| Abigail* | 
 |
(3.7.2013 9:40:27)
Moje máma se ke všem chová jako k malým fakanům. I mně je schopná říct: "Pozdrav", když někam vejdeme a jiné podobné lahůdky. Já se ohradím, nebo kolikrát už tyhle různý řeči pouštím jedním uchem tam a druhým ven. Jenže jde o naše děti, babička je pořád napomíná: "Spadneš, nechoď tam, neopírej se o to, neběhej, pojď sem, ty jsi nešika..." Tohle ze sebe vychrlí během pár minut a je schopna tímto způsobem "opečovávat" i cizí děti. Dcera jí ukáže, jak vymalovala obrázek a ona místo pochvaly řekne, že nesmí přetahovat čáry... Mohla bych to shrnout tak, že i díky tomuto ze mě a bratra vyrostli nesamostatní a nesebevědomí lidé. Protože pořád nás od něčeho odháněla a vše bylo špatně. Máma je třeba dobrá kuchařka a zahradnice a já jsem se tyhle věci musela naučit až jako dospělá, protože doma jsem při všem dostala vynadáno, že to dělám blbě, tudíž jsem neměla chuť se to pod jejím dohledem naučit. S rodiči už nějakých pár let nebydlím, takže jsem se v tomhle ohledu už docela vzchopila  ale vadí mi, že jsou tomuto vystaveny moje děti. Vídají se totiž s babičkou často. Dcera je spíš úzkostný typ, který potřebuje povzbudit a od babičky se jí podopory nedostane. Vím, že hlavní je, jak to chodí u nás doma, ale přeci jenom se mi zdá vliv babičky docela velký. Omezovat návštěvy nechci, děti si k nim chodí často hrát se sestřenicí, za zvířectvem a tak. Promluvit si o tom moc nefunguje. Máma je přesvědčená, že má ve všem pravdu a jediné nápravy, které jsem dosáhla je to, že už jim neříká, že je nebude mít ráda, když...
|
| Šešule | 
|
(3.7.2013 9:46:12)
Nejsou učitelky?
Myslím, že je nepředěláš.
|
| Abigail* |
|
(3.7.2013 9:48:06)
Ne, moje máma není učitelka A po pravdě žádnou učitelku s takovou diagnózou neznám
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(3.7.2013 9:57:57)
abigail.. ale mě napadlo to stejné, jestli není úča.. ne že by takové úči byly všechny mám i kamarádky učitelky a jsou moc bezva a mají šikovné a chytré a velice samostatné děti..
ale synova úča, co měl od 1. do 5. té třídy tak byla něco podobného.. s dospělými mluvila jako s dětmi.. má jen jednoho syna a je velice )úzkostná, ještě teď ikdyž už je dospělý ho doprovází prakticky všude.. mě to neskutečně vadí, když se někdo k dospělým takto chová a i mi vadí, když někdo neustále okřikuje děti, že todle nesmí.. a tak..
moje mamča to občas taky dělá, když jsme třeba byli před dvěma rokama v chorvatsku a ona byla s náma.. tak měla tendenci pořád napomínat syna 9, ať dává pozor na silnici a tak.. přitom on je moc šikovný, ona to ví.. jenom prostě měla strach, chodili jsme po silnici na pláž... ale jinak je nenapomíná a nás taky nijak jako děti nepeskovala.. všichni jsme tři velice samostatní jedinci.. byla velice milá a láskyplná maminka a teď je i babička, to byla jen výjimečná situace.. permanentně by mi to ale musím říct hodně vadilo.. bohužel tedy pokud nechceš rušit vztahy...a s mamkou se mluvit nedá (ikdyž to s tím ráda, vidím jako vélký úspěch - tak bych možná ještě promluvení zkusila) tak vidím jedinou možnost, vysvělit to dětem (nepíšeš jak jsou staré), že babička to prostě nemyslí špatně, že má o ně jen strach a že je má moc ráda a že to prostě jinak neumí dávat najevo 
|
|
| Horama | 
|
(3.7.2013 19:55:57)
Já jo, svoji matku.  Sebevědomí jsem si prostě vybudovala později a samostatnost jsem si musela zařídit samostatně. Pro mámu nebylo přijatelné cokoli menšího než dokonalost a té se při prvních pokusech málokdy dosáhne.
|
|
|
| Tante Ema | 
|
(3.7.2013 10:26:17)
NO Šešule?!
Taková učitelka by se dneska neudržela v místě ani do pololetí.
Snad ne každá pitomá ženská musí být NUTNĚ učitelka...uuuu.
|
| Šešule |
|
(3.7.2013 10:29:26)
Tante, promiň, nechtěla jsem se tě dotknout
Ale v učitelských rodinách to tak občas bývá. Dospělé dceři se říká, ať si umeje hrneček po čaji, hodnotí míru nepořádku, máloco je dost dobrý atd.
Tchán se nás občas ptá, jestli jsme si umyli ruce, když přijdem na návštěvu
|
| Tante Ema |
|
(3.7.2013 10:41:35)
A tak já nejsem dotknutá,jen musím hájit učitelky, protože až takováhle reputace, to podle mě není spravedlivé .
Jinak moje matka dělá totéž a není učitelka, ale dětská psycholožka. Dělá to jen své krvi, k cizím je empatická a tolerantní.
|
|
| takyjedna | •
|
(3.7.2013 10:50:23)
Šešule, tohle dělá moje matka taky a není učitelka nýbrž dělnice. Já to řeším postupným velkým omezením vzájemného styku, protože z toho není cesta ven...
a místo, abych z návštěvy rodiny přijela odpočatá a zregenerovaná, přijedu zdegenerovaná.. to mně napadlo při psaní, ale vpodstatě je to tak.. :-(
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 |
|
(3.7.2013 10:34:39)
tante.. ale udržela.. psala sem níže, že syn takovou měl od 1-5.té třídy, tu teď končil.. pančelka se i nadále drží a už se tam drží notnou dávku let 
|
| Tante Ema |
|
(3.7.2013 10:43:09)
Důchodkyně nebo předdůchodkyně?
Pokud jo, tak to je jiná. Ty mají zvláštní režim.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(3.7.2013 12:49:59)
Tante, bohužel jsem si nevšimla, že by bylo až tak jednoduché zbavit se takových učitelek :(
|
|
|
|
| Ananta | 
|
(3.7.2013 10:52:25)
Bohužel, mám v rodině docela dost učitelů a fakt mazec. Děti teda zdrhly, jak jen mohly... ale ty taková nejsi, to se tě fakt netýká.
|
|
| Horama |
|
(3.7.2013 20:05:39)
To se ale sakra mýlíš. Ona totiž osoba, která se takhle chová ke své rodině a dětem může být skvělá učitelka-baba-metrnice, která naučí a celé generace "jejích dětí" ji milují, protože je naučila samostatnosti a chválila každý jejich úspěch.
|
|
|
|
| Phoebe1 | 
|
(3.7.2013 9:47:58)
Zkusila bych jít pozitivním příkladem. Konkrétně, když dcera ukáže obrázek a babička na to reaguje způsobem, jaký jsi popsala, tedy že nemá přetahovat obrysy, tak bych nejspíš zkusila říct něco ve smyslu: "Moc se ti povedl, tady to sluníčko se hezky usmívá.." Bez ironie, v podstatě jakoby ignorovat, co babička řekla. Nevím, jestli to pomůže, že změní přístup, to nejspíš ne, ale jde o dcerku, aby nebyla smutná.
|
| Xantipa. | 
|
(3.7.2013 9:53:31)
No to sice můžeš, ale já bych přidala - mami, můžeš na chvilku - a bokem bych jí to znovu řekla, že takhle teda ne a znovu po tisící jí vysvětlila, že dcera potřebuje podporu, ne neustálou kritiku.
|
| Kamisi | 
|
(3.7.2013 9:59:39)
Myslím, že lepší je jít příkladem, ne kritizovat babičku, to by mohlo vést ke zbytečným hádkám.
Konkrétně u toho obrázku bych se dcery zeptala "co si o tom obrázku myslíš ty?".
A často bych jí připomínala, že o tom, co dělá, maluje, tvoří, říká, není důležité, co si myslí ostatní, ale co si myslí ona sama.
|
|
| Petrajda | 
|
(3.7.2013 21:24:50)
Souhlasím s Xantipou, dceru bych pochválila a babičce bych stranou připomněla, že dcera zrovna netrpí přehnaným sebevědomím a že jí škodí.
|
|
|
| takyjedna | •
|
(3.7.2013 10:54:03)
Phoebe, dobrý a uskutečnitelný nápad. Myslím, že to i zakladatelka dělá.. Ale každej má jen určitou zásobu nervů a energie na odrážení útoků a když jsi tomu vystavena dlouhodobě, bez možnosti obhajoby a sousedovo primitivní Anča vždycky dělá všechno líp, než ty s mnohem úspěšnějším životem, protože "bít a pošťuchovat se musí stále" docházejí prostě síly i na takto jednoduché a přirozené věci..
|
|
|
| Xantipa. |
|
(3.7.2013 9:52:06)
Sice ji nepředěláš, ale já bych vytrvala a mluvila o tom. Tchýně taky říkávala - už mě nepředěláš. No možná ne, ale vzhledem k tomu, že svůj zlozvyk odstranila, tak buď si zvykla a nebo se kontroluje. Každopádně už to nedělá. Takže myslím, že když to nenecháš jen tak, tak nebude to hned, ale náprava je možná.
|
| Abigail* |
|
(3.7.2013 9:55:23)
Tak když už se mi zdá mámino chování opravdu přes míru, ozvu se. Ale nějaká zásadní změna se zatím nestala.
|
|
|
| Jowanka |
|
(3.7.2013 9:52:43)
Já mám problém se skorotchýní. Má neustálé tendence se mnou a naší rodinou soupeřit. Nechápu, o co jí jde. Dítě už jí dávám minimálně. Má výchovu, se kterou ne úplně souhlasím. Učitelka to není a nikdy nebyla, ale generálem asi někdy v minulém životě byla .
|
|
| překvapená 20.9. | 
|
(3.7.2013 9:53:42)
Mně maminka předevčírem, když jsem opouštěla byt, povídá, "vem si ještě něco přes sebe, bude ti zima", je mi 47 let
Také jsem se
|
| překvapená 20.9. |
|
(3.7.2013 9:57:48)
...nimrala v tom, jestli a jak mi její přepéče zasáhla do mého dospělého zmítání se, ale včas jsem pochopila, že od určitého věku už je člověk za sebe.
To, že dneska nenechá dítě popoběhnout(uhřeješ se), ímrvére je navlečená jak pumpa(nastydneš), nic jí nedovolí (spadneš) beru jako takový folklor, vliv na vývoj dítěte to nemá, ptž většinu času tráví se svou liknavou matkou
|
| Abigail* |
|
(3.7.2013 10:05:26)
Libiku, to jsem přesně já - liknavá matka Asi jako důsledek výchovy mojí matky.
|
|
|
| Dáša 2 kluci+ holčička | 
|
(3.7.2013 9:59:31)
U nás je kultovní hláška mé matky "hlasitě pozdrav" řekla mi to u ní v práci, bylo mi 23, měla jsem dvouleté dítě, od té doby se tím bavíme, protože to za ty léta mý dětem řekla x krát. Včera mí dva dospělí synové někam šli, tak jsem je ze srandy nabádala at jsou venku hodní a jeden opáčil, zda má hlasitě zdravit
Nelze je předělat, jen si toho nevšímat, trvalo mi to dlouho a je mi líp.
|
| Xantipa. |
|
(3.7.2013 10:03:11)
No to bych teda nestrpěla, aby mi někdo v dospělosti říkal - hlasitě pozdrav. A pokud si to maminka neuvědomuje, je nutný o tom mluvit nahlas a ne mlčet a dělat, že nic neřekla. A není pravda, že se nenaučí - naučí, když bude chtít, občas může sice zase ujet, ale uvědomí si a může to napravit. Rozhodně bych nemlčela.
|
|
| Xantipa. |
|
(3.7.2013 10:04:30)
Jen jsem se chtěla zeptat - kam se dostaneš, když mlčíš k tomu, co se ti nelíbí? Já myslela, že řeč slouží ke vzájemné komunikaci a ono to zřejmě u někoho ještě neplatí.
|
| ronniev | 
|
(3.7.2013 10:19:34)
Já ti řeknu přesně, kam se dostane - k hádce. Babička má totiž vždycky pravdu. Komunikace prostě občas nepomůže, když to je, jako bys mluvila do dubu. Tak už je lepší mlčet a nevysilovat se.
je vidět, že ses s takovým člověkem ještě nesetkala v praxi, když tak věříš ve všespasitelnost komunikace. Obecně to platí, ale jsou výjimky, věř mi.
|
| Xantipa. |
|
(3.7.2013 10:28:37)
Tak komunikace je taková, jaká je. Pokud se s někým nedá mluvit, tak s ním nemluvím, ale nesnesla bych, aby mi říkal věci, který mi vadí a já útrpně mlčela a říkala si - to vydržím, o co jde, stejně je to zbytečný. A co se týká mých dětí - na to jsem teda extra háklivá, v jejich případě nemlčím nikdy, nechci, aby se od někoho vracely jako hromádky neštěstí jen proto, že ten někdo řekne - no, já se už nezměním. Tak buď změní a nebo tam děti nebudou chodit, to je vcelku jednoduchý.
|
| ronniev |
|
(3.7.2013 13:30:37)
No jasně že je řešení přerušit styky. Ale je otázka, jestli kvůli tomu stojí za to připravit ty děti o část rodiny.
|
|
|
|
|
| Eilatt |
|
(3.7.2013 15:11:43)
"hlasitě pozdrav"
.....tak na to bych reagivaa tak, že kamkoliv s matkou přijdu nebo někoho potkáme, tak jí předběhnu a okamžitě důrazně napomenu ať hlasitě pozdraví. Podle mýho humor a ironie tyhle lidi odzbrojí nejvíc.....
|
|
|
| Persepolis | 
|
(3.7.2013 10:26:40)
První co mi máma často řekne, když k ní přijdu je: " Jak to, že nemáš na nohách bačkory, chceš nastydnout nebo co!!"
Je mi 41
|
| Xantipa. |
|
(3.7.2013 10:30:58)
Moje tetka je generál a když takhle na mne na nějaké oslavě vyjela, tak jsem jí jen klidně řekla - jestli sis nevšimla, nejsem nesvéprávná, takže až mi bude zima, vezmu si bačkory a jestli nastydnu, tak do toho ti skutečně nic není, promiň.
A jak si to pamatuje.
|
| Xantipa. |
|
(4.7.2013 9:04:23)
No není, ale jaký je mezi tím rozdíl? - tedy v ohražení se. Já chápu a vím ze zkušenosti, že to není jednoduchý a je to zdlouhavý, ale nic nevyřeším tím, že budu mlčet a užírat se. Taky jsem zkoušela mlčet, ale když jsem viděla, jak chování babičky dceru zraňuje a snaží se ovládat kvůli mně, aby mně to nevadilo, tak když jsem jasně vyjádřila nesouhlas, tak se ulevilo mně, ale i dceři, protože pochopila, že ozvat se může - pochopitelně slušně. Ale dcera zatím dospěla a když ji babička nazve nevhodně, já se ozvu, dceři přijde hloupý na toto téma zapřádat hovory, takže prostě ohluchne. Babička se rychle vrací do reality. A vím, že byly doby, kdy to babička dělala schválně - chtěla se hádat. Nebyla jiná možnost jak se nehádat - pokud nevíte, jak se dcera jmenuje, tak sem nebude chodit, až si vzpomenete na její správné jméno, bude vše OK.
A někteří tady se divili, že pokud šli moji kluci k druhé babičce, měli s sebou "manuál" - jejich zvyky apod, tedy v době, kdy se v podstatě neuměli ozvat sami. Musím říct, že ten to vyřešil - naši si pak skutečně nedovolili udělat něco v rozporu s manuálem a já nemusela nic řešit. Jak mohou třeba i blízcí příbuzní znát to které dítě, když ho vidí 1x za rok? Nemůžou, proto musí dostat instrukce stejně jako jsem psala instrukce na dětské tábory - tam jsem pochopitelně už nemusela psát věci typu - pokud nabídneš sladkost těsně před jídlem, musíš pochopit, že jídlo jíst už nebudou, nebo - je absolutně nepřípustné je fyzicky trestat - bez vyjímky. Tohle mají ty tábory jasně vyřešené, babičky ovšem ne.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)