Dari79 |
|
(24.2.2012 2:24:03) Myslím, že spousta z nás včera večer brečelo a spousta z nás dneska v noci nespí.
Všichni vědí, že pro dítě je maminka nejdůležitější, všichni vědí, že pro maminku je týrání nechat dítě samotné v nemocnici. (Všichni taky vědí, že některé maminky v nemocnici nezůstávají, protože mají třeba doma povinnosti s dalšíma dětma atd. - tím se jich nechci nijak dotknout)
Není žádným tajemstvím, že já jsem to prožila před 10 měsíci. Proto z vlastní zkušenosti vím, že se matka velice snadno nechá "sešrotovat" systémem a podlehne "provozním zvyklostem" oddělení, protože prostě v té situaci nemá schopnosti a sílu argumentovat, cokoli si vyhádat, navíc má prostě šílený strach z toho, že zdravotníky "nasere" a že to "dají vyžrat" jejímu dítěti atd.
Za 10 měsíců jsem se z toho nevzpamatovala, 10 měsíců se vytrvale svému dítěti omlouvám za to, že jsem ho tam musela nechat a směla za ním jen chodit, 10 měsíců (dle aktuální nálady) osciluju mezi tím, že za tím musím udělat tlustou čáru a nemyslet na to a tím, že se to třeba stalo proto, abych s tím zkusila něco udělat - tj. v mém případě mě samozřejmě napadá, že je zažaluju. Ta žaloba (dávno ji mám v duchu napsanou, 100X mám přeříkanou svoji účastnickou výpověď) by byla jen na omluvu, nedělala bych to pro peníze (o to tu nejde), ono nejde ani o tu omluvu, jako spíš o to, aby nemocnice pochopila, že takhle to v moderní době nejde, že další po mě už můžou žalovat třeba i o peníze a že to prohrajou a NĚCO S TÍM UDĚLALI. Mám jakousi naivní myšlenku, že by to mohlo pomoci dalším maminkám.
A teď ta otázka do diskuse:
- mám je žalovat? Myšleno pořádně, veřejně, za účasti médií nejlíp (kdyby o to měli zájem), aby se to rozmázlo co nejvíc? - kdo jste prožil separaci od malého dítěte v nemocnici, přidali byste se? Myšleno nikoli jako žalobce (když prohraju, budu muset zaplatit já jim, nechci do toho tahat jiné lidi, když by výslovně nechtěli), ale jako svědek - tj.povyprávět svůj příběh, jaké to bylo atd.... - kdo jste prožil pobyt v nemocnici s dítětem na krizovém pracovišti (JIP, ARO atd.), kde vám vyšli vstříc a dovolili to (ať už to dovolují obecně nebo pro vás udělali výjimku) - přidáte se jako svědek - tj. povyprávět, že to jinde jde a jak to jinde řeší?
Nebo mám za tím udělat tlustou čáru, vykašlat se na to?
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(24.2.2012 2:47:21) neprožila jsem to, ale podpřím tě v tom, abys za tím tlustou čáru nedělala. Svoji minulost už změnit nemůžeš, ale můžeš svoji odvahou změnit budoucnost jiných dětí a jejich rodičů...
|
|
Merylin5 |
|
(24.2.2012 6:22:07) Já myslím, že hlavně musíš odpustit sama sobě, a v tom ti soud nepomůže. Dítěti se omlouvat nemusíš, to už ti podle mě dávno odpustilo (pokud vůbec bylo co).
Pokud cítíš, že je to tak správný, tak je zažaluj (z tvýho psaní vyplývá, že to tak cítíš). Jinak se systémem pohnout nelze, než že se začnou ozývat jedinci, kterým systém ublížil (tvůj příběh neznám).
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(24.2.2012 6:57:40) Moc se omlouvám, ale uniklo mi, o co jde. Dost by mne zajímal problém matka x nemocnice, prosím, hoďte mi sem link.
|
*Hanka* & Lucinka |
|
(24.2.2012 7:43:07) také nechápu souvislost proč zrovna včera večer ....
ale pravda - mám to čerstvé, máme za sebou jednodenní hospitalizaci - adenotomii (odstranění nosní mandle) a nedovedu si představit, že bych tam nebyla, dokonce ač v přijímacím papíře že je povolen doprovod jen jednoho z rodičů - byly jsme tam po probírání z narkózy oba Hospitalizovaná jsem nebyla, kdybychom tam prý musely zůstat přes noc tak by mě ani dodatečně nehospitalizovali, ale maminky tam nechávají přespat jen tak - doufala jsem, že by to dodrželi a byla jsem připravená pokoj neopustit, musela by mě vyvézt nejspíš policie.
Myslím si že hospitalizovaný rodič = poloviční práce pro personál, dítě má rodiče, rodiče mají dítě, dítě není vystresované z pobytu v cizím prostředí, léčba probíhá rychlejí = všestranně výhodné
chápu tvou žalobu, a fandím ti, aby z toho vzešlo cokoliv kloudného - pokud má dítě nárok být hospitalizováno s rodičem je třeba tomu zajistit i podmínky a nemocnice na to musí být vybavení...
zase na druhou stranu - rodiče snižují kapacitu oddělení o polovinu a v akutním případě je nemožné přijmout dítě kvůli hospitalizovaným rodičům... Jak bychom se tvářili že naše dítě je ve vážném zdravotním stavu ale hospitalozováno být nemůže kvůli tomu, že s jiným dítětem tam je hospitalozovaný rodič
|
x x |
|
(24.2.2012 7:46:58) Heleď ale to není problém ani rodičů hospitalizovaných s dětmi, ani rodičů dětí, které se má hospitalizovat a není pro něj místo (nikdy jsem tuto alternativu nezažila). To je problém systému, šetří se, ruší se lůžka. Dopláci na to ti, co se nejméně můžou bránit, tj. děti. To je to, z čeho je mi v našem státě na blití, sice že se nejvíc šetří na těch nejslabších.
|
.kili. |
|
(24.2.2012 7:54:32) "šetří se, ruší se lůžka. Dopláci na to ti, co se nejméně můžou bránit, tj. děti"
no, to opravdu problém je a zdá se, že bude ještě vžraznější
|
x x |
|
(24.2.2012 7:56:03) Jak jsem psala v jednom z příspěvků, klidně bych zažalovala Českou republiku, že jedná v rozporu s chartou práv dítěte.
|
.kili. |
|
(24.2.2012 8:03:42) - " v rozporu s chartou práv dítěte. "
je Úmluva o právech dítěte, to je právní norma zákonné síly, ale ta věc explicitně nezavdává, pak je Charta práv hospitaliasovaného dítěte, ta není právní normou, kdežto spíše jen proklamací, pak je Zákon (O péči o zdraví lidu v platném znění a od 01.04.2012 bude účinný Zákon ozdravotních službách
|
x x |
|
(24.2.2012 8:08:52) Díky, mrknu na to.
|
x x |
|
(24.2.2012 8:25:03) Našla jsem v té nové úpravě toto: Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na
1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
A dále toto: (1) Poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen
b) umožnit pobyt zákonného zástupce nebo osoby jím pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo pacientem zbaveným způsobilosti k právním úkonům, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen,
Takže si to trošku odporuje. Myslím, že je to pěkný bordel, mám za to, že podmínky pro hospitalizaci rodiče s dítětem by měly být ve všech zdravotních zařízeních, které hospitalizují děti. Jak k tomu ty děti přijdou, že bydlí v tom "nesprávném" městě, kde nemocnice NEUMOŽŇUJE pobyt zákonného zástupce s dítětem?
|
.kili. |
|
(24.2.2012 8:28:16) "podmínky pro hospitalizaci rodiče s dítětem by měly být ve všech zdravotních zařízeních, které hospitalizují děti."
to si myslí všichni, kteří zdravotní péči dětem poskytují
|
x x |
|
(24.2.2012 8:29:29) Myslím, že všichni, kromě našich zákonodárců.
|
.kili. |
|
(24.2.2012 8:33:04) "všichni, kromě našich zákonodárců. "
no, toto bych mo na zákonodárce nsváděl, jde spíše o zakladatele (a.s.) nebo zřizovatele (p.o.) zdrav. zařízení
|
Elíláma |
|
(24.2.2012 8:44:33) kili, podle mě je to půl napůl, jak majitelé, tak zákonodárci, kdyby to bylo v zákoně, že přítomnost rodiče se nesmí odepřít, tak ani majitelé a.s. a spol. nezmůžou nic. Ona ta židle zas tak velká investice není (lůžko už jo, ale asi o komfortu by zákon nebyl...)
|
.kili. |
|
(24.2.2012 8:50:26) "Ona ta židle zas tak velká investice není (lůžko už jo, ale asi o komfortu by zákon nebyl...)"
nejde o židli, to je otázka návštěvy dítěte, ne hospitalisace s ním. Zákon jasně určuje nárok na nepřetržitou přítomnost, ovšem podmínečně. Je na zřizovateli/zakladateli, jak to zajistí. U státních zdrav. zařízení tedy o ministerstvo, u tzv. krajských o samosprávu.
|
x x |
|
(24.2.2012 8:51:51) Problém je to PODMÍNEČNĚ, to pak zdrav. zařízení vycházejí z toho, že NEMUSÍ a tudíž neřeší.
|
.kili. |
|
(24.2.2012 8:59:58) "Problém je to PODMÍNEČNĚ,"
to jistě, ale daleko významněji se na realisaci vlastních představ můžete podílet skrze samosprávu než skrze zákonodárce. Máte volby, žádejte na piolitických stranách a jejich kandidátech ty věci v jejich programu, ozývajte se tím směrem, žádejte a volte podle toho, co už udělali a co udělat slíbí, t je reálná cesta
|
Elíláma |
|
(24.2.2012 9:25:49) Kili: "Máte volby, žádejte na piolitických stranách a jejich kandidátech ty věci v jejich programu, ozývajte se tím směrem, žádejte a volte podle toho, co už udělali a co udělat slíbí, t je reálná cesta"
No, tak to naprosto souhlasím. Jen nevím, jestli se takovými "bezvýznamnostmi" nějaká strana/politická osobnost zabývá možná ta osvěta by měla mířit právě tam.
|
.kili. |
|
(24.2.2012 9:29:42) "nevím, jestli se takovými "bezvýznamnostmi" nějaká strana/politická osobnost zabývá"
v případě tzv. krajských voleb jistě ano, zde máte možnost, ba docela výraznou, ovlivnit lůžkovou péči o děti, netřeba se ostýchat při setkáních s kandidáty, ptát se jak to s tou péčí míní, kde to mají napsané a pod.
|
Elíláma |
|
(24.2.2012 9:35:02) kili: super
|
|
|
|
|
|
|
x x |
|
(24.2.2012 8:50:54) Taky si říkám, že kdyby tam bylo MUSÍ, tak by se najednou prostory i finance našly. Ale jasně, proč by někoho měly zajímat potřeby dítěte.
|
Grainne |
|
(24.2.2012 9:00:06) Tak mě napadlo, že každá zeď se dá obejít. Zřejmě bych postupovala tak, že bych byla ochotná dát souhlas jen k jednotlivým výkonům. Dovedu si předtsavit, jak by je štvalo, mně pokaždé vyrozumívat a čekat, až se dostavím. Pak by hladce zjistili, že je jednodušší s rodičem spolupracovat hladce a plynule přímo na pracovišti. Jestliže to "jde někde", myslím, že to půjde všude, nebo skoro všude zařídit.
Pochopitelně bych číhala na každou jejich chybu, dnes máme slušnou šanci se dovolat práva a náhrady nejen fyzické újmy, u soudů a částky nejsou zrovna malé. Ono by to pracoviště, kde "to nejde", brzy vyškolilo, vetšinou se nejedná o to, že "to nejde", ale o to, že "nám se nechce".
|
.kili. |
|
(24.2.2012 9:02:01) "vetšinou se nejedná o to, že "to nejde", ale o to, že "nám se nechce"."
zevní dojem, skutečnost je právě opačná
|
Grainne |
|
(24.2.2012 9:10:05) kili, nechci být rejpal, ale obdivuhodně jistě se tu vyjadřujete za všechna pracoviště v ČR a vidíte do svědomí všech zdravotnických pracovníků v ČR, kteří mají co do činění s dětskými pacienty. Kdyby to bylo možné, bylo by to obdivuhodné, ale svého času bych tedy za všechny členy své profesní skupiny ruku do ohně nestrčila. Byli to jenom lidé se všemi lidskými vlastnostmi, včetně lenosti, neochoty, nechuti k práci. bázlivý.................. Za některé jednotlivce a za některá pracoviště to snad lze, ale za všechna a za všechny?
|
.kili. |
|
(24.2.2012 9:14:11) -" se tu vyjadřujete za všechna pracoviště v ČR a vidíte do svědomí všech zdravotnických pracovníků v ČR, kteří mají co do činění s dětskými pacienty."
nikoli
-" za všechny členy své profesní skupiny ruku do ohně nestrčila."
já ano
|
Grainne |
|
(24.2.2012 9:20:51) kili, pokud se tedy nevyjadřujete za všechna pracoviště a všechny pracovníky, je nutné připustit, že negativní osobní zkušenosti jsou v této diskusi opodstatněným argumentem.
Vzhledem k tomu, že ve všech profesních skupinách - tím nemyslím jednotlivá pracoviště, kde si vidíte do talíře i do svědomí, se dopouštějí všeho možného co není zrovna "v souladu", včetně trestných činů, ruku do ohně bych za ně tedy skutečně nestrkala.
|
.kili. |
|
(24.2.2012 9:22:55) - " je nutné připustit, že negativní osobní zkušenosti jsou v této diskusi opodstatněným argumentem."
to ne
-" ruku do ohně bych za ně tedy skutečně nestrkala."
ale já Vás k tomu ani nenabádám
|
Grainne |
|
(24.2.2012 9:27:38) kili, za negativní osobní zkušenost v tomto případě považuji i to, že si to někdo nedokázal vynutit i když mohl. Za negativní považuji už fakt, že to není nabídnuto, jako samozřejmost, byť třeba bez určitého komfortu - přistýlka a podobné, náhradní řešení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(24.2.2012 8:09:40) kili, mám špatný pocit z toho, že "obyčejným" lidem je představován Nový Bůh - Bůh úspor a vzhledem k tomu, co se začíná dít ve zdravotnictví, bojím se, že si bude žádat lidské oběti.
|
x x |
|
(24.2.2012 8:11:12) Je to bohužel tak.
|
|
.kili. |
|
(24.2.2012 8:13:41) "bojím se, že si bude žádat lidské oběti."
ale to až tak ne, nicméně jistě nezbude nic neý ono pomslné všeobecné utahování opasků.
Mně na tom vadí jiná věc, totiž i při pochopení nutnosti omezení kdečeho není jaksi dáína nějaká chránhěná skupina, např. analogně tomu, když se topí loď a prvně se zachraňují matky s dětmi, pak starci,... Zde se topí loď a na horní palubě se tančí nejenom žere, ba i při tom hlasitě mlaská.
|
Grainne |
|
(24.2.2012 8:19:59) kili, Bůh úspor je určen jen pro podpalubí, na horní palubě stále září Bůh Zlatého telete.
|
|
.kili. |
|
(24.2.2012 8:22:26) a ještě jedna věc - od letošního roku není hospitalisace doprovodu nijak hrazena ze zdravotního pojištění, takže ani tu stovku a něc denně, co pojišťovny platily dřívem, už zdrav. zařízení nedostanou. A hospitalisovaní s diagnosou zdravý průvodce nemocného nejsou ani kalkulováni do počtu unicitních hospitalisací, takže nemocnice - piotažmo oddělení - s nimi ekonomicky mají toliko výdaje
|
Elíláma |
|
(24.2.2012 8:46:25) kili: To jsem netušila, že už není "hrazen" doprovod tak to je dobrý úlet...
|
x x |
|
(24.2.2012 8:49:07) To není úlet, to je na
|
|
|
|
|
|
|
|
Elíláma |
|
(24.2.2012 8:41:00) Hanka: "hospitalizovaný rodič = poloviční práce pro personál"
Souhlas a musím uznat, že na Bulovce na dětském to bylo docela ze sester i dr cítit, rozhodně se na mě nedívali jako na přítěž Taky mne ale nemilosrdně zapojovaly do péče o dítě (držení při náběrech, inhalace, vyslali mě s ním na RTG, odběr moči - heroický úkol) a to bylo super pro obě strany. Jim to usnadnilo práci a mě zapojilo, kdyby se dělo něco vážného, tak by to bylo důležité, pocit, že tam nejsem marná a zapojení do činnosti
|
|
|
|
Raduza |
|
(24.2.2012 7:23:55) Podpořila bych tě, ale mohla jsem být náhodou s dítětem v nemocnici. Byla to náhoda, bylo volné místo. Jinak bych taky nemohla. Mělo by to být tak, že mohou být všichni, kdo chtějí. Kamarádce samoživitelce, která jednak musela chodit do práce, aby měli co jíst, jednak se starat o starší dítě, řekli, že nesmí chodit ani na návštěvy. Když do toho půjdeš, budeš potřebovat mnoho sil. A doufám, že to malému neříkáš nahlas, ale jen v duchu. Pokud bych si myslela, že se nestalo něco hrozného, ale někdo mi to pořád omílal dokola, že ano, začala bych si to myslet taky :-(.
|
Žanika, Rony 03, Willy 05 |
|
(24.2.2012 7:33:17) Byli jsme koncem loňského roku na Jipce kardiologie v Brně (operace) a kdybych měla potřebu, tak s dítětem nejenom mohu prosedět od šesti od rána do devíti do večera (jak jsem to dělala), ale klidně i celou noc. Syn má šest let, takže když usnul, běžela jsem na ubytovnu, ráno otvíral oči a mne viděl sedět u postele. Vím, že tam spali tři maminky malinkých dětí - přímo na oddělení. Nevím, o co se jednalo v tvém případě, ale já jsem byla velmi velmi velmi mile překvapena, jak nám se vším vycházeli vstříc. Třeba i s tím, že jsme vegani a jedli jsme vesměs svoje věci, co jsem donesla. Musím říct, že jsem měla celkem obavu, jak to zvládneme a ten úžasný přístup od doktorů přes sestry až po uklizečky mi moc moc moc pomohl.
|
Raduza |
|
(24.2.2012 10:58:49) Žaniko, kardiologii a internu nemůžeš srovnávat . Je to nesrovnatelné.
|
|
|
|
anemon |
|
(24.2.2012 7:30:13) Pracuju 21 let v oboru dětské (i novorozenecké) ARO JIRP, opravdu jsem nezažila zdravotníka, který by dával cokoli dítěti "vyžrat" - a to jsem zažila doby, kdy byl stav personálu nízký a vrchní nám strkala i exoty, co nedali malou násobilku.
Počet lůžek máme 15 (16, když je dost personálu), mateřská lůžka 4, žalovat nás za to rozhodně můžeš. Překvapivě, nebývají obsazena, nevím proč?
Mám i opačnou zkušenost, ne ojedinělou, dítko čerstvě sundáno z přístrojů, pak tam má matka nezastupitelnou roli, nepřijde protože...
|
Kubula K. |
|
(24.2.2012 7:33:14) Podpořila. Akorát po svých zkušenostech bych nečekala, že se to pohne nějak rychle..
Taky teda nevím, co se přesně stalo, ale když to fakt nebylo v pořádku, rozhodně bych se ozvala. Já se taky ozývám. Akorát občas je to o zdi a o hrachu.. No ale pokud se tím necháme odradit, nepohne se to nikdy.
Hodně štěstí a dej vědět.
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(24.2.2012 8:03:11) Anemon, klidně ti řeknu, proč nebývají obsazena. Protože maminky v tom, aby s dětmi byly, nikdo nepodpoří. Mám poměrně čerstvou zkušenost z hospitalizace na JIRP, maličký kojenec v šestinedělí. Nejprve se mi na moji žádost "Chci tam být s ní" dostávalo opakovaně odpovědi "Ale ona na JIP potřebuje, její stav je vážný". Nikdo z těch, s kterými jsem mluvila, nedokázal slyšet (i když jsem to několirát řekla), že s umístěním na JIRP souhlasím, ale že chci prostě být u ní. Posléze, když už tam byla, jsem byla opakovaně přesvědčována, že mám jít domů ke starším dětem (byly velmi dobře zajištěné tatínkem a babičkou). První noc jsem nějak ukecala, "dovolili" mi zůstal na lůžku normálního oddělení, kde jsme byly předtím. Ty tři hodiny z noci, kdy už jsem fakt musela spát, jsem strávila přemýšlením, kam se vrtnu, abych s ní mohla být víc než v návštěvních hodinách, až mě odtud vyhodí. Teprve když jsem se přímo druhý den zeptala, jestli je nějaká možnost v budově zůstávat, dozvěděla jsem se, že tam jsou mateřské pokoje, a že JE to možné. Až po hospitalizaci jsem zjistila, že na webových stránkách to dokonce inzerují - přesto ani matka, která vyjádřila opakovaně a velmi intenzivně vůli a poteřbu být s dítětem, nebyla v tomto podpořena. Kdybych nebyla tak zakousnutá a odhodlaná, tak jsem prostě skončila v separaci.
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(24.2.2012 8:22:02) A anemon, matka má nezastupitelnou roli stále, i když je dítě na přístrojích. Tohle je taky oblíbený argument, "bežte důmů, tam se pořádně vyspíte a až ji odpojíme, žak tu můžete být". Dítě jaksi i na přístrojích vnímá, že, a zvlášť když je mu blbě, tak tu mámu sakra potřebuje.
O nátlacích na separaci i u banálních výkonů na běžním oddělení (jiná nemocnice) byck taky mohla vyprávět příběhy. Přitom to nebyl ani prostorový, ani žádný jiný objektivní problém - ale o tom už jsme obšírně diskutovala v jedno, z předchozích témat.
|
|
|
|
|