším přítelem nemusíš nutně bydlet.....a hlavně, od nejlepšího přítele bych si nenechala líbit to, co si necháš líbit ty.
|
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 20:32:56)
mně se tahle diskuze asi zdá. Si děláte srandu?
valkýro-co on, ale tobě nevadí snášet takový řeči?
monty-k tobě nemám co říct, ty si tu píšeš pro plácábní a pobavení, hlubší smyslv tom opravdu nevidím.
Takový kecy o nějakym téměř vyššim poslání, fakt blbosti.
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 20:39:48)
Valkýro,
řešení je jednoduché, ale vás to baví se tu předhánět kdo je větší chudinka.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:35:39)
K té psychoterapii - psychoterapeut mi řekl, že v mém případě jsou to vyhozené peníze. Já tu odbornou pomoc nebo radu u psychologa nebo psychiatra hledala několikrát, ale nikdy se mi jí nedostalo... a rady, který se mi dostaly od jiných jsem aplikovala v praxi, ale výsledek se stejně nedostavil.
|
| Bellana |
|
(13.7.2010 19:38:28)
Naposled... není na světě jeden psychoterapeut... věřím, že kdybys hledala tipy na dobrého terapeuta, minimálně tady an Rodině by se těch tipů sebralo spousta.
Drž se, já se jdu odvalit.
|
|
|
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 19:30:46)
nebo choď někam víc mezi skutečné ženy. Nevím-tanec, aerobic, vyšívání či co..
|
|
| Calcarea+3 | 
|
(14.7.2010 9:24:15)
Monty:........"Re: Chtěli jste někdy spáchat sebevraždu a proč?
13.7.2010 19:24:02
Bel,
doufám, že psanému textu rozumím. Vztah s matkou v dětství se ovšem už řešit nedá, zvlášť když osoba, která mi tou matkou byla, je už tři roky mrtvá. A co to je "chovat se jako žena" jsem bohužel nepochopila přes veškerou snahu. Možná by to chtělo praktický příklad".........
Možno je toto odpovedou prave pre teba:
http://www.a-centrum.sk/docs/Seminar_Tamara_leto.pdf
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(14.7.2010 13:48:32)
Calcareo,
dík, podívám se na to, teď jsem bohužel u počítače, kde nestáhnu pdf.
|
|
|
|
|
|
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 18:36:46)
Tak konečně začni chodit k nějakýmu psychologovi.
Monty-když na tebe narazím, kdykoli v průběhu snad několika let na rodině a v jakémkoli tématu, píšeš pořád stejně-"jsem tak silná a skvělá a úžasná, že mi nikdo nesahá po kotníky a chlapi se ke mně nechovají jako k ženě, ale já stejně nikoho nepotřebuju a vlastnit už vůbec ne a bla bla" Tak s tím sakra už něco SKUTEČNĚ dělej a nežadoň tu o nějaký poplácávaní a hlazení duše či čeho.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 18:40:12)
marčo,
kdybych věděla co, tak to dělám.
Psychology i psychiatry jsem zkoušela, zbytečná ztráta času.
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 18:50:22)
Tak jo. Neztrácej čas, spáchej sebevraždu, protože si myslíš, že jsi škaredá, ale předtím synka zaopatři ať může studovat na vysoký.
Psycholog neni ztráta času. jestli jsi došla tak daleko, že jsi byla u psychiatra, tak si nech předepsat antidepresiva. většinou zaberou.
Monty-kdybych nevěděla, že tohle píšeš co na Rodinu chodíš, tak by ti pomalu člověk volal rychlou, aby tě vrátila ze spáru sebvražedné smrti do života, ale takhle mi nad tebou zůstává rozum stát.
Jsi už dospělá ženská. Najdi si jinýho chlapa, mám pocit, že ten tvůj je stejně zadanej (jestli si to pletu sorry). Jestli je všechno pro tebe problém zkus změnit život. Třeba i práci. Vleklý fňukání neni řešení.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:08:43)
marčo,
antidepresiva žádný nepotřebuju, protože nemám deprese.
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 19:10:59)
tak jdi třeba běhat.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:14:15)
Ehm, marčo, v jistém věku je bohužel zadanej každej, kterej za něco stojí.
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 19:16:29)
aha, já myslela, že v jistém věku se frčí druhý (popř. třetí kolo). Rozváděj se snad i chlapi, ne?
Taky jsem skoro "v jistém věku" a kolem sebe mám poměrně dost již jednou popř dvakrát rozvedených mužů.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:21:45)
marčo,
vidíš, a já ani jednoho. Všichni, co se v jistém věku rozvedli jsou už znovu ženatý. Kromě mých dvou exmanželů.
|
| pipka pipka |
|
(13.7.2010 19:28:18)
asi jim stačila zkušenost s tebou...
Monty-co přesně ty máš za problém? já to nikdy neuchopila.. Popisuješ se jako skvělá, chytrá a krásná, ale chuděra, kterou nikdo nepohladí a atd..
Tak jestli ti to tak vadí, změň to, nauč se takhle jako tady fňukat i před chlapama. Nebo dělej ramena a pak si nestěžuj. ty přece všechno víš, tady tě jen baví psát si o sobě a toužím po ppoplácávání jak jsi úžasná..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 18:08:47)
Cca do třiceti jsem cíleně nebyla "za ženu". Prostě mne to nebavilo, pořád jsem tak nějak žila v domnění, že ta kastle není až tak rozhodující. Ale když jsem pořád poslouchala, jak šaty dělají člověka a jak se sebou mám něco dělat, tak jsem to teda udělala. Výsledek je takovej, že je to ještě horší než předtím. V těch otrhanejch džínách, černým triku a vlasama do pasu jsem byla nějakým způsobem zajímavá aspoň pro intouše a různý ztroskotance. Teď sice vypadám jako žena, dokonce jsem za posledních pět let slyšela komplimenty i od lidí, co mi léta předtím tvrdili, jak jsem děsná. Můj skutečně dlouholetej kamarád, co mi od 14ti let tvrdil, že jako žena stojím za hovno jednou na nějakým monstrvečírku rádia Beat pravil, že je to sice pro něj naprosto nepochopitelný a nikdy by tomu nevěřil, ale když se podívá na ty baby kolem a na mne, musí uznat, že jsem z nich nejhezčí, i když vůbec nejsem jeho typ. Chlapi, co mne předtím zvali na kafe a chtěli si povídat o umění nebo o filozofii mi dneska říkají, jak mi to sluší. Ale na to kafe mne už nějak nezvou. Ani nikam jinam. V pětatřiceti mi chlapi říkají slečno, oslovujou mne na ulici, čuměj mi na nohy, dokonce se mi párkrát stalo, že vedle mne zastavilo auto a chlap v něm mne balil. Jenže o TOHLE nestojím. Nechci bejt prvoplánovitě sexuální objekt. Chtěla bych bejt ten romantickej ideál, kvůli kterýmu se aspoň jeden chlap zachová jako rytíř bez bázně a hany. Nechci bejt kamarád na vykecání ani holka do postele a týhle polohy prostě nemůžu dosáhnout, ani kdybych se stavěla na hlavu. Protože mně z dětství chybí to pohlazení, něha, pocit, že si můžu opřít o někoho hlavu, že mne někdo obejme... že pro někoho budu ta křehká, zranitelná bytost, o kterou je třeba pečovat a hýčkat ji. A fakt nevím, kterým směrem ještě co otevírat, myslím že to ani víc nejde, prostě tak nepůsobím, i když to ti chlapi vědí, já se nijak extra nemaskuju, nepředstírám.
Asi je to nesrozumitelný... prostě je strašně velkej rozdíl mezi tím, když někdo slintá z toho, jaký máte nohy a tím lístkem do kina nebo kytičkou sněženek. Kurva drát.
|
| *Niki* | 
|
(13.7.2010 18:30:44)
Monty, vidím, že se ti to dnes opět povedlo, posledních sto příspěvků je o tobě. Přispěju svou troškou do mlýna - mám otázku: to skutečně nemáš žádné problémy, že tě trápí takové ptákoviny, nebo je máš tak velké, že se držíš těch ptákovin, aby jsi nemusela řešit skutečné problémy?
Píšeš, že jsi a jsi i vnímána jako vtipná, chytrá, sebevědomá, dokonce i sexy. Jenže tobě to nestačí. Většina lidí nemá ani to, ale ty potřebuješ víc a víc, ještě a ještě, chválit, obdivovat, přesvědčovat... chápu, že jsi měla nelehké dětství a chceš po okolí to, co jsi měla dostat jako dítě, chceš prostě všechno, jako to chtěj malé děti, když máš všechno, zjistíš, že existuje ještě víc a chceš i to. A nechceš to po sobě, ale po ostatních.
Tvé chtění a náročnost se netýká peněz a majetku, ale upřímně, lidé prahnoucí po majetku jsou skromnější než lidé prahnoucí po neustálém ujišťování okolí a po tom, aby okolí naplňovalo jejich romantické ideály.
Asi moc koukáš na televizi či filmy, a shlédla jsi se v romantických hrdinkách, já to chápu, taky jsem si tím prošla, já zas vždy chtěla, abych vstoupila do místnosti a všichni padli na zadek, jaké charisma a žena s velkým Ž vešla. Nemusím dodávat, že nikdy nikdo nepadl a že k sexy ženě mám blízko asi jako ty k romantické něžné hrdince
Chováš se jako kamarádka, protože to tak je pro tebe jednoduché a nehrozí ti žádná rizika, a navíc, co by jsi si počala, kdyby jsi náhodou v někom pocit, že jsi žena, vyvolala. Zbourala by se ti tebou celožýivotně stavěná potřeba
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 18:39:18)
Mono,
nepotřebuju, aby mi někdo padal k nohám. A romantický filmy jsem nikdy nebyla schopná ani dokoukat. Jo, pro mne je opravdu velkej problém smířit se s tím, že pro mne jsou základní věci v mezilidskejch vztazích nedostupný, je pro mne problém, že mi chlap, kterej tvrdí jak mne má rád řekne, že nebude "dotovat" moje dítě, i když to od něj nikdo ani nechce, je pro mne problém, že mne nikdo nemá chuť nebo potřebu pohladit s výjimkou mýho sedmiletýho syna. Je to nesmírně malicherný, sobecký a zavrženíhodný, ale pro mne je to problém, protože mne to bolí.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 18:46:00)
Jestli ještě můžu... chlap ti nikdy nenahradí to, co se ti nedostalo od mámy. I kdyby byl sebeněžnější. I kdybys našla takového, který tě nebude trápit podivnými řečmi a naopak tě bude jen tak objímat, hladit atd.
|
| hrúda |
|
(13.7.2010 18:48:30)
A ještě jedna věc, řekla jsi tohle všechno někdy své matce?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 19:12:17)
Lalial,
řekla. Pravila, že to moc dramatizuju, ona je jen "pravdomluvná" a neví, proč by mi měla říkat, že jsem krasavice, když nejsem. A pokud jde o projevy fyzický náklonnosti, to řešila sama, že to prostě z domova nezná (pokud pominu osahávání vlastním otcem) a nikdo ji "to" nenaučil. S tím začala ona, protože mně konkrétně od ní fyzický projevy náklonnosti nějak nechyběly. Já mám sice s matkou zvláštní vztah, ale velice otevřenej, mně nedělá problém jí třeba i poslat do prdele, když mám pocit, že je to oprávněný sdělení. Jak jsem psala, vždycky to byla spíš starší kámoška, máma byla babička.
|
|
|
|
| *Niki* |
|
(13.7.2010 21:41:33)
Monty, každý máme nějakou tu oblast, která je pro nás nedostupná a máme vlastně tři možnosti: buď se dále užírat, že je nedostupná a všechny rady odmítat jako něco, co stejně nebude fungovat, nebo se smířit, že je nedostupná a netrápit se tím, nebo ji učinit dostupnou.
Jinak budu ignorovat svůj vnitřní pocit, že tady jen uspokojuješ svou grafománii, a zareaguju, jako by to byla pravda. Četla jsem x tvých příspěvků, nejdeš přehlédnout v žádné diskusi, většinou píšeš opak toho, co většina. V jakémkoliv tématu. Většinu žen zde pokládáš za slepičky či maminky a myslím, že jejich názor tě extra nezajímá, ale když je nejhůř, i jejich poplácání bereš.
Na jednu stranu většinově projevovanou ženskostí pohrdáš, na druhou projevy mužů k těmto ženám závidíš a též si přeješ vyvolávat romantické pocity. Akce vyvolává reakci.
Je to stejné, jako bych já teď brečela, že žádný z chlapů, které potkám, nenarazí údivem nad mou krásou do sloupu na ulici, když letím zpocená a v teplácích za 3 dětmi. Ano, jsou ženy, které i zpocené a v teplácích vyvolají velkolepé reakce, ale přiznejme si, že většina z nás taková není...
Jinak, jak pravil Oscar Wilde... Krásné ženě říkej, že je chytrá, té chytré, že je krásná Co že ti to muži povídají?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(13.7.2010 22:19:36)
Mono,
nevím, co to je "většinově projevovaná ženskost". Ano, přiznávám, nemám ráda ženské, pro které je alfou a omegou to, že porodily děti, nebo přesněji, nerozumím jim a nemám si s nimi obvykle co říct. Ale v dětech samotných to není, jedna z mých nejlepších kamarádek má tři děti a v životě bych o ní neřekla, že je "slepice". Kromě toho je to jedna z mála ženských, které osobně znám, co mají opravdu hezký a harmonický manželství. Stejně tak nemám ráda ženské zbraně a manipulaci, je mi bytostně protivný, když slyším, jak někdo "myje prdel" chlapovi, když je mimo dostřel a jakmile se přiblíží, nastává velké divadýlko. Ale nikdy jsem netvrdila, že to dělá každý a že všechny ženské jsou "pipiny".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| arsiela, | 
|
(13.7.2010 17:39:09)
Monty souhlasím s tím co ti píší holky.Ono si totiž tu barieru ani neuvědomuješ.Já sice neslýchala poznámky o vzhledu,ale zas od mala strašně kulhám.Takže poznámky byli na tohle.Taky jsme nikdy neslyšela jak jsem krásná,nikdy mi nikdo nenapsal básničku,nedal lístky do kina,ani nepozval na večeři.Postupem času jsme si okolo sebe vybudovala barieru nepřístupnosti,na všechny se tvářím kysele(podle okolí)takže každého odradím,aby vůbec zkusil mi něco říct.Ano pro každého spolehlivá kamarádka,ale na rande zásadně zvali ty hezčí holky z mého okolí.Spolehlivá když někdo něco potřebuje,ale opěvují se ty druhé.Fakt v tom nejsi sama.A když už ti i manžel začne brečet na rameni jak se mu stýská po ex,tak fakt jde veškeré sebevědomí do hajzlu a přemýšlím co mě tady vlastně drží.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Samarlu |
|
(13.7.2010 16:48:29)
Monty, mám ti poslat fotku, abys viděla, do jakýho těla je chlap schopnej se zamilovat?
Tím to není.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)