| Pole levandulové | 
 |
(22.5.2016 13:49:19)
Za 3, nejlepe, pokud jsou to veci do skoly, vydat az po skole. Dostane poznamku, ze mu neco chybelo, coz povazuji za prirozeny dusledek jeho bordelareni a priste by si to mohl rozmyslet. Ja na tohle ovsem nemam moc trpelivosti, takze zarvu a trvam na odklizeni ihned. Asi nevyhraju soutez o nejoblibenejsiho rodice, ale dokud bydli dite v mem dome, plati moje pravidla a ja proste v bordelu bydlet nechci, neuklizene veci mne dusi. Stejne tak mne vytaci neustala pasta v umyvadle, takze tez vracim z postele a zadam umyti. Je to sice vytrvaly boj, ale uz se zvolna vylepsuji. Odmitam mit doma zdanlive klidnou atmosferu za cenu toho, ze ve mne to uvnitr vre.
|
| TaJ | 
|
(22.5.2016 14:18:03)
Pole, když já třeba strašně nerada doma řvu...navíc u nás to stejně nemá žádný efekt, spíš naopak....a daleko efektivnější se mi osvědčilo, třeba s tou pastou, že když si syn jde čistit zuby, tak jenom prohodím, aby nezapomněl po sobě umýt umyvadlo...a celkem se mi příčí i ta fráze "dokud bydlíš v MÉM domě...", my to bereme tak, že je to domov nás všech a tudíž chceme, aby to tu bylo pro všechny příjemné...ovšem samozřejmě netuším, jestli to bude fungovat i v pubertě ,ale pochybuji, že bude slyšet na řev....teď je mu 8 a zatím slyší spíš na to, aby nám tu bylo fajn všem...
|
| Pole levandulové |
|
(22.5.2016 15:33:40)
Tino, ty a ja jsme zcela odlisne, stejne tak i nase deti. To, co ty popisujes v ruzych diskuzich, je pro mne jak z jinyho vesmiru. Vam to tak zrejme vyhovuje, ja bych z tveho pristupu zesilela po jednom dni /myslim ted to vysvetlovani a manipulace ditete klidem/. Nic neni dobre, nic neni spatne, nehodnotim, ale my jsme proste dynamicka domacnost co do pristupu ke vsemu, povahy mame nastesti vzajemne podobne, takze u nas nejake klidne asertivni vysvetlovani nefunguje, povely naopak ano.
A co se tyka toho cisteni zubu - deti si je cisti v horni koupelne a ja tam za nimi nechodim, ale pastu objevim az kdyz jdu spat. To, ze pred odchodem do koupelny jim zminuji, at po sobe uklidi, je samozrejme a nekdy to udelaj a nekdy ne /pak se holt nekdy vrati a chvili je klid, nez zas na to kaslou/.
A to, ze je muj dum neci domov nutne neznamena, ze bude urcovat pravidla ohledne miry uklidu.
|
| Pole levandulové |
|
(22.5.2016 15:55:46)
Mandelinko, neni to u nas casto, ono jim to pak vzdycky nejakou dobu vydrzi, jak jsem psala. A mam velkou vyhodu v tom, ze obe vzdycky dobre spaly i usinaly, takze proste vstanou, s kecama, umyjou a behem chvile pokracuji ve spanku, zadny drama.
|
|
| TaJ |
|
(22.5.2016 23:28:47)
Tuten, v pohodě - není kvůli čemu bych se urazila, napsala jsi to naprosto přesně, jsou to dva úplně jiné světy, navíc když má člověk doma ještě takové stvoření, jako je moje dítko...i já sama občas přemýšlím, z jakého vesmíru se sem dostal . A mám to přesně, jak píšeš o té tvojí kamarádce - když podnikáme něco společně s mojí kamarádkou, která má dvě živé holčičky a dají se dohromady s tím mým, tak jsem potom ráda, že si domů beru jenom to jedno svoje...a u nás doma to bylo stejné, mám od rok a půl mladšího bratra a taky jsme se často různě dohadovali a škorpili...takže vím, jaké to je... Ale zakladatelka diskuze ve svém úvodním příspěvku psala jen o jednom dítěti, tak jsem jen taky přispěla tím, co funguje u nás...
|
|
|
|
| TaJ |
|
(22.5.2016 17:55:01)
Pole, jasně, já to beru, každá jsme jiná, naše děti taky, máme jiné zvyky...nemyslela jsem to nějak útočně, jen je to pro mě prostě taky jak z jiného vesmíru ....stejně tak jako ten přístup "můj dům"...pro nás je to prostě "náš dům" (nebo domov - pro mě je to totéž...)
|
|
| TaJ |
|
(22.5.2016 18:30:49)
Pole, jinak já jsem ze začátku samozřejmě taky zkoušela i příkazy, zvýšit hlas apod...jenže jsem hodně brzy zjistila, že to prostě nefunguje, výsledkem byla šílená scéna, hysterák a stejně nebylo hotové, co být mělo...takhle je klid a většinou je hotové, co je potřeba... jinak dynamická domácnost jsme taky, všichni jsme tu tak nějak v pohybu, syna je všude plno, živý je až dost a upovídaný až hrůza, většinou si pak ohromně užívám to ticho a klid, když usne, ale prostě příkazy, zákazy, křik a podobné na něj nefungují, on funguje jedině při rovnocenném přístupu....ne při přístupu "uděláš to teď, protože jsem to řekla!" Často mi při nějaké příležitosti pak vmetl "taky ti to není příjemný, viď?" - to mě naučilo nejednat s ním tak, jak bych nechtěla, aby někdo jednal se mnou, vždycky když jsem mu něco chtěla říct, tak mi nejdřív proběhlo hlavou, jak bych se na jeho místě cítila já, kdyby mi to někdo řekl, udělal apod...a ono to funguje
|
| Hanka 75 | 
|
(23.5.2016 10:11:25)
jojo s tím domovem/domem to máme stejné
"závidím" ti i Poli, že máš jedno dítě (nebo dvě děti) a můžeš,-te uplatňovat co na něj platí a vyhovuje mu i tobě
já mám dvě děti (teda tři, ale miminko nepočítám a na jednoho platí přístup Tiny a na druhé ne tak zcela. A jsou z toho velmi třecí plochy, protože jedno dítě vnímá úkorně, že na něj se více houkne atd., jenže s ním to tím prvním způsobem tak zcela nejde a kde to s ním funguje dobře a druhý "zlobí", tak to ani v jednom případě není tak vidět. Jsou to dvojčata, takže je to tím všechno násobeno a kluci, takže je tam rivalita, boj o pozice.... prostě tím, jak jsou dva, každý jiný tak to generuje spoustu problémů. Jak mám jednoho není problém, nefungují vzorně, ale krásně na ně funguje "výchova", tj. ten vhodný přístup k nim, ale jak jsou dva jsou z toho problémy. Snad jsem to napsala srozumitelně.
|
| Pole levandulové |
|
(23.5.2016 13:31:22)
Hanko, moje deti jsou taky odlisne - syn slysi na povely a pokud mu necham volnost, nevi si s ni rady. Pokud jsem na nej zkusila asertivni pristup, nedelo se zhola nic, jakmile zavelim, funguje ihned a rad. Dcera je jina, ta je mnohoznacnejsi, tam ale taky tyhle problemy moc nejsou, je poradna a spis ma tendenci uklizet i za bratra.
A co se tyka toho domu/domova, tak ja to vnimam pocitove tak, ze kdyz nekde bydlim, muze to byt muj domov, ale pokud mi ten dum nepatri, tak ta pravidla proste neurcuju, maximalne muzu neco navrhnout a pak si o tom promluvime, ale pravo veta ma vzdycky vlastnik. Vsimla jsem si, ze za svuj dum radi oznacuji lide dum/ byt, do ktereho se privdaly, prizenili, ale ktery patri jen jednomu z partneru z dob pred manzelstvim, to se mi prici. Asi jako kdyz jsme bydleli chvili v najmu, nez nam postavili dum, tak jsem ten byt taky nepovazovala za svuj i kdyz jsem tam mela svoje veci. Nevadilo mi nechat k sobe pristehovat manzela do meho bytu a zivit ho /jeste za svobodna/ na studiich, ale dost by mi vadilo, kdyby ten byt oznacoval za svuj.
|
|
|
|
|
leda snad že bordel na palandě mě tolik neiritoval, protože jsem na něj ze země tak dobře neviděla, tak si ho tam děti klidně mohly hromadit. 
). Teď já jsem celem bordelář salámista - jako líbí se mi uklizeno, ale po nocích to tady leštit nehodlám. Mladší má naklizeno, jeden čas až obsesivně, nejmladší nevím, s tou se vidím málo.
.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)